Život na počátku 19. století

Anglická průmyslová revoluce Období od cca 1760 – po cca 1830 Anglická průmyslová revoluce = přechod od řemeslné a manufakturní výroby k výrobě tovární (pomocí pracovních strojů a nových technologií). Hlavní pohonnou silou byla pára, symbolem revoluce parní stroj.

Proč Anglie? Od 17. století žádné války, je klid na podnikání Neexistuje nevolnictví Novinky v zemědělství: proces ohrazování = uzavírání polí)- tím dochází k uvolnění pracovních sil ze zemědělství, rolníci získali osobní svobodu, stali se svobodnou pracovní silou, byli zbaveni výrobních prostředků a půdy střídavé obdělávání polí (pícniny, obilniny, okopaniny), zavádění nových strojů, celoroční ustájení dobytka Rozvoj manufaktur - dělba práce (technický předpoklad pro nahrazení lidské práce mechanismem) Díky koloniím má Anglie dostatek nejrůznějších surovin a obrovský trh pro své výrobky

Průběh revoluce začíná v lehkém průmyslu (textilní - bavlnářství) do Anglie se dovážela laciná bavlna (levnější než vlna), zvedla se poptávka po bavlně (bavlněné látky kupovaly chudší vrstvy v Evropě, vyvážely se do kolonií)

Vynálezy sestrojeny první spřádací a tkalcovské stroje 1785 dovršen vývoj parního stroje (James Watt) stroj pracoval rovnoměrně, byl výkonnější, levnější provoz měl širší uplatnění (jako hnací stroj v továrnách) rozvoj textilní výroby => výnosné, akumulace kapitálu, vytváří se prostředky pro další rozvoj Další důležité vynálezy – parník, telegraf

Důsledky průmyslové revoluce Rozvoj průmyslu Rozvoj dopravy Rozvoj obchodu Sociální důsledky

Rozvoj průmyslu rozvoj strojírenství: Roste poptávka po železné rudě, uhlí; nové metody výroby oceli rozvoj chemie - poznatky užitečné v barvířství, běličství a tiskařství

Rozvoj dopravy rozvoj železniční dopravy, budování kolejí, nádraží. První lokomotivu sestrojil George Stevenson. Stavby železnic výrazně přispěly k rozvoji těžkého, strojírenského a hutního průmyslu. Železnice urychlila a zlevnila dopravu. Díky ní větší pohyb obyvatelstva, lepší informovanost o světě rozvoj také říční dopravy (stavba průplavů, říčních kanálů), námořní dopravy, budování mostů, silnic

Rozvoj obchodu - myšlenka free trade (volný, svobodný obchod) Rušena vnitřní cla (jednotný vnitřní trh) Rušeny i poplatky pro obchodování mezi státy Zájem především o textilní výrobky Od 50. let první obchodní domy Roste význam bank – půjčují velký objem peněz (kapitál) na výhodný úrok, tím podporují růst průmyslu i obchodu

Sociální důsledky Velký přírůstek obyvatelstva Stěhování obyvatel do měst Proměna měst Odstranění hradeb Vznik předměstí s továrnami a činžovními domy pro dělníky Vznik dělnických kolonií Nová společenská vrstva - dělníci

Dělníci Práce v továrnách, hutích, dolech Pracovní doba až 16 hodin denně Pracují i děti od cca 6-ti let Žádné sociální dávky, ani nemocenská, hrozba vyhazovu ihned na konci 18. stol. - rozbíjení strojů (příčina bídy dělníků) ve 30. letech vznik spolků (mají pomáhat v nepříznivých dobách; vznikly na principu solidarity; placení do pokladen spolků) ve 40.-50. letech vznikají odbory (sdružení dělníků stejného oboru), hájí své zájmy - týká se délky pracovní doby, výše mzdy v 60.-70. letech vznikají politické strany dělnictva (usilují o zastoupení dělníků v parlamentě, politickými prostředky prosazují své zájmy) - bojují za všeobecné volební právo

Pamatuj si: Vymezení období průmyslové revoluce Průmyslová revoluce v Anglii Důležité vynálezy Důsledky průmyslové revoluce Rozvoj průmyslu Rozvoj dopravy Rozvoj obchodu Sociální důsledky Růst obyvatelstva Stěhování do měst Vznik nové společenské vrstvy - dělníci