DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0232 Název projektu EU peníze středním školám Masarykova OA Jičín Název školy MASARYKOVA OBCHODNÍ AKADEMIE, 17. listopadu 220, Jičín Předmět Hospodářský zeměpis Tematický okruh Geopolitika a sociální a kulturní problémy lidstva Téma Formování politické mapy světa Označení DUMU VY_32_INOVACE_841 Jméno autora Ing. Kateřina Vasilová Datum vytvoření 19.9. 2013 Anotace Úvodní část ke kapitole geopolitika, dává přehled o formování hranic jednotlivých států a základních etapách ve vývoji politické mapy světa, lze využít jako osnovu pro výklad učitele a základní strukturu zápisu žáků do sešitu. Následuje pracovní list pro procvičení.

Mezinárodní postavení států Politická mapa světa Mezinárodní postavení států

Politická geografie = geopolitika Zabývá se interpretací politické mapy světa a jejich změn – územních a politických změn celých makroregionů i jednotlivých států sleduje polohu a rozlohu států, řízení a organizaci – vnitropolitické poměry, zahraniční politiku, mezinárodní politická seskupování

Stát a jeho rozvoj Ovlivněn: a) Umístěním v krajinné sféře - přírodní faktory – naleziště, voda, půda,… b) Sociálním rozvojem – úroveň ekonomiky a politiky - znalost politické situace = nutná informace pro posouzení úrovně hospodářství - politická situace ovlivňuje rozvoj ekonomiky a životní úrovně

Světový politický vývoj 1. Počátek formování mapy – 1. politické celky – starověké státy a říše – Athény, Sparta, Persie, Egypt, Čína,.. - anexe území = válečné konflikty 2. KOLONIZACE - nejvýraznější vliv – – od 15. století – zámořské objevy - získávání a obsazování nových území - vytváření koloniálních velmocí - kolonizátor – má vliv na hospodářství obsazené země – je to zdroj surovin, potravin a levné pracovní síly - kolonizátor bohatne

Obr. č. 1 – Koloniální obchod

Světový politický vývoj 3. DEKOLONIZACE - postupný rozpad koloniálních velmocí a vznik jednotlivých států - reakce na situaci v koloniích – potlačování místních kultur, zvyků, uměle nastavené hranice (rozdělily nepřirozeně národy, kmeny), nové náboženství,.. == nespokojenost kolonií Dekolonizace – konec 19.století a po 2. světové válce – především J a JV Asie, Afrika (1960 = rok Afriky – 17 nových samostatných států)

Obr. č. 2 – Vznik nových států

Světový politický vývoj Po dekolonizaci - nově vzniklé státy – „mladé, nezkušené“ === často problémy ve vývoji (chaos ve správě, v hospodářství, konflikty mezi obyvateli,boj o moc,..) Vývoj: -- často diktátorské režimy -- často trvá závislost na dřívějším kolonizátorovi – nepřímá nadvláda – hlavně ekonomická závislost (nové státy jsou nejčastěji nejchudší státy světa) – NEOKOLONIALISMUS

Světový politický vývoj 4. BIPOLÁRNÍ ROZDĚLENÍ SVĚTA – po 2. sv. válce = soupeření dvou vítězných mocností z války – USA a SSSR o rozdělení politické orientace – socialistické a komunistické státy X kapitalistické státy 5. ROZPAD VÝCHODNÍHO SOCIALISTICKÉHO BLOKU - 80. a 90. léta 20. století - vznik nových států v Evropě a Asii (ze SSSR, Jugoslávie, ČSSR, NDR) - 22 nových států

Světový politický vývoj 6. UNIPOLÁRNÍ ROZDĚLENÍ SVĚTA - 21. století – 2 základní vlivy: a) mimořádná, nadřazená a nesmírně zodpovědná role USA (výsledek unipolárního vývoje) b) terorismus a jeho útoky – vynucuje si zcela nový přístup v mezinárodní politice (útok na WTC v USA, Afghanistan, Irák, Čečensko, Izrael a Palestinu, atd.) 7. ? Vývoj ? - multipolární svět - více navzájem se kontrolujících se mocností, které jsou schopny udržet mezinárodní pořádek a zajistit hospodářský rozvoj (EU, Rusko, Čína, USA)

Seznam použité literatury Bičík I.: Hospodářský zeměpis - Globální geografické aspekty světového hospodářství, 1. vyd. NČGS, Praha 2005, ISBN 80-8634-52-6, s. 62 - 65 Obr. č. 1 - Hanus M., Šídlo L.: Školní atlas dnešního světa, 1. vyd. TERRA, Praha 2011, ISBN 978-80-902282-6-9, s. 84 Obr. č. 2 - Hanus M., Šídlo L.: Školní atlas dnešního světa, 1. vyd. TERRA, Praha 2011, ISBN 978-80-902282-6-9, s. 86