vědomí změněné stavy vědomí 3. přednáška

Úkol č. 1: Co vidíte na fotografii a co se vám vybaví, když tuto fotografii vidíte?

Úkol č.2: Napište první asociaci, která vás napadne při vyslovení nabízených slov: 1. hlava, 2. zelený, 3. voda, 4. píchat, 5. anděl, 6. dlouhý, 7. loď, 8. orat, 9. vlna, 10. přátelský, 11. stůl, 12. tázat, 13. stát, 14. vzdorovitý, 15. stonek, 16. tančit, 17. sníh, 18. nemocný, 19. hrdost, 20. vařit, 21. inkoust, 22. zlý, 23. jehla, 24. plavat, 25. cesta, 26. modrý, 27. chléb, 28. hrozit, 29. lampa, 30. bohatý, 31. strom, 32. zpívat, 33. soucit, 34. žlutý, 35. hora, 36. hrát, 37. stůl, 38. nohy, 39. mrav, 40. jezdit, 41. stěna, 42. hloupý, 43. sešit, 44. pohrdat, 45. zub, 46. správný, 47. národ, 48. páchnout, 49. kniha, 50. nespravedlivý, 51. žába, 52. odloučit, 53. hlad, 54. bílý, 55. hovado, 56. sledovat, 57. tužka, 58. kalný, 59. švestka, 60. trefit, 61. zákon, 62. milý, 63. sklo, 64. hádat se, 64. koza, 66. velký, 67. brambor, 68. malovat, 69. část, 70. starý, 71. květina, 72. bít, 73. skříň, 74. divoký, 75. rodina, 76. prát, 77. kráva, 78. cizí, 79. štěstí, 80. vyprávět, 81. slušnost, 82. úzký, 83. bratr, 84. škoda, 85. čáp, 86. falešný, 87. úzkost, 88. líbat, 89. požár, 90. špinavý, 91. dveře, 92. velet, 93. seno, 94. tichý, 95. posměch, 96. spát, 97. měsíc, 98. barevný, 99. pes, 100. mluvit. Asociační experiment Více o asociačním experimentu např. na těchto stránkách: http://jung.sneznik.cz/asociacni.htm.

ne-, před-, po(d)-vědomí VĚDOMÍ: aktuální psychické obsahy, jedinec si je uvědomuje. PŘEDvědomí: souhrn vzpomínek – zapomenuté myšlenky, zážitky, konflikty, které si ale jedinec může vybavit, souhrn procesů (např. zautomatizované dovednosti), na něž aktuálně nezaměřujeme pozornost, ale můžeme si je vybavit, případně popsat kroky, z nichž sestávají. PODvědomí: zpracování informací bez vědomé reflexe (např. tikot hodin, když se věnujeme jiné činnosti). NEvědomí: některé vzpomínky, impulsy, touhy, přání, obavy, které jsou vědomí nedostupné, jsou vytěsněny. Souhrn psychických obsahů a procesů, které probíhají mimo vědomí, ale přesto mohou ovlivňovat chování a prožívání. (Pozn. někdy se pro nevědomí užívá pojem podvědomí, ovšem nevědomí je přesnější označení). POvědomí: není odborný termín. Označuje spíše společensky sdílené vědomí něčeho („vstupuje do povědomí veřejnosti“), znalost („povědomost“), tušení, připomínání podobou („je mi nějaký povědomý“). 

nad-vědomí, kolektivní nevědomí NADvědomí: rozšíření vědomí (transcendentální zážitky) v transpersonální . kolektivní nevědomí (Jung) V této oblasti lidské psychiky je uložená dosavadní „kondenzovaná“ psychická zkušenost lidstva v podobě tzv. archetypů. Kolektivní vědomí se nevyvíjí individuálně, ale je děděno. (Jung, podle Plháková, 2004, s. 252)

Úkol č. 1. a 2 Z které oblasti lidské mysli jste čerpali informace při pohledu na fotografii a při asociačním experimentu?

vědomí – několik teorií a pohledů 2. pol. 19. století – introspekce jakožto výzkumná metoda zkoumající hypotetické elementy vědomí, nebo přezkoumání celostních psychických zážitků. James – vědomí je dynamické, je to proud psychických zážitků (nedochází k ostrým přerušením), kontinuita, proměnlivost (nic nelze zažít dvakrát). Watson – kritizovat introspekci: subjektivní, těžko lze verifikovat, verbální popis je neúplný a nepřesný; behaviorismus – ve 20. letech 20. století ústup od otázek vědomí. Psychoanalýza – obsahy vědomí jsou do značné míry determinovány nevědomím (ale studovali nevědomí). 60. létá 20. století – především humanistická psychologie – centrem lidské zkušenosti je kontinuální a víceúrovňové vědomí a důležité je uvědomování si sebe sama. Kognitivní psychologie – systematické zkoumání procesů zpracování informací. (Plháková, 2004, s. 60-64)

Dnes je pojem vědomí používán v několika odlišných významech: 1. niternost, prožívání (protiklad mimovědomý, bezvědomý stav) 2. sledování – selekce informací (vědění o něčem) obvyklý stav uvědomování si vnějších (události v okolí) a vnitřních podnětů (těles. vjemů, vzpomínek, myšlenek), (část podnětů zpracováváme podvědomě) 3. uvědomování si – ovládání sebe sama – plánování, zahajování a řízení jednání zahajování a ukončování svého jednání a kognit. aktivit (ne všechny naše činy jsou řízeny na vědomé úrovni) Podle ppt prof. Stuchlíkové

poruchy vědomí Kvalitativní poruchy vědomí Obnubilace (Mrákoty) – mrákotný stav, kdy je zachována prostorová orientace, ale chybí schopnost jednat dle vlastní vůle. Příčina: nejčastěji hypoglykemický stav. Delirium – je provázeno halucinacemi a celkovým vzrušením. Příčiny: otravy, alkoholismus, vysoké horečky Amence– dochází k poruše chování, vnímání, nálady a myšlení. Střídá se stav stavu útlumu a vzrušení Agonie– nejčastější porucha vědomí v období umírání Kvantitativní poruchy vědomí Synkopa (Mdloba) – krátkodobá ztráta vědomí v důsledku mozkové hypoxie (nedostatečného okysličení). Příčiny: úlek, velká bolest nebo náhlý pokles krevního tlaku (při prudkém vstávání) Somnolence– charakteristické jsou příznaky spavosti, kdy je však postížený probuditelný – nemluví spontánně, má zpomalené reakce na otázky a reaguje pouze na algický (bolestivý) podnět Sopor– mumlání nesrozumitelných slov, nereaguje na otázky, probuditelný je pouze na silný algický podnět Kóma – jedná se o nejtěžší poruchu vědomí. Při tomto stavu mohou být oči mírně otevřené a budí dojem pozorování okolí, není zde žádná reakce na zvuky, nejsou žádné spontánní pohyby, nemluví. Čerpáno z http://cs.wikipedia.org/wiki/Poruchy_v%C4%9Bdom%C3%AD

změněné stavy vědomí Změna normálního stavu duševních funkcí do stavu, který se jeví být odlišným osobě prožívající tuto změnu: spánek vliv psychoaktivních látek (psychická a fyzická závislost) Meditace (zvyšuje koordinaci hemisfér a vede k rychlejším a silnějším gama vlnám v EEG – pocity euforie a bezčasovosti) Hypnóza (stav zvýšené sugestibility, hluboké relaxace a zúžené pozornosti, neprobíhá testování reality, volní kontrola předána hypnotizérovi) psí- jevy únava chorobné stavy

Něco o frekvencích … Co se děje před usnutím aneb různé fáze bdění Mozek během dne přepíná mezi frekvencemi. Zkoumáme pomocí tzv. elektroencefalogramu (EEG). Bdělý stav = beta-vlny (frekvence 14-30 Hz/s) Obvykle se pohybujeme v rozmezí 16-19 Hz/s = jsme aktivní, všímáme si okolí, reagujeme na podněty zvenčí, jsme čilí, bdělí. 19-30 (35) Hz/s – frekvence typická pro maximální výkon. Prožíváme vzrušení, jsme „zapálení pro věc“. Pokud ale v této frekvenci setrváváme dlouho, cítíme napětí, podráždění, stres. ALFA-VLNY (frekvence 7(8)-13 Hz/s) Jsme uvolnění, bdělý stav bez napětí, dochází k regeneraci. Před usnutím.

něco o frekvencích … spánková stádia I. stádium USÍNÁNÍ THETA-VLNY (4-7 Hz/s) Hluboké uvolnění. Pozornost je zaměřena dovnitř, odpojujeme se od vnějších podnětů. Při probuzení v této fázi jsou lidé přesvědčeni, že ještě nespali. V této fázi se objevují hypnagogické představy =pseudohalucinace=uchování testované reality a jedinec si uvědomuje, že se nejedná a skutečnost. Ve stavu lehké dřímoty lze i vyřešit nějaký problém (na hranici spánku a bdění dochází k podpoře tvořivého myšlení). (Plháková, 2004, s. 94-95). II. stádium LEHKÝ SPÁNEK III. stádium HLUBOKÝ SPÁNEK Objevují se DELTA-VLNY (1 – 2 (0,5-3) Hz/s) v rozsahu 20-50 % EEG záznamu. IV. stádium HLUBOKÝ SPÁNEK Delta-vlny je na EEG záznamu objevují ve více než 50 %.

Spánková stádia (Plháková, 2004, s. 92)

spánková stádia NON-REM (NREM) a REM spánek Projedeme stádiem I., II., III., IV., III., II. (postupné prohlubování a změlčování spánku) Trvá přibližně 1,5h. Potom nastává první etapa rychlých očních pohybů (RAPID EYE MOVEMENT = REM) Za noc projedeme asi 4-5 REM-fázemi První trvá kolem 10 minut, další se postupně prodlužují (poslední trvá půl hodiny a hodinu). Budíme se (obvykle) během poslední REM fáze.

NON-REM a REM-spánek NREM spánek – slouží k odpočinku a obnově tělesných sil REM spánek ovlivňuje naši psychickou činnost Výzkumy spánkové deprivace: Zvířata (psi a kočky) po 15 dnech nepřetržitého bdění hynula na vyčerpání organismu. Jedinec s 50 hod. spánkové deprivace – nepozornost, chybné vnímání. Obdobné i po 100 hod. spánkové deprivace. Výzkumy se snovou deprivací v REM fázi: Po několika dnech se začala objevovat tenze, úzkost, únava, menší poruchy vštípivost paměti, podrážděnost. Během 4-5 nocí jedince museli budit i 30x za noc. Po 10 nocích nešlo v pokusech pokračovat, po probuzení se jedinci nořili rovnou do REM fáze. Dlouhodobá snová deprivace může vést k vážným poruchám osobnosti. V 60. letech teorie psychické potřeby snů – sny jsou významným mentálně-hygienickým činitelem. (Plháková, 2004, s. 93-94).

Jak načerpat energii během dne Jak načerpat energii během dne? Dát si „dvacítku“, technika power napping

spánek a učení Podle některých autorů: V podfázi NREM 4 má docházet k upevňování engramů deklarativní paměti. REM fáze spánku je pravděpodobně důležitá pro upevnění procedurální paměti. Také v ní má docházet k utřídění poznatků a jejich zařazení do systému a zlepšování prostorové paměti. Více v Psychodidaktice od Škody a Doulíka (2011).

využití snu pro náš život inspirace sebepoznání plánování dalšího dne (představit si se zavřenýma očima co nejživěji následující den – jak bude vypadat – jak bude chutnat, znít, vonět …) řešit problémy, aneb rčení „ráno moudřejšího večera“

další změněný stav vědomí meditace Z latinského slova „meditatio“ = „rozjímání“. Meditací se obvykle míní jedno z následujících: stav, kdy je mysl zbavená všech myšlenek (zklidnění mysli) mentální otevření se „božskému“ soustředění mysli na jeden objekt – jako je dýchání nebo slovní (prohloubení soustředění) intuitivní poznání, rozvíjení vhledu Meditace versus relaxace? Relaxace je stav uvolnění – mysli i těla. Čerpáno z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Meditace.

další změněný stav vědomí hypnóza Používá se převážně k léčení neuróz, poruch spánku, závislostí, řešení psychosomatických obtíží aj. Záleží na hypnabilitě (schopnost ponořit se do hypnózy). Hypnotizér uvede člověka do stavu, kdy jej přestane zajímat okolní svět a soustředí se pouze na to, co mu hypnotizér říká. Při hypnóze je velmi oslabené rovněž kritické myšlení, což umožňuje přijímat sugesce, aniž by je člověk zpochybňoval.

další změněný stav vědomí hypnóza Je pravda, že: hypnotizér má na člověkem v hypnóze absolutní moc a může ho přinutit dělat prakticky cokoli? S výjimkou extrémně hypnabilních osob není v zásadě možné přimět člověka, aby v souvislosti s hypnózou udělal něco, co se mu příčí.  každého je možné zhypnotizovat, aniž by o tom věděl? To je až na výjimky vyloučené. Pokud se člověk nechce nechat zhypnotizovat, neuspěje ani ten nejlepší hypnotizér. z průběhu hypnózy si nebudu nic pamatovat? Pokud není nařízena amnézie (a to lze jen u silně hypnabilních jedinců), jsou vzpomínky na celý průběh hypnózy přístupné. hypnotizéra za čas přestanu slyšet? Hypnotizéra slyší člověk celou dobu; jedině se může stát, že ho slyší z „dálky“. Protože hypnóza spočívá v sugescích – tedy v tom, co hypnotizér říká, byla by hypnóza v takovém případě k ničemu. stačí jedno sezení a je po problémech? To je málokdy pravda. Obvykle je třeba uskutečnit kolem 5-10 sezení, komplikovanějších případech i mnohem více.

„psí“ jevy „psí“ (PSI = psychické síly) telepatie, jasnovidnost, psychokineze (telekineze) aj. Tyto jevy studuje parapsychologie (psychotronika – starší české označení). O parapsychologii víte, že patří mezi vědeckou nebo nevědeckou psychologii? Podívejte se do první prezentace.-)

psychoaktivní látky též psychotropní látky, omamné látky, často nepřesně drogy nebo návykové látky) jsou chemické látky, které primárně působící na CNS, kde mění mozkové funkce a způsobují dočasné změny ve vnímání, náladě, vědomí a chování. Časté užívaní psychoaktivních látek může vést ke vzniku fyzické či psychické závislosti. Paracelsus : lékař – alchymista; položil základy farmakologie, toxikologie a moderní terapie, objevil vztah dávka-účinek. „Všechny substance jsou jedy, neexistuje žádná, která by jím nemohla být. Pouze dávka odlišuje jed od látky neškodné nebo léku.“

Největší závislost vyvolává: heroin, kokain, tabák. Podle grafu napište názvy tří drog, které vyvolávají největší závislost, a tří drog, které nejvíce poškozují zdraví člověka. 6 Největší závislost vyvolává: heroin, kokain, tabák. Nejvíce poškozují zdraví: heroin, kokain, barbituráty (v nízkých dávkách využití jako sedativa - látka s uklidňujícím účinkem na centrální nervovou soustavu; lék utišující bolest, používali se k léčbě nespavosti (např. Veronal)). Vyvolaná závislost Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. Fyzické poškození

vliv psychoaktivních látek Antidepresiva: působí tlumivě, snižují celkovou reaktivitu (př. alkohol, barbituráty, Rohypnol, Valium) Stimulancia: zvyšují aktivaci (např. kofein,nikotin, kokain aj.) Opiáty: působí pocity euforie, tlumí bolest (např. morfin, heroin) Halucinogeny: působí zkreslení percepce - halucinace (např. LSD, marihuana) podle prezentace prof. Stuchlíkové

opakování ke spánku fáze 1 (mělký spánek) fáze 2 (hlubší spánek) NREM (Non-Rapid-Eye-Movement) spánek: fáze 1 (mělký spánek) fáze 2 (hlubší spánek) fáze 3 a 4 (nejhlubší spánek) REM (Rapid-Eye-Movement) spánek: také nazývaný paradoxní spánek rychlé pohyby očí podle ppt prof. Stuchlíkové

EEG vlny v různých fázích bdění a spánku podle ppt prof. Stuchlíkové