Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy:Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu:Zlepšení podmínek pro výuku na gymnáziu Číslo a název klíčové aktivity:III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Anotace Název tematické oblasti: Filozofie Název učebního materiálu: Filozofie středověku – úvod, periodizace Číslo učebního materiálu: VY_32_INOVACE_ZSV0313 Vyučovací předmět: Základy společenských věd Ročník: 4. ročník čtyřletého gymnázia, oktáva osmiletého gymnázia Autor: Radka Strašilová Datum vytvoření: Datum ověření ve výuce: Druh učebního materiálu: Prezentace Očekávaný výstup: Student dokáže vystihnout posun ve filozofických názorech mezi obdobím antické filozofie a středověkem, uvědomuje si změnu postavení filozofie a vliv křesťanství na ni; má přehled o základních obdobích středověké filozofie. Metodické poznámky: Červeně jsou vyznačené otázky, na které by měli studenti sami hledat odpověď, tzn. je potřeba jim poskytnout prostor k přemýšlení. K porovnání antického a středověkého uvažování (viz list č. 5) není možné se stavět „dogmaticky“. Nesouhlasné reakce studentů obvykle vyvolává bod o požadavku pohlavní čistoty a opuštění rodiny pro víru – osvědčilo se připomenutí života některých světců, např. sv. Kateřiny, celibátu (kněžství, řehole).
Filozofie středověku (cca 4. – 15. století) Úvod, periodizace
Porovnání antických a středověkých názorů, první problémy křesťanské filozofie
Antika: důraz na rozum ctností je statečnost spravedlnost (odměna i odplata) uměřené požívání výhod pozemského života radosti rodinného života Základní etická otázka: Jak žít co nejlépe, nejšťastněji, nejpříjemněji? Středověk: víra, rozum popírán ctností je snášení zla (pokora) miluje i nepřátele; oplácí zlo dobrem dobývání pozemského štěstí až nebezpečné čistota, popírání pohlavního pudu, opuštění příbuzných pro víru Základní etická otázka: Jak žít co nejbohuliběji?
Není v té otázce rozpor? Jak může člověk jednat proti vůli boží, když bůh je všemohoucí a jeho vůle se vždy děje? Existuje-li božský plán, kde je místo pro vůli člověka? Může tedy člověk hřešit? Je člověk odpovědný za své činy?
Různé odpovědi: Např. Sv. Augustin (+430) - zlo dává možnost vyniknout dobru - boží milost není pro všechny Tomáš Akvinský (+1274) - rozumem porovnáváme jednání (vliv Aristotela) – bůh nám tak pomáhá, abychom volili správně
Základní změna v postavení filozofie filozofie služkou teologie – ovlivnění křesťanstvím první šiřitelé křesťanství – apoštolové (nejvýznamnější Pavel) Jak je možné, že se křesťanství mohlo prosadit? např. oslovovalo chudé, slibovalo něco, po čem toužili
křesťanství zpočátku sekta 313 vydal Konstantin Veliký Edikt milánský - zrovnoprávnil křesťanství s ostatními náboženstvími - uznal ho za oficiální státní náboženství - zakázal popravovat ukřižováním - neděle se stává svátečním dnem
r. 325 nicejský koncil r. 380 křesťanství státním náboženstvím r. 392 všeobecný zákaz pohanských obětí r. 395 rozdělení říše r. 476 zánik západořímské říše r. 529 uzavření Platónovy Akademie
Středověk období mezi antikou a novověkem (v renesanci hanlivé označení pro již překonané období) (viz Člověk, str. 77) „trojí lid“ vznik národů, národ. jazyků, kultur postupný vznik měšťanstva
Periodizace: Patristika (do roku 800) (lat. patres = církevní otcové, zakladatelé církve) střetávání antické filozofie a křesťanství, spory v rámci křesťanství apologetika apologeti byli vzdělaní křesťané, jež přesvědčovali panovníky, aby podporovali křesťanství dogmatika (dogma je pravda, tvrzení, o němž se nediskutuje) končí r. 325 systematika z dogmat vzniká systém (podíl např. sv. Augustina)
2. Scholastika (9. – 15. století) (z lat. schola – škola, scholasticus = církevní otec/učitel, ale také žák) raná: 9. – 12. století (disputace, spor o univerzálie) např. P. Abélard vrcholná: 13. století (návaznost na Aristotela, arabská filozofie) např. Albert Veliký, Tomáš Akvinský pozdní: 14. – 15. století (kritika, rozklad) např. R. Bacon, W. Occam (Ockham)
Zdroje: Archiv autorky.