ZEMĚ A MĚSÍC, TĚLESA SLUNEČNÍ SOUSTAVY

VZNIK PLANETY ZEMĚ jedna z teorií z mlhoviny, ve které se tělesa k sobě přitahují – sráží planeta rostla a zvětšovala se její gravitace při nárazech dalších vesmírných těles => teplo, povrch planety se taví Zemi pokrýval oceán magmatu – těžší prvky, se začaly usazovat (klesají ke středu) – začíná se vypařovat H2O, CO2 počet dopadajících těles klesá, povrch i atmosféra chladne Jaké stáří se naší planetě odhaduje?

ZEMĚ - tvar staré civilizace – plochá deska plující na oceánu Pythagoras (6. st. př. n. l.) – tvar koule Aristoteles – důkazy o kulatosti Země (zatmění) ZPLOŠTĚNÍ

ZEMĚ - tvar ZEMĚ JAKO GEOID GEOID = matematicky nedefinovatelný tvar k povrchu geoidu se vztahuje nadmořská výška

ZEMĚ - tvar ZEMĚ JAKO ROTAČNÍ ELIPSOID střed poloměr rovníku pólový poloměr Krasovského elipsoid (1940) – vojenské účely, Besselův, Hayfordův nejnovější a nejpřesnější: WGS 84 (World Geografic System, 1984) – družicová měření, střed je totožný se středem Země

ZEMĚ - tvar REFERENČNÍ KOULE

ZEMĚ – v číslech : 149,6 mil. km (1 AU) : 12756 km : 12713 km : 5,977 x 1024 kg : 510,1 mil. km2 : 5,5 g/m3 (5x větší než H2O) : 15° za hodinu : 463,8 m/s Jaké další údaje?

ZEMĚ – rotace kolem zemské osy směr pohybu doba otočení odklon zemské osy = od roviny ekliptiky ROVINA EKLIPIKY

Keplerovy zákony 1. zákon 2. zákon Planety obíhají kolem Slunce po elipsách málo odlišných od kružnic, v jejichž společném ohnisku je Slunce. 2. zákon Plošné obsahy opsané průvodičem planety za jednotku času jsou konstantní.

Oběh Země kolem Slunce po eliptické dráze – Slunce = jedno ohnisko přísluní – perihelium odsluní – afelium – 939,2 mil. km = doba oběhu Země o 360° 365 dní 5 hodin 48 minut 45,7 sec. => každý 4 rok – přestupný rok (366 dní)

STŘÍDÁNÍ ROČNÍCH OBDOBÍ LETNÍ SLUNOVRAT - 21. – 22. června PODZIMNÍ ROVNODENNOST – 22. – 23. září

STŘÍDÁNÍ ROČNÍCH OBDOBÍ ZIMNÍ SLUNOVRAT – 21. – 22. prosince JARNÍ ROVNODENNOST – 20. – 21. března

ČASOVÁ PÁSMA na nultém poledníku je ve 12 hodin Slunce nejvýše (vrcholí) na 15° v. z. d. vrcholilo Slunce o hodinu dříve na 15° z. z. d. vrcholí Slunce o hodinu později NA VÝCHOD NA ZÁPAD

Coriolisova síla setrvačná síla zemské rotace způsobující stáčení vodních a vzdušných proudů severní polokoule jižní polokoule

Důkazy rotace Země zploštění Země střídání dne a noci zdánlivý pohyb Slunce, hvězd a planet slapové jevy Foucaultovo kyvadlo odchylka padajících těles Coriolisova síla

Důsledky otáčení Země existence pasátů stáčení mořských proudů asymetrie říčních koryt, vymílání pravých břehů řek větším opotřebením levé strany kolejnic zploštění Země střídání dne a noci slapové jevy zdánlivé otáčení nebeské sféry.

MĚSÍC teplota: přirozená družice Země jediné vesmírné těleso, na kterém stanul člověk (N. Armstrong 20. 7. 1969, 2 ½ hod, Apollo 11) obíhá kolem Země po eliptické dráze střední vzdálenost doba otočení kolem osy teplota: povrch tvoří krátery a lávová měsíční moře nesvítí – tvar koule o průměru

Fáze Měsíce NOV – Měsíc ve směru ke slunci – nedá se pozorovat PŘIBÝVAJÍCÍ SRPEK – v podobě písmene D – „dorůstá“ PRVNÍ ČTVRT – týden po NOVu PŘIBÝVAJÍCÍ MĚSÍC ÚPLNĚK – vidíme celou osvětlenou polokouli (dva týdny po NOVu) UBÝVAJÍCÍ MĚSÍC POSLEDNÍ ČTVRT UBÝVAJÍCÍ SRPEK – tvar písmene C – „couvá“ PO 29,5 DNECH NASTÁVÁ OPĚT NOV

ZATMĚNÍ MĚSÍCE nastává pokud je Měsíc v úplňku a vstoupí do stínu Země (úplné, částečné nebo polostínové) Polostínové Částečné úplné

ZATMĚNÍ SLUNCE nastává když je Měsíc v novu a vrhá stín na Zemi

Slapové jevy Měsíc svou gravitační silou ovlivňuje pohyby vodní masy na Zemi – dmutí příliv odliv nejvyšší příliv (skočný) nejnižší příliv (hluchý)

SLAPOVÉ JEVY v oceánu nebo na otevřeném moři se slapové jevy projevují minimálně (1 m) v zálivech mohou být přílivy až několik metrů (Bretaňský poloostrov – 14 – 15 m)

URČI ČAS A ZEMĚPISNOU POLOHU! MĚSTO HODINA ZEMĚPISNÉ SOUŘADNICE HODINA / DATUM PRAHA 13 NEW YORK LISABON 17 TOKYO KÁHIRA 8 DILLÍ BUENOS AIRES 6 PEKING MOSKVA 10 LOS ANGELES DAKAR 21 SYDNEY