Alkalické kovy Struktura vyučovací hodiny: 1) Opravení pracovního listu z minulé hodiny 2) Výklad alkalické kovy 3) Pokus (reakce sodíku s vodou) 4) Opakování

Li , Na , K , Rb , Cs , Fr

Charakteristika - nízké hodnoty elektronegativity - velké atomové poloměry (v periodě vždy nejvyšší) - velmi reaktivní, silná redukční činidla - V přírodě se vyskytují pouze vázané ve sloučeninách

Vlastnosti a reakce - měkké, stříbrolesklé neušlechtilé kovy s malou hustotou - na vzduchu se oxidují (jsou samozápalné) → uchovávají se pod vrstvou inertní kapaliny - vedou dobře proud i teplo - převládá iontový charakter vazeb v sloučeninách - s vodou reagují bouřlivě: 2M + 2H2O → 2MOH + H2 * - s vodíkem tvoří iontové hydridy 2M + H2 → 2M+H- * - barví plamen, a to následovně: * za „M“ lze dosadit kterýkoli alkalický kov

Lithium – Li - vyrábí se elektrolýzou taveniny svých LiCl - již za mírného zahřátí reaguje s molekulárním dusíkem - uchovává se zatavené ve vosku (nižší hustota než petrolej) využití: příměs do slitin (Al, Cd, Cu, Mn), přísada do skel a keramik, akumulátory sloučeniny: LiH, Li2O, Li3N, LiF, Li2CO3

Sodík - Na - jeho sloučeniny byly známé již ve starověku - volný kov byl poprvé připraven až roku 1807 elektrolýzou taveniny NaOH - měkčí než lithium, lze krájet nožem - menší hustota než voda, plave na ní - barví plamen žlutě - pokus: 2Na + 2H2O → 2NaOH + H2

Sodík - Na výskyt: -vázaný v zemské kůře a v oceánech (5. nejrozšířenější prvek na zemi) - minerály: NaCl (sůl kamenná), NaNO3 (chilský ledek), živce, slídy výroba: - elektrolýza taveniny NaCl katoda: 2Na+ + 2e- → 2Na anoda: 2Cl- → Cl2 + 2e- využití: Jaderná energetika, Silné redukční čínidlo → redukce kovů z chloridů

Sloučeniny sodíku NaOH (obrázek) – hygroskopický, velmi silná báze, leptá sklo Na2O2 – vzniká reakcí 2Na + O2 → Na2O2 2Na2O2 + 2CO2 → 2Na2CO3 + O2 soli: NaCl, Na2CO3 (soda), NaHCO3 (jedlá soda), organické sloučeniny: CH3COONa (Octan sodný)

Draslík – K - historie provázaná se sodíkem - velmi měkký až mazlavý (měkčí než sodík) - velmi dobře rozpustný v kapalném NH3 - s kyslíkem reaguje velmi rychle až explozivně K + O2 → KO2 - plamen barví fialově

Draslík - K výskyt: zemská kůra, mořská voda (6. nejrozšířenější prvek na zemi) minerály: KCl (sylvín – na obrázku dole), KNO3(draselný ledek), živce, slídy apod. výroba: elektrolýza taveniny KCl ← analogicky jako sodík využití: minimální využití jako redukční činidlo, fotoelektrické články

Sloučeniny draslíku KOH – hygroskopická látka, silná báze, rozpouští sklo i porcelán soli: K2CO3 – tzv. „potaš“ , výroba skla, mýdel, bělící prostředky KNO3 – používá se k výrobě hnojiv a pyrotechniky

Rubidium, Cesium - s kyslíkem reagují explozivně na superoxid rubidný: M + O2 → MO2 * - s vodou reagují taktéž velmi bouřlivě za vzniku hydroxidů MOH * - na rozdíl od ostatních alkalických kovů jsou těžší než voda - výskyt v zemské kůře je velmi sporadický - vyrábí se elektrolýzou svých chloridů využití: Rubidium: Fotočlánky, soli rubidia → pyrotechnika Cesium: Fotočlánky, přístroje pro noční vidění, TV přijímače

Francium - radioaktivní s velmi rychlým poločasem rozpadu - bylo objeveno roku 1939 - sloučeniny i reakce jsou velmi podobné s cesiem