Poruchy pozornosti MUDr.Radovan Přikryl, Ph.D. Psychiatrická klinika Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně

Pozornost (prosexie) Aktivní zaměření našeho vědomí Schopnost zaměřit psychickou aktivitu na určitou činnost, předměty nebo děj Schopnost zdůraznit závažné a vyloučit nezávažné podněty Předpokladem pro dobrou funkci pozornosti je vigilita (bdělost) a lucidita (jasnost) vědomí

Fyziologický podklad pozornosti CNS je pod tlakem obrovského množství informací Nezbytná selekce relevantních informací Inhibice nerelevantních aktivovaných vnitřních obsahů (vzpomínky, představy, myšlenky) Paralelně distribuované procesy informačního zpracování v neuronálních sítích, pozornost je dána celkovou kapacitou neuronální sítě Pozornost pracuje za vigility vědomí, která je podmíněna dostatečnou aktivitou retikulární formace, tonizujícího kortexu, limbického systému a hypotalamu

Neuroanatomie pozornosti Parientální kortex (PK) Zaměření pozornosti (kontralaterálně ke straně poškození) Thalamus Integruje infratemporální a parietální vizuální dráhu, dobrá souhra je nezbytná pro vizuální pozornost Porucha thalamu (colliculi mesencefala) vede k narušení schopnosti přesouvat a zaměřit pozornost Frontální kortex (FK) Udržení pozornosti na informace, které jsou spojené s lokalizací v prostoru (barva, tvar) Léze FK zhoršuje vytrvalost pozornosti Přední cingulum spolu s PK selektuje a inhibuje nevýznamné informace

Neurotransmitery pozornosti Noradrenergní a dopaminergní systém Vigilita vědomí: NMDA (glutamát), GABA, acetylcholin

Rozdělení a vlastnosti pozornosti Z hlediska použití vůle Pozornost volní Pozornost mimovolní Pozornost protivolní Vlastnosti pozornosti Vytrvalost (tenacita): doba p. Soustředění (koncentrace): zaměření p. Rozsah (kapacita): větší množství jevů Přepojování (vigilita): přemisťování p. Selektivita: zaměřit se na jeden podnět a potlačit ostatní Intensita: síla zaměření p. Oscilace: kolísání intenzity p. Stabilita: stálost p., opak oscilace Distribuce: sledování dvou a více podnětů současně

Poruchy pozornosti Hypoprosexie Aprosexie Roztržitost: při snížené koncentraci (norma) Rozptýlenost: snížená koncentrace i tenacita Nestálost: narušení tenacity Aprosexie Hyperprosexie: zvýšená koncentrace Paraprosexie Při psychické tenzi, dochází k předčasnému reagování nebo přeslechnutí podnětu

Výskyt poruch pozornosti Nespecifický příznak U zdravých osob: únava, konflikty, starosti, strach Organické duševní poruchy Schizofrenie, afektivní a úzkostné poruchy Primární porucha pozornosti je přítomna u hyperkinetické poruchy u dětí

Metody zjišťování poruch pozornosti 7-test: orientačně Bourdonův škrtací test Koncentrace a přesnost pozornosti Metoda číselného čtverce Koncentrace a pohyblivost pozornosti Test setrvalé pozornosti (CPT)

Doporučená literatura Höschl, Libiger, Švestka. Psychiatrie. Tigis 2002