KRÁTKÉ OHLÉDNUTÍ ZA SVĚTOVÝM HOSPODÁŘSTVÍM

Šoa

Formování sovětského hospodářského systému VŘSR 1917 – v březnu svržen car, v říjnu (listopadu) převzali moc bolševici požadavek nacionalizace půdy – zrušit soukromé vlastnictví půdy pokládaly chudší vrstvy za nejschůdnější cestu, jak zlomit nadvládu statkářů, získat bezplatně do užívání další půdu Dekret o půdě z 8.-9. listopadu nacionalizoval veškerou půdu a zkonfiskoval pozemkový majetek statkářů, carské rodiny a církve, znárodněny byly budovy, stroje, potahy, inventáře, lesy, vodní plochy, nerostné bohatství rolníci získali bezplatně do užívání 165 mil. hektarů půdy masivní podpora bolševiků

Znárodnění zpočátku převládala soukromá zemědělská malovýroba nové formy hospodaření – sovchozy a kolchozy (40 až 60 členů na 1 až 2 hektary půdy) (Zpočátku celkem 3 až 4% celkové zemědělské půdy) dělnická kontrola výroby a rozdělování – předehra ke znárodnění velkých soukromých podniků – rozhodnutí závazná pro podnikatele znárodněn celý bankovní systém anulovány nároky na úroky a splátky půjček znárodněna železniční a lodní doprava a zahraniční obchod postupně znárodňovány soukromé podniky

Charakter hospodářství válečné hospodářství rolníci povinni odvádět všechnu zemědělskou produkci nad osobní potřebu – bez adekvtáního ekvivalentu  nehospodárnost lístkový systém, pracovní povinnost městského obyvatelstva znárodněny drobné podniky (nad 10 pracovníků) naturalizace hospodářství, hyperinflace, návrat k peněžníu systému v r. 1921 výbory vesnické chudiny – zabavovaly zatajené zásoby obilovin – vybaveny i trestní pravomocí – přerozděleny miliony hektarů půdy válka, teror a hlad si vyžádal v Rusku v letech 1914-21 kolem 19 milionu obětí povstání  Nep (Nová ekonomická politika) elektrifikace

Nep zavedená pevná daň – po její úhradě mohli rolníci prodávat svou nadprodukci zaveden zlatý rubl, volný obchod, rozšiřují se družstva chozraščot – obchodní principy zaváděné do státních podniků privatizace, pronájmy podniků družstvům, soukromníkům formou koncesí i zahraničnímu kapitálu 5 sociálně ekonomických sektorů socialistický státně kapitalistický soukromokapitalistický zbožní malovýroba (3/4 populace, 51% výroby) naturální zemědělská malovýroba

1922 – založen SSSR 21.1.1924 zemřel V.I.Lenin nástupcem po vnitropolitických bojích J.V.Stalin přetrvával agrární charakter ekonomiky (82%) 60% negramotných obyvatel plán industrializace odklon od Nepu – přechod k centrálně direktivnímu řízení 1927 – masová kolektivizace zemědělství 1928 – 1932 – první pětiletka – cílem vybudování základů socialistické ekonomiky

První pětiletka nedostupné relevantní statistiky obrovský skok v rozvoji průmyslu otrocká práce politických vězňů amdministrativně direktivní soustava plánování a řízení Podnikům se ukládaly – výrobní úkoly, pracovní síly, mzdové fondy, dodavatelé, odběratelé, ceny, zisk, ztráta, investice – odpisy, zisky a daně se odváděly do státního rozpočtu a zde se přerozdělovaly chování podnikové sféry se soustředilo na licitaci s nadřízenými orgány při určování plánovaných úkolů – preferována „třídní uvědomělost“ na úkor odbornosti platová nivelizace – nebyl zájem se lépe kvalifikovat

Obilní problém kolektivizace rolnických hospodářství kolchozní systém uplatňován při realizaci plánů 8,5 mil. drobných rolníků, 15 mil. středních kulaků přes milion – dodávali pětinu produkce 1600 sovchozů obdělávalo 1% půdy, kolchozy 2% kolchozy, na něž se zemědělství převáděly nelze považovat za družstva – absence dobrovolnosti a vnitřní demokracie – nátlak, minimální odměny vedly k nižší produkci hromadné vybíjení dobytka – pokles o 45% hlad nevolnický systém – rolníci nedostávali občanské průkazy majetek kulaků konfiskován 3 miliony mrtvých – hlad, teror, životní podmínky

Kolektivizace v roce 1928 nebylo ve městech co jíst – Stalin poslal na venkov 30 000 ozbrojených činovníků strany – rabování, zvěrstva – oficiálně „soutěžení mezi organizacemi pro vyvlastňování obilí“, „administrativní přehmaty“ 1928 hlášeno 1400 rolnických „teroristických akcí“ (rolníci se bránili zabavování potravin) Stalin „likvidovat“, „pokud se někdo domnívá, že se politické úkoly dají provádět bez nepříjemných průvodních jevů, není marxista, ale hlupák“ Stalin naposledy navštívil jakoukoliv vesnici naposledy v roce 1928 – kolektivizaci provedl z Kremlu, týkala se 105mil. obyvatel

Kolektivizace rozhodnutí kolektivizovat násilím přišlo náhle na konci roku 1929 Stalin: „zlikvidovat kulaky jako třídu“ politika vyhlazování 3 roky před Hitlerovým převzetím moci, 12 let před tzv. „konečným řešením“ chudším rolníkům se doporučovalo, aby plenili domy vyvlastňovaných kulaků a pořádali na ně štvanice brzy „kulak“ = jakýkoliv zemědělec aktivně se stavějící proti kolektivizaci, často zoufalý odpor celých vesnic – obklíčila je policie a vojenské jednotky používající metod, jež později detailně napodobil Hitler, byly oběti buď postříleny na místě nebo nacpány do nákladních automobilů k deportaci „pravděpodobně nejrozsáhlejší a nejničivější válečné tažení, které kdy stát podnikl

Kolektivizace Churchill: „Stalin mi lhostejně sdělil, že se vypořádal s deseti miliony sedláků“. Podle nejhorších odhadů bylo krom zabitých nebo popravených rolníků transportováno 10 až 11 milionu lidí na sever a z nich třetina poslána do koncentračních táborů, třetina do exilu, třetina byla popravena nebo zemřela na cestě. Uměle vyvolaný hladomor – sedláci obilí raději pálili, než aby je odevzdávali, rozbíjeli nářadí, porazili 18 milionu koní, 30 milionu kusů dobytka, 100 milionu ovcí a koz (2/3) Stalin i přesto obilí vyvážel do zahraničí, aby zaplatil dovážené stroje, hlavně pro válečný průmysl. V období kolektivizace a „likvidace tříd“ od roku 1929 do r. 1936 zemřelo násilnou smrtí 10 milionů mužů, dětí a žen…..

Druhý pětiletý plán více prostředků na zvýšení úrovně lidí – školení do strojírenství brutální metody – podpora dělníků, mládeže a vesnické chudiny direktivní plánování 1937 – 243 tisíc kolchozů – 93% rolnických hospodářství, 99% půdy 1937 – státní sektor 99,1% národního důchodu, 99,8% průmyslové výroby, 98,5% zemědělské výroby maloobchodní obrat – 100% státní podíl slabě rozvinutá země

ČSR před 2. světovou válkou v zemědělství evropský průměr (VB dvojnásobek produkce) produktivity práce – Itálie stejná, VB, Švédsko dvojnásobek, nejpokročilejší země 2-2,8x hektarový výnos – 1,66t, evropský průměr 1,47t, Německo 1,97t na 1 traktor připadalo v evropě 1275ha půdy, v ČSR 1582ha, ve VB 247ha, v Německu 806ha) obrat zahraničního obchodu na 1 obyvatele v ČSR index 100, Belgie-Lucembursko 360, VB 200, Německo 128, Francie 84, Itálie 46

ČSR před 2. světovou válkou na 1 osobní automobil 132 obyv., Francie 19, Německo 49, Itálie 103 průměrná délka života 53,5 roku kojenecká úmrtnost 1,17 reálné mzdy oproti Praze – USA, Kanada, Austrálie 3-4x vyšší, Londýn 2x, Stockholm vyšší o 78%, Berlín o 46%, Vídeň, Řím, Varšava o něco nižší národní důchod 14. v Evropě, 18. na světě pomyslný přechod mezi vyspělou a rozvinutou Evropou

Důvody k poválečné integraci zabezpečení míru na Evropském kontinentě překonání nacionalisticky orientovaných státních struktur umožnění společného trhu

ESUO Evropské společenství uhlí a oceli Pařížská smlouva – 1951 (na 50 let) Fr, Něm, Ita, Bel, Niz, Luc od 1.1.2002 neexistuje komise (exekutiva), rada ministrů (legislativa), parlamentní shromáždění, soudní důvr

EHS, Euratom Evropské hospodářské společenství 1957 – Římské smlouvy (platnost od 1958) vytvoření společného trhu Euratom Evr. společenství pro atomovou energii Všechny smlouvy od 1967 Smlouvami o evropských společenstvích. 1968 – celní unie (v zemědělství pomaleji)

Evropská Unie 1992 – Maastrichtská smlouva 3 pilíře Evropské společenství (EHS) Společná zahraniční a bezpečnostní politika Justice a vnitřní bezpečnost

Světová banka Tvořena Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj (IBRD) a Mezinárodní asociací pro rozvoj (IDA). Založena v r. 1944 na Bretton Woodské konferenci v New Hampshire na pomoc obnovy zemí postižených válkou. V současné době 185 členů. Zpočátku tržní struktura – AAA status. 1960 – Mezinárodní asociace pro rozvoj – pomáhat nejméně rozvinutým státům (zejména aby se nepřiklonily na stranu SSSR) 1968 – přímé zaměření na odstraňování chudoby

Světová banka - program Investice do lidského rozvoje Ochrana životního prostředí Podpora soukromého sektoru Podpora ekonomických reforem Potírání korupce Pomoc zemím postižených konfliktem Stimulace investic

Mezinárodní měnový fond rovněž v Bretton Woods v r. 1944 přidružná organizace OSN má usnadňovat mezinárodní měnovou spolupráci podporovat stabilitu měnových kurzů podporovat státy s hospodářskými potížemi 185 členských států

Literatura Paul Johnson – Dějiny 20. století Pavel Sirůček – Hospodářské dějiny a ekonomické teorie Alexandr Solženicyn – Souostroví Gulag; Jeden den Ivana Děnisoviče Primo Levi – Je-li toto člověk George Orwell – Farma zvířat; 1984 Art Spiegelman - Maus Robert Merle – Smrt je mým řemeslem E. Fiedler, B. Siebertová, A. Kilian - Svědkové z továrny na smrt R. Vrba - Utekl jsem z Osvětimi J. Arad - Belzec, Sobibor, Treblinka R. Glazar - Treblinka, slovo jak z dětské říkanky S. Zámečník - To bylo Dachau O. Kraus, E. Kulka - Noc a mlha Y. Ternon - Genocidy XX. století T. Kulišová - Malá pevnost Terezín H. Amesbergerová, K. Auerová, B. Halbmayrová - Sexualizované násilí D. Hájová – Ravensbrück a mnoho dalších

Film Schindlerův seznam Jdi a dívej se Shoah Pianista Pád třetí říše Norimberský proces a mnoho dalších

Po osmi měsících "phoney war", podivné války, kdy Francouzi seděli bez hnutí v Maginotově linii, se stalo, co kdekdo čekal: Němci zahájili ofenzívu. Evropské země padaly jedna po druhé pod dlouho připravovanými bleskově provedenými údery německé válečné mašinérie, na souši, na moři, pod mořem a ve vzduchu: Dánsko, Norsko, Lucembursko, Belgie, Holandsko a v červnu 1940 Francie. Hitler v Paříži tančil radostí nad úspěchy, dosaženými v rekordně krátké době revoluční, dosud neznámou válečnou taktikou. Bylo to tak oslnivé, že Molotov jménem sovětské vlády jako jeden z prvních blahopřál Hitlerovi k tomuto "skvělému výkonu německých branných sil". Anglie, kterou oddělovalo od nepřítele pár kilometrů lamanšského průlivu, zůstala sama ve vojenském konfliktu, který se zdál už rozhodnut ve prospěch osy. Jenže, jak jednou řekl Churchill, tihle britští ostrované jsou zvláštní lidé: čím je nebezpečí větší, tím jsou klidnější; když je bezprostřední, jsou odhodlaní; a když je smrtelné, jsou nezlomní. A opravdu: my, kteří jsme s Angličany a se Spojeným královstvím měli tu čest bezprostředně a společně prožívat válečné osudy, můžeme dosvědčit, že tento lid si počínal příkladně statečně a skromně zároveň, inteligentně, ale také s humorem - to všechno v rámci plně fungujících demokratických institucí pod vedením vlády Jeho Veličenstva, při zachování všech základních svobod a občanských práv. Po pádu Francie nastaly těžké doby. Spojené království zůstalo samo ve válce, kterou Hitler pokládal už za vyhranou. Všechno nasvědčovalo tomu, že je jen otázkou čau, kdy anglická ostrovní pevnost bude námořní blokádou a leteckými nálety sražena na kolena a požádá o příměří. Hitler a jeho maršálové s tím počítali vcelku najisto. ... Invazi ostrova, kódovanou jako "Lvoun", připravovali Němci od počátku války. "Náš osud," vzpomíná Churchill, "závisel na vítězství ve vzduchu." Svým rozsahem dosud nevídaná německá letecká armáda byla připravena k útoku z letišť podél celého belgického a francouzského pobřeží průlivu: 2669 letadel, z toho 1361 bombardérů. Bitva, která už přešla do válečných análů jako Bitva o Británii, začala 10. července 1940. Britská města hořela pod jejich náporem, desetitisíce civilistů zahynulo v troskách, britští stíhači měli velké ztráty, ale převyšovali Němce kvalitou svých strojů, výcvikem a odvahou. Luftwaffe nasadila do bojů podstatnou část svých sil; Londýn (bombardovaný nepřetržitě 57 nocí) přesto nepodlehl. Ponorková válka rovněž nepřinesla předpokládané výsledky, takže Führer musel několikrát odložit zahájení operace "Lvoun". Nakonec k ní nikdy nedošlo. V říjnu velká Bitva o Británii skončila, nálety ovšem pokračovaly, Němci pouze změnili taktiku: od soustředěného masívního náporu k leteckým útokům na výdrž - až do úplného vyčerpání. "Vyčerpání?! Ale koho?" komentoval Churchill s vyzývavostí jemu vlastní. Britský zbrojní průmysl nejenže nebyl zničen, ale pracoval dál plnou parou. Spojenecké operace v libyjské poušti byly úspěšné. A tak v tom rozhodujícím roce 1940, kdy Británie po šest měsíců sama odolávala největší válečné mašinérii všech dob a kdy vítězství nacistů se zdálo na dosah ruky, osamělý ostrovní odpůrce vydržel a vytrval. Pavel Tigrid – Kapesní průvodce inteliegentní ženy po vlastním osudu