Pravěk a raný středověk Archeologické památky – materiální kultura Otázka změny kultur – výměna obyvatelstva? Přirozená reprodukce – rodina 3-5 dětí naděje dožití 20-30 let Mladší paleolit (40-9 tis.let p.n.l.) – lovci mamutů 1 tis. obyvatel Neolit (2.pol.6.tis-1.pol.5.tis.p.n.l.) – trvalá sídla, sídelní oblast – do 500 m od řek, do 350 m.n.m. 10 tis. obyvatel

Pravěk a raný středověk okolo roku 1000 p.n.l. – 40 tis. obyvatel Keltové (450 p.n.l. – 0) – 100tis. obyv., města Markomani a Kvádové Slované – od 5. stol. Velká Morava - 9. stol, městská střediska Okolo roku 1000 n.l. – 700 tis.-1 mil. obyvatel

Středověk Písemné informace Dvě období Kolonizace rychlý růst - 2. pol. 13. stol.- 1. pol. 14. stol. stagnace, úbytek obyvatel - 15. stol Kolonizace raná - 11.-12.stol., převážně vnitřní vrcholná - 13.-14.stol., významná vnější přes 75% území osídleno

Etnika – Němci, Židé, Rómové Středověk Města – pol. 14. stol. asi 50 královský měst se 140 tis. obyv., dalších asi 450 měst a městeček s 200-250 tis. obyv., stupeň urbanizace 10-15% Depopulace – 15. stol. husitské války, od konce 14. stol. morové epidemie Etnika – Němci, Židé, Rómové

Raný novověk Protostatistické období 3 období 16. stol. – růst, rozvoj nezemědělských oblastí těžba, další vnější kolonizace 1. pol. 17. stol. – stagnace a pokles – 30. letá válka depopulace a změny v etnickém složení od r. 1650 trvalý růst až do začátku 20. stol.

Rozvoj nezemědělských oblastí 16.-18.stol. Další fáze kolonizace – především pohraniční hory Těžba, sklářství, železářství Příklad Jáchymova – založen 1516 1533 – 18 tis. obyv. 2. město v Čechách 1601 – 2 tis. Obyv.

Chorvatská kolonizace Valašská kolonizace Beskydy, Javorníky Ve 13-14. stol. vyrazili z Valašska Chorvatská kolonizace Vytlačeni Turky Jižní Morava Novokřtěnci – Habání Radikální reformátoři za Švýcarska, Tyrol

Formování tří oblastí Města hory – zalidňují se, těžba,textil úrodné nížina – rozvoj zemědělství ostatní – málo úrodné kraje Města rozvoj horních měst a měst s exportní produkcí (soukenictví, plátenictví) stagnace královských měst rudolfínská Praha – 60 tis. obyvatel

Třicetiletá válka Před válkou 2-2,5 mil.obyv. Po válce 1,5-1,8 mil.obyv., úbytek cca -30% Ztráty Emigrace Epidemie Nižší porodnost Přímé válečné Více postiženo české vnitrozemí Posun jazykové hranice do vnitrozemí

Úmrtnost – demografické krize 1650 – 1750 sto let bez válek Růst obyvatelstva Rostla porodnost Úmrtnost – demografické krize Poslední mor 1713-15 (Praha 13 tis.zem.) Vývoj 1654 – 1,5-1,7 mil. 1692 – přes 2 mil. 1754 – 3,4 mil.

Období industrializace Od poloviny 18. stol – státní statistika obyvatelstva demografická revoluce porodnost pod 40‰ po r. 1830 Zvyšování sňatkového věku Od pol.19. stol. uvědomělé omezování plodnosti naděje dožití z cca 33 let na 40 let Vysoká kojenecká úmrtnost - 250 ‰ – pokles až na přelomu 19. a 20.stol.

Období industrializace urbanizace rozvoj malých středisek nová hierarchie pol. 19.stol. 20%, konec 19.stol. přes 40%

migrace z imigrační země emigrační 25-50% přiroz. přír. – emigrace směry Dolní Rakousy, Vídeň sev. Amerika záp. Evropa – konec 19. stol.

Období industrializace územní diferenciace sever progresivní textilní velkovýroba zaostávající textilní malovýroba jih specializované zemědělství neúrodné kraje nově industrializované oblasti

Počty Židů v Praze a v Čechách (bez Moravy)

Významné mezníky v historii Židů v Čechách

1. světová válka snižování sňatečnosti a tím i porodnosti z cca 25‰ na 11,8 ‰ válečné ztráty 550 tis nenarozených deformace věkové struktury 300 tis. padlých celkem 900 tis. tedy téměř 10% populace

Meziválečné období – 1. republika 2 období – 20-tá léta – v první polovině populační boom - postupný růst ekonomické prosperity - 30-tá léta – celosvětová ekonomické krize - ve druhé polovině hrozba války úhrnná plodnost 1921 – přes 3 děti 1930 – 2,15 dítěte 1937 – 1,68 dítěte – nejnižší hodnota až do devadesátých let naděje dožití 1920-22 – 49,2 let 1937 – 58 let stále hlavně pokles kú

Meziválečné období – 1. republika přirozený přírůstek 1920-24 – 8,5‰ 1925-29 – 6,1‰ 1935-37 – 1,7‰ národnost Němci 1910 – 35% 1921 – 30,6% -- Čechy – 33% 1930 – 29,5% Morava – 21% Slezsko – 39% Poláci cca 100 tis. 1%

Meziválečné období – 1. republika Slováci (dle mat. jazyka) 1921 – 16 tis. 1930 – 44 tis. 1937 – 65 tis. Češi na Slovensku 1921 – 73 tis. 1930 – 122 tis 3% obyv. Náboženství 1910 – 96,5% katol. 1921 – 82% 1930 – 78% (8% bez vyz., 7,3% Čs.c.)

Meziválečné období – 1. republika Stupeň urbanizace v roce 1930 asi 50% rozvoj Prahy 1922 – velká Praha, náznaky suburbanizace další regionální centra – Hradec Králové, Zlín atd.

2. světová válka zabrání Sudet – 37% plochy, 36% obyv. 3,9 mil. z toho 855 tis Čechů až 400 tis.(?) odchází do vnitrozemí asi 130 tis Čechů ze Slovenska (1939) vzrůst sňatečnosti a porodnosti - obrana proti pracovnímu nasazení max. porodnost Sudety 1942 – 25‰ protektorát 1944 - 21 ‰ úhrnná plodnost 1939 – 1,94 1944 – 2,8

2. světová válka – důsledky Ztráty asi 130 tis. (?) - 80 tis. Židů, 5 tis. Romů Odsun obyv. německé národnosti divoký odsun a útěk 1945 – 660 tis odsun 1946 – 2,256 mil. 1947 – 80 tis. Dosidlování pohraničí 1946-47 1,1mil. + 120 tis. ze Slov. Vývoj obyv konec 1944 11,2 mil konec 1946 8,7 mil 1950 9 mil