ZOOLOGIE PTÁCI

Systematické zařazení – I. Říše: Živočichové Kmen: Strunatci Podkmen: Obratlovci Nadtřída: Čelistnatci Třída: Ptáci SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Systematické zařazení – II. Třída: Ptáci Podtřída: Praptáci Archeopteryx lithographic Podtřída: Praví ptáci Plavci Běžci Letci SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Archeopteryx lithographic Evoluce ptáků Vznik z druhohorních plazů, peří – přeměna šupin. Archeopteryx lithographic SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Archeopteryx lithographic Litografické desky Model praptáka SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Další předchůdci ptáků Zvíře se podobá alkám či některým druhům kachen. Gansus je nejstarším příkladem ranně novo-dobých ptáků, kteří se oddělili od vývojové větve začínající známým předchůdcem ptáků Archaeopteryxem. Ostatky jsou staré 110 miliónů let (Čína). Gansus yumenensis SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Podtřída: Praví ptáci Nadřád: Běžci Nadřád: Plavci Nadřád: Letci SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Běžci Nelétají. Hrudní kost je plochá, bez hřebene. Létací svaly – nejsou uzpůsobeny k létání. Křídla napomáhají mávavým pohybem k běhu. SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Běžci: Pštros Výška 2,10-2,50 m. Délka krku 90-95 cm. Hmotnost 105-125 kg. Rychlost až 60 km/h. Nosnost na „hřbetu“ až 60 kg. Výška kolenního kloubu 98-109 cm. Pštros africký SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Běžci: Nandu Nanduové vypadají podobně jako pštrosi, ale jsou mnohem menší a mají tři (nikoli dva) prsty na každé noze. Patří k dobrým běžcům, dokáží vyvi-nout rychlost až 60 km/h. Dále dobře plavou, velmi dobře vidí a slyší. Nandu pampový SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Běžci: Moa MOA – vyhynulý pták z nadřádu běžci. Vyskytoval se na Novém Zélandu. Byl až tři metry vysoký. Moa SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Běžci: Kivi Kiviové mají zakrnělá křídla. Jejich vzdálení předci mohli být schopni letu. Nyní jsou jejich křídla redukována na délku 4 až 5cm. Peří vypadá trochu jako srst. Mají těžší a silnější kosti než létající ptáci a hrozí jim tak menší nebezpečí zlomenin. SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Běžci: Kivi Kivi jižní SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Plavci Jsou přizpůsobeni životu ve vodě. Nelétají – mají veslovitě přeměněná křídla. Křídla mají s nepo-hyblivým loketním kloubem. Ptáci antarktických pobřeží. Tučňák Humboldtův SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Letci – nejpočetnější skupina ptáků Vrubozobí Brodiví Hrabaví Krátkokřídlí Dlouhokřídlí Měkkozobí Šplhavci Kukačky Papoušci Srostloprstí Svišťouni Sovy Dravci Pěvci SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Vrubozobí Vodní ptáci – 145 druhů. Nekrmiví ptáci. Blány mezi prsty. Peří je husté a dobře přiléhá. Kostrční žlázy – olejovité výměšky si roztírají zobákem. Na okraji vroubkovaný zobák. Páření probíhá ve vodě. Výrazný pohlavní dimorfismus. SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Vrubozobí Čeleď: Kachnovití Kachna temná Kachna divoká – březňačka SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Vrubozobí Čeleď: Kachnovití Čírka kropenatá Kachna skvrnozobá SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Vrubozobí Čeleď: Kachnovití (podčeleď: Husy) Labuť zpěvná Husa velká SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Brodiví Velcí ptáci s dlouhým krkem. Dlouhé brodivé nohy – neopeřené nad patním kloubem. Živočišná potrava (voda, bahno). Skvělí letci (statické plachtění pomocí vzdušných proudů). Stěhovaví. Krmiví. SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Brodiví Výška: přes 1 m. Rozpětí křídel: přes 2 m. Koncem srpna a začátkem září táhnou čápi do Afriky. Samice klade koncem dubna nebo začátkem května 3-5 bílých vajec, která se líhnou po třiceti dnech. Oba rodiče se podílejí na jejich zahřívání a krmení. Čáp bílý SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Brodiví: Čáp černý Výskyt mnohem menší než u čápa bílého. Z vajec, kterých snáší 4 až 5, se asi po 36 dnech vylíhnou mláďata, které dospívají během 75 dnů. Pohlavně dospívají ve 3 roce života. Jeho zimovištěm  je východní a jižní Afrika. Čáp černý SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Brodiví: Volavka popelavá Volavka popelavá si staví hnízda vysoko v korunách stromů. V dubnu až květnu naklade samička 4-6 vajec. Po 25 dnech se líhnou mláďata. Volavka popelavá SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Brodiví: Bukač velký Bukače velkého lze spatřit v okolí vod, nejčastěji v rákosí. Tento pták zimuje v okolí středozemního moře. Samice klade v dubnu nebo květnu 4–6 vajec na nichž 25–26 dní sedí. Bukač velký SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Hrabaví Všežraví, potravu hledají v zemi. Nohy mají tupé a široké drápy. Samci mají rohovité ostruhy na nohách. Křídla jsou krátká a zaoblená – let je prudký a těžký. Výrazný pohlavní dimorfismus. Hnízdní péči obstarávají samice. Stálí, nekrmiví. SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Hrabaví Kurové zdomácnělí – pochází od kura bankivského – kur domácí, perličky, leghornky, plymutky. Kurové polní – koroptev polní, křepelka polní, bažant obecný, tetřev hlušec, tetřívek obecný. SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Kur bankivský: samice a samec – pohlavní dimorfismus Kurové zdomácnělí Kur bankivský: samice a samec – pohlavní dimorfismus SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Kurové zdomácnělí Leghornky Plymutky SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Kurové polní Bažant tibetský Bažant obecný SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Kurové polní Koroptev polní SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Kurové polní Tetřev hlušec Jeřábek lesní SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Krátkokřídlí Hnízdí na zemi nebo v rákosí. Mláďata nekrmí. Některé druhy nelétají. Dropovití Jeřábovití Chřástalovití SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Krátkokřídlí Dropovití – Drop velký Jeřábovití Jeřáb popelavý SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Krátkokřídlí - chřástalovití Chřástal vodní Lyska černá SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Dlouhokřídlí Druhy s velkou kulovitou hlavou na krátkém krku. Dobře létají. Obývají mokřady. Živí se drobnými členovci a měkkýši. Slukovití Rackové Alky SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Dlouhokřídlí Čejka chocholatá Kulík písečný SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Dlouhokřídlí Kulík zlatý Bekasina otavní SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Měkkozobí Ptáci střední velikosti. Slabý zobák. Měkké ozobí – pijí sáním. Čeleď: holubovití. SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Měkkozobí - drontovití Dronte mauricijský – Blboun nejapný (vyhynulý druh) SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Měkkozobí - holubovití Holub hřivnáč Holub doupňák Hrdlička zahradní SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Šplhavci Lesní ptáci s tuhým opeřením. Silný dlátovitý zobák. Daleko vymrštitelný jazyk. Šplhavá noha s vratiprstem a drápy. Klínovitý ocas. Živí se dřevokazným hmyzem. SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Šplhavci Žluna zelená Datel černý Strakapoud velký SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Kukačky Stromoví ptáci s dlouhými křídly. Hmyzožraví – netvoří páry. Krmiví – hnízdní parasitismus. Kukačka obecná SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Papoušci Stromoví ptáci tropů a subtropů. Silný hákovitý zobák – pohyblivá dolní čelist. Obratně šplhají – pomáhají si zobákem. Obývají tropy a subtropy. Nedokonaleji vyvinutý koncový mozek (ptáci). Ara ararauna SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Srostloprstí Ostrohranný – hluboce rozeklaný zobák. Jejich prsty jsou při kořeni částečně srostlé. Hnízdí v dutinách stromů. Mláďata jsou krmena oběma rodiči. Ledňáček říční SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Svišťouni Skvělí letci s dlouhými ručními letkami. Mohutně vyvinutá létací svalovina. Slabounké krátké nohy – nemohou chodit po zemi. Za letu chytají potravu a sbírají materiál na stavbu hnízda. SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Svišťouni Kolibříci – nejmenší ptáci (živí se nektarem a hmyzem, opylují tropické rostliny) Rorýs obecný SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Dravci 271 druhů. Jsou přizpůsobeni k lovu – masožraví. Potravu trhají na kousky a polykají ji i s peřím, kostmi a chlupy.  Bystrý zrak, zahnutý zobák, ostré drápy. Krmiví. Rozdělujeme je do tří skupin na: sokolovité krahujcovité orlovcovité Samice bývá zpravidla větší než samec. Co dělat s nalezeným dravcem?  SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Dravci SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Dravci: Krahujcovití Luňák červený Krahujec obecný SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Dravci: Krahujcovití Jestřáb lesní Moták pochop SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Dravci: Orlovcovití Orel mořský je náš největší druh orla a dosahuje v rozpětí svých mohutných křídel až 2,5 m. V 19. století u nás relativně běžně hnízdil, pak téměř na sto let úplně zmizel. Až v roce 1984 se objevilo první obsazené hnízdo. Orel mořský SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Dravci: Orlovcovití Kirgizští sokolníci pomocí orlů skalních loví dokonce stepní vlky! Orel se dožívá až 80 let, má rozpětí přes 2 metry a váží 4 kg. Orel skalní SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Výskyt supa bělohlavého Dravci: Supi Výskyt supa bělohlavého Sup bělohlavý SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Dravci: Sokolovití Sokol stěhovavý Ostříž lesní SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Dravci: Kondoři Mrchožroutovitý pták Hnízdí v Andách. Rozpětí křídel 350 cm. Kondor velký SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Sovy Zavalité tělo, kryté krátkým hustým peřím. Při letu se řídí sluchem. Velké oči s vějířovitě uspořádaným peřím kolem očí. Krmiví – o potomky se starají oba rodiče. Potravní specializace – drobní hlodavci. Chráněni zákonem. SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Sovy Puštík obecný Výr velký Kalous pustovka SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Sovy Sýc rousný Sovice sněžná Sova pálená SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Sovy Sýček obecný Výreček malý Kulíšek nejmenší SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Pěvci Nejpočetnější řád letců – 9 000 druhů. Zpěvný orgán SYRINX: Hlasivkové svaly a blány nasedají na chrupavčitou výztuž v místě rozdvojení průdušnice na průdušky. Nejmenší (náš) králíček obecný. Největší (náš) krkavec velký. Krmiví. Stěhovaví. SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Pěvci – nejvýznamnější čeledi Skřivanovití Konipasovití Sýkorovití Brhlíkovití Pěnkavovití Snovačovití Žluvovití Špačkovití Krkavcovití Ťuhýkovití Vlaštovkovití Lejskovití Skorcovití Střízlikovití Drozdovití Strnadovití Pěnicovití SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Syrinx se nachází v místě rozvětvení průdušnice na průdušky SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Pěvci Drozd zpěvný Ťuhýk obecný Červenka obecná Sýkorka koňadra Sýkorka parukářka Rehek domácí Jiřička obecná Vlaštovka obecná SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Pěvci Brkoslav severní Červenka obecná Zvonkohlík zahradní Dlask tlustozobý Pěnkava jíkavec Hýl obecný Křivka obecná SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Pěvci – nejmenší a největší Krkavec obecný - náš největší pták, délka 64-66 cm, délka křídla 40-45 cm, hmotnost 0,9-1,5 kg Králíček obecný – hmotnost 5 gramů SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Které pojmy spolu souvisí? Krkavec velký Bekasina otavní Bukač velký Puštík obecný Sokol stěhovavý Rorýs obecný Svišťouni Pěvci Dravci Brodiví Dlouhokřídlí Sovy SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Vyhodnocení: b e d f c a SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Opakování Vysvětlete pojem krmivost a nekrmivost. Co je to syrinx, a pro který řád ptáků je charakteristický? Jakými znaky se vyznačoval předchůdce ptáků a jak se nazývá? Jmenujte alespoň dva dnes již vyhynulé druhy ptáků. SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci

Použité zdroje Zicháček, V.: Biologie živočichů. Nakladatelství Olomouc, 1997 http://cs.wikipedia.org http://www.naturphotogallery.com http://ptaci.natura2000.cz http://www.birdlife.cz http://www.nasiptaci.cz http://www.rozhlas.cz/hlas http://www.indiancorral.cz/sovy SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Ptáci