5. TÉMA RŮST VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ – JEHO PROJEVY A PŘÍČINY. Omezování růstu veřejných výdajů na konci 20. století a v současnosti

Faktory růstu veřejných výdajů: sociální a demografické faktory prahové efekty, válečné události inflační tendence, vyšší nákladovost služeb technologické změny měkké rozpočtování politické zájmy a vlivy

Government spending, % of GDP 1870 1913 1920 1937 1960 1980 1990 1996   Austria - 14.7 15.2 35.7 48.1 48.6 51.7 Belgium 21.8 30.3 58.6 54.8 54.3 Canada 13.3 18.6 28.6 38.8 46.0 44.7 France 12.6 17.0 27.6 29.0 34.6 46.1 49.8 54.5 Germany 10.0 14.8 25.0 42.4 32.4 47.9 45.1 49.0 Italy 11.9 11.1 22.5 24.5 30.1 41.9 53.2 52.9 Japan 8.8 8.3 25.4 17.5 32.0 31.7 36.2 Netherlands 9.1 9.0 13.5 19.0 33.7 55.2 54.0 49.9 Norway 3.7 13.7 29.9 37.5 53.8 45.5 Spain 9.3 18.4 18.8 32.2 42.0 43.3 Sweden 5.7 6.3 8.1 10.4 31.0 60.1 59.1 64.7 Switzerland 2.7 4.6 6.1 17.2 32.8 33.5 37.6 Britain 9.4 12.7 26.2 30.0 43.0 39.9 United States 3.9 1.8 7.0 8.6 27.0 31.8 33.3 AVERAGE 15.4 18.3* 28.5 47.1 Australia 21.2 31.6 34.7 36.6 Ireland 28.0 48.9 41.2 New Zealand 26.9 38.1 41.3 39.5 39.1 40.4 TOTAL AVERAGE 20.7 27.9 42.6 44.8 45.9 Source: IMF *Average without Germany, Japan and Spain undergoing war or war preparations at his time

VEŘEJNÉ VÝDAJE Veřejné výdaje (G) „ujídající“ (exhaustive) Transfery (Tr)

Analytické modely dvou typů: MAKROMODELY MIKROMODELY

Model rozvoje – ROSTOW, MUSGRAVE V celkovém společenském a ekonomickém vývoji jsou 3 fáze: raná fáze – velké investiční výdaje veřejného sektoru nutné k rozvoji ekonomiky střední fáze – investice veřejného sektoru jsou komplementem soukromých investic třetí fáze – veřejné výdaje přecházejí od infrastruktury k výdajům na sociální služby

Veřejné výdaje rostou Alfred Wagner – (1890): EMPIRICKÝ FAKT: Veřejné výdaje rostou Alfred Wagner – (1890): „S růstem důchodu na hlavu roste v ekonomice velikost veřejného sektoru“

WAGNER: Tři hlavní důvody růstu veřejných výdajů industrializace a modernizace vyvolávají regulační aktivity; poptávka po veřejných a smíšených veřejných statcích roste se zvýšenými příjmy stát přebírá operace monopolů, kterých podle W. přibývá

Stát blahobytu (welfare state) veřejné (státní) starobní důchody úrazové a invalidní pojištění pojištění v nezaměstnanosti nemocenské pojištění rodinné přídavky sociální podpory určitým skupinám obyvatelstva veřejné zdravotnictví podpora bydlení, potravinové programy

Struktura ČR podle věkových skupin a pohlaví v roce 1930 85+ 80-84 75-79 70-74 65-69 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9 0-4 200 400 600 Populace (v tisících) 60-64 muži ženy

Struktura ČR podle věkových skupin a pohlaví v roce 1990 85+ 80-84 75-79 70-74 65-69 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9 0-4 200 400 600 Populace (v tisících) 60-64 muži ženy

Struktura ČR podle věkových skupin a pohlaví v roce 2030 85+ 80-84 75-79 70-74 65-69 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9 0-4 200 400 600 Populace (v tisících) 60-64 muži ženy

Prahový efekt A. T. Peacock J. Wiseman Státní výdaje vývoj státních výdajů Práh Čas začátek války, krize apod. konec války, krize apod. A. T. Peacock J. Wiseman

MIKROEKONOMICKÉ MODELY cílem je najít mikroekonomické příčiny rostoucí poptávky po veřejných statcích Užitek i-tého spotřebitele Ui = Ui (G, P) G...vektor výstupů veř. sektoru P... vektor výstupů soukr. sektoru

Je nutné uspokojit poptávku po k-tém veřejném statku Gk. Vztah mezi konečnými výstupy veřejného sektoru a množinou aktivit veřejného sektoru pro jejich produkci: Xk = Xk (Lk, Mk) Gk = Gk (Xk, N) X... aktivity k produkci G L... vstup prac. síly M... vstup materiálu N... velikost populace

Změny veřejných výdajů mohou být vysvětleny pomocí: změn v poptávce po konečných výstupech veřejného sektoru změn v množině produkčních činnost použitých k vyprodukování výstupů veřejného sektoru a tím změn v kombinaci vstupů použitých v produkčním procesu změn v kvalitě výstupů veřejného sektoru změn v cenách vstupů.

Určení úrovně výstupu Podle voliče mediána – politik se bude snažit uspokojit poptávku (i úroveň daní) voliče mediána Mediánový volič maximalizuje svůj užitek: max Ui (G, P) s rozpočtovým omezením pP + tBi  Yi

kde: i mediánový volič G, P vektory veřejných a soukromých statků p vektor relativních cen statků soukromého sektoru Yi důchod mediánového voliče t daňová sazba Bi daňový základ mediánového voliče  Bi celkový daňový základ ekonomiky ek jednotkové náklady produkce k-tého veřejně zabezpečovaného statku Ti celková daň zaplacená mediánovým voličem, tj. Ti = tBi

Pro jednoduchost platí, že v ekonomice je jen jedna daňová sazba a jeden daňový základ: t  eG/ Bi kde e je celková jednotková cena veřejného sektoru pro všechny výstupy

Poptávka mediánového voliče po celkovém veřejném výstupu: DiG = DiG ( p, Bi, Yi, t,  Bi)

William BAUMOL: (The Cost Disease of the Personal Services) XVt, XPt … celk. výstup veřejného a soukromého sektoru v čase t, L … množství pracovní síly v sektorech a, b ... konstanty, r … exponent růstu pro-duktivity v soukr.sektoru, t … čas

Potom náklady na jednotku výstupu ve veřejném a v soukromém sektoru: Předpoklad: mzdy v obou sektorech rostou s růstem produktivity v soukromém sektoru: … pro oba sektory Potom náklady na jednotku výstupu ve veřejném a v soukromém sektoru: Tady je ten rozdíl!