Optokinetický a vestibulární nystagmus Iveta Chroustová 31.3.2014
Zraková dráha
Mimovolní oční pohyby u nystagmu Sakády: Extrémně rychlý (těkavý) pohyb očí, zajišťuje zachycení nového obrazu na periferii a rychlé nasměrování oka a sítnice tak, aby zachycený obraz (jeho část) byl promítnut do makuly Řízení sakád: pár vláken od tr. opticus se stáčí a vstupuje do dorsálních vrstev colliculus superior » ventrální vrstvy » tr. tectospinalis, tr. tectoreticularis » fasciculus long. m. » ncc. n. III., IV., VI. » pohyb Hladké sledovací pohyby: navazuje na sakádu a zajišťuje udržení obrazu na makule po dobu, kdy se sledovaný objekt pohybuje v zorném poli
Vestibulární nystagmus Vyvolán rotačním zrychlením Vychází z vestibulárního aparátu - výbavný i při zavřených očích nebo slepotě pravá levá Poloha vláskových buněk vzhledem ke kinociliím je v L a P vestibul. aparátu zrcadlově organizovaná => při otáčení vlevo: pohyb perilymfy vpravo - pravé ucho odklon stereocilie od kinocilie – HYPERPOLARIZACE (inhibice) pohyb perilymfy vpravo - levé ucho příklon stereocilie ke kinocilii – DEPOLARIZACE (excitace) => Excitační signal z levého ucha stimuluje (kontrahuje) levostranný m. rectus medialis (n.III.) a pravostranný m. rectus lateralis (n.IV.) => SYNCHRONIZOVANÝ POHLED OBOU OČÍ NA JEDNU STRANU (vpravo) Rotace vlevo, perilymfa vpravo (setrvačnost), oči vpravo Kalorický nystagmus: Vstříknutí studené nebo teplé vody do zvukovodu =>rotační pohyb lymfy => pohyb očí (vestibulární nystagmus)
Dráha reflexu Zrychlení => setrvačný pohyb perilymfy v opačném směru k pohybu Řasinky vláskových buněk v obou uších drážděny, ohýbají se; ale jejich uspořádání v obou uších vzájemně obrácené Z jednoho vestibulárního aparátu vysílán excitační, z druhého inhibiční signál -» ggl. vestibulare -» pars vestibularis n. VIII. -» most, vestibulární jádra; přepojení na: Tr. vestibulospinalis Tr. vestibulocerebellaris Fasciculus longitudinalis medialis: =» ncc. n. III., IV., VI. =» pohyb Při zpomalování jsou cristae ampullares drážděny v opačném směru – aparát při zrychlování vysílající inhibiční signál, je teď excitační =» pohyb očí opačný
Kladné vs. záporné zrychlení Při kladném rotačním zrychlení (rozjíždění), jde rychlá složka po směru a pomalá proti směru pohybu Při záporném rotačním zrychlení (zpomalování), jde rychlá složka proti směru a pomalá složka po směru pohybu (zrychlení přechází ve stav nulového zrychlení, tělo i perilymfa se pohybuje, stálou rychlostí - zrychlení je nulové. Při zpomalování pohybu perilymfa setrvačností „narazí“ více na pravou stranu polokruhového kanálku » vláskové buňky jsou drážděny v opačném směru než předtím)
Optokinetický nystagmus Zajišťuje automatické směrování obou očí na pohybující se předmět nebo na stabilní předmět při pohybu Jasně patrný např. při sledování krajiny z rychle jedoucího vlaku Informace o sledovaném objektu a jeho pohybu jde zrakovou drahou do zrakové kůry -» jádra mostu -» vestibulární mozeček -» vestibulární jádra Pohyb objektu do prava: =» excitace levostranného jádra n. III. (-» kontrakce m. rectus medialis) =» excitace pravostranného n. IV. (- » kontrakce druhostranného m. rectus lateralis) =POHYB OBOU OČÍ VE SMĚRU POHYBU PŘEDMĚTU Skladá se z pomalé sledovací složky a rychlé sakadické složky
Dráha reflexu Zrakovou dráhou přichází do korových oblastí informace o sledovaném objektu a o jeho pohybu » tr. kortikotectalis » praetektální jádra a colliculi superiores » Jádra pontu » vestibulocerebellum » vestibulární jádra » excitace nc. n. III. v jedné polovině kmene Kontrakce m. rectus medialis u jednoho oka » excitace nc. n. IV. v druhé půlce kmene Kontrakce m. rectus lateralis u druhého oka
Díky za pozornost!
Literatura Guyton and Hall Textbook of medical physiology. Saunders. 2011 Králíček, P.: Úvod do speciální neurofyziologie. Galén. 2011 Trojan, S. a kol.: Základy fyziologie. Grada. Praha