Pravěk Mgr. Jitka Moskvová

Dějiny pravěku Pravěk lze rozčlenit podle: způsobu opatřování potravy materiálu, ze kterého si člověk vyráběl nástroje

Podle způsobu opatřování potravy dělíme pravěk na: období přisvojovacího hospodářství (od vzniku člověka – 7.tisíciletí př.Kr.) (v Evropě do 5.tisíciletí př.Kr.) období výrobního hospodářství

Období přisvojovacího hospodářství lidé si přisvojovali jen to, co jim poskytovala sama příroda živili se lovem, sběrem a rybolovem člověk žil ve stádech (skupinkách), tlupách nástroje vyráběli z kamene, kosti a dřeva

Období výrobního hospodářství člověk začíná zasahovat do přírody, např. žďáření začal pěstovat plodiny a chovat domácí zvířata zpočátku – kombinace lovu a sběru se zemědělskou výrobou, postupně z ní vznikají přebytky

vznik zemědělství: nejprve člověk ochraňoval rostliny v přírodě, později začal obdělávat pole a pěstovat plodiny u svého sídliště příprava půdy, orba, setba, zvyšování úrodnosti rodové zřízení - matriarchát

vznik přebytku ze zemědělství vedl ke specializaci člověka – vznikají řemesla a obchod rodová společnost – patriarchát společenská dělba práce vede ke vzniku soukromého vlastnictví, zániku rodové společnosti a vzniku státu – v polovině 4.tisíciletí př.Kr.

Podle použitého materiálu dělíme pravěk na: dobu kamennou (do roku 3 500 př.Kr.)  starší = PALEOLIT (do 10 000 př.Kr.)  střední = MEZOLIT (do 7 000 př.Kr.)  mladší = NEOLIT (do 5 000 př.Kr.)  pozdní = ENEOLIT (do 3 500 př.Kr.) doba měděná = CHALKOLIT (Přední Východ) dobu kovů  měděnou = CHALKOLIT (Evropa)  bronzovou (do roku 1100 př.Kr.)  dobu železnou (dodnes)

PALEOLIT Nejstarší paleolit = doba člověka zručného první kamenné nástroje vyráběné štípáním a otloukáním dvou stejně tvrdých kamenů NALEZIŠTĚ: Olduvai v Tanzánii Starý paleolit = doba člověka vzpřímeného štípané kamenné nástroje, pěstní klín, úštěpy NALEZIŠTĚ: Přezletice u Prahy, Stránská skála

Střední paleolit = doba čl. rozumného období mamutů specializované kamenné nástroje (nože, škrabadla, rydla, hroty) zpracování kůže, dřeva, kostí rozdělával oheň první rituální pohřby NALEZIŠTĚ: jeskyně Šipka u Štramberka, Gánovce u Popradu

Mladý paleolit = doba čl. dnešního typu specializované kamenné a kostěné nástroje - čepelová technika (vrtáčky, jehly, harpuny,…) lov velkých savců (mamut, jelen, bizon) přirozená dělba práce mezi muže a ženu jeskynní malby ozdobné předměty, sošky žen = VENUŠE první trvalé obytné stavby NALEZIŠTĚ: jeskyně Altamira ve Španělsku, Lascaux ve Francii, Dolní Věstonice

MEZOLIT oteplování planety a ústup ledovce jde o závěrečnou fázi přisvojovacího hospodářství a počátky zemědělské výroby člověk používá luk a šípy pomocníkem člověka se stal PES tlupy se rozpadají na menší rodové skupiny vyrábí MIKROLITY = drobné nástroje

NEOLIT NEOLITICKÁ REVOLUCE člověk se stal zemědělcem a začal si přírodu přizpůsobovat svým potřebám  NEOLITICKÁ REVOLUCE k tomu došlo nejdříve na Předním východě, poté se šířilo do Egypta, Egejské oblasti, na Balkán, do střední Evropy zemědělství vedlo k usedlému způsobu života  příbytky z kamene, hlíny, cihel blízko vodních toků

nová technika opracování kamene  broušení nárůst počtu obyvatel nové nástroje  srp, mlýnek nová technika opracování kamene  broušení nárůst počtu obyvatel žijí v rodových občinách  matriarchát plodiny  pšenice, len, hrách, čočka pole získávali žďářením a klučením domácí zvířata  skot, ovce, kozy cyklické zemědělství  střídání vyčerpané půdy

vznik prvních nádob  z hlíny, ručně vyrobené, vypálené dlouhé domy vznik prvních nádob  z hlíny, ručně vyrobené, vypálené osídlení českých zemí  kultura s lineární keramikou (ryté linie)  Bylany u Kutné Hory, Mohelnice  pohřbívání do hrobu  kultura s vypíchanou keramikou  Praha - Bubeneč  pohřby žárové

ENEOLIT a CHALKOLIT ve Středomoří znali již MĚĎ k orání  dřevěný hák tažený dobytkem využití vozu sekery, sekeromlaty nadprodukt  ze zemědělství se oddělila řemesla a vznikl obchod vznikají ohrazené vesnice  HRADIŠTĚ majetkové rozdíly chrámové hospodářství  kněží řídí nejen náboženské obřady, ale i vesnici

roste význam muže  PATRIARCHÁT v Evropě nedostatek nalezišť mědi podzemní hornická těžba  pazourkové doly nákolní sídliště  na jezerech ochočení koně MEGALITY  z obrovských kamenů  DOLMENY (velké stoly)  MENHIRY (vysoké jednotlivé kameny) domy  polozemnice a zemnice

osídlení českých zemí:  kultura nálevkovitých pohárů  kultura se šňůrovou keramikou  kultura se zvoncovitými poháry  pohřby ve skrčené poloze, mohyly, ozdoby  Makotřasy, Klobouky u Slaného

Doba bronzová pokračuje vývoj z doby kamenné sléváním MĚDI a CÍNU vzniká BRONZ obchod s kovy, jantarem a solí vývoj na Předním východě a Egejské oblasti byl rychlejší než ve střední Evropě

Doba bronzová ve střední Evropě Starší doba bronzová = ÚNĚTICKÁ KULTURA měď se dovážela z Alp cín se těžil v Krušných horách keramika – KOFLÍK (hrneček s ouškem) rozvoj řemesel – kovotepectví a kovolijectví měď se dovážela v HŘIVNÁCH bronzové pracovní nástroje (sekera, srp,…) ozdoby a šperky (jehlice, náhrdelníky,…) pohřbívání ve skrčené poloze

došlo k ochlazení  zhoršily se podmínky pro zemědělství Střední doba bronzová - MOHYLOVÁ KULTURA došlo k ochlazení  zhoršily se podmínky pro zemědělství kmenové svazy  v čele náčelník, měl ozbrojenou družinu ZBRANĚ  meče, kopí s hroty, dýky na mrtvé byly vršeny mohyly

Mladší doba bronzová = KULTURA POPELNICOVÝCH POLÍ opět došlo k oteplení  zvýšení úrody žárové pohřby náboženství  bůh Slunce, úrody, ohně,.. kultovní místa, předměty  oběti (i lidské) KNOVÍZSKÁ KULTURA MILAVEČSKÁ KULTURA

DOBA ŽELEZNÁ znalost železa se rozšířila kolem poloviny 2.tisíciletí př.Kr. z Malé Asie v 8. stol.př.Kr. se železo dostává i k nám železo bylo dostupnější než bronz zbraně a nástroje byly tvrdší a odolnější

Starší doba železná = HALŠTATSKÁ 750 – 450 př.Kr. název podle naleziště Hallstattu v Rak. vznik HUTNICTVÍ  tavení železné rudy železné zbraně a nástroje roste význam koně (jako tažné zvíře) lidé začínají chovat slepice vznik KOLÁŘSTVÍ  výroba vozů s loukoťovými koly zvětšují se majetková rozdíly

dálkový obchod  hradiště roste význam koně (jako tažné zvíře) vpád kočovného kmene SKYTŮ osídlení českých zemí:  bylanská kultura  Bylany u Českého Brodu, Hradenín u Kolína, hradská soustava Závist nad Zbraslaví

Mladší doba železná = LATÉNSKÁ 450 př.Kr. - 0 název podle naleziště La Téne ve Švýc. válečné výpravy KELTŮ osídlení českých zemí: BÓJOVÉ  zruční řemeslníci = hutníci, kováři  železné meče, kopí, štíty, spony, nákrčníky, náramky  hrnčířský kruh, kruhový rotační mlýnek

 společnost = rod, rodina  DRUID - pečoval o posvátné dubové háje  OPPIDUM – hradiště, které mělo propracovaný systém opevnění – mohutný val, kamenná opěrná zeď, hluboký příkop  uvnitř pravoúhlé ulicové uspořádání  u nás: Závist, Stradonice, Hrazany  ražba MINCÍ (Au, Ag) = DUHOVKY  Keltové byli vyhnáni GERMÁNY a dochází ke kulturnímu úpadku

DOBA ŘÍMSKÁ 0 – 400 po Kr. vliv Říma sahal až k hranicím Rýna a Dunaje osídlení českých zemí:  MARKOMANI (Čechy)  KVÁDOVÉ (jihovýchodní Morava) byli spíše zemědělci králem Markomanů byl MAROBUD

polyteistocké náboženství  Odin, Thor posvátná místa v přírodě písmo  RUNY žárový ritus u Mušova a Břeclavi se našly zbytky římských táborů o tomto období již existují i písemné zprávy Germáni naše území opouštějí v době Stěhování národů  PŘÍCHOD SLOVANŮ