Bílkoviny.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
BIOCHEMIE.
Advertisements

Obranné vlastnosti krve
Tělní tekutiny.
BÍLKOVINY (ROZDĚLENÍ)
BÍLKOVINY IV Rozdělení bílkovin
ENZYMY = biokatalyzátory.
PROTEINY - přítomny ve všech buňkách - podíl proteinů až 80%
VY_32_INOVACE_G Otázky na bílkoviny
ENZYMY – enzymová katalýza PaedDr. Vladimír Šmahaj
VY_32_INOVACE_05_PVP_243_Hol
Organické a anorganické sloučeniny lidského těla
GYMNÁZIUM, VLAŠIM, TYLOVA 271
Chemická stavba buněk Září 2009.
Peptidy.
Metabolismus A. Navigace B. Terminologie E. Sacharidy I. Enzymy
Biologie buňky chemické složení.
Střední zdravotnická škola, Národní svobody Písek, příspěvková organizace Registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Číslo DUM:VY_32_INOVACE_KUB_10.
BÍLKOVINY (STRUKTURA)
Bílkoviny - proteiny.
Zpracoval Martin Zeman 5.C
Bílkoviny - proteiny.
PaedDr. Ivana Töpferová
Střední zdravotnická škola, Národní svobody Písek, příspěvková organizace Registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Číslo DUM:VY_32_INOVACE_KUB_09.
Nutný úvod do histologie
Aminokyseliny, proteiny, enzymologie
Steroidní hormony Dva typy: 1) vylučované kůrou nadledvinek (aldosteron, kortisol); 2) vylučované pohlavními žlázami (progesteron, testosteron, estradiol)
Chemická stavba bílkovin
Hormonální řízení.
FUNKCE PROTEINŮ.
Střední zdravotnická škola, Národní svobody Písek, příspěvková organizace Registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Číslo DUM:VY_32_INOVACE_KUB_08.
GYMNÁZIUM, VLAŠIM, TYLOVA 271 Autor Mgr. Eva Vojířová Číslo materiálu 4_2_CH_13 Datum vytvoření Druh učebního materiálu prezentace Ročník 4.ročník.
úlohy proteinů Proteiny (bílkoviny) stavební katalytická
BÍLKOVINY Proteiny.
Bílkoviny a jejich metabolismus. Charakteristika Makromolekulární látky biopolymery Makromolekulární látky biopolymery Stavební jednotkou jsou  - AMK:
Bílkoviny a jejich význam ve výživě člověka
Aminokyseliny substituční deriváty karboxylových kyselin
Přírodní látky Bílkoviny = Proteiny –přírodní látky složené ze 100 – 2000 molekul aminokyselin (AK) → makromolekuly –obsah – C, H, N, O, S, P –vazby mezi.
Metody imunodifuze a precipitace v gelech
Výukový materiál MB Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/ Tento.
Příjemce podpory – škola: Hotelová škola, Obchodní akademie a Střední průmyslová škola Teplice, Benešovo náměstí 1, p.o. Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/
Pokuste se o definici proteinů svými vlastními slovy: Bílkoviny jsou organické, polymerní, makromolekulární látky, jejichž základními stavebními jednotkami.
(aminokyseliny, peptidy…)
SOŠO a SOUŘ v Moravském Krumlově
Elektronické učební materiály – II. stupeň Chemie 9 Autor: Mgr. Radek Martinák Bílkoviny.
BÍLKOVINY ( PROTEINY ) biomakromolekulární látky.
Bílkoviny. Obsah Význam a vlastnosti bílkovin Složení bílkovin – aminokyseliny Struktura bílkovin Přehled bílkovin - fibrilární a globulární bílkoviny.
Základy molekulární genetiky. Bílkoviny Makromolekuly složené z aminokyselin jedna molekula bílkoviny tvořena obvykle stovkami aminokyselin v živých organismech.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Lydie Klementová. Dostupné z Metodického portálu ISSN:
PROTEINY Řec. „proteios“=prvořadý Sloučeniny polypeptidového charakteru, které se nalézají ve tkáních všech živých organizmů syntéza: Rostliny + některé.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Alexandra Hoňková. Slezské gymnázium, Opava, příspěvková organizace. Vzdělávací materiál.
BÍLKOVINY. DEFINICE Odborně proteiny, z řeckého PROTEIN=PRVNÍ. Jsou to přírodní makromolekulární látky vznikající z aminokyselin. Obsahují vázané atomy.
Funkce bílkovin Ch_059_Přírodní látky_Funkce bílkovin Autor: Ing. Mariana Mrázková Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace.
Název školy: Základní škola Městec Králové Autor: Ing. Hana Zmrhalová Název: VY_32_INOVACE_18 CH 9 Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Téma: PŘÍRODNÍ.
1 PROTEINY © Biochemický ústav LF MU (H.P.)
Proteiny Bílkoviny. Bílkoviny jsou makromolekulární přírodní látky složené ze sta a více molekul aminokyselin. Při tvorbě bílkovin se aminokyseliny peptidickou.
Název školy: Základní škola Karla Klíče Hostinné
Funkce bílkovin Bílkoviny se vyskytují ve všech živých organizmech, jsou velmi rozmanité, plní mnoho funkcí a mají schopnost vytvářet sloučeniny s dalšími.
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
Výukový materiál VY_52_INOVACE_25_ Bílkoviny-vlastnosti
Buňka  organismy Látkové složení.
α- aminokyseliny a bílkoviny
Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech
Název materiálu: VY_32_INOVACE_04_BUŇKA 1_P1-2
Lékařská chemie Aminokyseliny Peptidy, proteiny Primární, sekundární, terciární a kvartérní struktura proteinů.
Chemická struktura aminokyselin
Bílkoviny (proteiny).
C5720 Biochemie 03- Fibrilární bílkovin Petr Zbořil 9/17/2018.
Bílkoviny.
BÍLKOVINY=PROTEINY.
Bílkoviny = Proteiny Přírodní látky
Transkript prezentace:

Bílkoviny

Aminokyseliny Základní stavební prvky bílkovin Identifikováno několik set, pouze 20 tzv. kódovaných tvoří bílkoviny Jejich vlastnosti dány především postranním řetězcem

Kódované aminokyseliny tzv. -aminokyseliny s výjimkou glycinu chirální sloučeniny: v bílkovinách pouze L forma Některé si člověk nedokáže syntetizovat - tzv. esenciální aminokyseliny

Struktura bílkovin primární sekundární terciární kvartérní konformace = prostorová struktura

Primární struktura Je dána pořadím aminokyselin v polypeptidovém řetězci aminokyseliny jsou vázány peptidovou vazbou molekuly bílkovin mohou být tvořeny i několika řetězci nebo různými podjednotkami  oligomery často je na řetězec navázána neaminokyselinová (prosthetická) skupina  složené bílkoviny řetězce v jedné molekule mohou být propojeny disulfidovými můstky

Peptidová vazba

Hlavní třídy složených bílkovin Třída Prosthetická skupina Příklad Fosfoproteiny Fosforylová (-PO32-) Kaseiny v mléku Glykoproteiny Sacharidy Imunoglobuliny, chrupavky Chromoproteiny Barevná: hem, deriváty riboflavinu, polymery tyrosinu a jeho derivátů Hemoglobin, pigmenty kůže a vlasů,… Lipoproteiny Lipidy, cholesterol Lipoproteiny buněčných membrán, nervové tkáně apod. Metalloproteiny Molekula obsahuje ionty kovů; např.: Fe2+, Fe3+, Zn2+, Cu2+ Hemoglobin, transferrin (často jde současně o chromoproteiny) Nukleoproteiny Nukleové kyseliny, nukleotidy Ribozomy, chromatin

konformace, kterou bílkovina spontánně zaujímá v organismu Prostorová struktura daná sekundární, terciární a kvartérní strukturou NATIVNÍ KONFORMACE = konformace, kterou bílkovina spontánně zaujímá v organismu DENATURACE = ztráta nativní konformace vlivem fyzikálních či chemických faktorů bez změny chemické (primární) struktury

Sekundární struktury Definují vzájemnou polohu sousedních nebo blízkých monomerních jednotek tři skupiny: a) nepravidelné b) pravidelné - např. -helix nebo -hřeben c) ohybové

Zdroj: Vodrážka Z.: Biochemie, ACADEMIA, Praha 1992

Zdroj: Vodrážka Z.: Biochemie, ACADEMIA, Praha 1992

Prostorové uspořádání polypeptidového řetězce v -struktuře při antiparalelní orientaci řetězce při paralelní orientaci řetězce zřasená struktura (-hřeben) s antiparalelní orientací řetězců Zdroj: Vodrážka Z.: Biochemie, ACADEMIA, Praha 1992

Terciární struktura Vzniká svinutím úseků o různé sekundární struktuře nepravidelná popisuje hrubý tvar molekuly

Zdroj: Vodrážka Z.: Biochemie, ACADEMIA, Praha 1992

Kvartérní struktura U složitějších bílkovin prostorové uspořádání několika podjednotek s osobitou terciární strukturou symetrická tělesa = oligomery

Příklad vzniku kvarterní struktury oligomeru bílkoviny Uspořádání čtyř podjednotek (dvě typu  advě typu ) v oligomerní molekule koňského hemoglobinu. Disky představují hemové skupiny. Zdroj: Vodrážka Z.: Biochemie pro studenty středních škol, SCIENTIA, Praha 1998

Dělení bílkovin podle celkového tvaru molekuly 1) Bílkoviny vláknité (fibrilární) = skleroproteiny - protáhlé až vláknité, tuhá struktura - většinou nerozpustné ve vodě - funkce konstrukční, podpůrné, krycí, ale i jiné (kontrakce svalů)

Dělení bílkovin podle celkového tvaru molekuly 2) Bílkoviny globulární = sféroproteiny - oblý až kulovitý tvar - početnější - chemicky a strukturálně pestré - citlivé na podněty, ohebné - kompaktní nepolární jádro (stěsnaná páteř řetězce a nepolární postranní řetězce) obklopené polárním obalem (polární postranní řetězce)  celek nese náboj - rozpustné ve vodě

Peptidy Nízkomolekulární obdoby bílkovin nejrozšířenější tripeptid glutathion -Glu-Cys-Gly řada funkcí - například: hormony, neuroaktivní peptidy, antibiotika, toxiny, ...

Příklady hormonů peptidové a bílkovinné povahy Název Místo vzniku Počet aminokyselinových zbytků Biologický účinek thyroliberin hypothalamus 3 stimuluje sekreci thyrotropinu oxytocin neurohypofýza 9 (cyklický) stimuluje kontrakci dělohy a ejekci mléka vasopresin antidiuretické účinky, regulace krevního tlaku kortikotropin adenohypofýza 39 stimuluje produkci kortisolu somatotropin 191 stimuluje růst (růstový hormon) lutropin 90-120 (dva řetězce) stimuluje sekreci pohlavních hormonů prolaktin 198 stimuluje produkci mléka gastrin žaludek 17 stimuluje sekreci žaludeční šťávy sekretin dvanáctník 27 stimuluje produkci HCO3- insulin pankreas 21 a 30 (dva řetězce) snižuje glykémii, inhibuje lipolýzu glukagon 29 zvyšuje lipolýzu a glykogenolýzu parathyrin příštítná tělíska 84 zvyšuje koncentraci Ca2+ v krvi kalcitonin příštítná tělíska a štítná žláza 32 snižuje koncentraci Ca2+ v krvi erythropoetin ledvina 166 stimuluje produkci a vylučování erythrocytů  

SPOLEČNÉ RYSY REALIZACE FUNKCE: Funkce bílkovin SPOLEČNÉ RYSY REALIZACE FUNKCE: funkce zajištěna pouze částí molekuly - aktivním centrem první krok - těsný kontakt s reakčním partnerem, většinou vytvoření nekovalentní vazby, specifické rozpoznání neaktivní část vytváří vhodné prostředí, reguluje aktivitu apod.

VÝZNAM JEDNOTLIVÝCH ÚROVNÍ STRUKTURY: Funkce bílkovin VÝZNAM JEDNOTLIVÝCH ÚROVNÍ STRUKTURY: primární struktura určuje charakter biologické aktivity sekundární a terciární struktura zaručují specifitu – aktivní centrum je dostupné pouze molekulám se vhodnou strukturou kvartérní struktura umožňuje vnitromolekulovou regulaci biologické aktivity

Funkce bílkovin funkce stavební a podpůrná funkce transportní a skladovací funkce pohybová funkce obranná a ochranná funkce signální funkce katalytická

Funkce stavební a podpůrná Fibrilární bílkoviny - základní stavební materiál lidského těla: KOLAGENY nejrozšířenější hlavní prvek pojivové tkáně hlavní vláknitá složka kůže, kostí, šlach, chrupavek, cévních stěn a zubů základní stavební jednotka  tropokolagen - trojitá pravotočivá šroubovice 1,5 x 280 nm

Funkce stavební a podpůrná Další složky pojiv: ELASTIN mimořádně pružný tvoří síťovité struktury KERATIN tvoří rohovité vrstvy kůže, vlasů, nehtů

Funkce transportní a skladovací Založena na vratné vazbě látek na bílkoviny transport - především krevní bílkoviny: a) specializované (hemoglobin - přenos O2; transferrin přenos Fe) b) univerzální (albumin - přenos nízkomolekulárních látek) příklad skladovací bílkoviny - ferritin vážící ve slezině Fe

Hemoglobin Oligomer složený ze dvou párů dvou typů jednořetězcových podjednotek, které do sebe zapadají každá podjednotka má prosthetickou skupinu - hem jedna molekula hemoglobinu přenáší 4 molekuly O2 (tzv. oxygenovaný hemoglobin HbO2) při vazbě první molekuly O2 dochází ke změně struktury  allosterický efekt podílí se částečně i na transportu CO2

Funkce pohybová Pohyb umožňují kontraktilní systémy základní jednotkou je vláknitá struktura schopná měnit chemickou energii na mechanickou  zkracuje se a natahuje funkční jednotka lidské svalové tkáně - svalové vlákno

Funkce obranná a ochranná Imunitní reakce - obranné mechanismy pro rozpoznání a eliminaci cizích struktur Imunitní systém - soubor specializovaných buněk a jejich produktů zajišťujících imunitu Antigeny, imunogeny - struktury vyvolávající imunitní reakci (makromolekuly, nadmolekulové struktury, buňky) Dva typy imunitní reakce: buněčná imunita humorální imunita

Buněčná imunita Humorální imunita Produkce agresivních buněk namířena proti plísním, parazitům, virům, abnormálním buňkám a cizím tkáním zajištěna T-lymfocyty z brzlíku Humorální imunita Produkce bílkovin krevního séra - protilátek namířena proti rozpustným antigenům (molekulám - např. bílkovin či polysacharidů) zajištěna B-lymfocyty z kostní dřeně

Srážení krve Přeměna rozpustné bílkoviny krevní plazmy fibrinogenu na nerozpustný fibrin poranění organismu vyvolává kaskádovou aktivaci řady faktorů bílkovinné povahy přeměny fibrinogenu na fibrin se účastní více než 10 bílkovin, krevní destičky (thrombocyty), vitamín K a ionty Ca2+ Enzym thrombin odštěpí z fibrinogenu 4 peptidy - vzniká fibrinmonomer, který agreguje na fibrin

Funkce katalytická Principy působení katalyzátoru snižuje aktivační energii reakce nemění rovnovážný stav reakce (nemění složení vznikající rovnovážné směsi) urychluje dosažení rovnovážného stavu reakce na průběhu reakce se nepodílí stechiometricky ENZYMY = biokatalyzátory bílkovinné povahy

Enzymy - srovnání s umělými katalyzátory + mnohonásobně účinější + specifické - vůči typu reakce = reakční specifita - vůči struktuře látky = substrátová specifita + pracují za mírných podmínek + jejich účinek lze snadno regulovat - citlivé na řadu vlivů - snadno se opotřebují

Struktura enzymů Většinou (60 - 70 %) složené bílkoviny: APOENZYM - bílkovinná část - odpovědný za substrátovou specifitu KOFAKTOR - nebílkovinná část - spolu s apoenzymem zajišťuje reakční specifitu - chemicky rozmanitá skupina a) pevně vázaný = prosthetická skupina b) volně vázaný = koenzym (přechází na jiný apoenzym)

ROZDĚLENÍ ENZYMŮ PODLE MÍSTA PŮSOBENÍ: 1) intracelulární - v buňce - většina 2) extracelulární - v tělních tekutinách - např. v krvi, trávicích šťávách PROENZYMY - inaktivní forma enzymu

Mechanismus účinku enzymů Snižování aktivační energie tvorba přechodného komplexu enzym - substrát katalýza probíhá v tzv. aktivním centru substrát utváří konečný tvar enzymu  teorie indukovaného přizpůsobení (model „ruka v rukavici“)