Peptidy

Peptidy rozdělení: oligopeptidy – 2 – 10 AMK (dipeptidy, tripeptidy, ……) polypeptidy – do 100 AMK bílkoviny – nad 100 AMK

Rozšířené dipeptidy a tripeptidy - glutathion Složení: glutamin, cystein, glycin Funkce: oprava a vytváření nových buněk ochrana organismu před volnými radikály (peroxidy, hydroxylové radikály, …..) proti zánětům oprava pojivových tkání, chrupavek, kloubů účast na procesech s DNA a RNA stimuluje zásahy imunitního systému podílí se na dozrávání T lymfocytů působí proti rakovině odstraňuje z těla jedy a cizorodé látky ochrana mozku v hematoencefalické bariéře zlepšuje prokrvení tkání ničí celulitidu pomáhá proti lupence a jiným kožním nemocem „omlazuje“ pokožku …………….

Hormony povahy peptidů a bílkovin jsou to chemické regulátory, které řídí celé metabolické dráhy nebo fyziologické procesy jsou vylučovány endokrinními žlázami (žlázami s vnitřní sekrecí) zvláštní skupinou jsou tkáňové hormony, které vznikají a působí v buňkách nebo tkáních (složení – peptidy, bílkoviny) mají vliv na nervovou soustavu, na činnost pankreatu, … jsou předmětem výzkumu

Endokrinní žlázy štítná žláza – glandula tyreoidea příštitná tělíska – glandulae tyreoidea accesoria nadledvinky – corpora suprarenalia slinivka břišní – pancreas pohlavní žlázy hypofýza – glandula pituitaria epifýza brzlík – thymus

Hormony povahy peptidů a bílkovin mezi tkáňové hormony patří: gastriny – regulují produkci HCl v žaludku sekretin – reguluje produkci pankreatické šťávy erythropoetin – stimuluje produkci erytrocytů při nedostatku O2 nekrohormony – tvoří se na místě poranění z odumírajících buněk + podporují obnovení okolní tkáně cytohormony – vznik v buňkách, řídí jejich činnost

HYPOFÝZA žláza umístěná těsně pod mozkem = podvěsek mozkový se skládá ze dvou částí: přední – adenohypofýzy zadní – neurohypofýzy nejproduktivnější žláza s vnitřní sekrecí – výměšky ovlivňují a řídí činnost jiných žláz, zprostředkovává řídící impulsy nervové soustavy pro jednotlivé orgány těla funkčně souvisí s mozkovou tkání nervové buňky podhrbolí = hypotalamu vylučují vlastní hormony, které se krví dostávají do hypofýzy (tlumí nebo podporují tvorbu a vylučování hormonů hypofýzy)

přední lalok hypofýzy somatotropin – růstový hormon reguluje růst organismu (tím, že reguluje tvorbu bílkovin) nedostatek – předčasné zastavení růstu – zakrnělost nadbytek – velký vzrůst – gigantismus tyreotropin řídí činnost štítné žlázy (adrenokortikotropin – reguluje tvorbu a vylučování hormonů štítné žlázy) (ACTH) kontroluje množství kortizolu uvolňované nadledvinami. Kortizol, také zvaný stresový hormon, je nezbytný pro přežití. Udržuje stálý krevní tlak a hladinu cukru v krvi. gonadotropiny vliv na činnost pohlavních žláz

zadní lalok hypofýzy vasopresin reguluje obsah vody v těle vliv na stahování, zužování cév nadbytek – zvýšení krevního tlaku oxytocin stahování hladkého svalstva ženských pohlavních orgánů (dělohy) – regulace porodu

SLINIVKA BŘIŠNÍ Pankreas je velká žláza uložená v dutině břišní za žaludkem. Skládá se ze dvou částí: Exokrinní žláza – produkuje trávicí enzymy, které pomáhají při štěpení tuků, cukrů i sacharidů. Endokrinní část - Langerhansovy ostrůvky, produkující hormony inzulin a glukagon. Tyto hormony pomáhají v těle udržovat stálou hladinu cukru (glykemii).

SLINIVKA BŘIŠNÍ inzulín řídí hospodaření organismu s cukry (i lipidy) – urychluje oxidaci D - glukosy porucha jeho tvorby  cukrovka = Diabetes mellitus -  obsah cukru v krvi (organismus ztrácí schopnost strávit cukry, které se vylučují močí) při cukrovce se podává jen injekčně (v trávicím traktu se působením enzymů rozkládá) nadbytek = šok glukagon působí opačně

Cukrovka Rozlišujeme více typů cukrovky: U cukrovky prvního typu (diabetes mellitus I) slinivka nevydává do krve dostatek inzulinu. Je to způsobeno tím, že buňky Langerhansových ostrůvků jsou napadeny a ničeny vlastními buňkami imunitního systému (takové procesy se nazývají autoimunitní). Lidé trpící cukrovkou mají větší žízeň, hodně pijí a vylučují velké množství moči. Hladina cukru v krvi je totiž natolik vysoká, že ho ledviny nezvládají vychytávat a vracet zpátky do krve. Cukr uniká s močí a s sebou strhává vodu. Tento typ cukrovky se častěji vyskytuje už v mladším věku u lidí, kteří k němu mají dědičné dispozice. Lidé s cukrovkou prvního typu si musí pravidelně píchat inzulin. U druhého typu cukrovky (diabetes mellitus II) je inzulinu v krvi dostatek, buňky jsou však k němu necitlivé. Je to vlivem dlouhodobého nadbytku cukru v krvi. Častěji se vyskytuje až po třicátém roce života a u obézních lidí. Diabetes druhého typu lze výrazně zlepšit úpravou životosprávy. Je dobré zhubnout, jíst pravidelně a v menších dávkách, významnou roli hraje i dostatek pohybu. Těhotenský diabetes souvisí s nadváhou a hormonálními změnami v těhotenství. Ženy, u kterých se v těhotenství cukrovka vyskytla, mají vyšší pravděpodobnost, že se u nich časem rozvine cukrovka druhého typu. Vlastní cukrovce předchází porušená glukózová tolerance. Je to stav, kdy tělo není schopné snížit hladinu cukru v krvi tak rychle jako u zdravého jedince.

PŘÍŠTITNÁ TĚLÍSKA Model s anatomickými souvislostmi uložení příštitných tělísek-tmavě žlutá

PŘÍŠTITNÁ TĚLÍSKA parathormon složený z 84 AMK reguluje hladinu Ca a P v krvi – vyplavování Ca a P z kostí

peptidové neuromodulátory látky, které modulují účinek chemických přenašečů nervového vzruchu = neurotransmitery byla nalezena určitá místa v mozkové tkáni, které působí na emoce – obsahují tyto látky, např.: endorfiny, enkefaliny – používané jako léky na povzbuzení

peptidová antibiotika mívají často cyklickou strukturu a jsou izolovány hlavně z mikroorganismů – Streptococcus, Bacillus např: gramicidiny A, B, C (jsou lineární), S (je cyklický), tyrocidiny A, B (jsou lineární), C (je cyklický), bacitraciny, polymyxiny, aktinomyciny, …..

peptidové zootoxiny a fytotoxiny jsou silně toxické, izolované z živočichů a rostlin mívají cyklickou strukturu a podobají se složením antibiotikům mezi zootoxiny patří neurotoxiny hadů a štírů – působí na nervovou tkáň nebo apamin = složka jedu včely mezi fytotoxiny patří hlavně jedy z hub – muchomůrka hlíznatá obsahuje falloidin a amanitin, muchomůrka červená obsahuje amanitin a muscarin, lysohlávky obsahují psylocin a psylocibin, …..

peptidy s jinými aktivitami patří sem např.: alkaloidy – látky izolované z rostlin, využití – jako léky nebo drogy streptogeninové peptidy – stimulují růst mikroorganismů, např. mléčných bakterií, …..

přírodní polypeptidy mají přirozený výskyt v rostlinných a živočišných organismech obsahují mezi 11 a 100 AMK patří sem např.: protaminy – lineární struktura, silně zásaditý charakter, byly nalezeny ve spermiích ryb inhibitory živočišných a rostlinných proteáz – enzymy, které štěpí bílkoviny anhydropolymery – jsou součástí buněčných stěn některých bakterií