Statistika Ing. Jan Popelka, Ph.D. odborný asistent

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
ZÁKLADY EKONOMETRIE 6. cvičení Autokorelace
Advertisements

Téma 5 Metody řešení desek, metoda sítí.
Výpočet zásoby porostu na zkusných plochách při požadované přesnosti
Testování neparametrických hypotéz
Testování statistických hypotéz
Statistické metody v ochraně kulturního dědictví
NORMOVANÉ NORMÁLNÍ ROZDĚLENÍ
Odhady parametrů základního souboru
Klára Galusková Pavla Pokoráková Jan Škarvada
9 CELÁ ČÍSLA
Ing. Jan Popelka, Ph.D. odborný asistent katedra informatiky a geoinformatiky Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
Cvičení 6 – 25. října 2010 Heteroskedasticita
Téma 3 ODM, analýza prutové soustavy, řešení nosníků
4EK211 Základy ekonometrie Autokorelace Cvičení /
Lineární regresní analýza Úvod od problému
ZÁKLADY EKONOMETRIE 7. cvičení Heteroskedasticita
ZÁKLADY EKONOMETRIE 2. cvičení KLRM
4EK416 Ekonometrie Úvod do předmětu – obecné informace
Výzkumy volebních preferencí za ČR a kraje od
NÁSOBENÍ ČÍSLEM 10 ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ
Téma: SČÍTÁNÍ A ODČÍTÁNÍ CELÝCH ČÍSEL 2
VY_32_INOVACE_INF_RO_12 Digitální učební materiál
VY_32_INOVACE_ 14_ sčítání a odčítání do 100 (SADA ČÍSLO 5)
Úvod do regresní analýzy
ANALÝZA VZTAHU DVOU SPOJITÝCH VELIČIN
Získávání informací Získání informací o reálném systému
Zábavná matematika.
Dělení se zbytkem 6 MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA
Dělení se zbytkem 5 MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA
Letokruhy Projekt žáků Střední lesnické školy a střední odborné školy sociální ve Šluknově.
Testování hypotéz (ordinální data)
Jazyk vývojových diagramů
Testování hypotéz přednáška.
Tloušťková struktura porostu
Čtení myšlenek Je to až neuvěřitelné, ale skutečně je to tak. Dokážu číst myšlenky.Pokud mne chceš vyzkoušet – prosím.
Únorové počítání.
Posloupnosti, řady Posloupnost je každá funkce daná nějakým předpisem, jejímž definičním oborem je množina všech přirozených čísel n=1,2,3,… Zapisujeme.
Korelace a regrese síla (těsnost) závislosti dvou náhodných veličin: korelace symetrický vztah obou veličin neslouží k předpovědi způsob (tvar) závislosti.
Dělení se zbytkem 8 MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA
Náhoda, generátory náhodných čísel
Zásady pozorování a vyjednávání Soustředění – zaznamenat (podívat se) – udržet (zobrazit) v povědomí – představit si – (opakovat, pokud se nezdaří /doma/)
Základy ekonometrie Cvičení září 2010.
8. listopadu 2004Statistika (D360P03Z) 6. předn.1 chování výběrového průměru nechť X 1, X 2,…,X n jsou nezávislé náhodné veličiny s libovolným rozdělením.
Základy ekonometrie Cvičení října 2010.
Odhady parametrů základního souboru
Základy ekonometrie Cvičení 3 4. října 2010.
1 Celostátní konference ředitelů gymnázií ČR AŘG ČR P ř e r o v Mezikrajová komparace ekonomiky gymnázií.
Přednost početních operací
Statistická analýza únavových zkoušek
KONTROLNÍ PRÁCE.
Lineární regresní model Statistická inference Tomáš Cahlík 4. týden.
Lineární regresní analýza
Ekonometrie „ … ekonometrie je kvantitativní ekonomická disciplína, která se zabývá především měřením v ekonomice na základě analýzy reálných statistických.
MATEMATICKÁ STATISTIKA
Fitování Konstrukce křivky (funkce), která co nejlépe odpovídá naměřeným hodnotám. - může podléhat dodatečným podmínkám Lineární vs. nelineární regrese.
Normální rozdělení a ověření normality dat
Biostatistika 8. přednáška
Korelace. Určuje míru lineární vazby mezi proměnnými. r < 0
Aplikovaná statistika 2. Veronika Svobodová
IV..
Základy zpracování geologických dat R. Čopjaková.
Testování hypotéz Otestujte,… Ověřte,… Prokažte,… že střední věk (tj.  ) …činí 40 let (= 40) …je alespoň 40 let (≥ 40)
Korelace. Určuje míru lineární vazby mezi proměnnými. r < 0
INDUKTIVNÍ STATISTIKA
Přednáška č. 3 – Posouzení nahodilosti výběrového souboru
Regresní analýza výsledkem regresní analýzy je matematický model vztahu mezi dvěma nebo více proměnnými snažíme se z jedné proměnné nebo lineární kombinace.
Hodnocení závislosti STAT metody pro posouzení závislosti – jiné pro:
Plánování přesnosti měření v IG Úvod – základní nástroje TCHAVP
7. Kontingenční tabulky a χ2 test
Základy statistiky.
Transkript prezentace:

Statistika Ing. Jan Popelka, Ph.D. odborný asistent Katedra informatiky a geoinformatiky Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem email: jan.popelka@ujep.cz WWW: http://most.ujep.cz/~popelka

Analýza reziduí a Předpovědi v Regresní analýze

Analýza reziduí v Regresní analýze Rezidua Podmínka náhodnosti Podmínka nezávislosti Podmínka normality rozdělení Podmínka homoskedasticity Bodová předpověď v regresním modelu Intervalová předpověď

Analýza reziduí Regresní model Zjednodušené zobrazení reality. y = η + ε Např. pomocí přímky: y = β0 + β1x + ε (lineární závislost) Deterministická složka Náhodná složka (popisuje vliv vysvětlující (všechny ostatní, proměnné) nepopsané vlivy)

Analýza reziduí Klasická rezidua ei jsou odchylky skutečných hodnot yi od modelem odhadnutých hodnot ŷi, tedy ei = yi - ŷi V grafu jde o odchylky bodů o křivky regresního modelu. e2 e5 e1 e3 e4 e6 e7 e8 e9

Analýza reziduí Normovaná rezidua eNi jsou rezidua modelu mající normální rozdělení se střední hodnotou 0 a rozptylem 1. Normalizace reziduí se provádí vydělením hodnoty rezidua směrodatnou odchylkou reziduí eNi = ei/sei. Hodnoty větší než trojnásobek směrodatné odchylky jsou brány jako odlehlé.

Analýza reziduí ! Příklad: Český hydrometeorologický ústav v Praze měřil … Rezidua regresního modelu přímky. Pozo-rování Skutečná teplota yi Očekávaná teplota ŷi Rezidua ei Normovaná rezidua eNi 1 10,4 9,939813 = 10,4 – 9,939 = = 0,460187 = 0,460187/0,524255 = = 0,877792 2 10,5 9,804492 0,695508 1,326658 3 9,3 9,696236 -0,39624 -0,75581 4 9,2 9,577154 -0,37715 -0,71941 5 9,9 9,523026 0,376974 0,719066 6 8,7 9,322752 -0,62275 -1,18788 7 8 8,629911 -0,62991 -1,20153 8,3 8,332206 -0,03221 -0,06143 9 8,1 7,574411 0,525589 1,002544 Směrodatná odchylka reziduí 0,524255

Analýza reziduí MS Excel: Data – Analýza – Analýza Dat – Regrese Program vykreslí graf reziduí pro jejich grafickou analýzu. Program vypíše tabulku reziduí modelu. Program dopočítá normovaná rezidua.

Analýza reziduí Aby bylo možné model použít (např. pro předpověď), měla by rezidua splňovat následující podmínky: Rezidua jsou náhodná a nezávislá. Rezidua mají normální rozdělení N(0;σ2). Rozptyl reziduí σ2 je konstantní. Pokud model nesplňuje některou z výše uvedených podmínek, nelze jej pro daná data použít, i kdyby byl lepší než alternativní modely (např. podle upraveného determinačního indexu I2upr.)!

Analýza reziduí Náhodnost a nezávislost Náhodnost reziduí lze dobře posoudit pomocí bodového grafu (graf reziduí), ve kterém jsou na ose y rezidua a na ose x je vysvětlující (nezávislá proměnná). Počet kladných a záporných reziduí by měl být přibližně stejný, rezidua by měla být rozložena náhodně. Posuzování grafu je subjektivní! Zejména při malém počtu reziduí.

Analýza reziduí Náhodnost a nezávislost Příklad: V tomto případě nejsou rezidua náhodná (je patrný systematický průběh - parabola), zvolený model je absolutně nevhodný! Pozn.: jedná se o rezidua regresního modelu přímky aplikovaného na data, která ve skutečnosti vykazují parabolickou závislost. !

Analýza reziduí Náhodnost a nezávislost Příklad: V tomto případě jsou rezidua náhodná, zvolený model je vhodný. Pozn.: jedná se o rezidua modelu paraboly aplikovaného na data, která mají ve skutečnosti parabolickou závislost. !

Analýza reziduí Náhodnost a nezávislost ! Příklad: Český hydrometeorologický ústav v Praze měřil ... Hodnocení náhodnosti reziduí z grafů reziduí pro regresní přímku a regresní hyperbolu. Z grafů se zdá, že rezidua regresní přímky i regresní hyperboly jsou náhodná. Pozor však na malý počet reziduí v grafu.

Analýza reziduí Náhodnost a nezávislost Vedle grafické analýzy lze použít i testy náhodnosti reziduí např.: znaménkový test, test založený na bodech zvratu a testy nezávislosti reziduí např.: Durbin-Watsonův test.

Analýza reziduí Náhodnost a nezávislost Znaménkový test náhodnosti (neparametrický test) H0: rezidua jsou náhodná HA: rezidua nejsou náhodná Testové kritérium Test předpokládá, že před aplikací MNČ byly hodnoty seřazeny dle vysvětlující proměnné. Nejdříve se vypočtou rozdíly dvou po sobě jdoucích reziduí ei - ei-1 a určí se počet kladných S+ a záporných rozdílů S-, jejichž součet je k. Hodnota S je větší z čísel S+ a S-. Nulové rozdíly se vypustí (pak se sníží i k). Kritický obor: W = {U; |U| > u1-α/2} , v praxi postačuje srovnání s hodnotou u0,975 = 1,96.

Analýza reziduí Náhodnost a nezávislost ! Příklad: Český hydrometeorologický ústav v Praze měřil ... Znaménkový test (přímka): H0: rezidua jsou náhodná HA: rezidua nejsou náhodná Počet kladných rozdílů S+ je vyšší a je 5, tedy S=5. Kritický obor: |U| > u1-α/2 = u0,975 = 1,96. Hodnota testového kritéria U není větší než kvantil normovaného normálního rozdělení, takže nezamítáme nulovou hypotézu. Rezidua přímky jsou dle testu náhodná! Pozo-rování Rezidua ei Rozdíl (ei – ei-1) 1 0,460187 2 0,695508 0,235321 3 -0,39624 -1,091748 4 -0,37715 0,01909 5 0,376974 0,754124 6 -0,62275 -0,999724 7 -0,62991 -0,00716 8 -0,03221 0,5977 9 0,525589 0,557799

Analýza reziduí Náhodnost a nezávislost ! Příklad: Český hydrometeorologický ústav v Praze měřil ... Znaménkový test (hyperbola): H0: rezidua jsou náhodná HA: rezidua nejsou náhodná Počet kladných rozdílů S+ je vyšší a je 5, tedy S=5. Kritický obor: |U| > u1-α/2 = u0,975 = 1,96 Hodnota testového kritéria U není větší než kvantil normovaného normálního rozdělení, takže nezamítáme nulovou hypotézu. Rezidua hyperboly jsou dle testu také náhodná! Pozo-rování Rezidua ei Rozdíl (ei – ei-1) 1 -0,102621 2 0,4852155 0,5878374 3 -0,411027 -0,896243 4 -0,239266 0,1717611 5 0,5674406 0,8067070 6 -0,305965 -0,873405 7 -0,342184 -0,036219 8 0,1283198 0,4705040 9 0,2200906 0,0917715

Analýza reziduí Náhodnost a nezávislost Durbin-Watsonův test nezávislosti H0: rezidua jsou nezávislá HA: rezidua jsou závislá Testové kritérium Test předpokládá, že před aplikací MNČ byly hodnoty seřazeny dle vysvětlující proměnné. Kritický obor : nemá žádné ze standardních rozdělení, nutno použít tabulky (http://most.ujep.cz/~popelka/tabulky.xls), které obsahují kritické hodnoty d a h pro počet parametrů modelu p a počet hodnot n. H0 zamítáme, pokud platí DW < d, nebo DW > 4 - d. H0 nezamítáme, pokud platí h < DW < 2, nebo 2 < DW < 4 - h. V ostatních případech test mlčí!

Analýza reziduí Náhodnost a nezávislost Durbin-Watsonův test nezávislosti - Kritický obor

Analýza reziduí Náhodnost a nezávislost ! Příklad: Český hydrometeorologický ústav v Praze měřil ... D-W test pro přímku H0: rezidua jsou nezávislá HA: rezidua jsou závislá Kritické hodnoty testu pro p=2 a n=9 nejsou v tabulce, proto použijeme nejbližší pro n=15, d = 1,077 a h = 1,361. Protože platí h < DW < 2, nezamítáme H0. Rezidua přímky jsou dle testu nezávislá! Pozo-rování ei2 (ei – ei-1)2 1 0,2117721   2 0,4837314 0,055376 3 0,1570061 1,1919137 4 0,1422421 0,0003644 5 0,1421094 0,568703 6 0,3878176 0,9994481 7 0,3967866 5,127E-05 8 0,0010375 0,3572453 9 0,2762438 0,3111397 Suma 2,1987466 3,4842415

Analýza reziduí Náhodnost a nezávislost ! Příklad: Český hydrometeorologický ústav v Praze měřil ... D-W test pro hyperbolu H0: rezidua jsou nezávislá HA: rezidua jsou závislá Kritické hodnoty testu pro p=2 a n=9 nejsou v tabulce, proto použijeme nejbližší pro n=15, d = 1,077 a h = 1,361. Protože platí 2 < DW < 4 - h, tedy 2 < DW < 2,64, nezamítáme H0. Rezidua hyperboly jsou dle testu nezávislá! Pozo-rování ei2 (ei – ei-1)2 1 0,010531 2 0,235434 0,345553 3 0,168943 0,803252 4 0,057248 0,029502 5 0,321989 0,650776 6 0,093615 0,762836 7 0,11709 0,001312 8 0,016466 0,221374 9 0,04844 0,008422 Suma 1,069756 2,823027

Analýza reziduí Normalita rozdělení Rezidua mají normální rozdělení N(0;σ2) Lze zjistit několika způsoby: Grafické metody – histogram, kvantilový graf Popisné charakteristiky – šikmost a špičatost jsou obě blízké nule Testy statistických hypotéz – Kolmogorov-Smirnovův test, Chí- kvadrát test dobré shody Všechny postupy jsou detailně popsány v přednášce číslo 7.

Analýza reziduí Normalita rozdělení Kolmogorov-Smirnovův test Test lze aplikovat na klasická rezidua ei, pro která platí hypotézy: H0: rezidua mají normální rozdělení N(0;σ2) HA: rezidua nemají normální rozdělení N(0;σ2) V testu lze využít normalizovaná rezidua eNi, pro která jsou hypotézy: H0: normovaná rezidua mají normální rozdělení N(0;1) HA: normovaná rezidua nemají normální rozdělení N(0;1)

Analýza reziduí Normalita rozdělení Kolmogorov-Smirnovův test Rezidua modelu se seřadí podle velikosti od nejmenší po nejvyšší. Pro každou hodnotu se vypočte hodnota distribuční funkce F(e(Ni)) hypotetického rozdělení (= NORMDIST) Testové kritérium: je maximum z hodnot T1 a T2 vypočtených pro všechna seřazená rezidua e(Ni).

Analýza reziduí Normalita rozdělení Kolmogorov-Smirnovův test Kritický obor: W={D; D ≥ d(n;α)} D statistika nemá standardní rozdělení, proto je nutno hledat v tabulce http://most.ujep.cz/~popelka/tabulky.xls nebo např. skriptech (str. 102). Pro n > 50 pak d(n; 0,05) ≈ 1,36/n1/2

Analýza reziduí Normalita rozdělení ! Příklad: Český hydrometeorologický ústav v Praze měřil ... K-S test pro přímku Hodnoty distribuční funkce F(e(Ni)) vypočteme pomocí funkce NORMDIST s argumenty = NORMDIST (e(i);0;1;1). Pro e(N1) konkrétně =NORMDIST (-1,20153;0;1;1) = 0,11477. Jde o pravděpodobnost, že hodnota normovaného rezidua bude menší nebo rovna číslu -1,20153. Pořadí Seřazená norm. rezidua e(Ni) F(e(Ni)) 1 -1,20153 0,11477 2 -1,18788 0,11744 3 -0,75581 0,22488 4 -0,71941 0,23594 5 -0,06143 0,47551 6 0,719066 0,76395 7 0,877792 0,80997 8 1,002544 0,84196 9 1,326658 0,90769

Analýza reziduí Normalita rozdělení ! Příklad: Český hydrometeorologický ústav v Praze měřil ... K-S test pro přímku Pořadí Seřazená norm. rezidua e(Ni) F(e(Ni)) 1 -1,20153 0,11477 0,114772 0,003661 2 -1,18788 0,11744 0,00633 0,104782 3 -0,75581 0,22488 0,00266 0,108451 4 -0,71941 0,23594 0,097389 0,2085 5 -0,06143 0,47551 0,031063 0,080048 6 0,719066 0,76395 0,208394 0,097283 7 0,877792 0,80997 0,143305 0,032194 8 1,002544 0,84196 0,064182 0,046929 9 1,326658 0,90769 0,0188 0,092311

Analýza reziduí Normalita rozdělení ! Příklad: Český hydrometeorologický ústav v Praze měřil ... K-S test pro přímku H0: normovaná rezidua mají normální rozdělení N(0;1) HA: normovaná rezidua nemají normální rozdělení N(0;1) Testovací statistika D = 0,2085. Kritický obor: pro 9 hodnot je D > 0,43 (podmínka zamítnutí H0). Nezamítáme H0, rezidua přímky mají normální rozdělení.

Analýza reziduí Normalita rozdělení ! Příklad: Český hydrometeorologický ústav v Praze měřil ... K-S test pro hyperbolu H0: normovaná rezidua mají normální rozdělení N(0;1) HA: normovaná rezidua nemají normální rozdělení N(0;1) Test bude proveden stejným způsobem, ale bude založen na normovaných reziduích regresního modelu hyperboly. Testovací statistika D = 0,189 Kritický obor: pro 9 hodnot je D > 0,43 (podmínka zamítnutí H0). Nezamítáme H0, rezidua hyperboly mají normální rozdělení.

Analýza reziduí Homoskedasticita Rozptyl reziduí σ2 je konstantní – homoskedasticita. Vlastnosti rozptylu reziduí lze také posoudit pomocí grafu reziduí. Vzdálenost bodů od osy X by měla být stejná, neměla by tedy se změnou proměnné x ani růst ani klesat. Je-li rozptyl konstantní jde o tzv. homoskedasticitu. Není-li rozptyl konstantní jde o tzv. heteroskedasticitu.

Analýza reziduí Homoskedasticita Není-li rozptyl konstantní jde o tzv. heteroskedasticitu. S rostoucí hodnotou proměnné x se rezidua vzdalují od hodnoty 0. Tento model je nevhodný!

Analýza reziduí Homoskedasticita Je-li rozptyl konstantní jde o tzv. homoskedasticitu. S rostoucí hodnotou proměnné x zůstávají rezidua na stejné vzdálenosti od hodnoty 0. Tento model je vhodný!

Analýza reziduí Homoskedasticita ! Příklad: Český hydrometeorologický ústav v Praze měřil ... Porovnání grafů reziduí pro regresní přímku a regresní hyperbolu. Z obou grafů se zdá, že u přímky ani u hyperboly se heteroskedasticita nevyskytuje. Z tohoto pohledu splňují oba modely podmínku konstantního rozptylu.

Analýza reziduí Homoskedasticita Podmínku lze testovat tak, že rezidua rozdělíme na dvě poloviny a provedeme dvouvýběrový test na srovnání rozptylů (viz přednáška číslo 5 – testování hypotéz) s hypotézami: H0: rozptyly v obou polovinách jsou stejné resp. D1(ei) = D2(ei) HA: rozptyly v obou polovinách nejsou stejné resp. D1(ei) ≠ D2(ei) Test předpokládá, že před aplikací MNČ byly hodnoty seřazeny dle vysvětlující proměnné. MS EXCEL = FTEST (první oblast; druhá oblast) nebo Nástroje – Analýza Dat – Dvouvýběrový F-test pro rozptyl

Analýza reziduí Homoskedasticita ! Příklad: Český hydrometeorologický ústav v Praze měřil ... MS EXCEL = FTEST (první oblast; druhá oblast) H0: rozptyly v obou polovinách jsou stejné resp. D1(ei) = D2(ei) HA: rozptyly v obou polovinách nejsou stejné resp. D1(ei) ≠ D2(ei) p-hodnota testu pro rezidua přímky = 0,9. Rezidua mají stejný rozptyl, jsou homoskedastická! p-hodnota testu pro rezidua hyperboly = 0,67. Oba testy dokázaly, že ani v jednom případě se heteroskedasticita nevyskytuje.

Analýza reziduí Závěr analýzy Rezidua jsou náhodná - prokázáno znaménkovým testem Rezidua jsou nezávislá - prokázáno D-W testem Rezidua obou modelů mají normální rozdělení N(0;σ2) – prokázáno K-S testem Rozptyl reziduí obou modelů je konstantní - prokázáno F-testem Modely přímky i paraboly splňují podmínky kladené na rezidua. Modely lze využít pro předpověď.

Předpovědi Vedle pochopení principu závislosti proměnných lze model použít i pro předpovědi neznámých hodnot vysvětlované proměnné. Předpovědi mohou být: bodové – neznámé hodnoty vysvětlované proměnné y jsou odhadnuty jedním číslem. intervalové – neznámé hodnoty vysvětlované proměnné y jsou odhadnuty oboustranným intervalem spolehlivosti.

Předpovědi Bodové předpovědi – do odhadnuté regresní rovnice dosadím požadovanou hodnotu vysvětlující proměnné (x) a vypočteme odpovídající hodnotu ŷi. Intervalové předpovědi – oboustranný interval spolehlivosti pro podmíněnou střední hodnotu (pro průměr) má tvar: ŷi - t1-α/2(n-p) · s(ŷi ) < ηi < ŷi + t1-α/2(n-p) · s(ŷi ) , ŷi … je bodová předpověď vysvětlované proměnné a s(ŷi ) … je směrodatná chyba odhadu:

Předpovědi ! Příklad: Český hydrometeorologický ústav v Praze měřil ... Pomocí metody nejmenších čtverců byla odhadnuta regresní přímka ve tvaru ŷ = 10,795 – 0,00541 · x. Jaká bude průměrná teplota půdy ve 100 metrů n.m. a jaká v 1000 metrů n.m.? Pro x = 100 metrů n.m. ŷ = 10,795 – 0,00541·100 = 10,25 Pro x = 1000 metrů n.m. ŷ = 10,795 – 0,00541·1000 = 5,39 V nadmořské výšce 100 metrů bude podle modelu průměrná teplota půdy 10,25 0C. V nadmořské výšce 1000 metrů bude podle modelu průměrná teplota půdy 5,39 0C.

Předpovědi ! Příklad: Český hydrometeorologický ústav v Praze měřil ... Jaká bude 95% intervalová předpověď průměrné teploty ve 100 m n.m.? Hodnoty a charakteristiky potřebné po výpočet: xi = 100 (hodnota proměnné x pro kterou se počítá předpověď) ŷi = 10,25 (bodový odhad); p = 2 (počet parametrů modelu) n = 9 (počet hodnot); α = 0,05 (pro 95% interval spolehlivosti) x = 302,89 (průměr z hodnot x) sx = 147,85 (směrodatná odchylka z hodnot x) se = 0,56 (reziduální směrodatná odchylka) Pozn.: součást výstupu nástroje Regrese v MS Excel Regresní statistika Násobné R 0,83649 Hodnota spolehlivosti R 0,699716 Nastavená hodnota spolehlivosti R 0,656818 Chyba stř. hodnoty 0,560452 Pozorování 9

Předpovědi ! Příklad: Český hydrometeorologický ústav v Praze měřil ... Výpočet směrodatná chyby odhadu s(ŷi ). Výpočet mezí předpovědního intervalu: ŷi - t1-α/2(n-p) · syi < ηi < ŷi + t1-α/2(n-p) · syi , 10,25 – t0,975(9-2) · 0,65 < ηi < 10,25 + t0,975(9-2) · 0,65 , 10,25 – 2,36 · 0,65 < ηi < 10,25 + 2,36 · 0,65 , 8,716 < ηi < 11,784. S pravděpodobností 95% bude průměrná teplota půdy ve 100 m n.m. v rozmezí od 8,71 °C do 11,784 °C.

Předpovědi ! Příklad: Český hydrometeorologický ústav v Praze měřil ... Předpovědní interval je vždy nejužší kolem střední hodnoty proměnné x (zde 302,89 m n.m.) na obě strany se pak rozšiřuje. Čím dále je předpověď od střední hodnoty proměnné x, tím nižší je její přesnost!

Analýza reziduí a Předpovědi v Regresní analýze Důležité pojmy – 9 Analýza reziduí a Předpovědi v Regresní analýze Důležité pojmy – 9. přednáška Náhodná složka modelu Rezidua modelu Podmínky regresního modelu Znaménkový test náhodnosti Durbin-Watsonův test nezávislosti Kolmogorov-Smirnovův test normality F-test homoskedasticity Bodová předpověď Intervalová předpověď