Přerozdělování jako hlavní nástroj sociální politiky Úvod do sociální politiky Letní semestr akademického roku 2008/2009

Přerozdělování jako hlavní nástroj sociální politiky Prostřednictvím přerozdělování se korigují nerovnosti, které jsou výsledkem fungování trhu a které jsou považovány za příliš velké, netolerovatelné a neakceptovatelné v demokratické společnosti. Záměrem přerozdělování je tedy snížení nerovností a dosažení větší rovnosti v rozdělení příjmů, resp. majetku

Význam nerovnosti ve společnosti motivační funkce pro volbu životní dráhy a pracovní výkon jednotlivců diferenciační a integrační funkce – nástroj rozlišení společenských vrstev vliv na politické preference a stabilitu režimu

Typy ekonomické nerovnosti nerovnost v pracovních důchodech (odměna za práci) nerovnost ve vlastnických důchodech (z majetku)

Zdroje nerovnosti 1. schopnosti a dovednosti 2. intenzita práce 3. rozdíly v druhu profesní kariéry - odlišnosti v lidském a fyzickém kapitálu. 4. štěstí, náhoda a osud, atd. (Samuelson str. 648-650)

Povaha distribuce Mechanismus přerozdělování Trh zajišťuje primární distribuci. Jedinec získává příjmy z ekonomické aktivity a vlastnictví. Tyto příjmy vytvářejí základní nerovnost ve společnosti Stát zajišťuje sekundární distribuci . Vstupuje do systému a pomocí daní, dávek a příspěvků zmírňuje příjmovou nerovnost Redistribuce, sociální transfery

Redistribuční funkce státu Souvisí s politickými představami o míře rovnosti ve společnosti. Redistribuce probíhá Nepřímo – prostřednictvím progresivních daní (důchodových – mezd., i majetkových - prostřednictvím vyššího zdanění některého zboží, - dotováním ceny zboží Přímo prostřednictvím adresných peněžních transferů – dotací

Důvody přerozdělování ideologické, politické, mravní a ekonomické 4 důvody pro korekci primárního rozdělení, které se obecně sdílejí důstojný život pro všechny rovnost šancí pro všechny spotřeba veřejných statků odstranění deformací primárního rozdělování

Instituce a nástroje přerozdělování 1. soustavy veřejných rozpočtů na straně příjmů jde o výběr daní a poplatků, na straně výdajů o sociální transfery 2. instituce a nástroje soustavy národního pojištění

Problémy a otázky spojené s přerozdělováním: Míra redistribuce Směr redistribuce Limity přerozdělování Důvody přerozdělování Směr přerozdělování : vertikální, ( chudí – bohatí) horizontální (staří, mladí, nemocní, zdraví). Je-li základní institucí přerozdělování národní pojištění, pak dochází ve větší míře k horizontálnímu přerozdělování.

Další důvody přerozdělování představy o tom, jak rovná, resp. nerovná by měla být sekundární distribuce. Typy rovnosti: 1. rovnost v konečném příjmu nebo ve výsledku - t.j. všichni mají stejně - typický egalitářský přístup, 2. rovnost v minimálních standardech - nikdo nespadne pod určitou příjmovou hranici,

Pokračování 3. rovnost ve vstupech a rovnost ve výstupech, 4. Rovnost v přístupu (např. ke zdravotní péči) a rovnost příležitostí (ve vzdělávací politice). 5. rovnost ve spotřebě - všichni spotřebovávají stejné množství určité soc. služby.

Sociální spravedlnost Podle sociologického slovníku se pojem sociální spravedlnosti nejčastěji chápe jako historicky zakotvený požadavek na distribuci, příp. redistribuci materiálních hodnot, prestiže, odměn a sankcí. Bývá dáván do úzké souvislosti s požadavkem sociální rovnosti.

Principy sociální spravedlnosti princip zásluhovosti (”achievement principle”) - princip potřebnosti (”need principle”), princip rovnosti v odměně (”equality principle”) - princip souladu mezi ”vstupy a výstupy” (”equity principle”), - princip rovnosti příležitostí (”equal opporutnity”). Matějů 1995

Měření příjmové nerovnosti Gini koeficient Gini koeficientu lze porozumět pohledem na Lorenzovu křivku, která znázorňuje podíl celkového příjmu každého populačního podílu seřazeného podle úrovně příjmu Gini koeficient se zvyšuje se zvyšující se nerovností příjmů a naopak (v rozmezí hodnoty 0 až 1). Robin Hood koeficient (viz Samuelson – Ekonomie Urban, L.: Hospodářská politika)

Lorenzova křivka a Gini koeficient

Lorenzova křivka a Gini koeficient