Řecko-perské války

Řecko-perské války Po bitvě u Plataje (479 př. Kr.) válka pokračovala ještě několik let, ale o vítězi již nebylo pochyb Řekové získali opět ostrovy v Egejském moři, řecké osady v Malé Asii byly opět svobodné Roku 449 př. Kr. byl mezi Řeky a Persií uzavřen mír http://www.youtube.com/watch?v=ArS3-l--JVI

Rozkvět Athén PERIKLÉS 500/495? – 429 př. Kr. Vítězství v řecko-perských válkách přineslo Athénám rozvoj: silné loďstvo usnadňovalo obchod → rozkvět zemědělství a řemesel PERIKLÉS 500/495? – 429 př. Kr. Považován za vzor správného politika Stratég (vojenský velitel) Přirozená autorita Skvělý řečník Řada reforem

Rozkvět Athén Vyplácení peněžitých odměn za vykonávání úřadu, za účast na soudu či lidovém shromáždění → nemajetní občané se mohou podílet na řízení státu → dovršuje vývoj demokracie Vyplácení sociálních dávek Podpora výstavby města – tzv. Dlouhé zdi spojující Athény a přístav Pireus přestavba chramů na Akropoli podpora veřejných slavností, umění Zlatý věk

Feidiás Antický řecký sochař Přítel Perikla Obnova Athénské Akropole → Socha bohyně Athény →Parthenón

Athénský námořní spolek Svaz řeckých pobřežních obcí Vrchní velení Athény vznik v roce 478 př. Kr. na ostrově Délu → Delský n. spolek Vzájemná pomoc proti nepříteli Cíl: pokračovat ve válce s Persií, osvobození řeckých oblastí Malé Asie Pravidelné příspěvky do společné pokladny Správa pokladny – Athény → dominantní postavení Athén: zneužívají prostředky z pokladny spolku pro vlastní potřebu a zvyšují členské nároky → vzpírající se obce trestány → Z obranného spolku vznik athénské námořní říše

Athénská triréma

Peloponéský spolek Vojenské uskupení Sparty a jejích spojenců Sparta vrchní velení v době válek Členové spolku byli na Spartě nezávislí Státy jižního Peloponésu s výjimkou Argu Vznik 6. století př. Kr. Konkurence Athén Jaký název nese konflikt, který mezi Řeky vypukl?

Peloponéská válka

Peloponéská válka Boje se vedly v letech 431–404 př. Kr. Proti sobě stály: Athénský námořní spolek x Peloponéský spolek Hlavními důvody střetu byly boj o hospodářskou a politickou převahu v Řecku a na neposledním místě také rozpínavost Athén

Peloponéská válka SOUPEŘI Athénský námořní spolek Peloponéský spolek Vznikl 478 př. Kr. Svaz řeckých pobřežních obcí Athény v peloponéské válce Převaha na moři Vznikl v 6. století př. Kr. Členy většina peloponéských polis Sparta v peloponéské válce Převaha na souši

Průběh Peloponéské války 1. fáze války (431–421 př. n. l.)  Sparťané pustošili Attiku (místo, kde se rozkládaly Athény) Obyvatelé Athén se ukryli za Dlouhé zdi, ale postihla je epidemie moru (zemřel také Periklés – 429 př. n. l.)  Krátké příměří – výprava na Sicílii   415–413 př. n. l. podnikli Athéňané výpravu na Sicílii = snažili se ukázat Sparťanům sílu a chtěli je odříznout od dodávek obilí Výprava skončila neúspěchem Athén

Průběh Peloponéské války 2. fáze války (413–404 př. n. l.) Sparta navázala spojenectví s Perskou říší Athény přišly o své spojence Nakonec se ale podařilo Athénám znovu zbudovat loďstvo Poslední velká bitva, konec války V roce 405 př. n. l. byly Athény definitivně poraženy v bitvě u Aigospotamoi („u Kozích říček“) Vysílené Athény kapitulovaly v roce 404 př. n. l.  

Důsledky peloponéské války Pro Athény: Ztráta velmocenského postavení Strhnout dlouhé zdi (opevnění) a vydat válečné lodě Rozpuštění Athénského spolku Zrušena demokracie → vláda třiceti tyranů Pro Řecko: Celkové oslabení Řecka, vzrůst jeho roztříštěnosti Peršané opět získali nadvládu nad Malou Asií a vměšovali se do řeckých problémů

Vítězství Sparty vykoupeno oběťmi a strádáním, rozvoj Sparty se zastavil. Bez rozvoje obchodu a hospodářství nemohla Sparta udržet svou hegemonii v Řecku. Oslabení Řecka, v níž nebyl žádný stát natolik silný, aby se ubránil vnějšímu nepříteli sám, využil nejbližší soused – MAKEDONIE.