Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky Přednáška 04 Limity funkcí Matematika II. KIG / 1MAT2.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Pojem FUNKCE v matematice
Advertisements

Přednáška 10 Určitý integrál
Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky
Lineární funkce - příklady
Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky
7. Přednáška limita a spojitost funkce
Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
Funkce Pojem funkce Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem.
Lineární funkce a její vlastnosti
Limita funkce. Koncentrace 137Cs v odpadním kanálu jaderné elektrárny se v časovém intervalu (t1, t2) řídí rovnicí c (t) = c0e -(t-t0). V čase t1 dojde.
Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky Přednáška 07 Průběh funkce Matematika II. KIG / 1MAT2.
57. ročník MO Soustředění řešitelů Kategorie A Exponenciela Litoměřice 2007.
U3V Matematika Semestr 1 Trápení s nekonečnem Přednáška 04
Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky
Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky
Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky
Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky Přednáška 05 Spojitost a derivace funkce Matematika II. KIG / 1MAT2.
Přednáška 12 Diferenciální rovnice
59. ročník MO Soustředění řešitelů Kategorie A
Funkce.
Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky
Přednáška 11 Aplikace určitého integrálu
Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky
BRVKA Georg F.B. Riemann ( ). BRVKA Známe různé inverzní procesy (i matematické), integrování je inverzní proces k derivování. Definice: I je.
Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky
F U N K C E.
Matematika II. KIG / 1MAT2 Přednáška 08
Přednáška 01 Zlatý poměr Začínáme u starých Řeků
Neurčitý integrál. Příklad. Na ploše 10 m x 10 m se vysazuje stejný typ rostlin ve 2 barvách. Obě barvy jsou odděleny křivkou y = x ( 1 – 0.1x ). Kolik.
Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
Základní škola a Mateřská škola, Šumná, okres Znojmo OP VK Tematický celek: Informatika Název a číslo učebního materiálu VY _32_INOVACE_04_17.
Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky
Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky
Přednáška 02 Počítání harmonie Učíme se opět od starých Řeků
Predikátová logika.
Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky
1. Derivace Derivace je míra rychlosti změny funkce.
Funkce více proměnných.
Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
Derivace funkce. Velikost populace v čase t 0 je N (t 0 ). Velikost populace v čase t  t 0 je N ( t ). Přírůstek populace za jednotku času je [N(t) –
Číselné posloupnosti.
Repetitorium z matematiky Podzim 2012 Ivana Medková
Předpokládejme, že velikost populace v čase t  0 lze vyjádřit vztahem
Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky
VY_32_INOVACE_22-01 Posloupnosti.
Katedra informatiky a geoinformatiky Fakulta životního prostředí Univerzita Jana Evangelisty Purkyně Přednáška 09 Integrace racionálních funkcí – 2. část.
Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
Gottfried Wilhelm von Leibniz
Exponenciální funkce. y = f ( x ) = e x D ( f ) = R R ( f ) = (0, +∞)
Náhodná veličina. Nechť (, , P) je pravděpodobnostní prostor:
Aritmetická posloupnost Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Václav Zemek. Dostupné z Metodického portálu ISSN:
Reálná funkce reálné proměnné Přednáška č.1. Požadavky ke zkoušce Na Tamtéž studijní literatura.
Funkce. Funkce - definice Funkce je zobrazení, které každému číslu z podmnožiny množiny reálných čísel R přiřazuje právě jedno reálné číslo. Funkci značíme.
Funkce Lineární funkce a její vlastnosti 2. Funkce − definice Funkce je předpis, který každému číslu z definičního oboru, který je podmnožinou množiny.
Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
Aritmetická posloupnost Kristýna Zemková, Václav Zemek
Funkce Pojem funkce Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem.
1. Spojité funkce Funkce je spojitá na intervalu I, lze-li její graf nakreslit plynulou čarou, aniž zdvihneme tužku z papíru. Znamená to, že tužku nemůžeme.
Definiční obor a obor hodnot
Předpokládejme, že velikost populace v čase t  0 lze vyjádřit vztahem
Matematika pro ekonomy
Aritmetická posloupnost Kristýna Zemková, Václav Zemek
Funkce více proměnných.
7.1 Základní pojmy Mgr. Petra Toboříková
Funkce Pojem funkce Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem.
Lineární funkce a její vlastnosti
DEFINICE FUNKCE Název školy: Základní škola Karla Klíče Hostinné
Grafy kvadratických funkcí
Definiční obory. Množiny řešení. Intervaly.
Grafy kvadratických funkcí
Transkript prezentace:

Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky Přednáška 04 Limity funkcí Matematika II. KIG / 1MAT2

O čem budeme hovořit: Reálné funkce jedné proměnné Limity funkcí v nevlastních bodech Limity funkcí ve vlastních bodech Výpočty limit funkcí

Reálné funkce jedné reálné proměnné

Co je to funkce? Definice: Zobrazení f z množiny reálných čísel R do množiny reálných čísel R budeme nazývat reálnou funkcí jedné reálné proměnné. Nejčastěji bývá funkce zadána „vzorcem“ tvaru y = f(x), který danému reálnému číslu x jednoznačně přiřazuje odpovídající reálné číslo y. Z tvaru vzorce poznáme definiční obor a obor hodnot. Představa funkce.ggb

Poznámka U limit posloupností uvažujeme jen jeden limitní přechod (n   ) a máme tři možnosti pro výslednou vlastní či nevlastní limitu (a  R, + , -  ). U funkcí budou stejně jako u posloupností tři možnosti pro výslednou vlastní či nevlastní limitu (a  R, + , -  ), ale rozšíří se možnosti limitních přechodů na pět případů: x  + , x  - , x  c +, x  c , x  c. Celkem tedy máme 3 x 5 = 15 definic limity funkce!

Limity funkcí v nevlastních bodech

Vlastní limita funkce v nevlastním bodě +  Definice: Reálné číslo a je (vlastní) limitou funkce y = f(x) pro x blížící se plus nekonečnu právě tehdy, když (   0)(  x 0  R)(  x) x  x 0  a -   f(x)  a +  Zapisujeme: Příklad:Vlastní v nevlastním.ggbVlastní v nevlastním.ggb Analogicky se definuje vlastní limita funkce v nevlastním bodě  .

Nevlastní limita funkce v nevlastním bodě +  Zapisujeme: Příklad:Nevlastní v nevlastním.ggbNevlastní v nevlastním.ggb Definice: Funkce y = f(x) má pro x blížící se plus nekonečnu nevlastní limitu +  právě tehdy, když (  K  0)(  x 0  R)(  x) x  x 0  f(x) > K

Nevlastní limity funkce v nevlastních bodech Analogicky se definují i ostatní nevlastní limity funkce v nevlastních bodech: Příklady: Jak vypadají jejich definice?

Limity funkcí ve vlastních bodech

Předjíždění na dálnici Vypočítejte, jak dlouho budete osobním autem, jedoucím rychlostí 130 km/h, předjíždět autobus, který jede rychlostí v ? Jakou dráhu přitom ujedete? Předjíždění.xls 0,030 km v.t 0,030 km 130.t

Jednostranné limity funkce ve vlastním bodě – „limity zleva“ (  K  0)(   0)(  x) c    x  c  f(x) > K (  L  0)(   0)(  x) c    x  c  f(x)  L (   0)(   0)(  x) c    x  c  a -   f(x)  a + 

Jednostranné limity funkce ve vlastním bodě – „limity zprava“ (  K  0)(   0)(  x) c  x  c +   f(x) > K (  L  0)(   0)(  x) c  x  c +   f(x)  L (   0)(   0)(  x) c  x  c +   a -   f(x)  a + 

Oboustranná (vlastní) limita funkce ve vlastním bodě (  > 0)(   0)(  x) c    x  c  c  x  c +   a    f(x)  a +  Tuto definici můžeme zapsat jednodušeji pomocí absolutních hodnot: (  > 0)(   0)(  x) 0   x  c      f(x)  a   

Příklady a problémy Jak definovat nevlastní limity ve vlastním bodě? Může mít funkce při tomtéž limitním přechodu dvě různé limity? Nechť platí, že f(x)  g(x)  h(x) pro všechna x, a nechť lim f(x) = lim h(x) = a. Co z toho lze usoudit? Příklady: Příklady limit.ggbPříklady limit.ggb Problémy:

Výpočty limit funkcí

Důležité věty o vlastních limitách viz předchozí P03 Nechť lim f(x) = a  R, lim g(x) = b  R. Pak lim ( f(x) + g(x) ) = a + b, lim ( f(x) – g(x) ) = a – b, lim ( f(x). g(x) ) = a. b, a je-li navíc b  0, pak lim ( f(x) : g(x) ) = a : b.

„Algebra nekonečna“ viz předchozí P03 Pro případ nevlastních limit užíváme tyto rovnosti: +  +  = +  –  –  = –  (+  ). (+  ) = +  (–  ). (–  ) = +  (+  ). (–  ) = –  Pro vlastní limitu a pak užíváme rovnosti: +  + a = +  –  + a = –  a : (+  ) = 0 a : (–  ) = 0 Je-li a > 0, pak (+  ). a = + , (–  ). a = – , je-li a < 0, pak (+  ). a = – , (–  ). a = + .

Pozor na „neurčité výrazy“ !! viz předchozí P03 U výpočtu limit se někdy setkáváme s případy, které popisují tyto symboly:  –   –   :  0.  0 : 0 Tyto symboly nazýváme neurčité výrazy. Neurčitým výrazům nelze definicí určit přesnou hodnotu, příslušnou limitu je třeba počítat v každém konkrétním případě zvlášť.

Co je třeba znát a umět? Znát důležité reálné funkce, jejich definiční obory a obory funkčních hodnot, pochopit pojmy vlastní a nevlastní limity funkce ve vlastních i nevlastních bodech (též jednostranné i oboustranné limity), umět počítat limity funkcí.

Děkuji za pozornost