Válka v Jižní Osetii Bc. Klára Dostálová

Jižní Osetie - poloha Kavkaz je jedním z etnicky nejpestřejších regionů světa (střetává se zde křesťanství s islámem, etnické menšiny, jazyková různorodost) zdroj: wikipedia.org

Jižní Osetie – obecné informace Rozloha: necelých 4 000 km2 Počet obyvatel: asi 75 000 Hustota obyvatel: 20 obyv./km2 Hlavní město: Cchinvali Měna: ruský rubl Obyvatelstvo: Osetinci (menšiny: Gruzínci, Rusové, Arméni) Od Gruzie se odtrhla za pomoci Ruska dvě její autonomní území: Abcházie a Jižní Osetie

Historie oblasti Jižní Osetie Středověk – byzantský vliv Poté zde vládnou Mongolové a proniká sem islám (dnes islámská menšina) 1774 – Severní Osetie připojena k Rusku ⇒ část Osetinců emigruje do Gruzie V rámci sovětské Gruzie je J.Osetie autonomní oblastí 1990 – nezávislost Gruzie; J.Osetie ztrácí status autonomní, ale poté ho získává zpět

Charakteristika konfliktu v J. Osetii Název konfliktu: Gruzínsko-osetinský konflikt (popř. později Rusko-gruzínský konflikt) Předmět sporu: autonomní status J. Osetie První střety již v roce 1989 (nepovažují se za válku - podle údajů UCDP o počtech obětí) 1989-1992 konflikt vnitrostátní (Gruzie vs. jednotky Národní fronty J.Osetie) 8. – 16. 8. 2008 – tzv. srpnová válka (Gruzie vs. J.Osetie a vnější interakce Ruska)

Aktéři konfliktu Gruzie – státní aktér; 1921-1991 součástí SSSR; vysoký počet menšin: oblasti J.Osetie, Abcházie, Adžarie; jazykové i náboženské rozdíly Ruská federace – státní aktér; největší stát světa; multietnická skladba obyvatelstva Jižní Osetie – nestátní aktér; na severu hraničí s federální republikou RF S.Osetií (kde jsou titíž Osetinci), jinak je obklopena gruzínským teritoriem

Příčiny konfliktu v r. 2008 Březen 2008 – Rusko vypovědělo rozhodnutí Rady prezidentů SNS z roku 1996 o ekonomických, obchodních, finančních a dopravních sankcích vůči Abcházii Duben 2008 – Putinovo nařízení: Rusko navázalo právní, ekonomické a politické vztahy se separatistickými oblastmi; nad územím Abcházie sestřelen gruzínský bezpilotní letoun Červenec 2008 – atentát na šéfa osetinské policie a lídra Osetinců; ruské vojenské cvičení Kavkaz 2008 – ruské jednotky se nestáhly

Průběh války v srpnu 2008 Konec července – občasné přestřelky v jihoosetské zóně konfliktu 1. 8. – vzájemné ostřelování pozic separatistů a gruz. ozbrojených sil zesílilo 7. 8. – separatisté zaútočili proti gruz. Vesnicím, prezident Saakašvili nařídil jednostranné příměří, ale o půlnoci ho zrušil a dal rozkaz k zahájení útoku na Cchinvali

Ruská strana reagovala vysláním svých vojenských jednotek Vzdušné síly Ruské federace podnikly strategické bombardování gruzínského území 10. 8. – Ruské jednotky bombardují strategicky klíčové město Gori a Tbilisi, v podvečer vyhlašuje gruz. Prezident zastavení bojových akcí a žádá Rusko o příměří, to však nereaguje 16. 8. – podepsání dohody o příměří

Následky války Drastický dopad na ekonomiku a infrastrukturu Gruzie – zničeny železnice, mosty, továrny Z celkového počtu obětí (UCDP uvádí 859) tvořili polovinu civilisté Zónu bojových operací opustilo téměř 140 000 osob, z nichž se do svých domovů mohlo vrátit asi 100 000 Většinu uprchlíků, jež se nemohou vrátit, tvoří etničtí Gruzínci, kteří žili v oblasti J. Osetie

Důsledky války Z geopolotického hlediska upevnil konflikt postavení Ruska v regionu Následkem konfliktu se Abcházie a J. Osetie ocitly pro nejbližší budoucnost mimi jakoukoliv kontrolu Gruzie Konflikt mimo jiné ukázal, že v podobných situacích nemá západ dostatečné páky na to, jak ovlivnit chování Ruska Na příměří dohlíží pozorovatelská mise EU, v Abcházii a Jižní Osetii ale zůstává asi 3700 ruských vojáků Jihoosetská vláda v roce 2009 poskytla Rusku na 99 let pozemky pro vybudování vojenských základen

Evropská unie a tato válka Jednání jménem celé EU vedl prezident Francie Nikolas Sarkozy – vyjednal šestibodový dokument o příměří a zastavení palby, které prezident Ruské federace Medvěděv a gruzínský Saakašvili podepsali 16. 8. 2008 NATO a tato válka NATO ostře odmítlo ruský zásah jako nepřiměřený a podpořilo územní celistvost a suverenitu Gruzie, tak jako EU

Zdroje VLKOVÁ, Věra. Rusko-gruzínský konflikt v Jižní Osetii a potenciální role EU v jeho řešení [online]. 2010 [cit. 2013-09-22]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Petra Kuchyňková. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/217578/fss_b/ SOGHOMONYAN, Artem. Ozbrojené konfllikty po skončení studené války na Kavkaze [online]. 2012 [cit. 2013-09-22]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Zdeněk Kříž. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/144922/fss_m/ URBÁNKOVÁ, Veronika. Potenciál Evropské unie při řešení „zamrzlých“ konfliktů: případová studie Gruzie [online]. 2013 [cit. 2013-09-22]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Petra Kuchyňková. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/386019/fss_b/ MATULOVÁ, Lucie. Rusko - gruzínské vztahy a válka o Abcházii a Jižní Osetii [online]. 2009 [cit. 2013-09-22]. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta mezinárodních vztahů. Vedoucí práce Vladimír Prorok. Dostupné z: http://www.valka.cz/clanek_13661.html