Tento digitální učební materiál (DUM) vznikl na základě řešení projektu OPVK, registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0794 s názvem „Výuka na gymnáziu podporovaná ICT“. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Vypracoval: Mgr. Jiří Sedlařík Datum: 6. 2. 2013

Staročeské drama

staročeské drama vzniklo z latinských velikonočních her (herci-duchovní, studenti), některé části se překládaly do češtiny pro lidové publikum, hráno v kostelích postupně české pasáže přerostly původní latinský základ, hry byly z kostelů vykázány ve hrách se objevilo zásluhou studentů světské prostředí, lidový jazyk a nevázaný humor, hrálo se na tržišti

Mastičkář nejstarší staročeské veršované drama s latinskými pasážemi vzniklo v polovině 14. století ze hry se dochovaly pouze zlomky hra se vysmívá mastičkářům (středověkým „lékařům“) a jejich pochybnému léčení podává obraz tehdejšího městského života a trhu kompozice satirické skladby vychází z protikladu posvátného děje a nevázaného trhového veselí humor, ironie a parodické prvky

Obsah děj se odehrává na středověkém tržišti na trhu se objeví Mastičkář (tj. mistr Severín) a jeho pomocníci Rubín a Pustrpalk Rubín rozloží krám a vychvaluje mistrovy masti přiláká tři Marie, které chtějí nakoupit vonné masti, aby mohly pomazat Kristovo tělo nejznámější scéna-Mastičkář oživí židovského mladíka Izáka (naleje mu kvasnice na zadnici), tím jej „vyléčí“ Mastičkář nakonec masti prodá Mariím za 2 hřivny zlata, jeho žena mu vytkne, že mohl vydělat víc

světské prvky, zesměšnění náboženských složek (Bible) kontrast vysokého a nízkého stylu prvky komické a parodické vedle vážných prvků hovorový jazyk s vulgarismy a germanismy latinsky promlouvají Mastičkář a tři Marie hra má blízko k frašce fraška je druh komedie s obhroublou komikou, vyvíjela se v rámci církevní hry jako komická výplň vážné tématiky, grotesknost, spojování vážného a směšného autor hry je neznámý, pravděpodobně student

ukázka ze hry Mastičkář (…) MASTIČKÁŘ: Sěmo blíže přistúpite a u mne masti kúpite! (K Rubínovi): Vstaň, Rubíne, volaj na ně! Viz umirlcě bez pomeškáme, těmto paniem na pokušenie a mým mastem na pochválenie. (Přichází Abraham a nese s Rubínem svého syna.) ABRAHÁM: Bych mohl vzvěděti od mistra Severína, by mi mohl uléčiti mého syna, chtěl bych jemu <dáti> tři hřiby a pól sýra. (Jde k mastičkáři): Vítaj, mistře cný a slovutný! Jáz sem přišel k tobě smutný, hořem sám nečujiu  sebe! Protož snažně prošiu tebe, by ráčil mému synu z mirtvých kázati vstáti. Chtělť bych mnoho zlata dáti. pohynulo nebožátko! Přědivné bieše  děťátko! ...bielý chléb jedieše, a o ržěném nerodieše. A když na kampna  vsedieše, tehdy vidieše, co sě prostřěd jistby dějieše. Také dobrú vášniu jmějieše: když pivo uzřieše, na vodu oka neprodříeše.

MASTIČKÁŘ: Abrahame, to já tobě chcu řéci, že já tvého syna uléčiu, ač mi dáš tři hřivny zlata a k tomu svú dceř Meču. ABRAHÁM: Mistře, to ti vše rád dám, cos potřěboval sám. MASTIČKÁŘ: Pomáhaj mi, Boží synu, ať jáz u méj  pravdě nehynu! Ve jmě božie jáz tě mažiu, jiužť chytrostí vstáti kážiu! I co ty ležíš, Izáku, čině otcu žalost takú? Vstaň, daj chválu Hospodinu, svaté Mařie, jejie synu! (Po těchto slovech mu lijí kvasnice na zadnici.) IZÁK (vstávaje): Avech, auvech, avech, ach! Kak to, mistře, dosti spach, avšak jako z mirtvých vstach, k tomu sě bezmál neosrach.   Děkujiu tobě, mistře, z toho, ež mi učinil cti přieliš mnoho. Jiní mistři po svém právu maží svými mastmi hlavu, ale tys mi, mistře, dobřě zhodil, ež mi všichnu řit mastiú oblil. — Silete! MASTIČKÁŘ (k Mariím): Milé panie, sěm vítajte, co vem třěba, toho ptajte! Slyšal sem, že dobrých mastí ptáte. Ted' jich u mne pln krám jmáte! (…)

Hra veselé Magdalény (14. století) hrdinka-světice je zobrazena jako středověká „lehká“ dívka

Zdroj literatury Balajka, Bohuš. Přehledné dějiny literatury. 2. vyd. Praha: Fortuna, 1998, 239 s. ISBN 80-716-8366-3. Čítanka 1. 2. vyd. v nakl. Tripolia, (Celkově 4. vyd.). Praha: Tripolia, 2001, 439 s. Edice českého jazyka a literatury. ISBN 80-864-4814-2. Galík, Josef, Lubomír Machala a Eduard Petrů. Panorama české literatury: literární dějiny od počátků do současnosti. 1. vyd. Olomouc: Nakl. Rubico, 1994, 547 p. ISBN 80-858-3904-0