Geologický vývoj a stavba ČR

GEOLOGICKÁ STAVBA ČESKÉ REPUBLIKY dva základní geologické útvary – hranici tvoří spojnice měst Znojmo, Brno, Ostrava a) Český masiv Starší, oblé, částečně zarovnané hřbety hercynské a variské vrásnění v prvohorách b) Západní Karpaty Mladší, ostré skalní tvary, příkré stěny Alpínsko-himálajské vrásnění začíná na konci druhohor ve třetihorách vrcholí, ve čtvrtohorách doznívá zasahuje k nám malá část ze Slovenska

Český masiv umístění Čechy západ Moravy a Slezska přechází do Německa, Rakouska a Polska

vývoj - Český masiv prahory mnohá vrásnění a přeměny, vývoj neznáme starohory několikrát moře => usazené horniny, většinou se starohorní usazené horniny přeměnily 1) Barrandien - starohorní a staroprvohorní nepřeměněné horniny usazené a vyvřelé výlevné mezi Prahou a Plzní francouzský paleontolog Barrand horniny bohaté na zkameněliny trilobitů - slepence, vápence a jílové břidlice 2) Moldanubikum - přeměněné horniny starohor rula, svor, fylit, mramor a mladší žulové vyvřeliny Českomoravská vrchovina, Šumava, Český les, jádro Krušných hor, Orlických hor a Krkonoš

Barrandien

zkameněliny trilobitů

Prvohory 1) Dotvořen základ Českého masivu (hercynským vrásněním v devonu) vznik Krkonošsko-jizerského žulového masivu, ústup moře 2) Karbon, perm poklesy => vznik černouhelných pánví Ostravskokarvinská, Kladenskorakovnická, Plzeňská, Podkrkonošská 3) Perm - zarovnávání působením vnějších činitelů => naplaveniny - usazeniny červené barvy 4) Sopečná činnost - vznikají drahokamové odrůdy křemene (Nová Paka, Pecka, Semily) 5) Vznik rudných ložisek (Příbram, Jáchymov, Kutná Hora) 6) Vznik krasových oblastí Český kras - silurské a devonské vápence (Koněpruské jeskyně) Moravský kras - devonské vápence

Koněpruské jeskyně

Moravský kras mořské usazeniny (devon, silur) více jak 1100 jeskyní Macocha

Druhohory Trias, jura – souš 2) Křída - pokles => zaplavení mořem => usazené horniny => vzniká Česká křídová tabule - jílovce, pískovce, opuky (zkameněliny mlžů), později vznikají skalní města

Opukový lom u Přední Kopaniny

Svrchně křídové a třetihorní jednotky Českého masívu: 1 - pánve kontinentálního terciéru a komplexy neovulkanitů, 2 - mořský miocén karpatské předhlubně, 3 - svrchní křída, 4 - podloží terciéru a svrchní křídy, 5 - zlomy.

Broumovsko, Český ráj, Hrubá skála, Hřensko, Kokořínsko skalní města - křída

Třetihory Trvale souš, plochý povrch 2) Alpínsko-himálajské vrásnění v okolí => vznik zlomů - současně dochází ke zdvihům okrajových pohoří (Šumava, Krušné hory, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Hrubý Jeseník) a ke vzniku poklesů => zaplnění sladkou vodou => vznik hnědouhelných pánví (mostecká, sokolovská, chebská) podél zlomů dochází k sopečné činnosti => vznik pohoří sopečného původu (Doupovské hory, České středohoří, Říp, Bezděz, Trosky, Kunětická hora)

Terciér a neovulkanity v oblasti Českého masívu: 1 až 4 - kontinentální terciér  (1 - podkrušnohorské pánve, 2 - jihočeské pánve, 3 - části žitavské pánve, 4 - ostatní významné výskyty, 5 - komplexy neovulkanitů, 6 - mořský miocén karpatské předhlubně, 7 - významné zlomy.

důl Bílina – těžba hnědého uhlí

Starý lávový proud na Vinařické hoře u Kladna Říp

kráter Komorní hůrky u Chebu - sopka (800 tis. let)

Čtvrtohory střídání meziledových a ledových dob (vzhled severské tundry, pevninský ledovec zasahoval do hraničních pohoří) glaciální relikt - rostlina rostoucí v tundrách, která jako pozůstatek dob ledových roste v mírném pásmu (Krkonoše - vrba bylinná, ostružník moruška) 2) vývoj říční sítě a dnešního reliéfu 3) výrazný vliv člověka

Rozsah kontinentálního ledovce v Evropě v období před 20 tisíci lety

"Porubský" bludný balvan - eratikum - nalezený v říčce Porubce a přemístěný jako památník před ObÚ v Porubě reprezentuje transportní schopnosti severských kontinentálních ledovů, které byly schopny "dopravit" eratické balvany skandinávské  žuly takovýchto rozměrů až na Ostravsko

Deluviální sedimenty - kamenné moře - tvořená mrazovým zvětráváním ordovických kvarcitů na jižním svahu Ještědu