Interkulturní komunikace

Interkulturní komunikace Procesy interakce a sdělování v nejrůznějších typech situací, při nichž jsou komunikujícími partnery příslušníci jazykově a nebo kulturně odlišných etnik, národů, rasových či náboženských společenství (Průcha, 2010) Je determinována specifičnostmi jazyků, kultur, mentalit a hodnotových systémů komunikujících partnerů

Interkulturní komunikace Reflexe komunikačního procesu mezi individuálními a nadindividuálními subjekty náležejícím k rozdílným kulturním systémům Odlišné: Kognitivní struktury Emocionální struktury Způsoby percepce Způsoby hodnocení skutečnosti

Vědní obory zabývající se interkulturní komunikací Psycholingvistika a sociolingvistika Etnografie komunikace Etnopsycholingvistika Teorie jazykového relativismu Interkulturní psychologie

Psycholingvistika a sociolingvistika Rozvoj od 60. let 20. st. Procesy řečové komunikace jsou výrazně ovlivněny etnickými a národními kulturami Výzkum kulturních a etnických aspektů - address rules atp.

Etnografický výzkum Metody a pojetí etnografického výzkumu Případové studie

Etnopsycholingvistika Hlavní oblasti vývoje – Rusko a okolí Především verbální asociace - např. hudební nástroje (děti 8 – 10 let) Rusko – piano, klavír, housle, tahací harmonika, harmonika USA – banjo, buben, zvonek, kytara, flétna Tzv. mentální slovník

Jazykový relativismus Základem je hypotéza Sapira-Whorfa: Myšlení je určeno jazykem, kterým se mluví Rozdíly mezi jazyky se odrážejí i v interpretaci světa a vnímání druhých Nikdy nelze dosáhnout absolutního porozumění (přísloví, slovní hříčky atp.)

Interkulturní psychologie Aplikace psychologických poznatků Výzkum kultur, jazyka a komunikačního chování Především humanistické pojetí

Kultura Produkt minulého chování lidí Usměrňovatel budoucího chování lidí Dlouhodobý vývoj Kontinualita vývoje (změny pozvolné i skokové) Etnická kultura X národní kultura Počty etnik a kultur ve světě Vztah kultury a jazyka (jazyk X nářečí) Národ X stát

Typologie národních kultur Geef Hofstede (NL – prům. management) Potřeba znalosti vznikla se zrychlením globalizace a vznikem mezinár. organizací =) zintenzivnění obchodu a ek. – pol. styků Přehled MO? Podle Hofstedeho je kultura „mentální naprogramování“ Kultura – různé vrstvy (rodina, sociální třída, profesní skupina, náboženská skupina atp.) Národní či etnická kultura – společná a dominantní vrstva (národní mentalita)

Typologie národních kultur II. Určující rys národní kultury – hodnoty Psychologické pojetí – hodnoty = regulační mechanismy chování Typologie národních kultur: Dimenze (kvantitativní indexy) Mocenský odstup Individualismus X kolektivismus Maskulinita X feminita Vyhýbání se nejistotě Dlouhodobá X krátkodobá orientace

Mocenský odstup Vztah lidí určité kultury k autoritě Míra, v jaké obyvatelé a instituce očekávají a akceptují nerovnoměrné vertikální rozložení moci Země s velkým mocenským odstupem: Malajsie, Mexiko, Francie, Turecko Země s malým mocenským odstupem: Dánsko, Irsko, Nový Zéland, Švédsko

Individualismus X kolektivismus Rozsah závislosti jedince na kolektivu Míra volnosti pro vlastní iniciativu jedince Individualistické země USA, Velká Británie, Kanada, Austrálie, Belgie Kolektivistické země Guatemala, Ekvádor, Pákistán, Jižní Korea, Indonésie

Maskulinita X feminita Zastoupení a vliv mužského/ženského prvku v hodnotách společnosti (např. průbojnost) Maskulinita – rodové role jsou zřetelně odlišeny Feminita – rodové role se překrývají Maskulinní státy: Japonsko, Rakousko, Itálie, Švýcarsko, Mexiko Femininní státy: Švédsko, Norsko, Dánsko, Nizozemsko, Finsko

Vyhýbání se nejistotě Rozsah, v jakém se kultury cítí ohroženy nejistými či neznámými situacemi Jak moc lidem vadí podstupovat riziko změn (v zaměstnání atp.) Silné vyhýbání se nejistotě: Řecko, Portugalsko, Japonsko, Srbsko Slabé vyhýbání se nejistotě: Singapur, Dánsko, Velká Británie, Hongkong

Dlouhodobá X krátkodobá orientace Vyjadřuje vlastnosti lidí vztažené k budoucím odměnám, ochotě podřizovat se ve prospěch dlouhodobých cílů atp. Rozdíly mezi „západním“ a „východním“ myšlením Dlouhodobě orientované země: Čína, Japonsko, Jižní Korea, Nepál Krátkodobě orientované země: Kanada, USA, Velká Británie, Španělsko

Charakteristiky komunikačního chování v národních kulturách Komunikační kontext – nízký X vysoký Nízký (vyjadřují explicitně to, co má být sděleno) – Německo, Švýcarsko atp. Vysoký (méně otevřené vyjadřování, nutná interpretace) – Vietnam, Čína, Japonsko, Španělsko, Francie Oslovování a používání titulů Formální (Rakousko, Polsko, Itálie, Maďarsko, ČR) Neformální (USA, Skandinávie, Velká Británie) Tykání X vykání - dtto Komunikační etiketa – druhá vrstva komunikace - specifické rysy - komunikační rituály (např. podávání ruky, dotýkání, líbání, úsměv, ventilace či potlačení emocí

Interkulturní komunikace a akulturace Akulturace – neuvědomovaný proces, přejímání prvků jedné kultury příslušníky jiné kultury Dochází k trvalým kulturním změnám Typické příklady probíhající akulturace v současnosti- Sámové, Inuité, Lužičtí Srbové, Maďaři (SVK) atp. Hlavní vliv má jazyk (v minulosti např. latina a římské impérium) Asimilace – vyšší typ, přechází v ni akulturace České prostředí a akulturace???

Bariéry v interkulturní komunikaci Stereotypy (atribuce, předsudky) Etnofaulismy (neoficiální označení příslušníků jiného národa – př. Amíci, Dederoni, žabožrouti, Frantíci, rákosníci atp. – často negativní konotace) Vztahují se k mentalitě, typickému chování, odívání, zvykům atp. Někdy neškodné (španělská vesnice X das Böhmische Dorf) Politické konsekvence (např. korektnost a vývoj pojmů) - Negro -) Black -) Afroamerican -) African American Používání konkrétního jazyka (př. Vlámové a Valoni) Odlišnost kultur Odlišné koncepce a systémy jazyka

Jazyky v Evropě a ve světě Počet a rozložení jazyků Hlavní jazyky světa (mateřské X oficiální) Vývoj prostorového rozložení jazyků Mezinárodní jazyky (lingua franca, ido, esperanto atp.) Evropské jazyky Indoevropské Ugrofinské Turkotatarské Lingua franca – angličtina, Global English, funkční a teritoriální aspekt

Znalost cizích jazyků v české společnosti Důležitá jazyková a sociální kompetence Alespoň elementární znalost: žádný cizí jazyk 26,5 % 1 a více jazyků 13,8 % 2 jazyky 27,2 % 3 jazyky 21,3 % 4 a více jazyků 11,2 %

Příklady událostí ovlivněných interkulturní komunikací Do současných postojů a postojů politiků se často promítají důsledky historických událostí – tzv. kolektivní paměť Příklady: Odmítání jazyka (němčina a ruština v ČR) Posilování jazyka (Estonsko, Lotyšsko) Jazykové označení státního území (Makedonie, Kypr, Taiwan atp.) Politická rétorika (přímá x skrze média)

Děkuji za pozornost