Chemické výpočty – část 2

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
TEORIE KYSELIN A ZÁSAD NEUTRALIZACE, pH.
Advertisements

Teorie kyselin a zásad.
CHEMICKÁ ROVNOVÁHA V ACIDOBAZICKÝCH ZVRATNÝCH REAKCÍCH I
Teorie kyselin a zásad Výpočty pH
PH Vypočítejte pH roztoku kyseliny chlorovodíkové o látkové koncentraci 0,01 mol.dm-3. Řešení: –    úplná disociace HCl + H2O  H3O+ + Cl- –    z reakční.
výpočet pH kyselin a zásad
Název školy: Základní škola a Mateřská škola Kladno, Vodárenská 2115 Autor: Mgr. Ilona Sadílková Materiál: VY_52_INOVACE_PV18.03 Téma: Neutralizace Číslo.
Kyseliny a zásady.
CHEMICKÉ REAKCE.
Kyselost a zásaditost vodných roztoků
Rovnováhy v roztocích elektrolytů. Elektrolyt je látka, která se při interakci s molekulami polárního rozpouštědla štěpí nebo-li disociuje na volně pohyblivé.
Soubor prezentací: CHEMIE PRO I. ROČNÍK GYMNÁZIA
Elektrochemie.
Rovnováhy v roztocích elektrolytů
SLOŽENÍ ROZTOKŮ.
Teorie kyselin a zásad.
Acidobazické rovnováhy (rovnováhy kyselin a zásad) pH - definice silné a slabé kyseliny a zásady, výpočet pH soli slabých kyselin a zásad, hydrolýza, výpočet.
Acidobazické reakce (učebnice str. 110 – 124)
Síla kyselin a zásad.
Soli Soli jsou iontové sloučeniny vzniklé neutralizační reakcí.
OBECNÁ CHEMIE ROZTOKY ELEKTROLYTŮ Ing. Alena Hejtmánková, CSc.
PROTOLYTICKÉ REAKCE.
Chemické rovnováhy ve vodách
Rovnovážné stavy.
Roztoky roztoky jsou homogenní, nejméně dvousložkové soustavy
Složení roztoků Chemické výpočty
ZÁSADY_OBECNÝ NÁHLED CH_108_Zásady_Obecný náhled Autor: PhDr. Jana Langerová Škola: Základní škola a Mateřská škola Kašava, okres Zlín, příspěvková organizace.
XI. KYSELINY a ZÁSADY Pozn.: Jen stručně, podrobnosti jsou v učebnicích chemie.
Rovnovážné stavy.
Kapaliny a roztoky Rozpustnost – děj na molekulární úrovni
odměrná analýza – volumetrie
Udávání hmotností a počtu částic v chemii
Chemické výpočty III.
Protolytické reakce.
Udávání hmotností a počtu částic v chemii
16.1 Vím, co je pH, znám podstatu neutralizace.
Kyseliny a zásady – Arrheniova teorie
Acidobazické indikátory
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Disociace slabých elektrolytů
Roztoky roztoky jsou homogenní, nejméně dvousložkové soustavy jsou tvořeny částicemi (molekulami, ionty) prostoupenými na molekulární úrovni částice jsou.
Acidobazické reakce CH-4 Chemické reakce a děje, DUM č. 9
Neutralizace.
Protolytické děje.
PaedDr. Ivana Töpferová
CHEMICKÁ ROVNOVÁHA V ACIDOBAZICKÝCH ZVRATNÝCH REAKCÍCH II
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO:
TEORIE KYSELIN A ZÁSAD.
I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í
Chemické výpočty II Vladimíra Kvasnicová.
Chemické výpočty II.
Vyšetření žaludeční šťávy v experimentu
Disociace vody a koncept pH
Kyselost a zásaditost vodných roztoků
3. seminář LC © Biochemický ústav LF MU (V.P.) 2010.
Chemické výpočty RZ
A CIDOBAZICKÉ VLASTNOSTI ROZTOKŮ RNDr. Marta Najbertová.
Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiáluVY_32_INOVACE_04-19 Název školy Střední průmyslová škola stavební, Resslova 2, České Budějovice AutorIng.
ZŠ Benešov, Jiráskova 888 CHEMIE Měření kyselosti a zásaditosti roztoků Mgr. Jitka Říhová.
pH, hydrolýza solí, pufry
© Biochemický ústav LF MU (E.T.) 2012
výpočet pH kyselin a zásad
REAKČNÍ KINETIKA X Y xX + yY zZ
© Biochemický ústav LF MU (E.T.) 2009
Roztoky - elektrolyty.
Soubor prezentací: CHEMIE PRO I. ROČNÍK GYMNÁZIA
3. seminář LC © Biochemický ústav LF MU (V.P.) 2011.
Protonová teorie kyselin a zásad, vodíkový exponent pH
PH.
pH a pufry Základy lékařská chemie 1. ročník - zimní semestr
Transkript prezentace:

Chemické výpočty – část 2 Pavla Balínová

Teorie kyselin a zásad Arrheniova teorie kyselina = látka schopná odštěpit H+ (CH3COOH ↔ CH3COO- + H+) zásada = látka schopná odštěpit OH- Brönsted – Lowryho teorie kyselina = částice schopná odštěpit H+ zásada = částice schopná vázat H+ HCl + H2O ↔ H3O+ + Cl- kyselina 1 zásada 2 kyselina 2 zásada 1 konjugovaný pár 1 Lewisova teorie – vychází z elektronové struktury zásada = látka mající volný elektronový pár kyselina = látka mající volný orbital

Autoprotolýza vody Voda patří mezi amfiprotní rozpouštědla (může přijímat i odevzdávat H+). H2O + H2O ↔ H3O+ + OH- Rovnovážná konstanta Keq = [H3O+].[OH-] [H2O]2 Iontový součin vody Kw = [H3O+].[OH-] Koncentrace H3O+ v čisté vodě je 0.000 0001 = 1.10-7 mol/l. Koncentrace OH- je také rovna 1.10-7 mol/l. Čistá voda je neutrální roztok bez přebytku H3O+ nebo OH- iontů. Iontový produkt je součinem koncentrací H3O+ a OH- a po dosazení dostaneme: 1.10-7 . 1.10-7 = 1.10-14 Kw = 1.10-14

Iontový součin vody Kw = [H3O+] . [OH-] 10–14 = [H3O+] . [OH-] / log log 10–14 = log ([H3O+] . [OH-]) log(a x b) = log a + log b log 10–14 = log [H3O+] + log [OH-] - 14 = log [H3O+] + log [OH-] / · (-1) 14 = - log [H3O+] - log [OH-] log KW pH pOH - log KW = pKW pKW = pH + pOH = 14

Jestliže přidáme kyselinu do čisté vody, pak stoupá [H3O+] a [OH-] klesá tak dlouho, dokud se koncentrace obou iontů nerovná 1.10-14 → roztok má kyselou reakci Jestliže přidáme zásadu do čisté vody, pak stoupá [OH-] a [H3O+] klesá tak dlouho, dokud se koncentrace obou iontů nerovná 1.10-14 → roztok má zásaditou reakci Příklad: Citronová šťáva má [H3O+] = 0,01 M. Jaká je [OH-] ? [H3O+] . [OH-] = 1.10-14 1.10-2 . [OH-] = 1.10-14 [OH-] = 1.10-12

Stupnice pH Záporné exponenty vyjadřují aktuální (okamžité) koncentrace H3O+ a OH- iontů. V roce 1909, S. P. L. Sørensen zavedl, že pouze číslo v exponentu se bude využívat k vyjádření kyselosti. Sørensenova stupnice (0 – 14) se stala známou jako stupnice pH („hydrogen power“). pH = log 1 = - log [H3O+] [H3O+] Př. pH roztoku, který má koncentraci [H3O+] = 1.10-4 je 4.

Hodnoty pH vybraných substancí substance pH baterie do auta 0,5 žaludeční šťáva 1,5 – 2,0 ocet 2,9 káva 5,0 moč 6,0 čistá voda 7,0 krev 7,35 – 7,45 mýdlo 9,0 – 10,0

pH silných kyselin Silné kyseliny jsou prakticky zcela disociovány ve vodě, snadno odštěpují H+ za tvorby H3O+ a aniontu. Obecně: HA → H+ + A- Př. HCl + H2O ↔ H3O+ + Cl- Příklady silných kyselin: HCl, H2SO4, HClO4, HNO3,…. pH = - log [H3O+] = - log cHA Výpočty: 1) 0,1 M HCl, pH = ? 2) Silná kyselina s pH: a) 1,6 c = ? b) 3,0 c = ? 3) 0,08 M H2SO4, pH =? 4) Ředění silné kyseliny z původní c1 = 0,1 M na c2 = 0,01 M, Δ pH=?

pH slabých kyselin Slabé kyseliny disociují ve vodě pouze částečně. Tvoří proto relativně malé množství H3O+ iontů. Většina jejich molekul zůstává v nedisociované formě. Př. H2CO3 + H2O ↔ HCO3- + H3O+ Příklady slabých kyselin: H2CO3, CH3COOH, H3BO3,…. Kdis = [H+].[A-] [HA] Kdis ≤ 10–2 Kdis = [H+] . [A-] [H+] = [A-] [HA] [HA] = cHA Kdis = [H+]2 cHA Kdis = KHA KHA · cHA = [H+]2 /log log (KHA · cHA ) = 2 · log [H+] log KHA + log cHA = 2 · log [H+] / ½ ½ log KHA + ½ log cHA = log [H+] / · (-1) -½ log KHA - ½ log cHA = - log [H+] - log KHA = pKHA ½ pKHA - ½ log cHA = pH → pH = ½ pKHA - ½ log cHA pH = ½ (pKHA – log cHA)

pH slabých kyselin - výpočty 1) 0,01 M kys. octová, Kdis = 1,8 . 10-5, pH = ? 2) 0,1 M kys. mléčná, pH = 2,4, Kdis = ? 3) Ředění roztoku slabé kyseliny z původní c1 = 0,1 M na c2 = 0,01 M, ∆ pH = ?

pH silných zásad Silné zásady jsou prakticky zcela disociovány ve vodě. Obecně: BOH → B+ + OH- Př. NaOH ↔ Na+ + OH- Příklady silných zásad: NaOH, KOH, LiOH, …. pOH = - log [OH-] = - log cBOH pH = 14 - pOH Výpočty: 1) 0,01 M KOH, pH = ? 2) Silná báze s pH: a) 11 c = ? b) 10,3 c = ? 3) 0,1 M Ba(OH)2, pH = ? 4) 50 ml roztoku obsahuje 4 mg NaOH. Mr (NaOH) = 40 pH = ?

pH slabých zásad Slabé zásady disociují ve vodě pouze částečně, a proto produkují relativně málo OH- iontů. Většina jejich molekul zůstává v nedisociované formě. Př. NH3 + H2O ↔ NH4+ + OH- Příklady slabých zásad: NH3, anilin, … Kdis = [B+].[OH-] [BOH] pKBOH = - log Kdis pOH = ½ (pKBOH – log cBOH) pH = 14 – pOH Výpočty: 1) 0,2 M NH4OH, pK = 4,74, pH = ? 2) 0,06 M dimethylamin, pK = 3.27, pH = ?

pH pufrů Pufry jsou roztoky schopné udržovat stálou hodnotu pH po malém přídavku kyseliny nebo zásady. Složení pufrů: a) slabá kys. + její sůl (př. CH3COOH + CH3COONa) b) slabá zásada + její sůl (př. NH4OH + NH4Cl) c) směs dvou solí (př. Na2HPO4 + NaH2PO4) d) látky amfoterní povahy (proteiny) Henderson – Hasselbalchova rovnice pH = pKA + log (cS . VS / cA . VA) → pro kyselý pufr pOH = pKB + log (cS . VS / cB . VB) pH = 14 – pOH → pro zásaditý pufr

pH pufrů - výpočty 1) 200 ml 0,5 M kys. octové + 100 ml 0,5 M octanu sodného → pufr, pKA = 4,76, pH = ? 2) 20 ml 0,05 M NH4Cl + 27 ml 0,2 M NH4OH → pufr, K = 1,85 . 10-5, pH = ? 3) Nejdůležitějším pufračním systémem v krvi je bikarbonátový pufr (HCO3- / H2CO3). Vypočítejte poměr jeho složek HCO3- / H2CO3, jestliže pH pufru je 7,38 a pK(H2CO3) = 6,1.