Hospodářské dějiny (a jejich odraz v ekonomických teoriích – 3MI111) RNDr. Ing. Jiří Dobrylovský, Ph.D. (HD) RB 346 , resp. JM 154 Doc. Ing. Pavel Sirůček, Ph.D. (DEU) RB 343 Podrobnější údaje: http://nb.vse.cz/~sirucek

Studijní literatura Sirůček P. a kol.: Hospodářské dějiny a ekonomické teorie Faltus J. - Průcha V.: Všeobecné hospodářské dějiny 19. a 20. století. Sirůček P.: Průvodce dějinami standardních ekonomických teorií Holman R.: Dějiny ekonomického myšlení

Vznik kapitalismu a jeho vývoj do r. 1870 1. Vznik kapitalistické hospodářské soustavy v Evropě a zrod novodobého koloniálního systému. 2. Manufakturní období průmyslové výroby a průmyslová revoluce. Přechod od feudálního ke kapitalistickému systému zemědělství. 3. Charakteristika kapitalismu svobodné konkurence a vznik světového hospodářství. Diferenciace ekonomické úrovně evropských zemí a regionů, hospodářský vývoj na území USA od koloniálního období do války Jihu proti Severu.

Charakteristika feudalismu stavovské uspořádání (šlechta, církev, nevolníci) nerovnost mezi jednotlivými stavy poddanská a lenní závislost nízká poptávka po zboží, soběstačnost mizivé příležitosti k podnikání „umrtvené“ peníze

Charakteristika kapitalismu formálně rovnoprávné postavení vlastníků a výrobců nerovné ekonomické postavení vysoká poptávka po zboží neomezené příležitosti k podnikání činné peníze (kapitál)

Vznik kapitalismu uvnitř feudalismu zvyšující se poptávka po zboží, rozvoj trhů městský stav, tj. řemeslníci, obchodníci (avšak s cechovními omezeními) nárůst vzdělanosti a náboženská reformace zámořské objevy a mezinárodní dělba práce tzv. původní akumulace kapitálu nové metody organizace práce (manufaktura) převzetí politické moci, sociální revoluce

Podle způsobu dělby práce Členění manufaktur Podle způsobu dělby práce heterogenní (specializace podle řemeslných činností) organická (specializace podle pracovních úkonů) Podle soustředění výroby centralizovaná (vše pod jednou střechou) rozptýlená (domácí práce, organizovaná tzv. „faktory“)

Průmyslová revoluce - podstata přechod od ruční výroby ke strojové (snadná mechanizace jednoduchých operací) nové zdroje energie (uhlí, parní stroj) železo jako konstrukční materiál s tím spojené revoluční změny v dopravě zvyšující se význam aplikované vědy v konečné fázi stroje vyrábějí nové stroje

Průmyslová revoluce - průběh V. Británie 1780 - 1820 Francie 1830 - 1860 USA 1840 - 1860 Německo 1850 - 1870 Rusko 1890 - 1914 …………………… České země 1850 - 1870 Anglie, Francie: řemeslná výroba strojů stroje zaváděny v lehkém průmyslu USA, Německo: strojová výroba strojů stroje dominují v těžkém průmyslu

Průmyslová revoluce - důsledky Ekonomické: růst produktivity práce industrializace zemí vznik světového trhu rychlá urbanizace (včetně tzv. „slumů“) nástup cyklického vývoje v ekonomice Sociální: pokles kvalifikace práce žen a dětí extrémně dlouhá pracovní doba (16 h) chronická a cyklická nezaměstnanost fyzická degenerace

Nový jev - cyklický vývoj ekonomiky Poruchy i v dřívějších formacích - nízká AS Za kapitalismu po průmyslové revoluci prudký nárůst nabídky, ale nízká efektivní koupěschopná poptávka (krize z nadvýroby) Příčiny - velká část společnosti v chudobě - poměrně malá lidnatost První krize 1825 V.B., další země později (1947, jedna z příčin revolucí roku 1848)

Řešení převisu nabídky nad poptávkou rozšiřování vnitřního trhu - celní unie (německá cesta - 1834 Celní spolek, USA - zesilování unijních vazeb) koloniální výboje - vznik impérií, tvořících větší vnitřní trh (kolonialismus nového typu) vývoz do zahraničí - Anglie jako hospodářsky nejsilnější velmoc s nejvyšší produktivitou práce proto razí zásadu volného obchodu, jiné státy naproti tomu ve snaze chránit svůj vnitřní trh zavádějí celní bariéry

Bankovní systém S expanzí výroby souvisel rozvoj měnového a úvěrového systému, protože na nákup veškerého vyrobeného zboží bylo zapotřebí obrovské množství peněz (Francouzská banka v roce 1800 emitovala 12 mil. franků oběživa, v roce 1848 již 525 milionů a v roce 1871 2,8 miliardy). Většina operací přitom už byla hrazena směnkami a šeky. Nedostatek měnových kovů vedl k masovému zavádění papírových peněz směnitelných za vzácné kovy. Standardy vzácných kovů - monometalický (zlato - Velká Británie) - bimetalický (zlato a stříbro v pevném poměru - Francie, USA)

Reflexe reality v teoriích Vznik ekonomie jako vědy: 1. Merkantilismus (16. - 17. stol.) 2. Klasická ekonomie (18. - 19. stol.) Adam Smith (1723 - 1790) Pojednání o podstatě a původu bohatství národů David Ricardo (1772 - 1823) Zásady politické ekonomie a zdanění

Pracovní zákonodárství Velká Británie   1831 - zákon nařizující vyplácení mezd v penězích 1832 - zákon zakazující zaměstnávat v textilním průmyslu děti do 9 let 1842 - zákon zakazující práci dětí a žen v podzemí 1847 - zákon omezující pracovní dobu dětí a žen na 58 hodin týdně Francie   1874 - stanoven minimální věk pro zaměstnávání dětí na 12 let Prusko 1839 - zákaz práce dětí mladších 9 let 1839 - omezení práce dětí (9 - 16 let) na 10 hodin denně 

Pokuty pro zaměstnance Přistižení s otevřeným oknem - 1 s. Přistižení při mytí - 1 s. Oprava stroje s rozžatým kahanem - 2 s. Ranní práce s rozžatým kahanem - 2 s. Hvízdání při práci - 1 s. In: J.L. Hammond a B. Hammond: The Town Labourer 1760 - 1832. Longmans, Green & Co. 1932, str. 19 - 20.

Thomas Clarke (11 let) a jeho 7letý bratr, společná mzda 4 s. týdně. „ Když jsme si zdřímli, zbili nás… Chodil jsem do továrny něco před šestou, někdy už v pět, a pracoval jsem do devíti večer. Jednou jsem pracoval celou noc. To jsme se sami přihlásili, chtěli jsme mít něco na útratu…“ Atd. In: First Report of the Central Board of His Majesty´s Commissioners on Employment of Children in Factories (1833). Str. 31 - 32.

„Výborná kupní příležitost… Hodnotná rodina, skládající se z 35leté kuchařky, její 14leté dcery a 8letého syna, na prodej buď pohromadě, nebo každý kus zvlášť podle volby kupujícího.“   Inzerát v Charleston Courier, 12. dubna 1828

Příčiny relativního přelidnění ohrazování pozemků a vyhánění rolníků z půdy proletarizace malovýrobců, krachujících v důsledku zhoršené konkurence růst produktivity práce (stroje nahrazují práci)

Reakce zaměstnanců na poměry: Rozbíjení strojů Stávky Vznik dělnických organizací (podpůrné a svépomocné spolky, později odbory) Politické sdružování, boj za všeobecné volební právo

Reflexe reality v teoriích Klasická ekonomie v 60. letech 19. stol. končí Nové směry: Neoklasická ekonomie Alfred Marshall (1842 - 1924) - „Ekonomie“ Marxistická ekonomie Karel Marx (1818 - 1883) - „Kapitál“

Parní stroje v průmyslu na 1000 obyv.

Délka železnic v km na 1000 obyv.

Světový obchod (v mil. liber)

Agrární revoluce zavádění nových způsobů hospodaření (střídavé pěstování, hnojení, zavlažování) mechanizace zemědělství (ruchadlo, secí a žací stroje atd.) Dvě cesty kapitalismu v zemědělství: americká (USA, Anglie vč. kolonií, Francie) pruská (Německo, Rakousko, Rusko)

Zvláštnosti ekonomického vývoje USA nedostatek pracovních sil v zemědělství (velké rodinné farmy); nedostatek pracovních sil v průmyslu (státem podporované osídlování Západu) 1862 zákon o usedlostech (80 ha na Západě přidělené půdy přecházelo po pětiletém obdělávání do vlastnictví za registrační poplatek 10 $ )

Zvláštnosti ekonomického vývoje USA nedostatek pracovních sil potřeba substituce lidské práce strojem dražší pracovní síla než v Evropě a tedy výhodné nahrazování pracovní síly strojem Přirozené důsledky: intenzivní technický pokrok rychlá centralizace výroby a kapitálu

Hospodářské proměny 1870 - 1918 Nové jevy v kapitalistické ekonomice v letech 1870 - 1914. Změny v poměru hospodářské síly velmocí. Příčiny I. světové války a její politické a ekonomické důsledky

Nová podoba kapitalismu Nahrazení volné soutěže imperialismem: (John Atkinson Hobson, 1902) Technická (technickovědecká) revoluce Centralizace výroby a kapitálu, monopolizace Splývání forem kapitálu Vývoz volného kapitálu do zahraničí Ekonomické a teritoriální dělení světa

Technická revoluce Tzv. „Věk oceli a elektřiny“ Nové revoluční vynálezy (Edison, Tesla aj.) Zdroje energie - elektřina a spalovací motor Strojírenství páteří ekonomiky vyspělých zemí Rostoucí význam chemického průmyslu Rychlý přenos informací (telefon, podmořské telegrafní kabely, radiotelegrafie)

Vývoj forem podniků a kapitálu Klíčová role hospodářské krize 1873 - 1876 Masové rozšíření akciových společností Spojování do kapitálově silnějších subjektů Splývání forem kapitálu - finanční kapitál Investování volného kapitálu v zahraničí Dobývání zahraničních trhů pro odbyt výrobků domácího velkoprůmyslu Vznik prvních nadnárodních společností

Vývoz kapitálu do zahraničí

Teritoriální dělení světa

Teritoriální dělení světa

Reflexe reality v teoriích Vznik institucionální ekonomie: (ryze americká ekonomie + angličan Hobson) John Atkinson Hobson (1858 - 1940) „Imperialismus“ Thorstein Veblen (1857 - 1929) „Teorie zahálčivé třídy“

Změny v poměru síly velmocí v letech 1870 - 1914 Favorité Spojené státy Německo Velká Británie Outsideři Francie Rusko Rakousko-Uhersko

Postavení Velké Británie 1870 - 1914 1. Pomalý ekonomický a technický vývoj 2. Dominantní politická pozice ve světě - největší koloniální impérium - nejvýznamnější vývozce kapitálu - největší podíl na světovém obchodu (libra) - nejsilnější válečné i obchodní loďstvo - alianční vazby s dalšími mocnostmi: Trojdohoda (1904 Francie, 1907 Rusko)

Postavení Francie 1870 - 1914 Porážka ve válce s Pruskem a následné revoluční boje (1870 - 1871) Válečné reparace Německu (5 miliard franků) Odliv finančních zdrojů do zahraničí (úvěry) Ztráta území u Rýna (Alsasko a Lotrinsko) Nízká koncentrace výroby a kapitálu, malovýrobní charakter průmyslu i zemědělství Technické i ekonomické zaostávání

Postavení USA 1870 - 1914 Příznivé přírodní a geografické podmínky Příliv kvalifikované pracovní síly z Evropy Příliv kapitálu ze zahraničí Velký vnitřní trh Celní protekcionismus, ochrana vnitřního trhu Světové centrum technického pokroku Výsledek: Hospodářský rozmach, 1. ekonomika světa

Postavení Německa 1870 - 1914 Velký vnitřní trh (německý Celní spolek) Politické sjednocení státu, „Druhá říše“ Alsasko a Lotrinsko (průmysl, žel. ruda) Reparace od Francie Rozvoj moderních odvětví a technologií Celní ochrana domácích firem Dumpingová podpora vývozu Sociální zákonodárství, třídní smír

Změny ekonomické síly velmocí

Změny ekonomické síly velmocí

Předehra k 1. světové válce Vznik vojenskopolitických aliancí v Evropě (Trojspolek a Trojdohoda) Mocenská nestabilita na Balkáně (balkánské války, emancipace národů Osmanské říše, ruské ambice v Černém a Marmarském moři) Napětí na Dálném východě (Rusko-japonská válka 1905, posilování pozic Japonska) Další ohniska napětí ve světě (Blízký a Střední východ)

Charakteristika válečného hospodářství Militarizace ekonomik válčících zemí Státní intervencionismus v hospodářství, státní zakázky, regulace cen a mezd Státní kontrola zahraničního obchodu Přídělové hospodářství (potraviny, suroviny, paliva i pracovní síly) Zadlužování válčících států vůči neutrálním Znehodnocování peněz

Výsledky 1. světové války Zánik čtyř předválečných monarchií Vznik řady nových států, princip sebeurčení Vznik Společnosti národů (úvahy o Spojených státech evropských) Versailleská mírová konference V Rusku po revoluci 7.11.1917 pokus vytvořit nový politickoekonomický systém (bipolarita, sanitní kordon ve východní Evropě)

Válkou změněný poměr sil ve světě USA nejsilnější zemí světa, změna z pozice světového dlužníka na světového věřitele Ekonomické centrum světa v USA, politicky stojí USA v ústraní (izolacionismus) Politická dominance Evropy pokračuje: - francouzská hegemonie (Malá Dohoda) - německé kolonie zabírají Dohodové země - oslabení Německa (válečné reparace, ztráta území i obyvatelstva, demilitarizace)

Vývoj světové ekonomiky 1918 - 1945 Problémové okruhy: Vývoj světového hospodářství v období mezi světovými válkami Charakteristiky ekonomického vývoje hlavních kapitalistických mocností Etapy a základní rysy vývoje sovětské ekonomiky v letech 1917 - 1941

Hlavní etapy sledovaného období 1918 - 1922: Poválečná revoluční vlna 1923 - 1929: Politická a ekonomická stabilizace 1929 - 1933: Tzv. „Velká deprese“ 1934 - 1939: Oživení a militarizace ekonomik 1939 - 1945: 2. světová válka Odlišný vývoj: Sovětský svaz

Poválečná revoluční vlna 1918 - 1922 Zejména poražené země, ale i Itálie (Mussolini) Příčiny: Tíživé důsledky války + následné sankce Přechod z válečné na mírovou výrobu Chaos spojený s omezováním státních zásahů Demobilizace armád (vysoká nezaměstnanost) Agitace levicových stran (vznik sovětského Ruska a Komunistické internacionály)

Technické aspekty mezivál. ekonomiky V čele technického pokroku USA a Německo automobilismus a letectví všeobecná elektrifikace domácností, nové vynálezy pro domácnost (vysavače, lednice, pračky, gramofony aj.) rostoucí význam ropy a ropných produktů počátky elektroniky (televize, počítače) pokrok v medicíně (rentgen, antibiotika)

Období stabilizace 20. let převedení ekonomik na mírovou výrobu rychlá obnova ekonomik narušených válkou (dynamický růst USA, Japonsko, Německo) rostoucí podíl spotřeby na tvorbě HDP (nové elektrické spotřebiče, automobily aj.) sociální smír (růst životní úrovně širokých vrstev obyvatelstva při velmi nízké míře nezaměstnanosti, zákonné sociální jistoty)

Světová hospodářská krize 30. let Ohnisko krize v USA (říjen 1929), v roce 1930 její přelití do Evropy (kromě SSSR) Pokles světové průmyslové produkce o 37% Masová nezaměstnanost Zhroucení světového obchodu, vlna celního protekcionismu na ochranu ekonomik Pád zlatého standardu, vznik měnových bloků Východisko - státní zásahy do ekonomiky

Reflexe reality v teoriích John Maynard Keynes (1883 - 1946) Všeobecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz (1936) Základní myšlenkou tzv. keynesiánské ekonomie a z ní vycházející hospodářské politiky je uplatňování státních zásahů jako nástroje k překonání dlouhodobé nestability a nerovnováhy kapitalistických ekonomik

Hospodářský a politický vývoj USA Poválečná krize hluboká, avšak krátká 20. léta - tzv. hospodářský zázrak (r. 1929 překročena úroveň roku 1913 o 80% !!) Nové metody řízení v průmyslu (Taylor, Ford) - prudký růst produktivity práce Krize 1929/33 nejhlubší a nejtíživější ze všech zemí světa, pokles o 46% (!!) 1933 prezidentem F. Roosevelt - New Deal (proticyklická hospodářská politika)

Hospodářský a politický vývoj Německa v éře Výmarské republiky (1918-33) Mohutná revoluční vlna 1918 - 1923 Ztráta 13% území (Francie, Polsko, Dánsko) Ztráta veškerých mimoevropských kolonií Válečné reparace 132 miliard zlatých marek Rúrská krize 1923 (kvůli neplacení reparací) Hyperinflace 1923/4 (1 : bilionu)

Hospodářský a politický vývoj Německa v éře Výmarské republiky (1918-33) 1924 Dawesův plán obnovy ekonomiky, dolarové injekce, rozložení splátek reparací Díky americké podpoře rychlý růst do roku 1929 (obnovená pozice nejsilnější evropské ekonomiky) Krize 30. let druhá nejhorší na světě, sociální konflikty, radikalizace obyvatelstva, prudké posilování pozic Hitlerovy NSDAP 30. ledna 1933 Hitler říšským kancléřem, konec Výmarské republiky

Hospodářský a politický vývoj Německa v období Třetí říše (1933-39) Východisko z krize cestou státních investic Postupný přechod na regulované hospodářství 1935 - Hitler zavádí všeob. brannou povinnost, téhož roku startuje čtyřletý hospodářský plán, cílem je obnova velmocenského postavení Německa a jeho surovinová a potravinová soběstačnost Snížení nezaměstnanosti z 6 milionů (1932) na necelých 0,5 milionu (1937)

Hospodářský a polit. vývoj V. Británie Poválečná krize hluboká, oživení 20. let velmi slabé (r. 1929 jen vyrovnání úrovně 1913), investiční aktivita mimořádně nízká Technické zaostávání za USA a Německem Postupná ztráta zahraničních trhů Poměrně mírný průběh krize (pokles o 17%) 1932 V.B. opouští politiku volného obchodu, celní preference uvnitř britského impéria

Hospodářský a politický vývoj Francie Obrovské škody a ztráty za 1. sv. války, silné levicové hnutí Úspěšná poválečná obnova díky reparacím z Německa (69 miliard marek), Alsasko a Lotrinsko vráceno, využívání Sárska (15 let) V r. 1929 překročení úrovně r. 1913 o 20% Vleklá krize 30. let, výrazný posun doleva (1936 - vláda lidové fronty, zestátňování) Oživení slabé, jen díky výdajům na zbrojení

Sovětské Rusko - revoluční přeměny Dekret o půdě (pozemková reforma), konfiskace půdy cara, církve a velkostatků Kontrola výroby a rozdělování jako první fáze pozdějšího zestátnění velkopodniků Zestátnění železnic a lodní dopravy Zestátnění bank a včlenění do Státní banky Státní monopol zahraničního obchodu

Sovětské Rusko - válečný komunismus 1918 - 1921: Občanská válka v Rusku provázená mezinárodní intervencí Státní obilní monopol, povinnost rolníků odvádět státu všechny přebytky přídělový (lístkový) systém pracovní povinnost ve prospěch státu odbourávání tržních vztahů, naturální směna 1920 plán GOELRO (elektrifikace země)

Sovětský svaz - NEP Válka, revoluce a intervence vrhly ekonomiku Ruska o půl století zpět, hrozba zhroucení 1921 - 1927: Nová ekonomická politika Návrat tržních podmínek v hospodářství Obnova vnitřního trhu, zlatý standard rublu Podpora živností a družstevního podnikání Reprivatizace menších podniků Koncese pro zahraniční investory

Sovětský svaz - Stalinova éra Budování tzv. základů socialismu v SSSR Odklon od principů NEPu, posilování centralizace a státního direktivismu (závazné státní pětileté plány rozvoje) Snaha o urychlenou industrializaci země Upřednostňování těžkého průmyslu Násilná kolektivizace zemědělství

Hospodářský vývoj českých zemí v rámci Rakouska - Uherska 1840 - 1860 průmyslová revoluce 60. a 70. léta „zakladatelská horečka“ enormní rozmach železnic konec 19. stol. nástup nových odvětví od 60. let vznik lidového peněžnictví první české velkobanky, centrály nově vznikajících koncernů (Živnobanka)

Československo v letech 1918 - 1945 Jeden z následnických států Rakouska-Uherska 21 % území R-U 26 % obyvatelstva R-U 60 % průmyslového potenciálu R-U Nevýhody - ekonomická nesourodost státu - mnohonárodní složení

Národnostní složení ČSR (13,6 mil.) Češi – 7 mil. (51,5 %) Němci – 3,2 mil. (23,5 %) Slováci – 2,1 mil. (16 %) Maďaři – 0,7 mil. (5,2 %) Rusíni – 0,5 mil. (3,7 %) Poláci – 120 tis. (0,9 %)

Srovnání Českých zemí a Slovenska České země Průmyslová oblast (40 % pr. / 32 % zem.) Obyvatelstvo 74 % Podíl na HDP 90 % Podíl na prům. 92 % Podíl na zem. 76 % HDP/obyv. = 100 % Slovensko + P. R. Agrární oblast (17 % pr. / 61 % zem.) Obyvatelstvo 26 % Podíl na HDP 10 % Podíl na prům. 8 % Podíl na zem. 24 % HDP/obyv. = 32 %

Sociální zákonodárství v ČSR Osmihodinová pracovní doba Nemocenské, úrazové, starobní a invalidní pojištění zaměstnanců Státní podpory v nezaměstnanosti Státní inspekce bezpečnosti práce Drahotní přídavky pro chudé rodiny Ochrana nájemníků (ochrana proti výpovědi z bytu a zvyšování nájmů) Pozemková reforma

Hlavní ekonomické problémy ČSR Poválečná obnova (pokles HDP proti 1913 o 40 %) Měnová odluka od Rakouska (kolky - ochrana měny proti přílivu peněz z dalších nástup. států) Nostrifikace akcií Pozemková reforma v zemědělství Postupné zhodnocení koruny (dlouhodobě) Zahraniční obchod (malý vnitřní trh) Stavba komunikací západ - východ

Změna zahraniční orientace Nostrifikace akcií Povinnost přenést sídla akciových společností z jiných nást. států do ČR (235 firem, zákl. kapitál 2 mld. Kč) Zvýšení podílu českého a slovenského kapitálu (výkup akcií od zahraničních vlastníků) Změna zahraniční orientace Oslabování německého a maďarského vlivu, sílí pozice západoevropského kapitálu

Pozemková reforma v ČSR Snaha omezit vliv zahraniční šlechty a církve: Katolická církev – 500.000 hektarů (3,57 %) Schwarzenberkové – 248.000 hektarů (1,77 %) Lichtensteinové – 173.000 hektarů (1,24 %) Pálfyové – 106.000 hektarů (0,75 %) V závorkách podíly na rozloze celého státu – 140 tisíc km2

Pozemková reforma v ČSR Záboru (za náhradu) podléhaly plochy nad 150 ha zem. půdy / 250 ha veškeré půdy: 1913 pozemkových celků s více než 4 mil. hektarů půdy (téměř 30 % rozlohy státu) 3000 potravinářských a lesnických podniků Příděly zájemcům za 2000 až 8600 Kč/ha Dlouhodobý proces, realizovaný jen z 45 % – dokončení zabránila II. světová válka

Vývoj čs. ekonomiky 1921 - 1937 1921 1929 1937 Roční růst 1921 - 29 Průmysl 100 166,4 160,2 +6,6 % -0,5 % Zemědělství 116,3 128,2 +1,9 % +1,2 % Zahr. obchod 184,8 73,4 +8,0 % -10,8 % Reálná mzda 111,3 99,95 +1,3 % -1,3 %

Mnichovská konference Německo, Spojené království, Francie a Itálie se shodly se zřetelem k dohodě, jíž bylo v podstatě dosaženo o odstoupení sudetoněmeckého území, na těchto podmínkách a způsobech tohoto odstoupení a na opatřeních, jež je třeba pro to učinit, aby bylo zajištěno její provedení. 1. Vyklizování započne 1. října. 2. Spojené království, Francie a Itálie se shodují v tom, že vyklizení bude provedeno do 10. října, a to bez ničení jakýchkoliv existujících zařízení, a že československá vláda je odpovědna za to, že vyklizení bude provedeno bez poškození uvedených zařízení. 3. Podmínky vyklizení podrobně určí mezinárodní výbor, složený ze zástupců Německa, Spojeného království, Francie… Atd. Podepsáni: Hitler, Daladier, Chamberlain, Mussolini

Druhá republika Po Mnichovu a Vídeňské arbitráži: Vídeňská arbitráž (Německo, Itálie) - odstoupení dalších území Maďarsku a Polsku Po Mnichovu a Vídeňské arbitráži: 30 % území 35 % obyvatelstva přerušené komunikace pohraničním záborem ztráta průmyslu v pohraničí, obilnice na Žitném ostrově, části dopravního parku a zlatého pokladu, kompletní ztráta hraničního opevnění

Protektorát Čechy a Morava Koloniální nadvláda ze strany Německa: Válečné řízené hospodářství Regulace zemědělské výroby Kontrola zahraničního obchodu Totální mobilizace pracovních sil Státní řízení cen a mezd Militarizace české ekonomiky Nadhodnocený kurs marky ke koruně 1:10 Přídělový systém zásobování