11. CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELE A FORMOVÁNÍ POPTÁVKY 1 Chování spotřebitele a formování poptávky
11. CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELE A FORMOVÁNÍ POPTÁVKY
6 Chování spotřebitele Chování jednotlivců, resp. Všech ekonomických subjektů lze vysvětlit na základě porovnávání efektů ekonomické aktivity a „újmů“ (výdajů, nákladů) Efektem se rozumí užitek plynoucí ze spotřeby statků Újmou – vynaložení důchodu (příjmu) na statky
11. CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELE A FORMOVÁNÍ POPTÁVKY
10 Rozhodování spotřebitele Pro spotřebitele z předchozího vyplývají následující dva základní problémy: Jak důchod získat? Jak důchod vynaložit?
11. CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELE A FORMOVÁNÍ POPTÁVKY 11 Racionální spotřebitel Spotřebitel, který svůj užitek maximalizuje = = racionálně jednající spotřebitel Jaký užitek spotřebitel získá, vyplývá z jeho preferencí… Co preferuje student v hospodě se stokorunou? 4 piva 3 piva + tyčinky 2 piva + panáka + tyčinky 1 pivo + cigarety 3 kofoly 2 vína + 2 mattonky 1 čaj + …. + ušetřit na další hospodu 8 piv + …. + slib, že to do týdne vrátí….
11. CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELE A FORMOVÁNÍ POPTÁVKY 12 Měření užitku 2 přístupy k měření užitku Kardinalistický Ordinalistický
11. CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELE A FORMOVÁNÍ POPTÁVKY 13 Celkový a mezní užitek celkový užitek mezní užitek bod nasycení TU (total utility) statek Statek Užitek závisí nejen na množství statků, ale také na: psychologických faktorech zkušenostech spotřebitele tradicích apod. V případě většího množství různých statků se uživatel rozhoduje pro ideální kombinaci statků, která by zajistila jeho maximální užitek užitek statku tedy závisí na množství na jiných statků MU (marginal utility)
11. CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELE A FORMOVÁNÍ POPTÁVKY 14 Ordinalistická verze užitku Vychází z předpokladu, že užitek není přímo měřitelný, ale že spotřebitel preferuje určitou spotřební situaci a že lze určit, zda užitek klesá nebo roste s množstvím spotřebovávaného statku. Spotřebitel je schopen seřadit kombinace statků dle jejich užitku na základě svých preferencí (ale není schopen vyčíslit celkový užitek).
11. CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELE A FORMOVÁNÍ POPTÁVKY 15 Indiferenční křivky -zobrazují všechny kombinace odpovídající stejnému užitku -klesají a jsou konvexní -neprotínají se -v jakékoliv spotřební situaci vždy se nacházíme na jedné z indiferenčních křivek (užitku) Kardinalisté – křivka by byla konkrétní úrovní užitku Ordinalisté – křivky jsou seřazeny dle preferencí Y X U1U1 U2U2 U3U3 směr preferencí
11. CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELE A FORMOVÁNÍ POPTÁVKY 16 Statky dle indiferenčních křivek Y X YY Y X XX Nežádoucí statek Žádoucí statek Lhostejný statek Dokonalé substituty Dokonalé komplementy
11. CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELE A FORMOVÁNÍ POPTÁVKY 17 Linie rozpočtu (rozpočtové omezení) Spotřebitel se rozhoduje mezi množstvím statku X za určitou cenu (Px) a množství statku Y za určitou cenu (Py). Kombinace těchto statků jsou limitovány důchodem spotřebitele – rozpočtovým omezením, graficky vyjádřeným jako linie rozpočtu. Y X Soubor tržních příležitostí I = P x *X + P Y *Y
11. CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELE A FORMOVÁNÍ POPTÁVKY Mezní míra substituce Mezní míra substituce ve spotřebě = směrnice indiferenční křivky užitku (Marginal rate of substitution in consumption) Mezní míra substituce ve směně = směrnice linie rozpočtu (Marginal rate of substitution in exchange) 18 Y X U MRS C Y X MRS E
11. CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELE A FORMOVÁNÍ POPTÁVKY Optimum spotřebitele 19 U1U1 U2U2 U3U3 X0X0 X Y0Y0 Y 1)Spotřebitel obdrží důchod 2)Výše důchodu rozhoduje o umístění linie rozpočtu 3)Určuje sklon linie rozpočtu tím i mezní míru substituce ve směně 4)Maximální užitek spotřebitele omezený v daném okamžiku jeho důchodem graficky je dostupný na nejvýše umístěné indiferenční křivce užitku 5)MRS C = MRS E Přebytek spotřebitele – rozdíl mezi užitkem a výdaji na jeho získání (jakýkoliv užitek pod U 2 )
11. CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELE A FORMOVÁNÍ POPTÁVKY Vliv výše důchodů na spotřebu statků Normální statky – s růstem důchodu roste i nakupované množství Méněcenné statky (Inferior goods) – S růstem důchodu klesá i nakupované množství Luxusní statky – množství nakupovaného statku roste rychleji než důchod
11. CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELE A FORMOVÁNÍ POPTÁVKY Cenová spotřební křivka Cena Y je konstantní Důchod vzroste Optimum spotřebitele se změní Soubor kombinací statků X a Y maximalizujících užitek spotřebitele při různých cenách statků X vyjadřuje tzv. „cenová spotřební křivka“ (Price Consumption Curve) Y X H PCC J1J1 J2J2 J3J3
11. CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELE A FORMOVÁNÍ POPTÁVKY Poptávka Y X H PCC J1J1 J2J2 J3J3 P P1P1 P2P2 P3P3 D Změna ceny se při konstantním důchodu a konstantní ceně statku Y projeví posunem po křivce potpávky. Ze 2 následujících důvodů: 1.Substituční efekt – změna poptáveného množství relativně dražšího statku za statek relativně levnější (cena roste, popt. množství kelasá). Dochází k posunu po indiferenční křivce. 2.Důchodový efekt – změna poptávaného množství statku v důsledku změny reálného důvodu. Dochází ke změně indiferenční křivky.
11. CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELE A FORMOVÁNÍ POPTÁVKY Posuny po křivce potpávky Substituční efekt je vždy negativní = poroste-li cena, klesne poptávané množství Důchodový efekt se pro různé statky liší: Normální statky – negativní = klesne-li cena, zvýší se reálný důchod a zvýší se také poptávané množství statku Méněcenné statky – pozitivní = klesá-li cenam roste reálný důchod a s vyšším důchodem klesá také poptávané množství Celkový efekt – součet obou efektů Pro normální statky je celkový efekt vždy negativní Pro méněcenné statky nelze jednoznačně určit, který z obou efektů převáží (ve většině případů by měl substituční efekt převážit důchodový) Paradoxní situace nastává u tzv. Giffenových statků – s růstem ceny roste poptávané množství (příkladem se uvádí poptávka po bramboráých v době hladomoru v Irsku v 19. století). Giffenův statek je zvláštním případem méněcenného statku.
11. CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELE A FORMOVÁNÍ POPTÁVKY Elasticita (pružnost) poptávky cena množství P1P1 P2P2 D1D1 D2D2 Q0Q0 Q2Q2 Q1Q1 3 typy elasticity poptávky: 1.Důchodová 2.Cenová 3.Křížová
11. CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELE A FORMOVÁNÍ POPTÁVKY Díky za pozornost…