Vnitřní přírodní činitelé

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Vznik a vývoj litosféry
Advertisements

JAK DO SEBE DESKY NARÁŽEJÍ?
Číslo a název šablony klíčové aktivity
Pohyb litosferických desek
Oceány a moře HYDROSFÉRA
Číslo a název šablony klíčové aktivity
Litosféra a litosférické desky
Autor: Mgr. Miluše Šafářová
Název šablony: Inovace v přírodopisu 52/P08/ , Vrtišková Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Název výukového materiálu: Vnitřní geologické děje.
Strukturní geologie litosféry
Zemětřesení Název školy
UTVÁŘENÍ ZEMSKÉHO POVRCHU
Číslo a název šablony klíčové aktivity
JEZERA AMERIKY Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým.
LITOSFÉRA POHYBY LITOSFÉRICKÝCH DESEK
Základní škola Frýdek-Místek, Pionýrů 400
Škola 1. ZŠ T.G. Masaryka Milevsko, Jeřábkova 690,Milevsko Autor
VNITŘNÍ GEOLOGICKÉ DĚJE
VZNIK POHOŘÍ.
VZNIK POHOŘÍ I. původ všech mohutných pohoří jsou vnitřní síly pocházející z nitra Země VNITŘNÍ GEOLOGIOCKÉ SÍLY náraz litosférických desek příkrovy.
Jakékoliv další používání podléhá autorskému zákonu.
Georeliéf – endogenní síly
Litosféra II..
Planeta Země – Endogenní činitelé
VZNIK A VÝVOJ LITOSFÉRY Vnitřní geologické děje
Název Litosféra Předmět, ročník Zeměpis, 1. ročník Tematická oblast
Litosféra Filip Bordovský.
Pevné těleso Země skládající se ze tří geosfér:
Přírodní činitelé.
Horotvorná činnost Jan Dušek.
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/
Planeta Země - Litosféra
Tektonické poruchy Vrásy a zlomy.
Podmíněn především vnitřními činiteli Země pohyby litosferických desek
Opakování Proč se pohybují litosférické desky
ZLOM KŘEHKÁ DEFORMACE ZEMSKÉ KŮRY
LITOSFÉRA.
ENDOGENNÍ GEOLOGICKÉ PROCESY
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Šablona:III/2Č. materiálu:VY_32_INOVACE_438.
Př_141_Geologie_Litosférické desky I.
Př_143_Geologie_Poruchy zemské kůry
Geologická stavba Vy_32_inovace_Zeměpis
Vnitřní geologické děje
Zemská stavba = jako vrstvy cibule = jako vrstvy vejce
Zpracoval: ing. Pavel Králík
Vývoj pevniny a litosférické desky
HORY A VELEHORY Vznik, vývoj a zánik.
Desková tektonika Autor: Mgr. Marian Solčanský
Prezentace pro výuku přírodopisu v 9. ročníku
Vznik pohoří.
Ledovce Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým.
Název vzdělávacího materiálu Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Zlín Tematická oblast fyzická geografie Datum vytvoření
ZÁKLADNÍ ŠKOLA SLOVAN, KROMĚŘÍŽ, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE ZEYEROVA 3354, KROMĚŘÍŽ projekt v rámci vzdělávacího programu VZDĚLÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST.
Ledovce Obr. 1 Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým.
Vnitřní přírodní činitelé
Vývoj pevniny a litosférické desky
Vznik pohoří Obr. 7 – K2 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je David Mánek. Dostupné z Metodického portálu ISSN:
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu
Uhádněte, ve kterých horách lyžař lyžuje dříve, než dorazí do cíle.
Autor : Mgr. Terezie Nohýnková
Digitální učební materiál:
Název školy: ZŠ Bor, okres Tachov, příspěvková organizace
Jak se rodí hory AUTOR: Mgr. Aleš Skála
ZÁKLADNÍ ŠKOLA SLOVAN, KROMĚŘÍŽ, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE
Základní škola a Mateřská škola Bílá Třemešná, okres Trutnov
2. Tektonické poruchy zemské kůry (vrásy, zlomy)
TEKTONIKA 2. část.
Geologické děje.
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/
ZLOM KŘEHKÁ DEFORMACE ZEMSKÉ KŮRY
Transkript prezentace:

Vnitřní přírodní činitelé Zeměpis Vnitřní přírodní činitelé 3. díl  Práci začni klávesou F5. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

Vnitřní přírodní činitelé 1. díl: Zemětřesení 2. díl: Sopečná činnost 3. díl: Vznik pohoří

13 úkolů na téma zlom, vrása, vznik pohoří + test Obsah 13 úkolů na téma zlom, vrása, vznik pohoří + test Budete potřebovat: - pro některé úkoly připojení na internet - Školní atlas světa

Vrásnění i Příčina  1. Doplň názvy částí vrásy: Vrása  2. Co je příčinou vzniku vrásy?

Zlomy i Příčina, projevy  3. Zemská kůra je rozlámána na kry. Co zlomy v zemské kůře způsobuje? Obr. 1 Obr. 3 Obr. 2 pokles  5. Přiřaď číslo obrázku:  4. Proč někdy dojde ke zlomu a někdy k zvrásnění? [12] násun horizontální posun

Zlomy i Zlom San Andreas 6. Klikni na tlačítko „i“ a prohlédni si obrázky tektonického zlomu San Andreas v Kalifornii v USA. Která z uvedených animací, popř. obrázků (předchozí stránka) jí odpovídá?  Animace 2 Animace 1 Animace 3 Animace z www.earthquake.usgs.gov: Zlom San Andreas: 7. Které dvě desky se v tomto zlomu o sebe třou? Zjisti ze Školního atlasu světa. Kokosová a Severoamerická deska Tichomořská a Severoamerická deska Tichomořská deska a Nazca Severoamerická deska a Nazca Obr. 1 Obr. 2 Obr. 3

Zlomy i Zlomová pásma  8. Ve školním atlasu světa (geologická mapa) zjisti, kde jsou zlomová pásma. Z nabídnutých možností označ ty, ve kterých se vyskytují: Zlomová pásma Mezi Severoamerickou deskou a Euroasijskou deskou: Mezi deskou Nasza a Jihoamerickou deskou: Mezi Jihoamerickou a Africkou deskou: 9. V jedné z uvedených možností se na hranici desek zlomové pásmo nevyskytuje. Co se tomto případě na hranici desek děje? 

Zlomy i Příčina, projevy zlom 10. Přiřaď patřičné číslo z obrázku: hrásť příkopová propadlina [12] Animace 1 2 3  12. Co značí červené šipky? Nápověda: spusť animaci a podle potřeby využij překladač. Překladač Google  11. Soustava hrástí a příkopových propadlin tvoří pohoří: a) vrásové b) kerné 

Vznik pohoří i A. Do žlutých políček doplň název pohoří (zapsáním čísla, pod kterým je uveden ve žluté tabulce). B. V podobě písmene přiřaď odpovídající text (tlačítko „i“). C. V textu jsou indicie, podle kterých doplníš do zelených políček, zda se jedná o vrásové, kerné, příkrovové nebo sopečné pohoří (možné jsou i dvě varianty). Využij Školní atlas světa. [2] 1. Kaskádové pohoří 2. Alpy 3. Himaláj 4. Krušné hory 5. Jura K - kerné pohoří V - vrásové pohoří P - příkrovové pohoří S - pohoří sopečného původu Foto Příklad:  13.

Úvodní strana Test K Konec práce: Esc Ve zlomu San Andreas dochází mezi deskami k: násunu bočnímu posunu poklesu 1 Soustava hrástí a příkopových propadlin tvoří pohoří: vrásové kerné příkrovové 2 Alpy a Himaláj jsou pohoří: sopečného původu kerné příkrovové 3 Vrásy mohou dosahovat velikosti: od jednoho km po více km od několika mm po desítky km od několika mm po několik km 4 Místo vyklenutí vrásy se jmenuje synklinála antiklinála vertiklinála 5 Kontrolu správnosti: tlačítko K.

Správné odpovědi: 1b, 2b, 3c, 4b, 5b

- děj, při kterém vznikají vrásy Vznik vrásy Vrásnění - děj, při kterém vznikají vrásy Vrása V důsledku pohybů litosférických desek může dojít k stlačování hornin a jejich zprohýbání do vln. Vznikají vrásy. Každá vrása je složena ze dvou základních částí - antiklinály (místa vyklenutí) a synklinály (místa poklesnutí). Spojeny jsou rameny vrásy. Vrásy mohou dosahovat velikostí od několika milimetrů až po desítky kilometrů. [4] Vrásnění i pohyb ker podél zlomů doprovází velmi často zemětřesení a někdy i sopečná činnost. Vrásová pohoří Vrásněním vznikají vrásová pohoří. Jedná se o proces, který je dlouhodobý a který trvá miliony let.

San Andreas Tektonický zlom San Andreas v Kalifornii v USA [14] [17]

Vznik zlomu V důsledku pohybů litosférických desek dochází k tlaku na horniny. Může dojít k jejich ohýbání nebo zlomům. O tom, jestli se hornina zvrásní nebo poruší zlomy, rozhoduje teplota, tlak a rychlost horninových deformací. Zlomy Zlomy jsou praskliny nebo pukliny, podél kterých se sousední bloky hornin pohybují nebo se pohybovaly v minulosti. Rychlost pohybu je běžně kolem desítek milimetrů za rok. Zlom může dosahovat délky od několika milimetrů až po tisíce kilometrů. Podle směru a způsobu pohybu horninových bloků rozeznáváme různé typy zlomů: pokles, násun, horizontální posun (posouvání do stran), hrásť, příkopová propadlina. Pohyby ker se často kombinují, vznikají kerná pohoří (soustava hrástí a příkopových propadlin).

Geologický vývoj pohoří Pohoří Andy Geologický vývoj pohoří Horský pás And se začal formovat v období křídy před 138 miliony až 65 miliony lety. Příčinou zdvihu a vrásnění usazených hornin bylo pomalé nasouvání tichomořské kry pod jihoamerickou pevninskou kru. Téměř po celé délce pohoří jsou patrné tektonické poruchy, které jsou dodnes příčinou zemětřesení a vulkanické činnosti. [11]

O které pohoří jde? Ve třetihorách se vlivem natlačování Africké desky na Eurasijskou začaly vrásnit vrstvy usazenin. Výrazné vyzdvihování probíhalo na přelomu třetihor a čtvrtohor. Modelování pohoří ovlivnilo čtvrtohorní zalednění, po němž zbyly ledovce, četné kary a jezera (např. Bodamské). Podsouvání indické desky pod euroasijskou desku vyvrásnilo a zvedlo horniny původem z mořského dna do velkých nadmořských výšek. Utvořil se obrovský horský masiv (začátek vrásnění na konci druhohor a začátku třetihor během alpsko-himálajského vrásnění). Tento proces probíhá milióny let a stále ještě trvá. Ostré skalní štíty se teprve časem zaoblí působením vnějších činitelů. Pohoří se začalo formovat na konci třetihor. Jeho vznik, jakož i přetrvávající vulkanická aktivita, je zapříčiněna podsouváním desky Juan de Fuca pod severoamerickou desku. Nejvyšším vrcholem je stratovulkán (navrstvená sopka) Mt. Rainier. Pohoří v Evropě. Třetihorní zlomová tektonika způsobila rozlámání na kry. Nejvyšším vrcholem je Klínovec (1244 m). Pohoří ve východní Francii a severozápadním Švýcarsku zvrásněné alpinským vrásněním. Po vnější straně paralelně s pásmy Alp je zvrásněná část pohoří. Dvě oblasti na severu a na severovýchodě jsou tvořené nezvrásněnými rozlámanými vápencovými krami. E C A B D  Někdy dojde k posunutí zvrásněných vrstev na velké vzdálenosti od místa vzniku. Takto vzniklá pohoří se označují jako příkrovová. 

Pohoří [6]

Pohoří [7] [8]

Stratovulkán Mount Rainier Pohoří Stratovulkán Mount Shasta Stratovulkán Mount Rainier [5] [9]

Pohoří [3]

Pohoří [10]

Zdroje: [1] Hike395. Commons.wikimedia.org: Sanandreas.jpg [online]. 2006-11-07 [cit. 2009-10-27]. Dostupný z WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File: Sanandreas.jpg>. [2] Obrázek dostupný z www: <http://english.freemap.jp/world_e/7.html>. [3] SehLax. Commons.wikimedia.org: Pano keilberg fichtelberg.jpg [online]. 2005-07-08 [cit. 2009-10-23]. Dostupný na www: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pano_keilberg_fichtelberg.jpg>. [4] Überraschungsbilder. Commons.wikimedia.org: Agiospavlos DM 2004 IMG002 Felsenformation.JPG [online]. 2006-02-23 [cit. 2009-10-23]. Dostupný na www: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Agiospavlos_DM_2004_IMG002_Felsenformation.JPG>. [5] Ewen Denney. Commons.wikimedia.org: MtShasta aerial.JPG [online]. 2006-06-22 [cit. 2009-10-26]. Dostupný na www: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:MtShasta_aerial.JPG>. [6] Trialsanderrors. Commons.wikimedia.org: Mount Everest as seen from Drukair-1-.jpg [online]. 2008-08-05 [cit. 2009-10-26]. Dostupný na www: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Mount_Everest_as_seen_from_Drukair-1-.jpg>. [7] Nik jerinic. Commons.wikimedia.org: Lech.Alpy.JPG [online]. 2008-11-20 [cit. 2009-10-26]. Dostupný na www: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Lech.Alpy.JPG>. [8] Supervht. Commons.wikimedia.org: Mont Blanc - 4808 m.n.m.jpg [online]. 2007-11-26 [cit. 2009-10-26]. Dostupný na www: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Mont_Blanc_-_4808_m.n.m..jpg>. [9] Saperaud. Commons.wikimedia.org: Rainiersourdoughridge.jpg [online]. 2005-09-16 [cit. 2009-10-26]. Dostupný na www: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Rainiersourdoughridge.jpg>. [10] Rsuessrb. Commons.wikimedia.org: France Grand Columbier.jpg [online]. 2007-08-08 [cit. 2009-10-26]. Dostupný na www: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:France_Grand_Columbier.jpg>. [11] Cs.wikipedia.org: Andy[online]. 2009-10-07. [cit. 2009-10-20]. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Andy>. [12] Vlastní.