Československá republika tzv. první 1918 - 1938

28. říjen 1918 – Ženeva: schůzka představitelů domácího Národního výboru československého v čele s dr. Karlem Kramářem s Prozatímní zahraniční vládou zastupovanou dr. Edvardem Benešem

28. říjen 1918 - Praha: zpráva o přijetí mírových podmínek Rakousko-Uherskem spontánní manifestace Pražanů

Vyhlášení státu: „muži 28. října“ demokrat Alois Rašín agrárník Antonín Švehla sociální demokrat František Soukup národní socialista Jiří Stříbrný představitel slov. pol. reprezentace Vavro Šrobár Alois Rašín Antonín Švehla Frant.Soukup Jiří Stříbrný Vavro Šrobár

Slovensko Martinská deklarace 30. října 1918 - prohlášení o připojení Slováků k Čechům a vytvoření jednotného československého státu připojeno území Podkarpatské Rusi – dohoda o připojení uzavřena s Rusíny během války (do 1919 součást Uher) Milan Hodža Andrej Hlinka

Československé hranice potvrzeny mírovými smlouvami v rámci mírových dohod rozloha přes 140 000 km2 počet obyvatel 1921 13,3 milionu mnohonárodnostní stát: 51% Češi 14,5% Slováci 23,4% Němci 5,6% Maďaři 3,4% Rusíni 0,6 Poláci 1,3% Židé oficiální jazyk (podle ústavy) „československý“

Národnostní problémy Německý problém negativní vztah Němců k nově vzniklé republice německá menšina - 3 miliony, od 13. století, převážně v pohraničních oblastech (Sudety) - z pozic nadřazeného národa pozice menšiny požadavek práva na sebeurčení (tj. připojení k Rakouské republice) vyhlášen samostatný zemský stát = 4 pohraniční provincie: Deutschböhmen (sev. Č.), Sudetenland (sev. M. a S.), Deutschsüdmähren (již. M.), Böhmerwaldgau (již. Č.)

hrozba zániku republiky hned při založení separatistické tendence (= pokus o iredentu) zlikvidovány armádou (asi 50 mrtvých) - vojenské obsazení pohraničních oblastí

Slovenský problém Spor s Polskem jaro 1919 - podle vzoru bolševické Maďarské republiky rad – ustavena Slovenská republika rad (Prešov – Béla Kun) - existence 3 týdny, potlačena vojenským zásahem Spor s Polskem o území Těšínska (uhlí) vyřešeno 1920 vojenským zásahem a posléze mírovým jednáním v Paříži ve prospěch ČSR

Podkarpatská Rus (Zakarpatská Ukrajina) hospodářsky zaostalá oblast během války rusínští emigranti v USA - myšlenka připojení k ČSR - plebiscit 1918 na Slovensko i Podkarpatskou Rus přicházeli čeští učitelé, lékaři, úředníci

Hospodářská situace ČSR: 1) nedostatek potravin – především základních 2) válečný průmysl – pomalá orientace na mírové podmínky 3) změny v sociální oblasti – vznik závodních výborů 8hodinová pracovní doba 4) měnová odluka – podle návrhu ministra financí A. Rašína – okolkování starých rakouských bankovek 5) nostrifikace akcií – povinnost zahraničních majitelů akcií přenést sídla firem do Čech  vznik domácího kapitálu 6) pozemková reforma – duben 1919 – přerozdělovány feudální velkostatky – mírná reforma, málo půdy mezi chudé rolníky

7) 1919 – hospodářská krize – obrovské předražení potravin, (keťasi a lichváři), kolaps přídělového lístkového systému, bytová nouze, nezaměstnanost; květen – hladové demonstrace  budování nového sociálního systému – (slabý – penzijní, úrazové a nemocenské pojištění)

14. listopadu 1918 zvolen prezidentem T. G. Masaryk předsedou vlády Karel Kramář 1920 přijata ústava podle francouzského a amerického vzoru dvoukomorový parlament „Národní shromáždění“ (Poslanecká sněmovna a Senát) 1920 - zavedeno všeobecné a rovné volební právo i pro ženy

Budova parlamentu Rudolfinum

Karel Kramář 1860 - 1937 před válkou vůdce mladočechů, po převratu v čele národně demokratické strany za války odsouzen k smrti 14. listopadu 1918 zvolen prvním předsedou vlády „všenárodní koalice“ 1919 po prohře strany ve volbách premiérem Vl. Tusar (soc. dem.) – tzv. rudozelená koalice

Alois Rašín 1867 – 1923 (zavražděn devatenáctiletým anarchistou J. Šoupalem) politik a schopný ekonom první  ministr financí za Rakouska-Uherska perzekuován, za války uvězněn reforma hospodářská stabilita a osamostatnění nového státu během rozvratu po válce tvůrce čs. měny – koruny deflační politika

Politické strany zdroj veřejného a politického života výrazná pluralita (několik desítek) Nejvýznamnější: Čs. strana agrární – pravice, nejdůležitější strana, ve všech vládách, nejčastěji premiér (A. Švehla, R. Beran, M. Hodža, F. Udržal, J. Malypetr) Čs. národní demokracie – pravice, oslabení pozic (K. Kramář, A. Rašín) ČS sociálně demokratická – (1920 rozkol) umírněná levice – V. Tusar radikálové - 1921 Komunistická strana Československa (B. Šmeral) Čs. strana lidová – politický střed (J. Šrámek) národně socialistická – mírná levice (V. Klofáč)

Slovensko Německé strany Slovenská l‘udová strana - nejvýznamnější, v čele farář Andrej Hlinka, později V. Tuka Program: spojení katolicismu a nacionalismu, dosáhnout autonomie Německé strany Německá soc. dem. – aktivní účast na budování státu SdP - (Sudetoněmecká strana), vznik v 30. letech, snaha o rozbití ČSR

Vládní koalice všechny vlády koaliční (žádná strana nebyla dost silná, aby sestavila vládu) v době pol. krize – jmenování tzv. úřednické vlády (vláda odborníků, nikoli pol. představitelů) vlivná politická uskupení: - „Hrad“ = volné sdružení politiků okolo TGM, problémy zahraniční politiky - „Pětka“ = zástupci nejvlivnějších pol. stran, vznik za krize 1920, snaha udržet samostatný stát (A. Švehla, J. Šrámek, A. Rašín, J. Stříbrný, R. Bechyně) v případě nestability jednotný postup

Hospodářský vývoj Zemědělství – 20. léta – převaha ruční práce, jednoduchého nářadí – 30. léta - secí stroje, samovazače, obracečky, mlátičky, traktory, umělá hnojiva Průmysl – na území ČSR cca 70 % pr. výroby R-U – banky vytvářely vlastní průmyslové koncerny Baťa - rodinný obuvnický koncern (strojová výroba - 1927 práce na běžícím pásu) počet obyvatel Zlína se během 20. let zpětinásobil

Prosperita konce 20.let nejvyšší životní úroveň velmi nízká nezaměstnanost konjunktura průmyslu, zejm. železářství, strojírenství, chemie, elektroprůmysl, výroba elektřiny - dynamika rozvoje průmyslu byla nad evropským průměrem 1927 - vzrůst HDP o 10 % , v r. 1928 o 12 % 1929 čs. koruna dostala zlatý základ 1929 - podíl ČSR na světovém exportu 1,9 % a 30 % národního důchodu procházelo zahraničním ochodem ČS ve většině ukazatelů na 10.-15. místě na světě

Politická situace 30. let „…A my, my jsme stranou československého proletariátu a naším nejvyšším revolučním štábem je skutečně Moskva. A my se chodíme do Moskvy učit, víte co? My se od ruských bolševiků do Moskvy chodíme učit, jak vám zakroutit krk. A víte, že ruští bolševici jsou v tom mistry." světová hospodářská krize (největší propad 1933-34) posílení extremistických politických vlivů: - KSČ (1929) – výměna vedení – K. Gottwald - židenický puč (1933) – pokus o převrat (R. Gajda) - zákaz německých nacionalistických stran (1935) – SdP (K. Henlein, K. H. Frank) časté střídání vlád 2. pol. 30. let - silný vliv mezinárodní politiky na vnitřní situaci státu

Hospodářská a sociální krize 30.let 1933 - největší pokles výroby (o 40 %) pokles zahraničního obchodu o 71 % více postižen lehký průmysl, zejm. textilnictví a sklářství v pohraničí (v důsledku poklesu vývozu a koupěschopnosti) aktivizace nestátotvorných a extremistických politických proudů – viz volby 1935 ohrožení parlamentní demokracie 1933 – vrchol nezaměstnanosti - asi 1 milion lidí protesty a projevy odporu, srážky s policií,i oběti na životech (mj. 1931 protestní pochody v Duchcově a Frývaldově, 1932 stávka horníků v Mostě) sociální podpůrné akce, stravovací akce 1934 – devalvace koruny oživení ekonomiky – 1937

Politická opatření vlády: zákon na ochranu republiky, omezení svobody tisku, zákon o zastavování činnosti politických stran volby 1935 Sudetoněmecká strana 15 % Agrárníci 14, 3 % Sociální demokraté 12, 5 % Komunisté 10, 3 % Národní socialisté 9, 2 % ČSL 7, 5 % Autonomní blok (HSL’S…) 6, 7 % SdP - ⅔ hlasů německých voličů HSL‘S – 30 % hlasů na Slovensku KSČ – 25 % hlasů na Podkarpatské Rusi V čele vlády agrárníci – získali o 1 mandát více než SdP

T. G. Masaryk zvolen prezidentem čtyřikrát Edvard Beneš ministr zahraničí 1918 - 1935 (nejdéle sloužící ministr zahraničí v Evropě) 1935 – 1939 prezident T. G. Masaryk zvolen prezidentem čtyřikrát (abdikace 1935 ve věku 85 let) 14. 9. 1937 – umírá T. G. Masaryk

Zahraniční politika Malá dohoda - 1921 Spojenecká smlouva s Rumunskem a Královstvím SHS (od 1929 království Jugoslávie) s cílem zabránit revizi Trianonské smlouvy ze strany Maďarska a návratu Habsburků (excísař Karel – 1921 - dva pokusy o návrat na uherský trůn) zahraniční politika - profrancouzská orientace 1935 – spojenecká smlouva se SSSR a Francií o vzájemné pomoci