WSN jako globální deduktivní databáze Petr Sobotka - DJ2, 5.4.2011.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
™. ™ Zprovoznění zařízení a zahájení jejich řízení během několika minut.
Advertisements

DOTAZOVACÍ JAZYKY slajdy přednášce DBI006
J. Pokorný 1 DOTAZOVACÍ JAZYKY slajdy přednášce DBI006 J. Pokorný MFF UK
Sedm základních nástrojů managementu jakosti
TZ 21 – navrhování otopných soustav
Regionální knihovní systém Clavius REKS
Návrh a zdůvodnění změny loga ŠSČR Současné logo je zastaralé. Od dob jeho navržení se změnily média: z papíru se přešlo na počítače, z počítačů se postupně.
Základy databázových systémů
Přednáška č. 1 Úvod, Historie zpracování dat, Základní pojmy
Rekonstrukce povrchu objektů z řezů Obhajoba rigorózní práce 25. června 2003 Radek Sviták
Počítačové sítě.
 Informací se data a vztahy mezi nimi stávají vhodnou interpretací pro uživatele, která odhaluje uspořádání, vztahy, tendence a trendy  Existuje celá.
Databázové systémy Přednáška č. 2 Proces návrhu databáze.
PA081 Programování numerických výpočtů
Alg51 Rozklad problému na podproblémy Postupný návrh programu rozkladem problému na podproblémy –zadaný problém rozložíme na podproblémy –pro řešení podproblémů.
4IZ 229 – Cvičení 4 Složitější vlastnosti systému NEST Vladimír Laš.
Topologie sítí Topologií sítě rozumíme způsob zapojení počítačů do počítačové sítě. Rozeznáváme čtyři druhy: Sběrnicová topologie Prstencová topologie.
METROPOLITNÍ PŘENOSOVÝ SYSTÉM
Distribuované ZOS kraje aneb příspěvek k úvahám o možnostech operačního řízení ZZS v rámci kraje MUDr. Ondřej Franěk, ZZS HMP – ÚSZS.
Zlín - květen 2006 Regionální knihovní systém Clavius REKS firma LANius s.r.o.
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
Rozšíření dotazu a vývoj tématu v IR Jiří Dvorský Jan Martinovič Václav Snášel.
Architektura databází Ing. Dagmar Vítková. Centrální architektura V této architektuře jsou data i SŘBD v centrálním počítači. Tato architektura je typická.
v ě t r a c í j e d n o t k a A L F A V e n t
Sémantická analýza Jakub Yaghob
Počítačové sítě. je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat. Počítačová síť.
© Emotron AB Účinný a spolehlivý provoz Ventilátory Kompresory Dmychadla.
Databázové systémy. Práce s daty Ukládání dat Aktualizace dat Vyhledávání dat Třídění dat Výpočty a agregace.
Dělení podle topologie
Databázové systémy Architektury DBS.
Využití subpohledu Ingrid Vindišová, 4. Y Úkol: Využití subpohledu 1. Úvod 2. Vytváření soustavy subpohled 3. Standardní subpohled 4. Návrhář standardního.
Autor:Ing. Bronislav Sedláček Předmět/vzdělávací oblast:Telekomunikace Tematická oblast:Datová komunikace Téma:OSI - síťová vrstva I. Ročník:4. Datum vytvoření:srpen.
Informatika pro ekonomy II přednáška 10
Databázové systémy II Přednáška č. X Ing. Tomáš Váňa, Ing. Jiří Zechmeister Fakulta elektrotechniky a informatiky
Problematika lavin Lavinu lze definovat jako každý náhlý a rychlý sesuv sněhové hmoty na dráze delší jak 50m. Sesuvy na kratší vzdálenosti se nazývají.
Modifikace a šíření dokumentu podléhá licenci GNU ( ∞ Arnošt Bělohlávek ∞ Jan Smrčina ∞ Vít Humpál ∞ Školitel: Bc. Radek Šmakal Vypracováno.
1 Kognitivní inspirace třídění na základě závislostí atributů Jan Burian Eurfomise centrum – Kardio, Ústav informatiky AV ČR Článek je dostupný na WWW:
Dokumentace informačního systému
Ukládání heterogenních dat pomocí rozvolněných objektů Michal Žemlička.
Číslo šablony: III/2 VY_32_INOVACE_P4_1.15 Tematická oblast: Hardware, software a informační sítě AKT. SÍŤ. PRVKY – ROUTER, SWITCH Typ: DUM - kombinovaný.
DATABÁZOVÉ SYSTÉMY. 2 DATABÁZOVÝ SYSTÉM SYSTÉM ŘÍZENÍ BÁZE DAT (SŘBD) PROGRAM KTERÝ ORGANIZUJE A UDRŽUJE NASHROMÁŽDĚNÉ INFORMACE DATABÁZOVÁ APLIKACE PROGRAM.
Vývoj výpočetního modelu
Zprovoznění návratové sondy na tokamaku Compass
Síťové komponenty Síťové komponenty zajišťují možnost připojení síťového zařízení do sítě. Zajišťují nejen správný chod sítě, ale také pomocí protokolů.
Směrování - OSPF.
TZ 21 – parní otopné soustavy
Distribuované algoritmy - přehled Přednášky z Distribuovaných systémů Ing. Jiří Ledvina, CSc.
Procedurální (klasické) programování Popisuje algoritmus – postup, jak vyřešit úlohu.
Infrastruktura pro dotazování nad sémantickými daty Jiří Dokulil, Jakub Yaghob, Filip Zavoral Katedra softwarového inženýrství, MFF UK Praha
ŘÍZENÍ DOPRAVY POMOCÍ SW AGENTŮ Richard Lipka, DSS
XML data na disku jako databáze Kamil Toman
Počítačové sítě Terezie Gřundělová Historie Vznik a vývoj je spjat s rozvojem počítačů a výpočetní techniky První rozmach v padesátých letech.
JUI přednáška Vstup a výstup, cykly RNDr. Jiří Dvořák, CSc.
Směrování -RIP. 2 Základy směrování  Předpoklady:  Mějme směrovač X  Směrovač nemůže znát topologii celé sítě  X potřebuje určit směrovač pro přístup.
1 Řízení znalostí z pohledu práva Seminář č. 4. Opakování Software pro tvorbu projektu jako platforma pro přenos znalostí – pro tým připravující projekt.
Sonda pro měření termoelektrického napětí
Databázové systémy Úvod, Základní pojmy. Úvod S rozvojem lidského poznání roste prudce množství informací. Jsou kladeny vysoké požadavky na ukládání,
Perzistence XML dat Kamil Toman
Bezdrátové senzorické sítě Operační systémy a vývojové prostředky Ing. David Široký Katedra informatiky a výpočetní techniky Fakulta aplikovaných.
 = jedná se o vzájemné propojení lokálních počítačových sítí pomocí vysokorychlostních datových spojů  vznikl spojením mnoha menších sítí  v každé.
Trigonometrie v praxi, aneb Obrázek přejat z: outdoors.com.
Databáze ● úložiště dat s definovaným přístupem ● typy struktury – strom, sekvence, tabulka ● sestává z uspořádaných záznamů ● databáze – struktura – záznam.
Návrh uživatelského rozhraní. Volba akcí uživatele – Systém menu Formát ukládání a modifikace dat – Vstupní formuláře Způsob formulování dotazů – SQL,
Zhodnocení finanční situace konkrétního podniku Roman Němeček ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích.
Internet - historie.
Základní pojmy v automatizační technice
ZAL – 3. cvičení 2016.
Návrhový vzor Flyweight
Informatika pro ekonomy přednáška 8
Metodologie měkkých systémů
Transkript prezentace:

WSN jako globální deduktivní databáze Petr Sobotka - DJ2,

Petr SobotkaWSN jako glob. deduktivní DB2 Osnova WSN – popis problému Existující řešení a návrhy Popis nového návrhu První testy a měření Shrnutí a závěr

Petr SobotkaWSN jako glob. deduktivní DB3 WSN Wireless Sensor Network Síť z (mnoha) zařízení se senzory a vstupního uzlu

Petr SobotkaWSN jako glob. deduktivní DB4 WSN Senzorové uzly Poskytují různá data, z různých lokalit Propojeny do jedné sítě bezdrátově (často špatně dostupná umístění) Nemívají k dispozici mnoho energie – třeba šetřit! Přes vstupní uzel se lze dotazovat na data celé sítě – navenek se WSN tváří jako DB Např.: Oblasti, kde je teplo a přitom není vlhko.

Petr SobotkaWSN jako glob. deduktivní DB5 WSN Mnoho využití Sledování počasí (teplota, vlhkost, tlak,…) Vojenské či bezpečnostní Měření seismické činnosti, hurikánů, stavu vody v řece… Výroba (stav zásob, opotřebení strojů, …) Chytrá elektronika, košíky v obchodech,… …

Petr SobotkaWSN jako glob. deduktivní DB6 WSN jako relační DB Projekt Cougar (Cornell University) První abstrakce WSN jako relační DB –Dotaz varianta SQL Zajímavý nápad: přesun dotazů na samotné uzly –Uzlů mnoho – centrálně drahé a ne vždy proveditelné Projekt Directed Diffusion (USC)

Petr SobotkaWSN jako glob. deduktivní DB7 WSN jako relační DB TinyDB Nástupce Cougar a Directed Diffusion Distribuovaná na jednotlivé uzly (zrnka, motes) Rozhraní obdoba SQL či deklarativně Dokáže vyhodnocovat dotazy přes více uzlů, více zároveň Spravuje topologii sítě Agregace dat, cache – úspora energie Běží nad TinyOS –OS pro malá bezdrátová zařízení –Nízké energetické nároky –Zadarmo (BSD licence) Netriviální použití

Petr SobotkaWSN jako glob. deduktivní DB8 WSN jako relační DB Nevýhody ex. relačních řešení: Slabší vyjadřovací schopnost dotazu oproti deklarativním DB Obtížná práce globálně (přes více atributů různých uzlů) –Data vázána k jednotlivým uzlům – musí se projít a agregovat Neimplementují rekurzivní dotazy Nepodporují logické dotazy

Petr SobotkaWSN jako glob. deduktivní DB9 WSN jako deduktivní DB Lepší vyjadřovací schopnost, rekurzivní dotazy Datalog – oblíbený jazyk na kladení dotazů nad deduktivní DB Snlog Dialekt Datalogu vyvinutý pro WSN Ale deklarativní charakter Pro Low-level programátory Dotazy lokálně + musí se řešit síťové detaily a protokoly

Petr SobotkaWSN jako glob. deduktivní DB10 Příklad dotazů v Datalogu maTepleMisto(OblastID):- teplota(UzelID, Teplota), Teplota > 25, oblast(UzelID, OblastID). nebezpeci(OblastID) :- teplota(UzelID, T), T > 42, oblast(UzelID, OblastID). nebezpeci(OblastID) :- vlhkost(UzelID, H), H < 40, oblast(UzelID, OblastID), soused(OblastID, SousOblast), nebezpeci(SousOblast).

Petr SobotkaWSN jako glob. deduktivní DB11 WSN jako glob. deduktivní DB Celá WSN je jedna velká deduktivní DB Nahrazení TinyDB vlastní LogicQ Původní způsoby zpracování dotazů pro deduktivní DB nebyly vytvořeny pro WSN Typy zpracování dotazů Prologové (Prologue + DB) Shora dolů Zdola nahoru

Petr SobotkaWSN jako glob. deduktivní DB12 WSN jako glob. deduktivní DB V klasických deduktivních DB často preferován způsob „zdola nahoru“ Ale ve WSN máme v každém uzlu lokální data a posílat je všechny „nahoru“ pro každý dotaz by bylo drahé Použití způsobu „Shora dolů“ Šlo by omezit, ze kterých uzlů data chceme –Např. potvrzení faktu stačí od jednoho uzlu Vhodné pro rekurzivní dotazy Neměnné fakty lze cachovat centrálně Výsledky poddotazů lze využít pro filtraci následujících

Petr SobotkaWSN jako glob. deduktivní DB13 Příklad použití výsledků předchozích poddotazů horkyObjekt(ObjektID, OblastID):- detekuje(ObjektID, OblastID), teplota(ObjektID, T), T > 50 Dotaz ?-horkyObjekt(X,oblast70) Odešle se detekuje(ObjektID, oblast70) a na to odpoví jen relevantní část uzlů (nagativní mlčí) = uzly z oblasti 70 Každý získaný ObjektID se pak dá do teplota(…,T) Dokonce můžeme ještě dříve použít T > 50 a brát jen ty uzly

Petr SobotkaWSN jako glob. deduktivní DB14 LogicQ Namísto TinyDB poběží LogicQ na každém uzlu (nad TinyOS) Predikáty spojené s funkcí sensorů jsou zadány při instalaci např. teplota(Uzel1, T) – senzor dá do T naměřenou hodnotu Vyhodnocovač dotazů („nahoře“) má dáno, co poslat jako poddotazy „dolů“ (~iniciální pravidla v log. programování) Při startu se sestaví Směrovací strom Kořen je vstupní uzel Každý (kromě kořene) uzel má jen jednoho otce Slouží k jednoduchému přeposílání dotazů dle potřeby (pokud již uzel výše ve stromu sám neuspokojí)

Petr SobotkaWSN jako glob. deduktivní DB15 LogicQ Rozlišovány 2 typy poddotazů: Ověření faktu –detekuje(nádrž1, oblast70) – true/false –Lze splnit dříve než poslánio všem uzlům Získání všech splněných predikátů –detekuje(X, oblast70) – nádrž1, nádrž2, nádrž8, … –Musí se poslat všem uzlům (které zatím nevyloučeny)

Petr SobotkaWSN jako glob. deduktivní DB16 LogicQ Pseudokód vyhodnocování poddotazů: If (typ == overeni) { if (splnenoLokalne) posliNahoru(true); else posliDotazDetem; } Else //typ == ziskani všech splnenych { posliDotazDetem; if (necoLokalneSplnuje) posliNahoru(MnozinaSplnujici); }

Petr SobotkaWSN jako glob. deduktivní DB17 První měření LogicQ Pomocí TOSSIM (TinyOS Simulator) Předpokládáno spolehlivé spojení Měřené metriky: Úplnost (# získaných odpovědí / # vzniklých) Přesnost (# relevantních odpovědí / # získaných) Nákladnost (na energii, jako počet posílaných zpráv) Měřeno vůči standardní metodě „zdola nahoru“

Petr SobotkaWSN jako glob. deduktivní DB18 První měření LogicQ LogicQ dosáhl 100% přesnosti za téměř 100% úplnosti a nákladech ve většině případů nižší než při použití metody „zdola nahoru“ Úplnost měla drobné ztráty v důsledku zahlcení, avšak díky menšímu počtu poslaných zpráv k jevu docházelo méně často než ve druhém případě Při narůstajícím počtu uzlů se rozdíl v nákladech snižoval, jelikož naivní implementace LogicQ posílá při bindingu zprávu pro každou hodnotu zvlášť

Petr SobotkaWSN jako glob. deduktivní DB19 Shrnutí WSN jedna velká deduktivní DB Logická pravidla i dotazy snadno zadatelná přes všechny uzly (globálně) Podpora rekurzivních dotazů Optimalizace Dřívějším bindingem / splněním dříve Nedostatky (zatím) Naivní implementace dřívějšího bindování (jednotlivě a ne jako množiny – vícekrát posláno) Není navrhnuté řízení zahlcení

Petr SobotkaWSN jako glob. deduktivní DB20 Závěr Jedná se zatím jen o první pokusy nového řešení Na rozdíl od TinyDB, která je již řadu let úspěšně používaná Poskytuje ovšem již nyní směr vývoje WSN, který by mohl v řadě případů být lepším než stávající řešení

Petr SobotkaWSN jako glob. deduktivní DB21 Zdroje A System for Using Wireless Sensor Networks as Globally Deductive Databases Supasate Choochaisri, Chalermek Intanagonwiwat, wimob, pp , 2008 IEEE International Conference on Wireless & Mobile Computing, Networking & Communication,