ÚVOD DO SPORTOVNÍ PSYCHOLOGIE PhDr. Eva Tomešová, Ph.D.

Konzultační hodiny: St 9:00-12:00 Pá 12:00-14:00 č. 103, 1.patro vpravo tomesova@ftvs.cuni.cz

Literatura: ATKINSON a kol. (2003) Psychologie. Praha: Portál HOGG J.M. (1995) Mental skills for swim coaches: a coaching text on the psychological aspects of competitive swimming, Edmonton, Sports Excel Publishing HOŠEK, V., SLEPIČKA, P., HÁTLOVÁ, B. (2006) Psychologie sportu. Praha: Karolinum MORAN, A.P. (2004) Sport and Exercise Psychology: A Critical Introduction. London, Routledge

Literatura: HANIN, YL. (Ed) Emotions in Sport. Leeds: Human Kinetics, 2000 SLEPIČKA, P. (1988) Psychologie koučování. Praha: Olympia WEINBERG, R.S., GOULD, D. (2003) Foundations of Sport and Exercise Psychology, Third edition. Leeds: Human Kinetics The Sport Psychologist

Psychologie sportu? Věda o chování a prožívání při pohybových či sportovních činnostech. Pro sportovní praxi = aplikovaná sportovní psychologie Využívá teoretických poznatků vlastního základního výzkumu, různých psychologických oborů a sportovních věd pro vytváření praktických postupů zaměřených na zlepšení sportovního výkonu.

Sportovní psychologie základní výzkum aplikovaný výzkum „práce v terénu - asistent trenéra“ Základní výzkum: zkoumá třeba teorie závodní úzkosti, jak o nich uslyšíte dále Aplikovaný výzkum: snaží se na základě poznatků základního výzkumu navrhnout a ověřit postupy směřující k optimalizaci sportovního výkonu... Pokud má někdo takovou a takovou trému, jak by bylo teoreticky možné ji snižovat či odstraňovat, a jestli navržený postup funguje!

Obsah výuky pro TŠ 1. - 2. Úvod do sportovní psychologie, historie sportovní psychologie, psychologická příprava – úvod 3. - 4. Závodní úzkost ve sportu, regulace úzkosti ve sportu 5. - 6. Sebepoznání, sebevědomí 7. - 8. Imaginace, koncentrace 9. - 10. Vnitřní řeč, cíle ve sportu 11.- 12. Motivace ve sportu, ovlivňování chování ve sportu 13. - 14. Tým a týmová dynamika ve sportu, kompetice a kooperace 15. - 16. Skupinová koheze, vedení skupiny, komunikace osobnost, motivace, soutěživost, úzkost ve sportu soutěživost, zpětná vazba týmová dynamika, týmová koheze, vůdcovství, komunikace psychologická příprava ve sportu: regulace předstartovních stavů vizualizace zvyšování sebedůvěry kladení cílů koncentrace jak motivovat lidi ke cvičení, jak je naučit využívat pozitiv sportování, jak pracovat se zraněným sportovcem, co dělat proti dopingu, poruchám příjmu potravy, přetrénování agresivita, sport a vývoj charakteru, děti ve sportu, gender studies ve sportu

Obsah výuky pro TŠ 17. - 18. Osobnost sportovce, psychologický vývoj dětí ve sportu 19. - 20. Sportovní kariéra, vyhoření a přetrénování, zranění ve sportu 21. - 22. Doping, zlost, agresivita a násilí ve sportu, hromadné chování ve sportu, sportovní diváctví 23.- 24. Cvičení a well-being, adherence ke cvičení 25. - 26. Tělesné sebepojetí, poruchy příjmu potravy, závislost na sportu, gender a sport 27. - 28. Studium expertizy ve sportu 29. - 30. Výzkum a metody sportovní psychologie 31.- 32. Aktuální téma, informace ke zkoušce

Příklady uplatnění poznatků sportovní psychologie v praxi Percepční trénink ve fotbale Mozartův efekt Souvislost chování hráče po vstřelení gólu s týmovou kohezí = výkonem týmu … Příklad, jak může sportovní psychologie přispět k trenérské praxi. Příklad výzkumu, který vychází z reality fotbalové hry, zkoumá ji a na základě tohoto poznání a teoretických poznatků obecné psychologie navrhuje a zkouší intervenční program.

2.část: Závodní úzkost Výkonnostní a vrcholový sport: enormní tlak na sportovce v očekávání vysokého výkonu „Sportovní experiment“…jak je jedinec schopen se vyrovnat se stresem a úzkostí, kterou tento tlak vyvolává Úzkost: rozlišujeme stav a rys! Definice stresu: jakákoliv zátěž, která klade zvýšené nároky na naši schopnost nebo kapacitu se s ní vyrovnat Definice úzkosti: strach, který nemá jasnou příčinu

Úzkost a aktivace aktivace – nespecifická reakce na zátěž úzkost – negativní interpretace !!! aktivace Aktivace (Gould, 2002): obecná psychologická a fyziologická aktivace organismu, která se pohybuje na kontinuu od hlubokého spánku k intenzivní excitaci (sympatický nervový systém – epinefrin, norepinefrin) Úzkost: emocionální „nálepka“ pro určitý typ aktivace

Co to je soutěžní (závodní) úzkost? 4 složky: KOGNITIVNÍ (OBAVY, NEGATIVNÍ A RUŠIVÉ MYŠLENKY, ZTRÁTA KONCENTRACE…) SOMATICKÉ (ZVÝŠENÍ TF,TK, BOLESTI, TŘAS, NUCENÍ NA ZÁCHOD, NAUSEA…) BEHAVIORÁLNÍ (VÝRAZ VE TVÁŘI, ZMĚNA KOMUNIKACE, NEKLID, NEEFEKTIVNÍ POHYBY) SEBEDŮVĚRA (ZMĚNY)

Příčiny soutěžní úzkosti: Kognitivní úzkost a sebedůvěra: očekávání úspěchu nebo neúspěchu vnímání vlastních i soupeřových schopností… Somatická úzkost: podmíněné odpovědi na podněty (šatna, rozcvičování) Existují individuální rozdíly! Nálezy z dalších studií (Jones et.al., 1990,1991): - kognitivní úzkost narůstá s počtem let sportovní kariéry - s vnímanou schopností roste sebedůvěra - vnímaná připravenost a postoj k předešlému výkonu jsou negativním prediktorem kognitivní úzkosti - kognitivní úzkost narůstá s náročností cílů (ve vztahu k předchozím výsledkům) - kognitivní úzkost je u sportovců negativně spojena s vnímáním toho, jestli svých cílů mohou dosáhnout - k predikci sebedůvěry přispívá vnímaná připravenost a percepce vnějších podmínek (počasí, trať) - v týmových sportech jsou u žen prediktory kognitivní úzkosti a sebedůvěry spojeny s osobními cíly a standardy, zatímco u mužů s interpersonálním srovnáváním a vítězstvím

Časový průběh úzkosti: méně zkušený a méně úspěšní hráči: rovnoměrný nárůst úzkosti těsně před a během výkonu zkušení: nárůst podobný, ale přímo před a během výkonu dochází k poklesu těsně před výkonem narůstá hlavně somatická úzkost = výskyt úzkosti v periodě před a během závodu sportovci se liší!

Kognitivní intruze = negativní myšlenky Frekvence: mírný nárůst během předzávodní epizody, poslední 2 hodiny prudký nárůst cca od 6 do 83% času Směr: 1. anticipační vzrušení 2. představy budoucího selhání 3. kolísání mezi + a - Frekvence: jaké množství času ve sportovcově mysli zabírají úzkostné myšlenky na zápas Směr: jaké jsou kognice zaměřené na zápas? Jsou orientovány pozitivně nebo negativně? „Mám starosti ohledně nadcházejícího závodu.“ Někdo může mít starosti v podobě obav nebo stavu blížícímu se panice. Jiný závodník může své starosti pokládat za nezbytné, protože signalizují důležitost závodu a to, že je vysoce motivovaný uspět. Každý z nich tedy prožívá něco jiného. Výsledky výzkumů ukázaly, že úspěšnější a kompetitivnější (rádi závodí) sportovci popisovali svou závodní úzkost při stejné intenzitě jako více facilitující a méně oslabující pro následný výkon.

Shrnutí: při regulaci úzkosti je třeba pracovat individuálně! vyšší kognitivní úzkost nemusí nutně zhoršovat výkon – u někoho i naopak! u některých jedinců může být účinnější technikou kognitivní restrukturalizace než relaxační cvičení!

Teorie vysvětlující vztah mezi soutěžní úzkostí a výkonem:

Hypotéza obrácené U-křivky (Yerkes-Dodsonův zákon, 1908!) změny výkonu spojované s úzkostí jsou způsobeny změnou v dimenzi aktivace kritizována, opouštěna aktivace: stav připravenosti organismu na náročnou činnost – brána bohužel jako jednodimenzionální ( a přitom víme, že jen úzkost má tři složky). Obrázek: Teorie: výkon se lepší až do doby, kdy aktivace dosáhne střední, optimální hladiny, s dalším nárůstem úrovně aktivace dochází k poklesu výkonu. Donedávna byla tato hypotéza součástí každé učebnice sportovní psychologie. V současnosti začíná být zpochybňována jak její teoretická, tak praktická využitelnost. Hlavní kritika: - neschopnost vysvětlit, proč je výkon narušován i při úrovni aktivace nižší nebo vyšší než optimum - vztahuje se spíše ke globální výkonnosti - validita tvaru křivky je sporná, protože je nerealistické předpokládat, že jak se jednou sportovec „přeaktivuje“ a jeho výkon klesne, pak redukce vzrušení na předchozí úroveň obnoví optimální výkon Dalším problémem obou teorií je, že byly používány pro vysvětlení účinků vzrušení, aktivace, úzkosti a stresu na výkon. Používání těchto konstruktů bez jasné diferenciace znemožňovalo pokrok v této oblasti. Současní teoretici vysvětlení založená na obecném vzrušení opouštějí.

Haninova zóna optimálního fungování Definoval „optimální stavovou úzkost“ jako stupeň závodní stavové úzkosti spojené s optimálním výkonem pozorování výkonu sportovce v soutěži retrospektivní přístup Definoval optimální stavovou úzkost jako stupeň závodní stavové úzkosti spojený s optimálním výkonem. Snažil se ho zjistit pomocí opakovaného pozorování výkonu subjektu a s ním spojených úrovní předzávodní a závodní úzkosti a retrospektivním přístupem, ve kterém sportovci zpětně hodnotili své pocity před svými nejúspěšnějšími výkony. ZOF je schopná relativně precizně predikovat, jaká úroveň stavové úzkosti pravděpodobně produkuje optimální výkon. Je tedy užitečná pro praxi.

Multidimenzionální přístup: studuje vztah mezi výkonem a specifickými komponentami závodní stavové úzkosti: Kognitivní úzkost má ve vztahu k výkonu negativně lineární trend Mezi somatickou úzkostí a výkonem byl nalezen vztah odpovídající obrácené U-křivce Mezi sebedůvěrou a výkonem existuje pozitivní lineární vztah. Kognitivní úzkost měla ve vztahu k výkonu negativně lineární trend (narušení výkonu s nárůstem kognitivní úzkosti). Mezi somatickou úzkostí a výkonem byl nalezen vztah odpovídající obrácené U-křivce (U-křivka tedy zřejmě existuje, ale ne u generální, celkové úrovně aktivace). Mezi sebedůvěrou a výkonem existuje pozitivní lineární vztah.

Hypotéza „přeanalyzování“ zvýšená hladina úzkosti – zvýšená tendence kontrolovat pohyb narušení automatických stereotypů skilled performance tends to deteriorate whenever we start to focus and think about it, we try to get conscious control over movements that has previously been under automatic control… When athletes experience higher anxiety levels, they try to…

Děkuji za pozornost!