Tři politické ekonomie sociálního státu Gösta Esping-Andersen

Obsah Odkaz klasické politické ekonomie Dva přístupy ve výkladu sociálního státu Sociální třída jako politický činitel Co je sociální stát? Respecifikace sociálního státu Práva a dekomodifikace Sociální stát jako stratifikační systém 3 typy sociálního státu Důvody různosti sociálních států Shrnutí

Odkaz klasické politické ekonomie Může sociální stát zásadně transformovat kapitalistickou společnost? Jaké kauzální síly ovlivňují vývoj sociálního státu?

Klasičtí političtí ekonomové se především zabývali vztahem mezi trhem a státem. Zabývali se tím, jak rozdělit odpovědnost mezi trhem a státem. Liberální politická ekonomie Konzervativní politická ekonomie Marxova politická ekonomie

Dva přístupy ve výkladu sociálního státu Systémový/strukturalistický přístup Institucionální přístup

Sociální třída jako politický činitel Teze o třídní mobilizaci Sociální třídy jako hlavní aktéři změn Parlament jako efektivní mocenská instituce Sociální stát je sám o sobě zdrojem moci Hlavní námitky proti tezi o třídní mobilizaci

Co je sociální stát? Odpovědnost státu za základní zabezpečení svých občanů Srovnávání sociálních výdajů Starý a nevyhovující způsob Therborn - koncepce státní struktury Rutinní aktivity Reziduální a institucionální stát Abstraktní model pro porovnávání

Respecifikace sociálního státu Sociální občanství je jádrem sociálního státu Principy sociálního občanství poskytuje sociální práva zahrnuje společenskou stratifikaci propojení trhu, rodiny a státu

Práva a dekomodifikace Záleží na tom, v jaké míře je přerozdělování odděleno od tržního mechanismu Modely sociálního zabezpečení a míra dekomodifikace Sociální stát založený na sociální pomoci Kombinace povinného státního sociálního pojištění s přiměřenými nároky na dávky Občanské dávky Beveridgova typu “Ideální” dekomodifikující se stát

Sociální stát jako stratifikační systém Je potřeba zkoumat, jaký druh stratifikačního systému nastoluje sociální politika alternativní systémy stratifikace Systém sociální pomoci a sociální dualismus Korporativistický model statusové diferenciace Univerzalistický systém a statusová rovnost Dochází k rostoucí prosperitě dělnické třídy a ke vzestupu střední třídy - stratifikace se mění

Reakce jednotlivých modelů na třídně strukturní změny Korporativistický model obnovení statusových rozdílů Systém sociální pomoci a univerzalistický model vyšší nároky střední třídy uspokojuje trh stát zapojuje střední třídu do systému pojištění

3 typy sociálního státu Liberální sociální stát Korporativistický sociální stát Sociálně demokratický stát

Liberální sociální stát převažuje testovaná sociální pomoc podle majetku jen malé univerzalistické přerozdělování dávky jsou malé stát povzbuzuje trh minimální dekomodifikace mezi dvěma vrstvami panuje politický dualismus USA, Kanada, Austrálie, částečně Dánsko, Švýcarsko, Británie

Korporativistický sociální stát převažuje zachovávání statusových rozdílů stát je připraven nahradit trh jako zdroj sociálního zabezpečení redistribuce je zanedbatelná Rakousko, Německo, Francie, Itálie

Sociálně demokratický stát zásady dekomodifikace a univerzalizmu jsou zde rozšířeny i na nové střední třídy usiluje o poskytování rovnosti v nejvyšším standardu dávky jsou ale odstupňovány podle výše výdělku trh je vytlačován z oblasti sociální politiky stát se zavazuje k plné zaměstnanosti Norsko, Švédsko, také Dánsko a Finsko

Důvody různosti sociálního státu Je třeba se zaměřit na interakční efekty 3 důležité faktory Povaha třídní mobilizace (hlavně dělnické třídy) struktura odborů Třídně politické koaliční struktury koalice s agrárními stranami koalice s novými středními třídami Historický odkaz institucionalizace zapojení nové střední třídy do sociálního státu

Shrnutí Esping-Andersen předkládá alternativu k třídně mobilizační teorii sociálního státu Nový způsob analýzy - přechod od lineárního k interaktivnímu přístupu Nejprve je třeba stanovit kritéria určující roli sociálního státu ve společnosti Až na základě principů můžeme vysledovat určité typy sociálních států Pak musíme hledat příčiny rozdílnosti sociálních států

Děkujeme za pozornost! Veronika Čelanská Barbora Staňkovská Verihuana@seznam.cz Barbora Staňkovská BaraStankovska@seznam.cz Prezentace i naše poznámky najdete na společném emailu sociolog@centrum.cz