Geografie místního regionu Fyzicko-geografická charakteristika Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Obsah Geomorfologické členění Úmoří Černého moře Česká vysočina Západní Karpaty Vodstvo Úmoří Baltského moře Úmoří Černého moře Stojaté vody Minerální vody Podnebí Srážky Povodně

Geomorfologické členění Geomorfologicky je území okresu tvořeno dvěma systémy: Hercýnský systém Alpsko-himalájský systém Reliéf tvoří akumulační roviny (Moravská brána, Hornomoravský úval, členité pahorkatiny a vrchoviny s podcelky Nízkého Jeseníku Nejvyšší bod: 653 m n.m. jihozápadně od obce Boškov Nejnižší bod: hladina Moravy u Kojetína 190 m n.m. Letecký pohled na rovinu Bečevské brány v oblasti obce Slavíč

Provincie: Česká vysočina Subprovincie: Krkonošsko-jesenická soustava Oblast: Jesenická podsoustava Celek: Nízký Jeseník Podcelek: Oderské vrchy Vítkovské vrchy Tršická pahorkatina 25% území okresu

Provincie: Západní Karpaty Subprovincie: Vněkarpatské sníženiny Oblast: Západní Vněkarpatské sníženiny Celek: Moravská brána Podcelek: Bečevská brána Oderská brána Celek: Hornomoravský úval Podcelek: Prostějovská pahorkatina Holešovská pahorkatina Středomoravská niva

Provincie: Západní Karpaty Subprovincie: Vnější Západní Karpaty Oblast: Západobeskydské podhůří Celek: Podbeskydská pahorkatina Podcelek: Kelčská pahorkatina Příborská pahorkatina Maleník

Provincie: Západní Karpaty Subprovincie: Vnější Západní Karpaty Oblast: Středomoravské Karpaty Celek: Litenčická pahorkatina Podcelek: Bučovická pahorkatina

Hlavní evropské rozvodí Nejnižší místo úmoří Baltského a Černého moře

Hlavní evropské rozvodí Podivuhodné místo, kde se rozcházejí vody a kde se rozděluje déšť. Potoky spějí odsud na sever a na jih. Ta voda se už nikdy více nepotká a nenávratné bývá loučení lidí a vod. Stojíte na předělu moří.

Úmoří Baltského moře 4% rozlohy okresu Luha - Odra (pramení mimo území okresu a okresem neprotéká)

Úmoří Černého moře Morava – prům. průtok po soutoku s Hanou – 49 m3/s Blata, Valová , Haná Levostranné: Bečva – průtok 15 m3/s (Hranice) před soutokem s Moravou 17-18 m3/s Moštěnka Pravostranné: Ludina, Velička, Jezernický potok, atd.

Bečva Průtok 15 m3/s (prům. roční Teplice) 1997 – povodně průtok 950 m3/s 2010 - povodně průtok 750 m3/s Při ústí 17-18 m3/s Pravostranné – Ludina, Velička, Jezernický potok

Otázky a úkoly Seřaďte podle řádu řeky sestupně: Ludina, Morava, Bečva, Račí potok, Dunaj, Odpověď: Dunaj, Morava, Bečva, Ludina, Račí potok Co mají společného názvy Mraznice, Krkavec, Žabník? Jedná se o malé vodní toky: Juhyně – levostranný přítok Bečvy, ústí do Bečvy mimo území okresu Žabník – pravostranný přítok Bečvy Mraznice – levostranný přítok Veličky (Olšovec) Na pmo.cz určete aktuální výšku hladiny a průtok řeky Bečvy na vybraných místech okresu.

Stojaté vody Rybníky: Tovačovské – Hradecký, Skašovský Hustopeče, Milotice – Křivoš, Záviš Bělotín, Polom (některé zanikají z důvodu stavby silnic) Jezera: jezírko v Hranické propasti Zatopené lomy: Olšovec, Milotice nad Bečvou Valšovická jezírka: uměle založená, protéká jimi Krkavec Bezodtoké jezírko: na vrcholu Maleníku

Stojaté vody Valšovická jezírka Polomské rybniky Zatopený lom v Olšovci Rybník Kuchyňka

Minerální vody Teplická kyselka Horní Moštěnice – Hanácká kyselka

Podnebí Mírné podnebí, přechodného typu, projevuje se vliv nadmořské výšky. Moravská brána a Hornomoravský úval se nachází v teplé oblasti, ostatní území se nachází v mírně teplé oblasti. průměrná roční teplota 6o – 8,7o nejtepleji:8,7o C (Křenovice (JZ) nejchladněji: 6o C Oderské vrchy

Srážky Roční úhrn srážek 600 – 800 mm (vliv nadmořské výšky) Minimum srážek – únor, nižší části regionu a závětrné strany pohoří obecně: říjen – březen: delší, méně intenzivní srážky Maximum srážek: červen, červenec, části regionu s vyšší nadmořskou výškou duben – září: většinou krátké, ale intenzivní srážky Průměrný počet sněhových dní: 50 – 70 v severní části až 80

Povodně v roce 1997 a 2010 5. - 6. června 1997 v Beskydech a Jeseníkách spadla asi polovina ročního úhrnu srážek rozvodnění řeky Bečvy, Moravy, toků Velička, Ludina a mnoha dalších v Hranicích protrženy hráze řeky Bečvy a zaplavená celá levobřežní část pod vodou všechny vesnice kolem řeky Bečvy zaplavena část Přerova symbolem povodní staly Troubky - zničeno více než 130 domů - voda z Moravy a Bečvy Tzv. „stoletá voda“ (někdy se uvádí i tisíciletá) 16.5. 2010

Zdroje Použitá literatura: HAUBELT, Josef; SANETŘÍK, Milan. Země Moravské brány. Lipník nad Bečvou: MTZ, 2006, ISBN 80-239-8326-8. NECID, Jiří; JURAČKA, Vladimír. Hranice malý průvodce městem a okolí. Hranice: Mijoka, 1995, ISBN neuvedeno. VOŽENÍLEK, Vít; KILIÁNOVÁ, Helena; KADLČÍKOVÁ, Jana; BURIAN, Jaroslav a kol. Hranicko atlas rozvoje mikroregionu. Olomouc: Univerzita Palackého, 2008, ISBN 978-80-244-1696-0. Foto a mapy: Mgr. Ivo Macháček, Ing. Petr Bakovský