Média: nástroj vládnoucí třídy Kritické teorie marxistické inspirace: klasický marxismus + neomarxismus Umístění na mapě mediálních studií: alternativní a dominantní paradigma Klasický marxismus: ideologická role médií ve společnosti jako důsledek třídních a vlastnických struktur; ideologie jako funkce výrobní základny Neomarxismus: kritická teorie společnosti a médií z dílny myslitelů frankfurtské školy; ideologie jako funkce kulturní nadstavby

 marxismus jako revoluční praxe s prvkem diktatury proletariátu Je marxismus mrtev? Není marxismus jako marxismus:  marxismus jako sociologická, filozofická a ekonomická teorie společnosti  marxismus jako revoluční praxe s prvkem diktatury proletariátu

Média: nástroj vládnoucí třídy Kritické teorie marxistické inspirace: klasický marxismus + neomarxismus Umístění na mapě mediálních studií: alternativní a dominantní paradigma Klasický marxismus: ideologická role médií ve společnosti jako důsledek třídních a vlastnických struktur; ideologie jako funkce výrobní základny Neomarxismus: kritická teorie společnosti a médií z dílny myslitelů frankfurtské školy; ideologie jako funkce kulturní nadstavby

Dominantní a alternativní paradigma Dominantní paradigma  odvozeno od konceptu „good society“ = liberální, tržní, demokratická  sociologická paralela: strukturní funkcionalismus  MM = funkční subsystém celkového sociálního systému Alternativní paradigma  kapitalistická společnost z principu špatná, nutnost permanentní kritiky jakéhokoli statu-quo  sociologická paralela: kritická teorie společnosti  MM = reakční síla oslabující kritický vztah ke světu

Média: nástroj vládnoucí třídy Kritické teorie marxistické inspirace: klasický marxismus + neomarxismus Umístění na mapě mediálních studií: alternativní a dominantní paradigma Klasický marxismus: ideologická role médií ve společnosti jako důsledek třídních a vlastnických struktur; ideologie jako funkce výrobní základny Neomarxismus: kritická teorie společnosti a médií z dílny myslitelů frankfurtské školy; ideologie jako funkce kulturní nadstavby

Klasický marxismus: kritika médií  Ideologie: výklad světa, závislý na třídní pozici a obhajobě zájmů s touto pozicí souvisejících  Falešné vědomí: kolektivní vědomí proletariátu – vykořisťovaní přijímají interpretaci světa mocných – jednají tím proti svým vlastním zájmům  Média: manipulační aparáty, které šíří ideologii a upevňují falešné vědomí  Ideologická role médií: má ekonomickou podstatu, média reprodukují ideologii svých vlastníků

Klasický marxismus: základní pojmy  Historický materialismus: materialistické vysvětlení logiky dějin, „dějiny jsou dějinami třídních bojů“  Periodizace dějin: společenské formace odlišující se vztahem jednotlivých tříd k vlastnictví výrobních prostředků  Politická ekonomie: ekonomická základna vs. kulturní nadstavba; základna determinuje nadstavbu; kritizováno jako ekonomický redukcionismus

Média: nástroj vládnoucí třídy Kritické teorie marxistické inspirace: klasický marxismus + neomarxismus Umístění na mapě mediálních studií: alternativní a dominantní paradigma Klasický marxismus: ideologická role médií ve společnosti jako důsledek třídních a vlastnických struktur; ideologie jako funkce výrobní základny Neomarxismus: kritická teorie společnosti a médií z dílny myslitelů frankfurtské školy; ideologie jako funkce kulturní nadstavby

Frankfurtská škola: prolog  Vznik v r. 1923: Institut für Sozialforschung  Tři fáze vývoje: předválečná německá, válečná americká, poválečná rozptýlená Představitelé: Max Horkheimer Theodor Adorno Walter Benjamin  Motivace vzniku: analýza kolapsu Marxovy předpovědi o vítězství socialismu v rozvinutých kapitalistických společnostech

Frankfurtská škola, média a modernita Theodor Adorno: „Psát básně po Osvětimi je barbarství“ Osvětim: nikoli nevysvětlitelná zrůdnost, ale důsledek aplikace moderních principů Průmysl smrti: principy kvantity, efektivity, organizace, výkonnosti, byrokracie  Média šíří obrazy a tím i slávu světa, který zplodil Osvětim  Paradoxní podstata frankfurtské kritiky médií: jsou skutečnosti příliš blízko

Marxismus a neomarxismus Rozdíl v kritice médií  Marxismus: základna determinuje nadstavbu, ideologie se reprodukuje na bázi ekonomické  Neomarxismus: nadstavba vytváří podmínky pro existenci základny, ideologie se reprodukuje na bázi kulturní  Nadstavba = kultura = sféra, schopná vytvářet souhlas s existencí daných ekonomických poměrů (spotřeba a zábava)  Média – aparát na výrobu totálního souhlasu a spokojenosti s kapitalistickou realitou