Obecná neurofyziologie Axonální transport Transdukce nervového signálu na buněčné úrovni Typologie nervových vláken Regenerace nervové tkáně Olga Vajnerová, Ústav fyziologie 2. LF UK v Praze
Axonální transport (axoplasmatický, axonový transport) Anterográdní Proteosyntéza v buněčném těle (ER, Golgiho komplex) Retrográdní Přenos chemických signálů z periferie
Anterográdní transport Anterográdní transport rychlý (100 - 400 mm/d) MAP kinesin/mikrotubuly neurotransmitery ve vezikulách a mitochondrie pomalý (0,5 – 10 mm/d) mechanismus neznámý komponenty cytoskeletu (aktin, myosin, tubulin), metabolické komponenty Retrográdní transport rychlý (50 - 250 mm/d) MAP dynein/ mikrotubuly staré mitochondrie, vezikuly (pinocytóza, receptorem zprostředkovaná endocytóza, transport např. růst. faktorů),
Axonální transport v patogenezi nemocí Vzteklina replikace viru - ve svalových buňkám - v nervových buňkách (retrográdní transport) - CNS behavior projevy a anterográdní transport - v buňkách slinných žláz Tetanus (Clostridium tetani) toxin je transportován retrográdně vyloučen z těla nervové buňky vychytáván zakončeními okolních buněk
Axonální transport ve výzkumu NS Zkoumání nervových zapojení Anterográdní transport Radioaktivně značené AK (inkorporace do proteinů, transport, detekce autoradiograficky) Injekce do oblasti těla neuronu, identifikuje se distribuce axonů Retrográdní transport Křenová peroxidáza proniká do axonálních zakončení, transportuje se do těla neuronu, je možno ji vizualizovat. Injekce do oblasti axonálního zakončení neuronu, identifikuje se tělo neuronu.
Transdukce nervového signálu na buněčné úrovni Somatodendritická část – pasivní propagace signálu, s dekrementem Axonální část –akční potenciál, šíření bez dekrementu, zákon vše nebo nic
Klidový membránový potenciál Každá živá buňka v organismu
Membránový potenciál není potenciál Membránový potenciál není potenciál. Je to rozdíl dvou potenciálů, tedy je to z fyzikálního hlediska napětí na membráně.
Klidový membránový potenciál K+ uniká z buňky po koncentračním gradientu A- nemohou uniknout z buňky K+ A- + - Na+ Cl- Na vnější straně membrány je více kladných nábojů Na vnitřní více záporných Vzniká elektrický gradient
Transdukce nervového signálu na buněčné úrovni Axonální část –akční potenciál, šíření bez dekrementu, zákon vše nebo nic
Axon – šíření signálu bez dekrementu Práh Zákon vše nebo nic
Akční potenciál Vodivost membrány pro Na+ a pro K+
Akční potenciál
Propagace akčního potenciálu po axonu
Dendrit a soma – šíření signálu s dekrementem
Přenos signálu: dendrit – iniciální segment
Vznik akčního potenciálu elektrický stimulus senzorický vstup neurotransmiter na synapsi
Axonální část AP – Ca2+ kanály – vylití neurotransmiteru
Somatodendritická část Receptory na postsynaptické membráně Excitační – otevření kanálu pro Na+, Ca2+ depolarizace membrány Inhibiční - otevření kanálu pro K+, Cl- hyperpolarizace membrány EPSP – excitační postsynaptický potenciál IPSP – inhibiční postsynaptický potenciál
Excitační a inhibiční postsynaptický potenciál
Inerakce synapsí
Sumace prostorová a časová Prostorová sumace Časová sumace Presynaptický AP Postsynaptický EPSP Čas Čas
Potenciálové změny v oblasti iniciálního segmentu Interakce všech synapsí Prostorová sumace – proudy z mnoha vstupů se sčítají Časová sumace – jestliže AP přichází v kratším intervalu, než je trvání EPSP Iniciální segment
Transdukce nervového signálu na buněčné úrovni EPSP IPSP Initial segment AP Ca2+ influx Neurotransmitter Neurotransmitter releasing
Modulace signálu aktivitou jednotlivé buňky Discharge configurations (Pálící vzorce různých buněk) EPSP IPSP
Modulace signálu aktivitou jednotlivé buňky 1. AP, napětím ovládané Na+ kanály na těle buňky v oblasti iniciálního segmentu 2. ADP, after depolarization (následná depolarizace), vysokoprahové Ca2+ kanály na dendritech, aktivované AP 3. AHP, after-hyperpolarization, Ca2+ ovládané K+ kanály 4. Rebound depolarizace nízkokoprahové Ca2+ kanály, deinaktivované během AHP, aktivované, když se hyperpolarizce zmenší, pravděpodobná lokalizace na těle neuronu Modulace signálu aktivitou jednotlivé buňky Threshold RMP Hammond, C.:Cellular and Molecular Neurobiology. Academic Press, San Diego 2001: str. 407.
Vznik akčního potenciálu elektrický stimulus senzorický vstup neurotransmiter na synapsi
Senzorický vstup Senzorická transdukce – konverze stimulu z vnějšího nebo vnitřního prostředí na elektrický signál Fototransdukce Chemotransdukce Mechanotransdukce Signály: zvukové vlny (sluch), chuť, foton (zrak), dotek, bolest, čich, svalové vřeténko
Osmoreceptory, termoreceptory Senzorický vstup Senzorická transdukce – konverze stimulu z vnějšího nebo vnitřního prostředí na elektrický signál Fototransdukce Chemotransdukce Mechanotransdukce zvukové vlny (sluch) Dotek Bolest svalové vřeténko Chuť Bolest čich foton (zrak) Osmoreceptory, termoreceptory
Typologie nervových vláken
Myelinizace Lokální proudy musí urazit větší vzdálenost než dosáhnou přístupu k axoplasmě v místě dalšího Ranvierova zářezu (saltatorní vedení) Způsob, jak zlepšit vedení v axonu je jeho myelinizace
Složený akční potenciál Záznam AP na periferním nervu Jestliže mají všechna vlákna jednotnou rychlost vedení Jestliže mají jednotlivá vlákna různou rychlost vedení
Smíšený nerv se všemi typy vláken
Klasifikace nervových vláken podle Erlangera - Gassera
Klasifikace nervových vláken podle Lloyda
Dva odlišné systémy klasifikace nervových vláken
Myelinizace axonu v periferním NS Degenerace a regenerace axonu Myelinizace axonu v periferním NS Schwannova buňka
Myelinizace axonu v periferním NS Basal lamina
Poškození axonu v PNS Komprese, rozdrcení, přetětí – degenerace distální části (walleriánská degenerace, odstranění makrofágy) Zůstávají Schwannovy buňky a bazální lamina (Büngnerův proužek) Proximální pahýl dorůstá (axonal sprouting) Prognosis quo ad functionem Komprese, rozdrcení – dobrá, nalezení správného cíle na periferii Přetětí – horší, regenerace méně pravděpodobná
Myelinizace axonu v centrálním NS
Poškození axonu v CNS Oligodendrocyty netvoří Büngnerův proužek Regenerace není možná
Poškození axonu v PNS při amputaci Proximální pahýl vrůstá do pojivové tkáně (není navazující Schwannova buňka) Slepý konec tvoří neurom – fantómová bolest