BAROKNÍ DOBA 8. ROČNÍK

POJEM BAROKO Cosi přehnaného, nadneseného, nebo dokonce nevkusného Podobně označovali klenotníci perly podivných tvarů Dnes chápeme baroko jako umělecký styl i dobu, ve které se tento styl rozvíjel

PROTIKLADY KLADY Tvoří řada geniálních umělců a vědců Giordano Bruno Peter Paul Rubens Lorenzo Bernini Johann Sebastian Bach ZÁPORY Pověry a předsudky předsudků Čarodějnické procesy V ohrožení lidé, jejichž názory byly nepřijatelné pro církev Mor, náboženská nesnášenlivost

VEKLKOLEPÉ CHRÁMY

ALE TAKÉ PROCESY

A PROPOS PROCESY

MOROVÉ RÁNY

NÁBOŽENSKÁ NESNÁŠENLIVOST

BAROKO NENÍ ŠPATNÉ PRO OKO Navozování iluzí, mysl diváka vedena jakoby mimo svět Nádhera, okázalost Dílo působí na smysly, vyvolává silné city Monumentální architektura, dramatická gesta Vše vypadá nerovné, křivé, rozevláté, dynamické Malíři pracují se světlem a stínem

SROVNÁNÍ Abychom tomu úplně rozuměli: Pojďme si baroko srovnat s předcházejícím uměleckým stylem Pojďme srovnávat s renesancí

SROVNÁNÍ BAROKO Vznik v Itálii, rozvíjí se od konce 16. století Působí na city V architektuře jsou typické nepravidelné tvary, výrazné křivky a oblouky. Střídají se protikladné prvky (světlo, stín) RENESANCE Vznik ve Florencii ve 13. století Působí na lidský rozum V architektuře jsou typické pravidelné tvary, především kruhový půdorys

SROVNÁNÍ Baroko je výrazně dynamičtější než renesance Barokní kultura je spjata s vírou, jsou pro ni typická různá náboženská témata Renesance je ve srovnání s barokem strnulá Renesanční kultura je spjata s důrazem na lidský rozum

ARCHITEKTURA - SROVNÁNÍ

BAROKNÍ ARCHITEKTURA Uplatňují se nejrůznější křivky, oblouky a ovály, vše se zaobluje, vlní Barokní stavitelé se snaží začlenit jednotlivé stavby působivě do okolí

BAROKNÍ STAVITELÉ – BERNINI

BAROKNÍ MALÍŘSTVÍ Typická je velká barevnost, střídání světel a stínů, snaha navodit iluzi pokračování prostoru Věřící měli díky iluzivním malbám pocit, že chrám nemá strop a pokračuje až do nebe Nejčastější jsou náboženské náměty, zpravidla obrazy umučení a utrpení Krista a světců

MALÍŘSTVÍ A SOCHAŘSTVÍ Lorenzo Bernini – Vidění svaté Terezy

MALÍŘSTVÍ - CARAVAGGIO

MALÍŘSTVÍ - VELASQUEZ

MALÍŘSTVÍ - RUBENS

MALÍŘSTVÍ - REMBRANDT

BAROKNÍ HUDBA ANTONINO VIVALDI Čtvero ročních období

BAROKNÍ HUDBA Johann Sebastian BACH Nejznámější představitel barokní hudby

BAROKNÍ ODĚV

ČESKÉ BAROKO Původně cizí barokní styl v českých zemích rychle zdomácněl, a dokonce se přetvořil v typické české baroko. Důležitým znakem je dokonalé zasazení staveb do krajiny Kryštof Diezenhofer a Kilián Ignác Diezenhofer, Jan Blažej Santini

JAROMĚŘICE

CHRÁM SV. MIKULÁŠE - PRAHA Typický pohled na chrám

CHRÁM SV. MIKULÁŠE - PRAHA

ČESKÁ BAROKNÍ GOTIKA Tvůrci navazují na slavnou minulost českých zemí Jan Blažej Santini – Aichel, autor kostela svatého Jana Nepomuckého u Žďáru nad Sázavou

KLADRUBY U STŘÍBRA, J. SANTINI

KLÁŠTER V SEDLCI, J. SANTINI

KOSTEL SV. J. NEPOMUCKÉHO – ZELENÁ HORA Základem je kompozice pěticípé hvězdy (pěticípý půdorys, pět vchodů, pět oltářních výklenků, dvakrát pět kaplí kolem centrálního prostoru, pět hvězd a pět andělů na hlavním oltáři), symbol nejen pěti ran Kristových, ale také pěti písmen v latinské slově „tacui“ (mlčel jsem) a především pěti hvězd ve svatozáři mučedníka sv. Jana Nepomuckého. V samém centru stavby, ve vrcholu kupole, se nalézá jazyk jako symbol Jana – mučedníka zpovědního tajemství. Objevuje se i ve tvaru lomených oken.

SELSKÉ BAROKO Stavby, kterým říkáme selské baroko, pocházejí většinou z druhé poloviny 19.století, alespoň jejich vnější tvary a výzdoba. Co tedy mají společného s barokem? Asi to, že schopní zedníci kopírovali na selských stavbách prvky, které znali z měst, kostelů a panských statků. Selské baroko, to jsou stavby, které jsou inspirovány barokními a klasicistními stavbami, městskými i církevními.

SELSKÉ BAROKO

SELSKÉ BAROKO

SOCHAŘSTVÍ – BROKOFF Svatý František Xaverský – Karlův most v Praze

SOCHAŘSTVÍ – BRAUN KUKS - Sochy ctností a neřestí – Závist KUKS - Sochy ctností a neřestí – Lakomství

MALÍŘSTVÍ – KAREL ŠKRÉTA

GRAFIKA – VÁCLAV HOLLAR, RYTINY

FENOMÉN JANA NEPOMUCKÉHO

SPOLEČNOST V BAROKNÍ DOBĚ Rozdělení na privilegované a neprivilegované Měřítkem „hodnoty“ člověka je původ

MANUFAKTURY Zásadní změna Jeden člověk nevyrábí výrobek od začátku až do konce Dělá pouze jeden úkon Výsledkem je výrazně vyšší efektivita práce