Základy přírodních věd Vznik a vývoj Země Základy přírodních věd

Vznik vesmíru Velký třesk (Big Bang) 13,5 miliardy let Z jednoho bodu singularita (nekonečně malý objem, nekonečně velká hustota, teplota, žádné fyz. parametry) Vznikly zákony fyziky, čas, prostor,… Z energie se postupně vytvořili: Fotony Kvarky Elektrony 1. vteřina Protony, neutrony Atomy (H) Ostatní prvky – jaderná fůze – slunce Následně nastalo ochlazování a rozpínání

Vznik planetárního systému 4,6 miliardy let Vznik planetárního systému Shlukování prachu a plynu Vnik protoplynného mraku Hustý střed o veliké hmotnosti Zvyšování tlaku a teploty ve středu mraku Termonukleární reakce Vznik Hvězdy Shlukování zbylých částeček a kusů hmoty Vznikly Planetesimály (objekty o velikosti jednotek km – zárodky planet) Postupné, zvetšování těchto zárodků Vznik Planet

Stavba Země

Stavba Země Zemské jádro – převážně těžké kovy, 2890–6370 km Vnitřní – pevné (4700°C), 1,7% hm.Země Vnější – tekuté, 30,8% hm.Země, el.vodivé -> vytváří elektrické a magnetické pole země (ochranný štít před kosmickým zářením),

Stavba Země Plášť – převážně těžké minerály, 2890-60km Kůra – 50–0km Spodní plášť – 49,2%hm.Z, Si, Mng, O Svrchní plášt – 10,3%hm.Z, Astenosféra – 7,5%hm.Z, 60-250km, plastická Vrstva, která umožňuje pohyb litosférických desek Kůra – 50–0km Pevninská - 0,347 %hm.Z, 6-50km Oceánská - 0,099 %hm.Z, 6-8km

Stavba Země Litosféra Tvořena zemskou kůrou a nejsvrchnější částí pláště, 70-100km Litosférické desky (oceánské, pevninské) Plavou na plastické vrstvě zemského pláště – astenosféře -> Přetváření Země Přibližování Podsouvání desek - (subdukce) Zpříčení desek - horotvorný proces (orogeneze) - > zemětřesení Oddalování – vznik nové kůry

Pohyb litosférických desek

Formování Země

Litosférické desky

Stavba Země Hydrosféra – vodní obal Země Atmosféra – plynný obal Země Voda tvoří 71% Země Atmosféra – plynný obal Země Troposféra -> stratosféra -> mezosféra -> termosféra -> exosféra Hustota s rostoucí výškou klesá

Vývoj Země Prahory, starohory (prekambrium) Prvohory (paleozoikum) Druhohory (mezozoikum) Třetihory (terciér) Čtvrtohory (kvartér)

Prahory, starohory (prekambrium) (4,6 mld. - 545 mil. let) Prahory, starohory (prekambrium) 88% stáří Země Výrazná vulkanická činnost Neustálé pronikání magmatu na povrch, vysoká teplota (rozpad radioaktivních prvků) Vznik horstva Vznik prokaryotních buněk (bakterie) Nejstarší organismus, jednodušší stavba než u eukaryotních buněk (živočichové, rostliny,…)

Prahory, starohory (prekambrium) (4,6 mld. - 545 mil. let) Prahory, starohory (prekambrium) Vznik fotosyntetizujících organismů (3 mld. let) Modro-zelené řasy -> stromatolity Fotosyntéza – biochemický proces Vznik eukaryotních buněk (1,4 mld let) Mnohobuněčné organismy (1 mld. let) Mikroorganismy s měkkým tělem (680 mil. let) Fotosyntéza – biochemický proces S pomocí světla a tepla se vytváří z jednoduchých anorganických látek energeticky bohaté organické látky Oxid uhličitý Voda Světlo Cukr

Prvohory (paleozoikum) Kambrium (545 - 500 mil. let) Jediný kontinent – Gondwana Trilobiti – 60% živočichů Plži, mlži, první hlavonožci Ordovik (500 - 435 mil. let) Z počátku teplé kontinentální klima Korály, hvězdice, ramenonožci, členovci, první obratlovci, houby,… Na konci velké zalednění Obrovské vymírání většiny živočichů Silur (435-415 mil. let) Superkontinent Euroamerika Další rozvoj již existujících mořských organismů

Prvohory (paleozoikum) Devon (415-365 mil. let) Moderní ryby Suchozemské rostliny První obojživelnící Karbon (365-300 mil. let) Gondwana se sráží s Amerikou a Evropou Rozvoj hmyzu První plazi Rozvoj rostlin (první jehličnaté stromy) Perm (300-245 mil.) Vymírání trilobitů a dalších druhů Vznik motýlů, rozvoj obratlovců

Druhohory (mezozoikum) Trias (245 - 205 mil. let) Rozpad superkontinentu Pangea Rozvoj - žraloci, želvy, plazi – dinosauři Jura (205 - 135 mil.let) Velké záplavy pevnin Rozvoj dinosaurů (zem), pterosaurů (vzduch), ichthyosaurů (voda) První drobní savci Křída(145 - 65 mil.let) Rozdrobení kontinentů Vytvoření klimatických pásem První ptáci Ke konci dramatické vymírání dinosaurů, pterosaurů

Třetihory (terciér) Paleogén (65 - 26 mil. let) Bouřlivý nástup savců, ptáků Hlavně koně, chobotnatci, nosorožci, vepři a hroši Většina dnešních stromů a rostlin Neogén (26 - 1,8 mil. let) Rozdělení kontinentů se blíží současnému stavu Rozvoj prvních primátů rodu Homo Homo Habilis (člověk zručný)

Čtvrtohory (kvartér) 1,8 mil. let až dodnes Střídání dob ledových a meziledových Další rozmach savců Homo erectus (člověk vzpřímený) Homo sapiens (člověk rozumný) Homo neandrethales Homo sapiens sapiens (moderní člověk)

Vývoj člověka