Paměť a kognitiva Seminář pro V. ročník LF MU MUDr.T.Kašpárek Psychiatrická klinika LF MU

Úvod – dimenze chování Kognice – způsob zpracování informací Emocionalita – motivace, pocity

Úvod - kognitivní funkce vnímání, paměť, myšlení, expresivní funkce umožněny základními funkcemi – vědomí, pozornost, stupeň aktivace (PM tempo)

Paměť - definice schopnost vštěpovat si, uchovávat a vybavovat vjemy vztah k učení (psychol. pojem): aktivní, úmyslné zapamatování

Učení Neasociativní – habituace, senzitizace Asociativní („integrace“ informací) Podmiňování: základem „reflexní teorie“ (Descartes) = základem chování jsou vrozené „nepodmíněné“ reflexy, doplněné získanými „podmíněnými“ reflexy. Klasické Operantní Emoční

Paměť = soubor funkcí Moduly paměti (Willingham 1997) Pracovní paměť (prefrontální kortex) Explicitní (deklarativní paměť; hippokampální formace, diencefalon) Procedurální paměť (striatum, cerebellum, DLPF, premotorická kůra, parietální kortex) Priming (parietální, temporální a frontální kortex); vylaďuje percepční a pojmové reprezentace Klasické podmiňování (cerebellum); vztah mezi smyslovým vjemem a motorikou Emoční podmiňování (amygdala); vztah mezi smyslovým vjemem a emotivitou

Explicitní (deklarativní) paměť klinicky relevantní Epizodická: čas, místo, obsah události Sémantická: fakta

Trvání paměti – „fáze konsolidace“ bezprostřední (sekundy) krátkodobá (minuty, dny) dlouhodobá (???) (pracovní paměť)

Dílčí vlastnosti paměti vštípivost (recepce, impregnace) úchovnost (tenacita, retence) výbavnost (reprodukce)

Dílčí vlastnosti paměti vštípivost (recepce, impregnace) období krátkodobé paměti, „zápis“, konsolidace stopy ovlivnění vzniku vzpomínky: jasnost vjemu vigilita, lucidita vědomí pozornost – čím větší pozornost věnovaná vjemu, tím přesnější zapamatování afekt – zvýší zájem o vjem, avšak zkreslí ho; vjem je snadněji zapamatován, vzpomínka je však nepřesná opakování – zvýší šanci něco si vštípit; efektivnější, pokud opakování v delších časových intervalech

Dílčí vlastnosti paměti úchovnost (tenacita, retence) odpovídá funkci dlouhodobé paměti strukturální změny velkých oblastí kortexu (polymodální oblasti)

Dílčí vlastnosti paměti výbavnost (reprodukce) recall (aktivní odpovědi na otázky) vs. recognition (vícevýběrové testy) vlastnosti vybavené vzpomínky pocit výbavy (jde o vzpomínku, ne o aktivní produkt myšlení) pocit jistoty (obsah vzpomínky; výrazné osobnostní vlivy) přesnost (jak pravdivě odpovídá vjemu) časová a situační lokalizace (kdy a za jakých okolností vznikla) pořadovost (správné časové umístění)

Vyšetření paměti klinické psychologické testy bezprostřední (vštípivost): okamžité opakování řady čísel (norma 6 dopředu, 3 zpět) krátkodobá (vštípivost, výbavnost): oddálené opakování řady slov, události z bezprostřední minulosti dlouhodobá (výbavnost, retence): informace z minulosti (anamnestická data), všeobecně známá data (prezident…) psychologické testy MMSE, Wechsler Memory Scale specifické testy na pracovní paměť

Poruchy paměti Kvantitativní Kvalitativní amnézie hypomnézie hypermnézie Kvalitativní

Kvantitativní poruchy Amnézie retrográdní/anterográdní organická (poruchy vědomí) palimpsest Korsakovský (diencefalický) syndrom – amnézie s konfabulacemi psychogenní (vysoké emoční vypětí)

Kvantitativní poruchy Hypomnézie často organické postižení mozku poruchy vštípivosti, retence (difuzní postižení), výbavnosti (i u neuróz – hypoprosexie) Hypermnézie patol. zvýšení určité složky paměti na úkor složek jiných mánie, posttraumatická stresová porucha

Kvalitativní poruchy kryptomnézie – pocit výbavy („vzpomínka za originální nápad“) ekmnézie – časová lokalizace vzpomínkový klam – situační lokalizace („četba za zážitek“) halucinace paměti – situační lokalizace („představa za skutečnost“)

Kvalitativní poruchy paramnézie – porucha přesnosti, jistoty („jednotící, reduplikující“) pseudologia phantastica – („fantazie za skutečnost“, „sekundární zisky“) iluze paměti – illusion du deja vu pseudoreminiscence – (běžné „doplnění vzpomínky“) konfabulace – („vyplnění anterográdní amnézie“, vždy nový obsah)

Výskyt poruch paměti Organické poruchy demence, amnestický syndrom (krátkodobá, dlouhodobá), delirium (bezprostřední, krátkodobá), „organické postižení“ Poruchy vyvolané psychoaktivními látkami Psychózy – schizofrenní, afektivní okruh pracovní paměť, vštípivost i výbavnost Neurózy relativní hypermnézie, ztížená výbavnost

Léčba poruch paměti Substituce deficitu neurotransmiterových systémů Zábrana excitotoxicitě Nootropika Antioxidanty, scavengery volných radikálů, centrální vazodilatancia

Substituce neurotransmiterů Klíčová role acetylcholinu korelace s úrovní kognitivních funkcí snížení aktivace ACR vede k fosforylaci APP s tvorbou beta amyloidu dlouho jediným klinicky ověřeným prostředkem léčby AD jsou inhibitory degradace acetylcholinu

Inhibitory acetylcholinesterázy I signifikantní zpomalení poklesu kognitivního deficitu, účinné až dva roky ovlivnění „behaviorálních a psychologických příznaků“ demence (poruchy chování, emotivity, vnímání...) 3 látky z různých chemických skupin (význam u alergií), rozdíly v mechanismu účinku (záměna při non-respondérství) Zástupci: rivastigmin, donepezil, galantamin

Inhibitory acetylcholinesterázy II CAVE: VCHGD (i kombinace s NSA, steroidy), asthma bronchiale (bronchokonstrikce), retence moči, epilepsie (zhoršení) Indikovány u Alzheimerovy choroby, první studie popisující efekt na demenci vaskulární Hrazeny VZP za podmínek klinické diagnózy AD, pravidelného hodnocení MMSE

Zábrana excitotoxicity excitotoxicita = buněčná smrt způsobená přílišnou excitací buňky s vysokým influxem kalcia funkce zejména glu NMDA-R inhibitor NMDA memantin klinicky účinný v terapii demence

Literatura Höschl C., Libiger J, Švestka J.: Psychiatrie, Tigis s.r.o.,Praha,2002,895 s.