p o z n á v á t e ?
K . . . . . .
K V . . . . .
K V A . . . .
K V A S . . .
K V A S I . .
K V A S I N .
K V A S I N Y
K V A S I N Y HURÁ!
K V A S I N Y
Malebná vesnička pod Orlickými horami, rozložená na obou březích říčky Bělé
Její historie se datuje k roku 1544
Dominantou obce je renesanční zámek z poloviny 17. století Dominantou obce je renesanční zámek z poloviny 17. století. Nepatří sice k honosným sídlům, avšak skrývá zajímavá zákoutí a nabízí především bohatý program výstav a koncertů
Má i divadelní sál
Mezi historické stavby obce patří zachovalý kamenný most přes Bělou
Dědictvím po předcích je vodní dílo Dlouhá strouha, dříve pohánějící solnické mlýny a dodnes napájející rybníky až po Opočno, či cukrovar v Českém Meziříčí
Ke dni 1. 9. 2011 zde žilo 1378 obyvatel s věkovým průměrem 40 let
Mají zde vše, co člověk k životu potřebuje
Jsou tady obchody, teče Gambrinus i Staropramen Jsou tady obchody, teče Gambrinus i Staropramen. Je tu ale i něco, co lidem umožňuje tyto vymoženosti využít
Je tady totiž jeden ze závodů mladoboleslavské automobilky
Obec se rozvíjí. Probíhá velká výstavba rodinných domků, je dokončena kanalizace a obec je tak napojena na centrální ČOV
Ing. Dr. techniky H. C. FRANTIŠEK JANEČEK A za to všechno může (četba životopisu není povinná!) Narodil se v rodině technicky založeného sedláka Josefa Janečka v Klášteře nad Dědinou. Studoval na c. k. Vyšší státní průmyslové škole v Praze a po jejím absolvování rok na vysoké škole technické v Berlíně, kde současně vykonával praxi u firmy Schuckert a spol. Jako konstruktér u Kolbena ve Vysočanech se podílel na konstrukci generátorů. Firma jej v roce 1901 vyslala do Nizozemí, aby v Maarssenu u Utrechtu postavil továrnu na dynamoelektrické stroje. Zde studoval na vysoké škole polytechnické v Delftu. Během svého pobytu začal i kariéru úspěšného vynálezce, když své patenty výhodně prodal v Nizozemí a v Anglii. V roce 1904 se vrátil do Prahy a vydal se na dráhu soukromého podnikatele. Peníze z patentu na obloukovou lampu prodaného do Německa použil na dvouletou studijní cestu po Anglii, Belgii a Německu v létech 1908 a 1909. Po návratu domů v Praze otevřel strojní laboratoř, kde až 13 zaměstnanců pracovalo na jeho vynálezech. Chyběl mu však kapitál, aby se stal podnikatelem vysněného formátu. Reklamní přístroj Pneumograf mu k tomu mohl dopomoci, ale jeho výstavbu v Berlíně, Varšavě a Petrohradu znemožnila první světová válka. Ing. Janeček musel do armády. Brzy byl však přeložen z Brixenu do Prahy k firmě Breitfeld, Daněk a spol., kde se zabýval vývojem náhrady pneumatik pro nákladní automobily. Současně s touto prací pokračoval ve vývoji odstředivého vrhače min. Základním bodem jeho úspěchu se ale stal odstředivý zapalovač k minám, který se také hodil do ručních granátů. V krátké době přihlásil na 60 patentů. Jeho nárazový ruční granát vyhrál rakousko-uherskou armádou vypsanou soutěž Ing. Dr. techniky H. C. FRANTIŠEK JANEČEK (23. 1. 1878 – 4. 6. 1941)
Historie závodu spadá do počátku dvacátých let minulého století, kdy si ing. František Janeček, majitel motocyklové továrny JAWA, koupil část Solnického panství, jehož součástí byla parní pila, bednárna a cihelna v Kvasinách
Tyto provozy přeměnil Janeček na karosářské dílny
V polovině roku 1933 kupuje od firmy DKW kompletní licenci na automobil, který v Jawě označili Jawa 700. Šlo o typ DKW Meisterklasse. Už koncem roku se v Kvasinách vyrobily první vozy, zatím z dodaných dílů
V roce 1937 se začíná vyrábět pod názvem Jawa Minor 600 vůz vlastní konstrukce. Jeho cena byla necelých 17 000 korun, což byl tehdy nejlevnější vůz trhu
Vyráběly se různé varianty Vyráběly se různé varianty. Automobil dosáhl nejvyšší rychlosti 95 km/h, průměrná spotřeba nepřekračovala 7 litrů na 100 km Denně se vyráběly 4 vozy
Po válce v roce 1947 došlo k jednání se závodem AZNP Mladá Boleslav Po válce v roce 1947 došlo k jednání se závodem AZNP Mladá Boleslav. Výsledkem byla dohoda o výrobě vozů značky Škoda v Kvasinách
A už v témže roce opustily brány závodu první vozy Škoda Superb OHV
Superb z druhé strany
V říjnu 1949 se závod stal součástí tehdejšího AZNP
Škoda 1101 Roadster Rok výroby 1948 - 1951 Celkem vyrobeno1886 kusů. I když jich bylo vyrobeno tolik, domácí motoristé je znali jen z obrázků. Všechny vozy s výjimkou tří se vyvezly do zahraničí
Škoda 1101 STW (1951 – 1952) Celkem vyrobeno 1102 kusy Obdobná provedení STW vznikla v různých karosárnách, lišila se však nejvíce skladbou vnější dřevěné konstrukce
Škoda 1101 byla v podstatě modernizovanou verzí vozu Škoda Popular 1101 z roku 1939
Škoda 1201 Sedan (1953 – 1958) Vyrobeno 11 362 kusů. Roku 1953 se v Kvasinách začaly vyrábět Škody 1200 s karoserií sedan, podle níž dostal vůz i svůj název mezi veřejností. 4dvéřovou celokovovou karoserii poháněl čtyřválec o objemu 1221 cm3 a výkonu 26,5kW (36k) V r. 1955 se vůz objevil jako typ 1201, po menších úpravách na motoru měl 33,1kW (45k)
Škoda 1200 sanitní (1952 – 1956) Celkem vyrobeno 1945 kusů Sanita měla se sedanem shodnou přední část, která se do Kvasin dovážela z MB. Zadní část tvořilo 720 odlišných prvků, které se zde vyráběly ve skromných podmínkách na provizorních přípravcích. První exportované sanity Š 1200 mířily do Portugalska, kde se projevilo nedostatečné utěsnění prostoru pro pacienta
Škoda 1201 de Luxe se sériové výroby nedočkala
Kabriolet Škoda 1200 se do sériové výroby také nedostal
Škoda 450/Felicia (1958 – 1964) Vyrobeno 15 862 kusů. Sportovní Š 450 nabíhala do výroby v 2. pol. r. 1958. Do r. 1959 se vozy expedovaly pouze se skládací plátěnou střechou. Jejich prodej měl sezónní ráz. Laminátové odnímatelné střechy se k vozům dodávaly až od r. 1959. V r. 1961 přibyla k Felicii ještě Felicia Super Zatímco měl první typ řadový čtyřválec o objemu 1089 cm3 a výkonu 36,8kW (50k), zvýšil se objem u druhého typu na 1221 cm3 a výkon na 40,4kW (55k)
Max. rychlost 115 km/h, spotřeba paliva 8,6l na 100 km Škoda Octavia Combi (1961 – 1971) Vyrobeno 50 207 kusů. Šlo o dvouprostorovou dvoudveřovou karoserii se zadní výklopnou stěnou, dělenou na horní a dolní část. O Combi byl velký zájem jako o roadstery Max. rychlost 115 km/h, spotřeba paliva 8,6l na 100 km
Škoda 110 R Coupé (1970 – 1980) Vyrobeno 57 085 kusů Objem nádrže 32 l, motor 1 107 cm3 / 46 kW, převodovka manuální 4+1. V letech 1970 – 73 putovalo 90% všech vyrobených vozů Š 110 R Coupé na západoevropské trhy. Kupátka, která přišla na český trh, se prodávala v Mototechně bez pořadníku a cena v r. 1973 činila 78 000 Kč, přičemž výrobní náklady na vůz dosáhly 34 281 Kč a velkoobchodní cena byla určena na 38 420 Kč
Škoda 130 RS (1977 - 1980) Vyrobeno 62 kusů. Stotřicítky poháněl kapalinou chlazený čtyřválec o objemu 1289 cm3. V průběhu let se podařilo vyladit jej v závodním provedení až na výkon 105kW (142,7k)/8500 ot./min. Největší předností stotřicítek nebyl výkon, ale vynikající jízdní vlastnosti, které je v jejich objemové třídě řadily na první místo
Škoda 120 GLS (1978 – 1983) Vyrobeno 5 849 kusů. Typ 120 GLS oplýval přebujelou chromovanou bižuterií kolem přední masky a zadního čela. Výkon 40,5kW při 5200 ot./min., zdvih. objem 1174 cm3, max. rychlost 150 km/h, zrychlení z 0 na 100 km za 18s, spotřeba 6,5 až 9,7 l na 100 km
Škoda 100 (1978 – 1986) Vyrobeno 101 608 kusů. Tato škodovka nebyla zase až tak nová. Dostala jen modernější karoserii, změnil se interiér a částečně i některé konstrukční prvky. S novou tváří se nyní jmenovala Škoda 100 a Škoda 1100 MB nesla název Škoda 110. Čtyřdobý, zážehový, kapalinou chlazený, řadový čtyřválec OHV, umístěný podél za zadní nápravou. Výkon 35,3kW (48k) při 4750 ot./min. Max. rychlost 125 km/h, spotřeba 7,6 l na 100 km
Škoda 130 L (1978 –1979 a 1984 -1985) Vyrobeno 179 kusů. Tento automobil s pohonem zadních kol měl zdvih. objem 1289 cm3, výkon 43kW při 5000 ot./min. Max. rychlost 150 km/h, zrychlení z 0 na 100 za 17s, spotřeba 5,8 až 8,9 l na 100 km
Škoda 120 LS (1981 – 1984) Vyrobeno 4974 kusů. I Š 120 LS měla nový a ojedinělý způsob otevírání víka zavazadlového prostoru do strany, což připomínalo koncertní křídlo. Zdvih. objem 1174 cm3, výkon 40,5kW při 5200 ot./min. Max. rychlost 150 km/h, zrychlení z 0 na 100 za 18s, spotřeba od 6,5 do 9,7l na 100 km
Škoda 105 S, L, GL (1981 – 1983) Vyrobeno 3058 kusů Nejluxusnější vozy nesly označení GLX a GL. Zdvih. objem 1046 cm3, výkon 33,1kW při 4800 ot./min, max. rychlost 130 km/h, zrychlení z 0 na 100 za 24s, spotřeba 6,3 až 9,5 l na 100 km
Škoda Garde (1981 – 1985) Vyrobeno 8238 kusů Od r.1981 se vyráběla Škoda i jako dvoudveřové kupé Garde, později přejmenovaná na Škoda Rapid, když se ve voze objevila zlepšení z modelu Škoda 130. Zdvih. objem byl 1046 cm3, výkon 40,5kW při 5200 ot./min, max. rychlost 150 km/h, zrychlení z 0 na 100 za 18s a spotřeba od 6,5 do 9,7 l na 100 km
Škoda 120 L (1985, 1988-1990) Vyrobeno 1679 kusů Chladící a topnou soustavu tvořil do té doby nevídaný systém potrubí od motoru vzadu ke chladiči vpředu a zpět. Náplň 13 l kapaliny u vozu s motorem o objemu 1,2 l byla unikátní. Zdvih. objem 1174 cm3, výkon 36,7kW při 4200 ot./min, max. rychlost 140 km/h, zrychlení z 0 na 100 za 20s a spotřeba paliva od 6,4 do 9,7 l na 100 km
Škoda Rapid (1984 – 1990) Vyrobeno 33 455 kusů V r. 1983 se ze Škody Garde stala prakticky identická Škoda Rapid. Poslední smontovali v Kvasinách 26.1.1990. Řízení měla hřebenové, pneu 165 SR-13, zdvih. objem 1174 cm3, výkon 40,5kW při 5200 ot./min, max. rychlost 150 km/h, zrychlení z 0 na 100 za 18s, spotřeba 6,5 až 9,7 l na 100 km
Škoda Favorit (1989 – 1991) Vyrobeno 15 889 kusů Favorit nebo Laura? Přestože v anketě vyhlášené Světem motorů zvítězil mezi veřejností název Laura skoro se 14 tis. hlasy, automobilka dala přednost názvu Favorit. Poháněl čtyřdobý, zážehový, kapalinou chlazený, řadový čtyřválec OHV, umístěný napříč před přední nápravou, zdvih. objem 1289 cm3, výkon 40 – 50kW (dle typu), spotřeba 5,2 – 9,3 l na 100 km (dle typu), max. rychlost 135 – 150 km/h (dle typu), zrychlení z 0 na 100km od 14 do 17s (dle typu)
Škoda Pick-up (1990 – 1995) Vyrobeno 70 800 kusů V roce 1990 vzniklo prvních 6 Pick-upů. Agregát pak tvořil čtyřdobý, zážehový, kapalinou chlazený, řadový čtyřválec OHV, umístěný napříč před přední nápravou, zdvih. objem 1289 cm3, výkon (jako Š Favorit), max. rychlost 135 km/h a zrychlení z 0 na 100km za 17s
Škoda Forman (1993 – 1994) Vyrobeno 3045 kusů Ve výrobě se r. 1993 objevilo i kombi. Začalo se nabízet pod názvem Forman. Jako u Škody Favorit, se údaje liší jen dle typu (135L, 135LS, 135LX, 135GLX, 136L, 136LS, 136LX, 136GLX). Škoda Forman Plus (1993 – 1995) Vyrobeno 10 348 kusů
Škoda Forman Praktik (1993 – 1994) Vyrobeno 1340 kusů
Škoda Forman sanitní (1993 – 1995) Vyrobeno 109 kusů
Škoda Felicia (1995 – 2001) Vyrobeno 57 905 kusů. I když se Felicie skládala přibližně z poloviny stejných (podstatných) dílů jako Favorit, faktem zůstává, že dalších 1187 dílů, bylo naprosto nových. Změny se týkaly nejen designu, ale i agregátu. Motor tvoří čtyřdobý, zážehový, kapalinou chlazený, řadový čtyřválec OHV se dvěma ventily na válec, umístěný napříč před přední nápravou
Škoda Pickup (1995 – 2001) Vyrobeno 117 317 kusů Roku 1994 se v Kvasinách připravovaly již užitkové variace, ale do výroby se dostaly až v r.1995. Motor byl čtyřdobý, zážehový, kapalinou chlazený, řadový čtyřválec OHV se dvěma ventily na válec, umístěný napříč před přední nápravou. Ostatní parametry se již lišily dle typu vozu
Škoda Pickup VW Caddy (1996 – 2000) Vyrobeno 18 952 kusů. VW Caddy byl určen výhradně na export. Tím, že se VW neobával prodávat v Evropě pod svou značkou automobil z Kvasin, vystavil závodu nejlepší možnou vizitku Vůz je shodný s automobilem Škoda Pick-up druhé generace, který je postaven na základě Felicie. Do roku 1996 se vyráběl v Kvasinách
Škoda Vanplus (1995 – 2000) Vyrobeno 5 147 kusů. Na bázi Felicie Vanplus vzniklo několik prodloužených kusů pro interní potřebu automobilky. Jeden z vozů dodnes slouží ve vývojovém odd. kvasinského závodu. Čtyřdobý, zážehový, kapalinou chlazený, řadový čtyřválec OHV se dvěma ventily na válec, umístěný napříč před přední nápravou. Zdvih. objem od 1289 do 1896 cm3, výkon od 40 do 55kW, spotřeba od 5,8 do 7,5 l na 100km, max. rychlost od 130 – 154 km/h
Škoda Felicia Fun (1997 – 2000) Vyrobeno 4 040 kusů Roku 1997 se v Kvasinách rozjela výroba karoserií pro Škodu Felicii Fun. Felicia Fun má čtyřdobý, zážehový, kapalinou chlazený, řadový čtyřválec OHV, umístěný napříč před přední nápravou. Zdvih. objem od 1289 do 1896 cm3 (dle typu), výkon od 40 do 55kW (dle typu), max. rychlost od 140 do 163 km/h, spotřeba od 5,8 do 7,5l na 100 km
Škoda Felicia Combi (1999 – 2001) Vyrobeno 2 271 kusů Felicia Combi měla premiéru na brněnském autosalonu v r.1995. Na trhu představila v exemplářích – LX, GLX, LXi, GLXi, LX 1.6, GLX 1.6, LX 1.9D a GLX 1.9D. Zdvihový objem se pohyboval okolo 1289 – 1896 cm3, výkon od 40 do 50kW, max. rychlost od 140 do 170 km/h a spotřeba od 5,8 do 7,1 l na 100 km
Zpráva z tisku : 14.03.2014, 16:00 | aktualizace: 14.03.2014 16:13 Tak to byla ukázka výrobků závodu asi tak do konce minulého století. Od té doby, ale hlavně od převzetí automobilky koncernem Wolkswagen se toho hodně změnilo. Výroba se zmodernizovala, postavily se nové provozy, současných 4 500 zaměstnanců už nestačí a budou se muset přijímat další. Je to jeden z hodně mála podniků, které po předání zahraničnímu kapitálu prosperují. Jinak jich většina zkrachovala, nebo byla zlikvidována jako případná konkurence Zpráva z tisku : 14.03.2014, 16:00 | aktualizace: 14.03.2014 16:13 Kvasiny (Rychnovsko) - Rozšíření závodu Škody Auto v Kvasinách na Rychnovsku, které dnes automobilka oznámila, by mělo pomoci snížit nezaměstnanost v celém hradeckém kraji a zvýšit kupní sílu v regionu. ČTK to řekl náměstek hradeckého hejtmana pro rozvoj Otakar Ruml (KSČM). Automobilka bude v závodě Kvasiny vyrábět nový vůz typu SUV. Produkce vozu přinese stovky pracovních míst, investice se budou pohybovat v miliardách korun
Podívejme se nyní do závodu spolu s návštěvníky dne otevřených dveří
Lakovna
Východočeská továrna slaví jubileum 1,5 milionu vyrobených vozidel. Jubilejním autem vyrobeným v Kvasinách se stal Superb
PREZENTACI SESTAVIL A Z MATERIÁLŮ NA INTERNETU VYBRAL NEJZNÁMĚJŠÍ VÝROBKY AUTOMOBILKY V KVASINÁCH