5: Vědomí, pozornost

struktura přednášky vědomí, nevědomí, podvědomí změněné stavy vědomí pozornost

Vědomí několik teorií, ne obecná shoda dříve vědomí ztotožňováno s „myslí“, zkoumáno introspekcí William James: mysl = proud vědomí ve 20. letech ústup od těchto otázek – behaviorismus asi v 60. letech návrat k problematice vědomí Dnes je pojem vědomí požíván v několika odlišných významech: 1. niternost, prožívání (protiklad mimovědomý, bezvědomý stav) 2. sledování – selekce informací (vědění o něčem) obvyklý stav uvědomování si vnějších (události v okolí) a vnitřních podnětů (těles. vjemů, vzpomínek, myšlenek) (část podnětů zpracováváme podvědomě 3. uvědomování si – ovládání sebe sama – plánování, zahajování a řízení jednání zahajování a ukončování svého jednání a kognit. aktivit (ne všechny naše činy jsou řízeny na vědomé úrovni)

Kvalitativní pohled psychoanalytický (dynamický) pohled kvalitativně odlišné stavy předvědomí vědomí nevědomí vytěsnění Předvědomí – souhrn vzpomínek, procesů (např. zautomatizované dovednosti), na něž aktuálně nezaměřujeme pozornost, ale jsme sto si je vybavit, případně popsat kroky, z nichž sestávají Vědomí – aktuální psychické obsahy Nevědomí – některé vzpomínky, impulsy, touhy jsou našemu vědomí nedostupné, jsou vytěsněny disociace – Piere Janet: některé myšlenky a činy se mohou oddělit od zbytku vědomí (represe při stresu, denní snění) krajní případ  vícečetná osobnost (Jekyle x Hyde) – vědomí ostře rozděleno aktivizace jiné „osobnosti“ – i změna postoje, hlasu, slovníku, dokonce i změny fyziologických funkcí, souvisí se zvládáním emocionálních traumat, závisí i na schopnostech autosugesce  pokud zafunguje, může jedinec znovu oddělení (disociaci) použít jako reakci na nové problémy nadvědomí = rozšíření vědomí (transcendentální zážitky) v transpersonální  kolektivní vědomí (Jung)

Kvantitativní pohled kognitivní přístup kontinuum vědomí nevědomí Podvědomí zpracování informací bez vědomé reflexe po celou dobu zpracování

Změněné stavy vědomí změna normálního stavu duševních funkcí do stavu, který se jeví být odlišným osobě prožívající tuto změnu. spánek vliv psychoaktivních látek meditace hypnóza psí- jevy únava chorobné stavy

Spánek fáze 1 (mělký spánek) fáze 2 (hlubší spánek) NREM (Non-Rapid-Eye-Movement) spánek: fáze 1 (mělký spánek) fáze 2 (hlubší spánek) fáze 3 a 4 (nejhlubší spánek) REM (Rapid-Eye-Movement) spánek: také nazývaný paradoxní spánek rychlé pohyby očí

Spánek EEG vlny při různých fázích spánku

Spánek: proč sníme? Psychoanalytická teorie: sny jsou symbolickým vyjádřením našich nevědomých (manifestní versus latentní obsah snu) potřeb Biologická teorie: sny jsou vedlejším produktem náhodné stimulace mozkových buněk Kognitivní teorie: sny zlepšují zpracování informace

Psychoaktivní látky: důležité pojmy Psychická závislost: touha nebo žádostivost dosáhnout efektů, které droga způsobuje (výsledek podmiňování) Fyzická závislost: změny tělesných funkcí, které činí určitou dávku drogy nezbytnou pro elementární denní fungování; mohou se objevovat abstinenční příznaky, tolerance vůči droze

Psychoaktivní látky: 4 kategorie 1. Antidepresiva: působí tlumivě, snižují celkovou reaktivitu (např. alkohol, valium)

Psychoaktivní látky: 4 kategorie Stimulancia: zvyšují aktivaci (např. kofein,nikotin, metamfetamin –pervitin, kokain)

Psychoaktivní látky: 4 kategorie Opiáty: působí pocity euforie, tlumí bolest (např. morfin, heroin)

Psychoaktivní látky: 4 kategorie 4. Halucinogeny: působí zkreslení percepce - halucinace (např. LSD, marihuana)

http://www.drogy-info.cz/

Změna vědomí prostřednictvím meditace a hypnózy Meditace: skupina technik k přesměrování pozornosti, odblokování rušivých faktorů a k vyvolání stavů změněného vědomí

Meditace a hypnóza Meditace zvyšuje koordinaci hemisfér a vede k rychlejším a silnějším gama vlnám v EEG – pocity euforie a bezčasovosti fyziologické změny – převládá parasympatická aktivace (srdeční aktivita pomalejší, spotřeba kyslíku v tkáních nižší apod.)

Hypnóza: stav zvýšené sugestibility, hluboké relaxace a zúžené pozornosti, neprobíhá testování reality, volní kontrola předána hypnotizérovi; raport posthypnotická sugesce

Ano nebo ne? mýty o hypnóze: lze zhypnotizovat proti vůli? může nám být v hypnóze vnuceno neetické chování? mimořádná paměť v hypnóze? nadlidská síla?

Pozornost vědomí má výběrový charakter (James) – zaměřuje se určitým směrem a eliminuje tak jiné potenciální obsahy (metafora reflektoru) – funkcí této vlastnosti vědomí je pozornost pozornost je jedním z mechanismů regulace lidské psychiky (vyvinula se z orientačně pátracího reflexu) vývojově bezděčná (vyvolávána podněty, které jsou z nějakého důvodu významné) úmyslná (rozhodnutí zaměřit na učitý objekt, volní proces)

Pozornost 2 fáze vlastnosti pozornosti (individuální rozdíly) zaměření pozornosti (výběr) soustředění pozornosti (zúžení, délka trvání) vlastnosti pozornosti (individuální rozdíly) selektivita koncentrace rozdělování kapacita (rozsah) stabilita (fixace cca 0,1-5 s.; protiklad – těkání pozornosti)

Pozornost selektivní pozornost a přepínání pozornosti (paralelní zpracování dvou úkolů – obtížné, pokud obě úlohy stejné, např. dichotické slyšení, stínění)

Pozornost podvědomé, předpozornostní procesy – priming, aktuální zájmy, emociogenní podněty

K _ O _ _ U _ N _ D _ _ Ž _

K L O B O U K N Á D R A Ž Í