Úvod do environmentální etiky Studuj přírodu, ne knihy. Úvod do environmentální etiky Nemohu než mít úctu ke všemu co je zváno životem. Nemohu než mít soucit se vším, co je zváno životem. To je začátek a základ morálky... je dobré zachovávat a vážit si života; je špatné ničit život.“ Albert Schweitzer 2014 Marek Vácha

Každá molekula kyslíku kterou právě dýcháme vznikla někdy v nějaké rostlině. Každý atom uhlíku našeho těla byl kdysi včleněn fotosyntézou do nějaké rostliny.

Je třeba si uvědomit…

Je třeba si uvědomit…

Velkou chybou celé etiky doposud bylo, že vyjadřovala přesvědčení, že člověk má co činit pouze se vztahy člověka k člověku. Ve skutečnosti tak vyvstvává otázka, jaký je vztah člověka ke světu a k veškerému životu, s nímž se setkává. Člověk se chová eticky pouze tehdy, když má život jako takový, tedy život rostlin a živočichů stejně jako život svého bližního, za posvátný, a když se snaží být prospěšný veškerému životu, který potřebuje pomoc. (Schweitzer, A., (1933) My life and Thought, ed. C.T.Campion, Allen & uUnwin, London, p. 188)

Ekologie Z řeckého oikos = dům, domácnost Nauka o vztazích mezi organismy a vztazích mezi organismy a prostředím = nauka o domácnosti Země

Přístupy k přírodě (podle Ondok, J. P. , (1998) Člověk a příroda Přístupy k přírodě (podle Ondok, J.P., (1998) Člověk a příroda. Hledání etického vztahu. Kostelní Vydří, Karmelitánské nakladatelství) Anthropocentrismus Biocentrismus Patocentrismus Hlubinná ekologie Ekocentrismus Ontologické pojetí Pojetí vycházející z bezprostředního prožívání přírody Konvencionalismus a kosensualismus Ekofeminismus

Anthropocentrismus Morální hodnotu v sobě nese pouze člověk, vše ostatní (živá i neživá příroda) jsou pouze prostředky k uskutečnění cílů člověka „Příroda je považována za hřiště, na kterém se odehrávají ekonomické aktivity“ (Vavroušek) těžko ale najít nějakou činnost, která by poškozovala přírodu a zároveň nepoškozovala člověka

Anthropocentrismus věci samy osobě nemají hodnotu, nezávislou na člověku přírodu je možno ochraňovat z důvodu rekreace, zisku dřeva, obnovy kyslíku atd. proto se někdy anthropocentrismu přezdívá „specieism“ – biologická forma rasismu; člověk je víc než ostatní organismy

Anthropocentrismus „Mnoho druhů organismů které jsou ohroženy mohou potenciálně být zdrojem obživy, tkanin a léků využitelných lidmi; biodiverzita je klíčovým přírodním zdrojem. V USA okolo 25% lékařských receptů odkazuje na látky původně získaných z rostlin.

Anthropocentrismus Brambora - užitečná, živíme se jí mandelinka - škodlivá, ničí brambory sýkorka - užitečná, požírá mandelinky (užitečné zpěvné ptactvo hubí škodlivý hmyz) krahujec - škodlivý (myslivecké heslo „Lovu zdar - škodné zmar!“)

Mandelinky, brabenci – Trumanovi spojenci

škodlivé organismy hubíme pesticidy ovšem samotný název je kritizovatelný pest = škůdce, škodlivá rostlina, plevel; mor; otrava, mrzutost, svízel; otrava, dotěra

ovce = vlna a jehněčí, které z ní můžeme získat les = továrna na dřevo; místo rekreace chov jatečných zvířat – jedná se o co nejmenší hodnotu zlomku cena/výkon, vklady/zisky hodnota země = hodnota minerálů či kovů, které obsahuje

Ekosystémové služby "Lidé se ptají: k čemu nám je chránit toho či onoho brouka či květinu, nesmět stavět dálnici přes chráněné území, zakazovat nám vstup do míst s výjimečnou přírodní krásou? Odpověď poskytuje relativně nový koncept ekosystémových služeb. Příroda nám poskytuje služby a statky, na kterých nesčetnými vazbami závisí život každého z nás i hospodářský život celé společnosti. Patří mezi ně zabezpečení čisté vody, vzduchu, ale i dostatek potravin a mnoha surovin pro nejrůznější výrobky, dřeva, vláken, surové gumy, nesčetné farmaceutické preparáty známé i dosud neobjevené.

Ekosystémové služby Toto jsou služby nazývané zásobovacími, neobejdeme se však ani bez služeb regulačních, mezi něž patří například samočištění vody v potocích a řekách či ukládání uhlíku v ekosystémech, dále služby podpůrné (zachování úrodnosti půdy) a široká kategorie služeb společně nazývaných kulturními od příjemné rekreace v lese, pěkné přírodní scenérie až po inspiraci spisovatelů a malířů. (Moldan, B., Vačkář, D., Proč je rok 2010 Mezinárodním rokem biodiverzity? Veronica 5/2010 XXIV. ročník 2010)

příroda je vnímána jako ne-lidská „jiná“, který může být kontrolována, přeměňována, nebo

Biocentrismus („na život orientovaný“) odmítají se rozdíly mezi organismy, jediným co je důležité je fakt života

Co má větší hodnotu? laboratorní myš, má nervovou soustavu Sequoia sempervirens, výška 116 m, stáří až 2 200 let, nemá nervovou soustavu

Biocentrismus („na život orientovaný“) každý organismus má svou „value intrinsec“ (=inherent worth) zvířata mají „end-in-themselves“ – zvíře mi tedy patří i nepatří mnozí biologové: v přírodě žádná value není, příroda je value-free, protože dobro a zlo, krása a ošklivost jsou pouze v oku pozorovatele. There can be no values without valuers… Ani minerál, ani rostlina, ani vědomý člověk nemá hodnotu bez hodnotitele

Biocentrismus Přijde čas, kdy budeme pohlížet na vraždu zvířat stejně jako na vraždu člověka.

Biocentrismus („na život orientovaný“) ovšem inherent worth (a z něj ústící respekt vůči přírodě) není empirická veličina a nelze ji ani odvodit dedukcí či indukcí… …v tomto smyslu je tedy biocentrimus spíše vírou než vědou

P.W. Taylor Člověk je členem biotického společenství země, ale členy tohoto společenství jsou vedle člověka i jiné bytosti Taylor navrhuje důsledně stejnou inherent worth pro všechny organismy z toho mu vyplývá, že jakákoli etická hierarchie je nesprávná Tento systém je komplexem složitých vztahů a interakcí, v němž biologické fungování jednoho členu závisí na fungování ostatních Každý individuální organismus je chápán jako teleologické centrum života směřujícího za vlastním dobrem Nárok člověk na nadřazené místo v tomto systému je neoprávněný

P.W. Taylor člověk je nedávný příchozí a jeho vyhynutí by biotickému systému nezpůsobilo žádnou škodu, spíše naopak bezdůvodné utrhnutí květiny nebo zabití nevinného člověka je morální zlo téže hodnoty člověk není nadřazený nad ostatními organismy – vždyť kritéria pro tuto nadřazenost dává sám člověk!

Peter Singer: specieismus „Srovnáme-li těžce postižené dítě s ne-lidským zvířetem, psem nebo prasetem, např. často zjistíme, že ne-lidé mají větší schopnosti, jak aktuální, tak potenciální, pro racionalitu, sebeuvědomění, komunikaci a cokoliv jiného, co může být plausibilně považováno za mravně významné. Jenom fakt, že defektní dítě je členem druhu Homo sapiens, vede k tomu, že je ošetřováno rozdílně od psa nebo prasete. Příslušnost k určitému druhu však není po mravní stránce relevantní.“ (1) (1) Singer, P., (1983) Sanctity of life or qualiy of life. Pediatrics,72:128-129

Patocentrismus Motivem je omezit utrpení, jemuž jsou podrobeny bytosti schopné cítit Jeremy Bentham (o zvířatech): otázka není: Jsou schopna myslet? ani: Umějí mluvit? ale: Mohou trpět? kéž přijde den, kdy ostatní živé tvorstvo získá práva, která mu mohla odpírat jen ruka tyrana etickým příkazem je tedy nepůsobit takovým bytostem bolest, úzkost, stres atd.

Kenneth Goodpaster naší ochrany si zaslouží každý organismus, který „má zájem“, např. zájem se rozmnožovat, tedy např. i krásnoočko a samozřejmě všechny vyšší rostliny i zvířata všechny tyto bytosti si zasluhují „moral considerability“ ovšem ne všechny zájmy mají stejný morální význam

Kritika to že zvířata mají zájmy a lidé též neznamená že zvíře můžeme položit na roveň člověku podobně máme se zvířaty společné tělo z DNA a proteinů, dráždivost, schopnost evoluce, autoreprodukci, metabolismus etc. biocentrismus užívá lidskou racionalitu k tomu, aby řekl že racionalita vlastně vůbec není důležitá a že nás nijak neodlišuje od ostatních organismů

Albert Schweitzer (1875 – 1965) „Je pro mě bolestnou hádankou, jak mám žít podle pravidla úcty k životu (rule of reverence) ve světě, ve kterém je kreativní vůle zároveň vůli destruktivní.“ úcta k životu pro Schweitzera pramení z poznání: jsem životem, který chce žít uprostřed života, který chce žít

Albert Schweitzer (1875 – 1965) “Příroda vyhlíží nádherně a je úžasná, pokud se na ni díváme z dálky. Ale pokud čteme její stránky jako knihu, zblízka, je to strašné.“

výroba kynutých buchet výroba vína výroba chleba

Srovnání: anthropocentrismus a ekocentrismus Antropocentrismus: nekácejme tropické pralesy… …protože v nich můžeme nalézt užitek pro člověka či z rekreačních důvodů Biocentrismus: nekácejme tropické pralesy… …protože jsou Z kůže ekvádorské žáby rodu Epipedobates je možno získat látku snad až 200x účinnější než morfium

Why should species and ecosystems be preserved if they are of no use to humans? the arguments made are often utilitarian (maybe the species contains a chemical that would cure cancer), aesthetic (these are beautiful places that refresh the spirit), or religious (we have no right to destroy God´s creation or cause the extinction of any of God´s creatures) Ecological developmental biology gives some new answers to that question. On answer borrows from the utilitarian argument, but makes it immediate and intimate: We should preserve ecosystems because we are part of them.

Why should species and ecosystems be preserved if they are of no use to humans? As much as we have separated ourselves from nature, we are intimately connected to the rest of the biological world through symbioses. We are built by symbiotic relationships, and our air and food are produced by such relationships. We are intimately connected to nature, and even algae in the ocean are essential to our living. Gilbert, S.F., Epel, D., (2009) Ecological Developmental Biology. Sinauer Associates, Inc. Sunderland, MA. USA. p. 417)

Ekocentrismus „moral considerability“ mají nejenom živé organismy, ale i celé ekosystémy, tj. i země, řeky, vzduch atd. holistický přístup ústí v Lovelockovu Gaiu

Aldo Leopold (1887 – 1948) jedním z prvních projektů, který se zúčastnil v roce 1909, bylo vyhubení „špatných“ predátorů, vlků a pum v rámci ochrany „dobrých“ organismů, vysoké zvěře a krav… …a Leopold si uvědomil, že vlci a pumy jsou součástí ekosystému, podobně jako vysoká zvěř v roce 1933 již učil studenty, že koncept užitečných a škodlivých zvířat je antropocentrický

Aldo Leopold (1886 – 1948) 1909 vidí Leopold vlka brodícího řeku a podle starých etických zásad okamžitě střílí „I was young then, and full of trigger-itch; I though that because fewer wolves meant more deer, that no wolves would mean hunters´ paradise.“ vlk padl a Leopold vidí „a fierce green fire dying in her eyes“

Aldo Leopold „thinking like a mountain“ organismy fungují v ekosystému jako jednotlivé orgány v těle, jako součásti stroje pokud vyjmeme z vlka srdce, organismus zahyne pokud vyjmeme vlka z ekosystému, může zahynout celý ekosystém eroze půdy ovšem může způsobit stejný výsledek etika = limitation on freedom of action in the struggle for existence (Leopold, A., (2003) The Land Ethic, in Environmental Ethics. An Antology. Light, A., Rolston III, H., (eds). Blackwell Publishing Ltd, Malden, MA, USA p. 38)

Aldo Leopold „thinking like a mountain“ „The earth is alive; vastly less alive than ourseves in degree, but vastly greater than ourselves in time and space – a being that was old when morning stars sang together, and, when the last of us has been gathered unto his fathers, will still be young.“

Aldo Leopold „land ethic“ stal se inspirací pro neantropocentrický pohled na přírodu

Aldo Leopold „a thing is right when it tends to preserve the integrity, stability, and beauty of the biotic community and wrong when it tends otherwise“ health = maintenance of the capacity for self-renewal land = a fountain of energy flowing through a circuit of soils, plants, and animals

Aldo Leopold kromě obvyklého „sociálního svědomí“ musíme mít ještě „ekologické svědomí“ „všechna etika spočívá na jedné premise: že jedinec je členem komunity vzájemně na sobě závislých členů“. A.L. ovšem byl lesník a myslivec a nečinilo mu problémy střílet do zvířat, pokud by se přemnožili chrání vlky jen proto, že jich v systému již bylo málo

Aldo Leopold z 22 000 druhů rostlin vyskytujících se ve Wisconsinu, má asi jen 5 % nějakou ekonomickou hodnotu tedy dají se jíst, využít, prodat etc. ovšem i ty organismy, které takovou hodnotu nemají jsou členy biotické komunity, mají svou value intrinsec pokud dojde např. k ohrožení vzácných druhů ptáků, ornitologové začnou vymýšlet historky o jejich užitečnosti a připomínají, že kdyby jich nebylo, zaplavil by nás škodlivý hmyz! pokud se jedná o dravé ptáky, vymýšlí se podobné historky, že se živí jen „bezcennými“ druhy nebo že pomáhají farmářům v hubení hlodavců etc. (Leopold, A., (2003) The Land Ethic, in Environmental Ethics. An Antology. Light, A., Rolston III, H., (eds). Blackwell Publishing Ltd, Malden, MA, USA p. 41)

Aldo Leopold …ovšem pak zde jsou celé ekosystémy postrádající ekonomickou hodnotu (mokřady, písky, etc) je ovšem iluzí se domnívat, že ekonomicky využitelné části krajiny přežijí bez těch ekonomicky nevyužitelných

Aldo Leopold první etika: vztah mezi mnou a jiným člověkem druhá etika: vztah mezi mnou a společností (Zlaté pravidlo) třetí etika: vztah mezi mnou a přírodou (vztah k Bohu) (vztah k přírodě)

další směry

Holmes Rolston místo výchozí otázky: Může zvíře trpět? Má nějaké právo? je nutné se ptát: Má zvíře místo v ekosystému?

Kritika ekocentrismu v holistickém přístupu je celek víc než suma částí je zde tedy nebezpečí ekologického totalitarismu či dokonce „ekologického fašismu“ – neboť v totalitě je celek více než suma částí (v demokracii je tomu naopak)

Theocentrismus The basis for this position is the idea of a God who is creator, and therefore the creative ground of all living organisms. What counts for its own sake is God. All organisms count because of their relationship to God.

Ratiocentrism In this position the issue of whether beings count for their own sake depends on their (potential) capacity for reason and their capacity for abstract speech.

Pathocentrism This position is based on the sentience of living organisms. They count morally for their own sake if they are sentient and are therefore able to experience something, in some way, as good or bad.

Agathocentrismus „Konat ve světě dobro, snižovat utrpení, kde je to možné, nezvyšovat a nepůsobit bolest, když něco odolává našim snahám, rozdávat radost, krásu a dobro všude, kde to jen lze, ať jde o hrající si vydry, či pracujícího člověka (…) Lidské bytosti jsou povolány nikoli k dobývání přírody, ale ke službě dobru.“ (Erazim Kohák)

Hlubinná ekologie Hlubinná ekologie (Deep Ecology – na rozdíl od deep ecology, kterou hlásá Aldo Leopold) – všichni jsme spolu spojeni, stírá se rozdíl mezi individuálními lidmi i bytostmi. Je třeba se identifikovat se světem jak intelektuálně, tak zážitkově Nor Arne Naess

Ekologický egalitarianismus: Arne Naess Naess nevidí rozdíl mezi člověkem a zvířetem

Arne Naess 1) Dobrý život a rozkvět lidských a mimolidských bytostí na této Zemi je hodnota sama o sobě (synonyms: inherent worth; intrinsic value; inherent value). Tato hodnota je nezávislá na tom, zda jsou mimolidské bytosti užitečné nebo neužitečné pro člověka. 2) Bohatství a diverzita těchto životních forem přispívá k uskutečnění těchto hodnot 3) Lidé nemají žádná práva na to, aby tyto hodnoty ničili s výjimkou uspokojení svých nejzákladnějších potřeb 4) Za současného stavu lidé nadměrně zasahují do mimolidského světa, a situace se rapidně zhoršuje

Arne Naess 5) Rozkvět lidského světa a lidské kultury je slučitelný pouze se snížením počtu lidí na Zemi. Rozkvět mimolidského života požaduje toto snížení počtu lidí. 6) Politika se proto musí změnit. Tyto politické změny se musí odrazit v základních ekonomických a technologických strukturách. Výsledný stav věcí musí být výrazně odlišný od současného.

Arne Naess 7) Ideologické změny se musí především týkat ocenění kvality života (jeho inherent worth) a nikoli stále se zvyšující životní úrovně obyvatelstva. Musí existovat hluboké vědomí rozdílu mezi big a great. 8) Ti, kteří se ztotožní s výše uvedenými body mají povinnost se přímo či nepřímo podílet na uskutečnění nezbytných změn

Deep Ecology The needs, desires, interests, and goals of humans are not privileged The human species should not change the ecology of the planet The world ecological system is too complex for human beings ever to understand The ultimate goal, good, and joy of humankind is contempative understanding of Natue Nature is a holistic system of parts (in which man is merely one among many equals), all of which are internally interrelated in dynamic, harmonious, ecological equilibrium (Troster, L., (2001) Created in the Image of God: Humanity and Divinity in an Age of Environmentalism. in Yaffe, M.D., (ed.) Judaism and Environmental Ethics. Lexington books, Lanham, p. 172)

Juadaism The world was created essentially for human benefit the chief value of the nature lies in its serviceability to man and God Nature is precious as a creation of God; it is not sacred in and of itself

Deep Ecology x Juadism The needs, desires, interests, and goals of humans are not privileged The human species should not change the ecology of the planet The world ecological systém is too complex for human beings ever to understand The ultimate goal, good, and joy of humankind is contempative understanding of Natue Nature is a holistic systém of parts (in which man is merely one among many equals), all of which are internally interrelated in dynamic, harmonious, ecological equilibrium (Troster, L., (2001) Created in the Image of God: Humanity and Divinity in an Age of Environmentalism. in Yaffe, M.D., (ed.) Judaism and Environmental Ethics. Lexington books, Lanham, p. 172) The world was created essentially for human benefit the chief value of the nature lies in its serviceability to man and God Nature is precious as a creation of God; it is not sacred in and of itself

Ontologická koncepce Hans Jonas

Hans Jonas „Jednej tak, aby důsledky Tvého jednání byly slučitelné s budoucí existencí“

Další směry ekofeminismus tak jako muži vládnou ženám, tak vládnou přírodě – to je zdroj celého problému. Je třeba se zbavit mužské arogance, udělat posun od koncepce etiky zaměřené primárně práva, zákony či principy predeterminované a aplikované na entity chápané jakožto protivníky, kompetitory v souboji… …k etice, kde bude více místa věnováno vztahům, přátelství, důvěře, tedy od mužských hodnot k hodnotám spíše ženským

Další směry ekofeminismus we cannot criticize the hierarchy of male over female without ultimately criticizing and overcoming the hierarchy of human over nature (Rosemary Radford Ruether)

Další směry osobní pluralismus jeden člověk může zastávat několik etických názorů, které mohou být eventuelně i nekonzistentní. Může být ze Singerem vegetarián a chovat v úctě život zvířete, ze Schweitzerem být proti potratům z důvodu stejné úcty k životy, ale s Leopoldem může chtít vybít kozy či ovce pro záchranu vzácné květeny. Osobní pluralismus je zřejmě nutný, neboť se ukazuje, že je extrémně obtížné najít jedinou teorii, která by nám dávala přijatelný návod pro vztah ke květeně, zvířeně i celé planetě.

šesté vymírání

Šesté vymírání v dějinách Země je známo pět velkých epizod vymírání, tzv. „Big five“… … v současnosti jsme uprostřed šestého 15 589 druhů ohroženo bezprostředním vyhynutím – o 3 300 více než ve stejném výzkumu v roce 2000 (International Union of Conservation of Nature and Natural Resources - IUCN) – vydává tzv. Červenou knihu (Red list) každý osmý pták a každá druhá želva je ohrožena vyhynutím

Big five

Big five

Šesté vymírání současná rychlost vymírání je asi 100x až 1000x vyšší než „přirozená“

„Lidský meteorit“ Od roku 1600 vyhynulo 59 druhů savců 116 druhů ptáků 23 plazů dva druhy obojživelníků 29 druhů ryb Konkrétně jen mezi roky 1986 – 1990 bylo zaznamenáno vyhynutí 15 druhů obratlovců! dokumentováno vyhynutí 191 druhů měkkýšů a 61 druhů hmyzu

„Lidský meteorit“ Od roku 1600 vyhynulo 120 druhů dvouděložných rostlin 462 jednoděložných dva druhy nahosemenných rostlin

„Lidský meteorit“ Od roku 1600 celkem 486 živočišných druhů 600 druhů rostlin I kdyby se tempo vymírání nezrychlilo, což je díky exponenciálnímu růstu naší populace nepravděpodobné, za krátkých 7 000 let bude na Zemi pouhá polovina (!) ze současných 45 000 druhů obratlovců!

Každý rok přibývá na Zemi 77 miliónů lidí… V roce 2050 nás bude na Zemi cca 8,9 miliard

Na závěr optimismus ačkoli se poměr lidí žijící v chudobě neustále snižuje, jejich absolutní počet vzrůstá: porodnost roste rychleji než snahy o život v relativní zajištěnosti léků a potravin chudoba je závažný problém, neboť nechává množství lidí v nutnosti vytěžovat přírodu – nic jiného jim nezbývá, aby přežili čím dál tím více lidí žije na úrovni nemyslitelné před jedinou generací

Na závěr optimismus čím dál tím více lidí žije déle a zdravěji …it is about the growing recognition that, as the human race, we stand or fall together.