Přemysl Otakar II. Ondřej Němec 2.B

Základní údaje: Doba vlády: 1253- 1278 Korunovace: 25. prosince 1261 Král český, vévoda rakouský, štýrský, korutanský a kraňský a pán Chebska Narození: ? 1233 - Praha Úmrtí: 26. srpna 1278 – Suché Kruty Předchůdce: Václav I. Následník: Václav II. Dynastie: Přemyslovci Otec: Václav I. Matka: Kunhuta Štaufská

Osobnost Přemysla Otakara II. Přemysl byl průměrně vysoký, snědý a prý pohledný muž s dvorským vychováním a na svou dobu dobrým vzděláním Roku 1254 potvrdil nebývalá práva Židům: obecní samosprávu a právo na ochranu majetku Pozval do země inkvizici Přízvisko"železný" mu dali Kumáni po bitvě u Kressenbrunu, kde se proslavili Přemyslovi těžce odění rytíři, místo"zlatý" by spíše odpovídalo jiné označení – jeho bohatství bylo spíše stříbro Byl mocným středoevropským panovníkem

Spory s otcem: Přemysl byl původně vychovaný pro církevní kariéru, ale po smrti bratra Vladislava se stal jediným dědicem trůnu a moravským markrabětem Skupina předáků šlechty bez králova vědomí zvolila 31. července 1247 ctižádostivého prince spoluvládcem s titulem mladší král a postavila ho do čela odboje proti jeho otci Za Přemyslem stála šlechta, na Václavově straně byla jen malá skupina stoupenců Václav pochopil synovu převahu a utekl do Míšně Na jaře 1248 se Přemysl vypravil dobýt baštu otcových stoupenců v Mostě, ale ti napadli pod Mostem Přemyslův vojenský tábor a udělili mu porážku V srpnu 1249 Václavovo vojsko oblehlo Pražský hrad a dobylo ho. Přemyslovi nezbylo nic jiného než kapitulovat a zřejmě i za přispění své tety Anežky se s otcem smířit.

Babenberské dědictví V roce 1251 si rakouská šlechta zvolila za vládce českého prince Přemysla Svůj nárok na Rakousy a Štýrsko podpořil sňatkem se sestrou Fridricha II. Markétou (1252), přestože byla o více než třicet let starší. V září 1253 zemřel Václav I. a Přemysl se tak jako jediný žijící Přemyslovec stal jeho nástupcem

Křížové výpravy Otakar se pokoušel rozšířit své panství i směrem severovýchodním - v letech 1254-55 (a 1267-8) se účastnil křížové výpravy do (pobaltského) Pruska neúspěšné V roce 1255 se rozhodovalo o římskoněmecké královské koruně a Otakar z nejasných důvodů odmítl

Bitva u Kressenbrunnu 26.2.1260 zvítězil Přemysl v boji u Kressenbrunnu proti uherskému králi Bélou IV. a rok na to s ním uzavřel mír Uzavření míru byla součást taktiky – rozváděl se s Markétou a nechtěl přijít o získaná území, a tak se oženil s Bélovou vnučkou Kunhutou Po sňatku s Kunhutou se Přemyslova říše rychle rozšiřovala 1262 mu bylo přiděleno salcburské a pasovské fojtství

Expanze českého státu Roku 1266 připojil Přemysl Otakar II. Chebsko - jako věno po matce V roce 1269 zdědil na základě Poděbradských smluv po bratranci Oldřichovi Korutansko a Kraňsko, 1272 připojil Furlánsko Otakar na vrcholu moci, potíže s novým uherským králem Štěpánem V. V říjnu se oba domluvili v Bratislavě na dvouletém míru, ale uherský král dohodu nedodržel a jeho vojska podnikla pustošivé vpády do Rakouska V dubnu 1271 provedl Otakar odvetu do Uherska, vojsko přešlo Dunaj a obsadilo Devín, Stupavu, Svätý Jur a Pezinok Válka opět zkončila mírem, podepsaným 2. června znovu v Bratislavě, uherský král tuto smlouvu nedodržel a v roce 1273 vypukla nová česko- uherská válka – spustošeno jihozápadní Slovensko až po Nitru, Uhersko nebylo schopné čelit síle přemyslovských vojsk

Zakládání měst Přemysl věděl, že jeho mezinárodní postavení závisí na vnitřní síle státu. Zřídil v Praze zemský soud. Ohrožovali ho mocní feudálové z okrajových oblastí (zejména jihočeští Rožmberkové). Přemysl se proto snažil podpořit kolonizaci pohraničních území. Zakládal nová královská města - Kolín, Klatovy, České Budějovice, Domažlice, Louny, Kadaň… Tím se zlepšila i finanční situace královské pokladny

Přemyslova porážka 19. listopadu 1273 Rudolf vydal prohlášení, že všechna léna a majetkové změny uskutečněné od roku 1245 podléhají novému potvrzení. Přemysl obával toho, že když bude své země od římského krále přijímat v léno, ten už mu nemusí rakouské země vrátit (na rozdíl od těch českých). Rudolf se snažil získat území patřící Přemyslovi, vyvolával protičeská povstání. Přemysl s ním 26.11.1276 uzavřel Vídeňský mír(donucen vzpourou Vítkovců) a vzdal se vlády všech zemí, kromě Čech a Moravy Rudolf ale i přes sjednaný mír, požadoval Přemyslovo odstoupení.Ten nechtěl kapitulovat a tak zvolil válku přesto, že neměl velkou šanci v ní zvítězit. V roce 1278 byla jeho vojska na Moravském poli poražena a on v boji zahynul.

Zásluhy Přemysla Otakara II. Čechy vrcholný feudální stát Nová česká města Obohacení král. pokladny Král a železný Náhrobek Přemysla Otakara II. z parléřovské huti zlatý

Z čeho jsem čerpal? www.wikipedia.org www.panovnici.cz Toulky českou minulostí