Oběhová soustava srdce, cévy, krevní oběh, krevní tlak ©Gymnázium Hranice, Zborovská 293 Projekt: Svět práce v každodenním životě Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.26/02.0007 Oběhová soustava srdce, cévy, krevní oběh, krevní tlak Aktivita č. 4 – Biologie pod mikroskopem Prezentace č. 2 Autor: Dušan Rychnovský

Oběhová soustava Aby mohla krev a míza plnit svou funkci, musí tělem obíhat. Oběh krve zajišťuje oběhová (kardiovaskulární) soustava. Na oběhovou soustavu navazuje soustava mízní (lymfatická). Mízní cévy vedou mízu (lymfu) z mezibuněčných prostor do mízovodů, ty ústí do žil a odvádí mízu do krevního řečiště.

Části oběhové soustavy 1 Srdce Cévy Tepny Žíly Vlásečnice Mízní cévy Mízovody

Srdce dutý svalový orgán dutina srdce je rozdělena na pravou a levou předsíň (8,9) pravou a levou komoru(6,7) mezi komorou a předsíní je otvor s cípatou chlopní (4,12) mezi komorami a tepnami jsou poloměsíčité chlopně (5,11) s cévní soustavou je srdce spojeno: plicními žílami (3) horní a dolní dutou žílou (1) srdečnicí ( aortou) (10) plicní tepnou ( plícnicí) (2)  2

Srdce Systola - je koordinovaný stah srdeční svaloviny síní a komor Diastola - je uvolnění (relaxace) srdečního svalu Diastola 3

Krevní oběh Krevní řečiště v těle vytváří uzavřený krevní oběh malý krevní oběh zajišťující okysličování krve v plicích pravá komora - plicní tepna - větví se do levé a pravé plíce - plicní žíly - levá síň velký krevní oběh rozvádějící krev do ostatních tkání těla levá komora - aorta - tělo - horní a dolní dutá žíla - pravá síň

Lymfatický oběhový systém Lymfatický oběh rozvádí po těle lymfu, průzračnou, bezbarvou tekutinu.  Lymfatický systém pracuje souběžně s oběhovým systémem a skládá se ze sítě lymfatických cév a ze stovek lymfatických uzlin, jež jsou rozptýlené po celém těle.  Lymfa vtéká a vytéká z krevního oběhu skrz propustné stěny cév. Přivádí k buňkám živiny a odplavuje z buněk odpadní produkty. Ty jsou filtrovány přes lymfatické uzliny, které jsou nahromaděné ve větším počtu hlavně v podpaží, na krku, ve stydké oblasti, na břiše a na prsou. Součásti lymfatického systému jsou rovněž krční mandle, nosní mandle a střevo.

Lymfatický oběh – schéma 5

Krevní cévy 96 000 km dlouhá síť Tvoří uzavřenou soustavu trubic, vlásečnice tvoří jediná vrstva buněk. Ostatní cévy mají ještě vazivo + hladké svalstvo. Cévy se v jednotlivých úsecích liší stavbou a propustností stěn. Zabezpečují pohyb tělních tekutin. Cévní řečiště se směrem od srdce větví (postupným větvením se stěny tepen zeslabují až se větví do krevních vlásečnic). Vlásečnice se zase slučují do žil a dolní a horní dutou žilou navrací do srdce. tepna (arterie) => tepénka (arteriola) => vlásečnice (kapilára) => žilka (venula) => žíla (véna)

Tepna cévy vedoucí krev směrem ze srdce, vystupují ze srdeční komory stěny velmi pevné a pružné (důležité pro udržení krevního tlaku) většinou vedou okysličenou krev a živiny (výjimku tvoří plicní oběh) uloženy hluboko mezi svaly nebo v tělních dutinách nemají chlopně jejich průsvit se mění se smrštěním

Stavba tepny Povrch tepen Střední vrstva Vnitřní vrstva Obrázek tepny vazivo (kolagenní vlákna) - v něm rozvětvená vlákna vegetativních nervů (sympatická - cévy stahují, parasympatická - cévy roztahují) Střední vrstva kruhovitě uspořádaná hladká svalovina ve svalovině vazivo s elastickými vlákny => pružnost tepen (rozšíření při vypuzení krve při systole komor, ochabnutí při diastole komor) Vnitřní vrstva epitelární výstelka  hladká nesmáčívá výstelka cév Obrázek tepny

Vlásečnice Tenké cévy dlouhé jen 0,5 mm. Jejich plocha je až 6 300 m2. Mají průsvit velikosti červené krvinky. V kůži asi 40 kapilár na mm2. Stěnu tvoří jediná vrstva endotelových buněk. Rychlost krevního proudu se zpomaluje (0,5 mm/s), aby mohly přecházet látky mezi krví a tkáňovým mokem. Stěna kapilár má póry mezi buňkami. Prostupují kyslík a živiny z krve a vody, neprostupují bílkoviny, červené krvinky, trombocyty Z tkání do krve CO2 a zplodiny metabolismu (difúze, prolínání). Stěnou prostupují do mezibuněčných prostor bílé krvinky. Prostupují poměrně hustě většinou tkání (hustota kapilár v orgánech závisí na činnosti orgánů a intenzitě látkové přeměny v něm probíhající). Ve svalech v klidu většina kapilár zavřená, při tělesné práci se otevírá průtoku krve. Vlásečnice v kůži pomáhají regulovat tělesnou teplotu (horké tělo => kožní kapiláry se roztahují => přijme více krve => tělo se ochlazuje => krev v kůži se ochlazuje). Popálením se kapiláry poškozují, ale mají velkou schopnost regenerace.

Stavba žíly Přivádějí krev do srdce (odvádějí krev z vlásečnic). Mají stavbu podobnou jako u tepny, ale jejich stěny jsou tenčí, poddajnější, mají méně svaloviny. Vedou odkysličenou krev, odpadní látky, krev z jater a trávícího systému přepravuje živiny. Stavba žíly - obrázek

Žilní chlopně Uvnitř žil dolních končetin jsou kapsovité chlopně => znemožňují zpětný tok krve (stékaní krve gravitací). Krev proudí v žilách pomaleji, pod menším tlakem. Krev v žilách se pohybuje pasivně (sloupec žilní krve od dolních končetin až k pravé síni představuje hydrostatický tlak, který musí být překonán, aby se udržel proud krve v žilách). Při tělesné práci (výdrže, silácké výkony) se krev v žilách hromadí a žíly nápadně vystupují pod povrch kůže. Křečové žíly (varixy). Žilní chlopně - obrázek

Tlak krve, tep (puls) tlakové působení krve na stěnu cév systolický tlak – nejvyšší – mezi 110 až 140 torry (mm Hg) diastolický tlak – mezi 70 až 90 torry krevní tlak měříme tonometrem (tlakoměrem) ve stáří vlivem úbytku pružnosti tepen je tlak vyšší tep (puls): průměr 70 tepů/1minuta

Zdroje informací Obrázky byly vyhledány ve wikipedii jako Creativ Commons nebo Public Domain: User:Sansculotte, In:cs.wikipedia.org [online]. 22. Sep. 2005[cit. 11. října. 2013]. Obrázek ve formátu jpg. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Grafik_blutkreislauf.jpg MesserWoland, , In:cs.wikipedia.org [online]. 24. listopadu 2006, [cit. 11. října. 2013]. Obrázek ve formátu svg. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Diagram_of_the_human_heart_(multilingual).svg Reytan, In:cs.wikipedia.org [online]. 28. 2. 2005, 19:34, [cit. 11. října. 2013]. Obrázek ve formátu png. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Heart_diastole.png Reytan, In:cs.wikipedia.org [online]. 28. 2. 2005, 19:34, [cit. 11. října. 2013]. Obrázek ve formátu png. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Heart_systole.png Arcadian, In:cs.wikipedia.org [online]. 14. 11. 2006, 13:50, [cit. 11. října. 2013]. Obrázek ve formátu jpg. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Illu_lymphatic_system.jpg Černík, V., Bičík, V., Martinec, Z. Přírodopis 3 pro 8. ročník základní školy a nižší ročníky víceletých gymnázií. Praha: Libertas, a. s., 1. vydání. ISBN 80-85937-97-2 Jelínek, J., Zicháček, V. Biologie pro gymnázia. Olomouc: Nakladatelství OLOMOUC, 2004. ISBN 80-7182-177-2 Vlastní tvorba