Vstup Sandro Botticelli Albrecht Dürer Francisco de Goya Eduard Manet Raffaelo Sanzio Peter Paul Rubens Michelangeo Buonarroti Vstup

Právě jsi vstoupil do minigalerie světového malířství. Jsou zde díla několika malířů světového významu. Po kliknutí na okno se zobrazí ukázka jeho díla. Klikneš-li na jméno, zobrazí se stručný životopis daného malíře. Opětovným kliknutím (na ukázku díla nebo na text) se vrátíš do hlavního menu.

Sandro Botticelli Vlastním jménem Alesandro di Mariano Filipepi. Narozen roku 1445, zemřel 17. 5. 1510. Italský malíř, žák F. Lippiho. Jeden z nejvýznamnějších představitelů florentské renesance quattrocenta. Charakteristické pro jeho malbu je zdůraznění kresby a lyrická idealizace postav. Zásluhou přesně ohraničující linie obrazy poměrně plochý výraz, hloubka prostoru ostatně není navozena ani kompozicí; větší důraz kladl na obsah. Botticelliho obrazy měly vliv především na umění 19. století (prerealisté a secese).

Albrecht Dürer Narozen 21. 5. 1471, zemřel 6. 4. 1528, německý malíř a grafik. Činný v Norimberku. Cestoval po Itálii a Nizozemí; spojil tradice pozdní gotiky s novými italskými poznatky renesanční malby. Autor dřevorytů a mědirytů, teoretických spisů o perspektivě a teorii malby. V tvorbě, ovlivněné spiritualismem a fantastičností, se snažil o dokonalou malbu s vytříbeným koloritem a přesnou charakteristikou. Vynikající kreslíř volné kresby krajin, zvířat, květina a portrétů. Autor precizních, složitě obsahově i kompozičně řešených grafických cyklů i samostatných listů. Posmrtně pak byla vydána práce o proporcích lidského těla.

Francisco de Goya Celým jménem Francisco de Goya Lucientes, narozen 30. 3. 1746, zemřel 16. 4. 1828, španělský malíř a grafik; významný představitel fantaskní linie klasicismu. Po návratu ze studií v Itálii zaměstnán v královské gobelíne, kde vznikaly návrhy žánrových scén na tapisérie, poplatné ještě dobovému rokoku. V roce 1786 jmenován královým malířem. Po roce 1792, kdy po vážné nemoci zcela ohluchl, se v jeho tvorbě, paralelně s oficiálními zakázkami, objevovaly chmurné a depresivní náměty, často vycházející ze studií duševních poruch a neradostné reality okolního světa. Z politických důvodů nucen emigrovat do Francie (1824 – 1826) . Významně ovlivnil rozvoj grafických technik (především v litografii). Měl výrazný vliv na umění 19. a 20. století, zejména na symbolismus, expresionismus a surrealismus.

Francisco de Goya Celým jménem Francisco de Goya Lucientes, narozen 30. 3. 1746, zemřel 16. 4. 1828, španělský malíř a grafik; významný představitel fantaskní linie klasicismu. Po návratu ze studií v Itálii zaměstnán v královské gobelíne, kde vznikaly návrhy žánrových scén na tapisérie, poplatné ještě dobovému rokoku. V roce 1786 jmenován královým malířem. Po roce 1792, kdy po vážné nemoci zcela ohluchl, se v jeho tvorbě, paralelně s oficiálními zakázkami, objevovaly chmurné a depresivní náměty, často vycházející ze studií duševních poruch a neradostné reality okolního světa. Z politických důvodů nucen emigrovat do Francie (1824 – 1826) . Významně ovlivnil rozvoj grafických technik (především v litografii). Měl výrazný vliv na umění 19. a 20. století, zejména na symbolismus, expresionismus a surrealismus.

Eduard Manet Narozen 23. 1. 1832, zemřel 30. 4. 1883, francouzský malíř a grafik. V raných dílech realisticky zachycoval pařížské typy a španělské motivy. Ač usiloval o oficiální uznání, jeho tvorba přijímána kriticky a rezervovaně. Přes blízkost s impresionisty se nikdy nestal členem jejich hnutí ani se neúčastnil jejich skupinových výstav. Jeho malbu charakterizuje rafinovaná kompozice s množstvím skrytých významů, plošné členění obrazu s výraznými konturami předmětů. Tématicky vycházel ze žánrových scén, do kterých vkládal zajímavé formální efekty.

Michelangelo Buonarroti Narozen 6. 3. 1475, zemřel 18. 2. 1564, italský sochař, malíř, architekt a básník. Činný zejména ve Florencii, v Boloni, v Benátkách a v Římě. Představitel vrcholné renesance; vynikal silným plastickým cítěním i znalostí anatomie, výborný kreslíř. Sám se považoval za sochaře. Vynikl i jako freskař. Proslul zejména výzdobou Sixtinské kaple ve Vatikáně, kde v monumentální kompozici jakoby převedl své sochy na stěny a strop kaple do mohutné malířské personifikace duchovních sil a hnutí. Shrnul evropskou uměleckou tradici od antiky přes středověk po renesanci. Inspiroval umělce manýrismu a baroka. Jako osamělý génius bez přímých žáků ovlivnil své současníky i následovníky.

Rafaelo Sanzio Narozen 6. 4. 1483, zemřel 6. 4. 1520; italský malíř a architekt. Představitel vrcholné renesance. Žák A. P. Peručina a D. Bramanta. Ovlivněn Fra. Bartolomeem, Leopardem a Michelangelem. Činný v Perugii, Urbinu, Sieně, Florencii a Římě. Přejal řadu motivů od současníků, avšak vytvořil vlastní formu klasické dokonalosti a monumentálního ideálu krásy těla i ducha, povýšenou, za pomoci umělecké zkušenosti, nad přírodu. Jako mimořádný umělec ctěn již za svého života a po staletí byl napodobován.

Peter Paul Rubens Narozen 28. 6. 1577, zemřel 30. 5. 1640. Vlámský malíř. Typický představitel baroka. 1600 – 1608 působil v Itálii, od roku 1608 v Antverpách. 1622 – 1625 působil v Paříži. Od roku 1628 činný jako diplomat v Anglii, Nizozemsku a ve Španělsku. Po roce 1630 realizoval řadu objednávek obrazů, nástěnných dekorací a kartónů pro gobelíny. Spojoval domácí tradici s benátskou malbou. Byl ovlivněn Raffaelem, Michelangelem, Leopardem, Correggiem i antikou. Dospěl k osobitému stylu s výraznými světlými tóny a plasticitou v dynamické kompozici. Odmítl dobový tmavý podklad, zavedený benátskými malíři, a vrátil se k světlému vlámskému křídovému podkladu. Maloval rychlými a dlouhými tahy širokým štětcem v bohatých barevných škálách. Vzhledem k rozsáhlosti jeho tvorby dokončovali obrazy často učedníci a pomocníci.