Název šablony: Inovace v přírodopisu 52/P08/ , Vrtišková Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Název výukového materiálu: Vnitřní geologické děje Autor: Mgr. Eva Vrtišková Předmět: PřírodopisTřída: IX. Tematický okruh: Tektonické jevy a přeměna hornin Téma: Tektonické jevy Druh výukového materiálu: prezentace Použití ICT: interaktivní tabule, prezentace v.ppt, interaktivita Didaktické, metodické poznámky (popis použití výukového materiálu ve výuce): výklad Použité zdroje: - Přírodopis, učebnice pro devátý ročník ZŠ a primu víceletých gymnázií. FRAUS 2003, Plzeň. - Poznámky k učebnicím přírodopisu. Dostupné online z:

 Tektonika = věda zabývající se poruchami zemské kůry  Tektonické děje = děje, při kterých se povrch Země deformuje, porušuje, mění  Příčina = vysoký tlak vysoká teplota vznikají následkem pohybu litosférických desek (podsouváním jedné desky pod druhou) Typy poruch :a) plastické – vrásy b) křehké – zlomy Horotvorná činnost – soubor dějů, které vedou ke vzniku pohoří doprovází ji výstup magmatu a vznikají hlubinné a výlevné vyvřeliny

 Plastické  Působením vysokých teplot se horniny prohřívají a stávají se tvárnými  Vrstvy hornin se stlačují a vyvrásní do výšky – vznikají vrásová pohoří ( Alpy, Himálaje, Kordillery)  Vrása –jednoduše ohnuté a zprohýbané vrstvy

 Vrása u vrásy rozlišujeme část vyklenutou – sedlo a část prohnutou –koryto  V ideálním případě má tvar vlny  Děj,kterým vrásy vznikají = vrásnění  Různé druhy vrás vznikají v horninách,pokud nedojde působením tlaku k přerušení vrstev souvislosti vrstev

 Podle vzájemné polohy antiklinály a  synklinály rozlišujeme různé typy vrás  Vrásy mají různé rozměry ( cm až km)  Vrása: přímá  šikmá  překocená  ležatá, …  Vrásový přesmyk – stlačováním překocené vrstvy může dojít k přetržení a posouvání vrstev  Příkrov – složitější typ přesmyku, více vrás

 Přesmyk ( příkrov) vznikne stlačování překocené vrstvy přetržení a posouvání

 Lom u Dřínové nedaleko Tišnova

 V místech,kde se teď nacházejí vysoká pohoří zřejmě býval oceán  Na jeho dně se ukládaly vrstvy hornin, jejich síla způsobila prohýbání a klesání dna  Prohyb mořského dna s obrovskou mocností hornin = geosynklinála  Deformací působící z boku jsou vrstvy zvrásněny a vysoko vyzdviženy tzv. vrásnění geosynklinály  Dlouhá a zvrásněná pásma hor pásemná pohoří  Pásemná pohoří vznikají i na okrajích pevninských desek, při podsouvání oceánské desky pod pevninskou

 Vrásněním geosynklinál vznikly :  Karpaty, Alpy, Himálaj, Kavkaz,Kordillery….  V geologické minulosti Země proběhlo několik vrásnění : v prvohorách – kaledonské a variské  V třetihorách alpínsko-himálajské

 Zlomy  Některé zlomy zasahují do velkých hloubek, může na nich vznikat zemětřesení  tzv. hlubinné zlomy

 Původně vodorovně uložené vrstvy praskají a podél vzniklých zlomů se pohybují  Dochází k nim za nižší teploty  Horniny jsou vzniklými zlomy rozděleny na bloky, které se vůči sobě pohybují

 Na zlomech dochází ke třem základním pohybům

 Horizontální posun – posun ker ve vodorovné poloze  Kerný přesmyk- vysunutí jedné kry  Kerný pokles – posunutí kry dolů  Hrásť - vyzdvižení střední kry  Příkopová propadlina – pokles střední kry

 Jsou tvořena soustavou příkopových propadlin nebo hrástí  Krušné Hory kerný přesmyk  Krkonoše  Jeseníky  Pánve Podkrušno- horské (uhlí)  Mrtvé moře  Šumava(hrásť)  Kerná pohoří mají menší rozlohu než vrásová

 Vznik zlomů doprovází zemětřesení  Zlomy proudí prameny vod vznikají roztoky dochází k vysrážení minerálů  Vznikají rudná ložiska  Rozpoznání poruch má význam při těžbě nerostných surovin  Sloje uhlí nebo polohy rud se mohou ve vrtu porušenými vrstvami vyskytnout dvakrát (přesmyk) nebo vůbec (pokles)  Studium poruch má též význam pro určení způsobu těžby surovin

Zapamatuj si

 Plastické deformace  Křehké deformace  A)zlom  B)vrása  C)synklinála  D)přesmyk  E)Himálaje  F)příkopová propadlina  G)příkrov  H)hrásť

 tvi.info/prirucka/geologie/06.gif tvi.info/prirucka/geologie/06.gif       prirode/x/full/kamen_v_prirode_12.jpg prirode/x/full/kamen_v_prirode_12.jpg  STRUKTURY_JPEG/obr_8_1_1_2-3-4_klasifikace.jpg STRUKTURY_JPEG/obr_8_1_1_2-3-4_klasifikace.jpg  ge013.gif ge013.gif  s.jpg/350px-Himalayas.jpg s.jpg/350px-Himalayas.jpg   