Balónková sonda Bc. Markéta Orembová

Varikózní krvácení nejčastější smrtící komplikací portální hypertenze třetí nejčastější příčinou krvácení do horní části zažívací trubice v populaci nemocných s jaterní cirhózou je roční riziko varikózního krvácení kolem 4 % i přes intenzivní terapii má první ataka krvácení stále vysokou letalitu (15-20%)

Varikózní krvácení 2/3 nemocných, kteří v důsledku krvácení zemřou, zemře v prvních 24 hodinách spojeno s vysokým rizikem recidivy krvácení, zejména v prvních 5 dnech nejčastějším zdrojem krvácení bývají varixy v oblasti jícnu a žaludku, méně často varixy ektopické, nebo portální hypertenzní gastropatie

Terapie varikózního krvácení metodou první volby je endoskopická ligace spolu s farmakoterapií vazoaktivní látkou v případě selhání kombinované léčby je indikováno vytvoření portosystémového zkratu, nejlépe TIPSu od zavádění balónkové sondy se již upouští, většinou se aplikuje jen velmi zřídka a to z důvodu časové tísně některých oddělení či nemocnic před zajištěním gastroskopie

Jícnové – balónkové sondy: Lintonnova-Nachlassova sonda je úspěšnější než Sengstakenova-Blakemoreova při krvácení z gastrických varixů, u jícnových varixů jsou obě stejně účinné nemají se používat u pacientů s velkou hiátovou kýlou každá balónková sonda má na průsvitu označení kromě čísla velikosti 5,6,7,8 i kolika ml vzduchu se nafukuje balónek, proto jejím maximálním objemem vzduchu nafukujeme balónek pro kontrolu celistvosti před jejím zavedením

Lintonova-Nachlassova sonda – trojcestná, jednobalónková s porty pro aspiraci z jícnu a žaludku

Minnesotská sonda – pro ezofagogastrickou tamponádu se čtyřmi průsvity a dvěma balónky, má pro oba balónky porty na měření tlaku

Sengstakenova-Blakemorova sonda – trojcestná sonda s jícnovým a žaludečním balónkem, má aspirační průsvit umožňující odsávání ze žaludku z prostoru pod balónkem a je používán i k podávání léků

Příprava pomůcek manometr Magillovi kleště nůžky ortopedická trakce o váze 250-500 g stříkačka 50 ml nebo Janetova stříkačka fixační lepení chlazený roztok F 1/1 na proplach nebo naplnění jícnového balónku, zde záleží na zvážení lékaře odsávačka fonendoskop gastrofibroskop (Laryngoskop) zmražená sonda dle ordinace lékaře č. 5,6,7 nebo 8

Příprava pacienta vysvětlení výkonu - informovaný souhlas psychická podpora zajištění DC (intubace nespolupracujících a somnolentních pacientů) zajištění oběhu monitorace FF pacienta částečná Fowlerova poloha vyčištění dutiny nosní i ústní odsátím

Asistence setry: kontrola celistvosti balónků sondu vždy zavádí zkušený lékař odměření délky sondy od nosu či úst k jícnu zavedení sondy nosem nebo ústy během zavádění sondy odsávat z nosu a úst d.p. první plnění žaludečního balónku podle doporučení výrobce 90-250 ml vzduchu plnění jícnového balonku za mírného tahu podle tlaku cca 100 ml vzduchu tlak v jícnovém balonku by měl být v rozmezí mezi 20-40 mm Hg pacient může při výkonu pociťovat tlak za sternem

správné zavedení se ověří fonendoskopem a po naplnění žaludečního balonku, kdy se při plnění jícnového balonku za mírného tahu zastaví žaludeční balonek o kardii a objektivně přestane krvácení, lze použít i RTG kontrola, sonda má kontrastní proužek nutná dobrá fixace k čelu pacienta nebo pomocí ortopedické trakce o váze max. 500 g, trakce se věsí nad porty pokud sonda nemá jícnový kanál, zavádí se nazoezofageální sondu jako prevenci aspiračních komplikací na stolku nachystány nůžky – v případě dušení pacienta z důvodu vniknutí žaludečního balonku do jícnu, je třeba celou sondu okamžitě přestřihnout a vyjmout NIKDY NESMÍ BÝT VYPUŠTĚN POUZE ŽALUDEČNÍ BALONEK ANI NESMÍ BÝT VYPUŠTĚN JAKO PRVNÍ!!!! napětí by sondu táhlo nahoru, což by způsobilo poškození jícnu a dušení pacienta

Péče o pacienta po výkonu: kontinuální monitorace FF - TK, P, D, SpO2, kontinuální odsávání obsahu nad jícnovým balonkem – pac. nemůže polykat kontrola tlaku v jícnové sondě každou hodinu proplach žaludeční sondy chlazeným F 1/1 dle ordinace lékaře po 4 hod. pravidelné povolování jícnového balónku / 4-8 hod./ ochrana nosní dírky nebo ústního koutku na stolku nachystány nůžky – v případě dušení pacienta z důvodu vniknutí žaludečního balonku do jícnu, je třeba celou sondu okamžitě přestřihnout a vyjmout balónky se nechávají obvykle nafouklé maximálně 24 hodin. Někdy se uvádí i hranice 12 hodin, ale až 50 % pacientů po uvolnění tlaku krvácí odběry krve a podávání léků dle ordinace lékaře

Komplikace krvácení po zavedení sondy ( nesprávná poloha – RTG, nedostatečné naplnění balónků, krvácení z jiného zdroje) dušení pacienta pokud pacient není intubován bývá zavádění sondy pojeno s řadou komplikací - aspirací při zavádění, silnou bolestivostí, a především vznikem jícnových a žaludečních ulcerací

Použitá literatura a zdroje: Intenzivní medicína, Pavel Ševčík, Vladimír Černý, et al. Akutní stavy v gastroenterologii, Petr Dítě, et al. Poznámky a zkušenosti sester a lékařů z KARIMU a Interní Gastroenterologie JIP www.lib.congressprague.cz/mhd2011/mhd2011-fejfar-t-dedikovany- jicni-stent.html www.is.cuni.cz/studium/predmety/index.php?do=predmet&kod=CNS NI3 www.hpb.cz/index.php?pId=06-1-2-14 http://www.docstoc.com/docs/document- preview.aspx?doc_id=38158918

Děkuji za pozornost