ZÁKLADY VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNICTVÍ

Rámcový obsah předmětu – 1. část: co je to zdraví a nemoc determinanty zdraví a rizikové faktory zdraví ukazatele zdravotního stavu úroveň zdraví v ČR a v kraji Vysočina systém zdravotní péče, její poskytování zdravotnická zařízení hygienická služba, hygienické stanice a zdravotní ústavy zdravotní pojišťovny významné zdravotnické organizace právní úprava zdravotní péče práva a povinnosti pacientů a zdravotnických zařízení

Rámcový obsah předmětu – 2. část: aktuální otázky ve zdravotnictví financování zdravotnictví zdravotní politika program WHO ZDRAVÍ 21 implementace programu ZDRAVÍ 21 v ČR a v kraji Vysočina programy (projekty) na podporu zdraví komunitní programy v ČR (zdravá města, zdravé školy, zdravé podniky, zdravé nemocnice) prevence infekčních nemocí prevence neinfekčních nemocí výchova ke zdraví

Veřejné zdravotnictví Je interdisciplinární oborem, vychází ze sociálního lékařství, ale prolíná všemi medicínskými obory Často se označuje jako sociálně – medicínský obor

Mezi tzv. sociálně – medicínské obory se dále např. řadí epidemiologie (zabývá se výskytem nemocí v populaci a všemi faktory, které tento výskyt nějakým způsobem ovlivňují a podmińují) preventivní lékařství (hygiena – zabývá se vztahy mezi faktory vnějšího prostředí a lidským organismem a jeho zdravím) sociální lékařství (zabývá se zdravím obyvatelstva a péčí o zdraví lidí ve společnosti)

ukazatele zdravotního stavu MUDr. Stanislav Wasserbauer nemoc prevence zdravotní stav ukazatele zdravotního stavu zdravotní stav v ČR MUDr. Stanislav Wasserbauer

ZDRAVÍ Na první pohled se může zdát, že slůvku ZDRAVÍ každý rozumí – používáme ho od dětství, při gratulacích, běžně při hovoru.... Obvykle ZDRAVÍ znamená, že nás nic nebolí, že nám nic není, že jsme v pohodě... ZDRAVÍ bývá pokládáno za protiklad nemoci nebo smrti

Z D R A V Í Rozlišujeme individuální zdraví veřejné zdraví (zdraví každého jedince) veřejné zdraví zdraví (zdravotní stav) nějaké populace (skupiny lidí)

Z D R A V Í (individuální) je nejen nepřítomnost nemoci nebo vady, ale současně i stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody (definice Světové zdravotnické organizace – WHO)

stav smrt úplného zdraví Tuto definici však lze bezezbytku uplatnit jen velmi obtížně. Zdraví lze vyjádřit nejlépe na úsečce, kde na jednom konci je stav úplného zdraví a na druhém konci smrt. Kvalita zdraví je individuální a mění se u každého z nás v čase

VEŘEJNÉ ZDRAVÍ je určován souhrnem přírodních, je zdravotní stav obyvatelstva (populace) a jeho skupin Tento zdravotní stav je určován souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života

ADAPTACE je přizpůsobení organismu vlivům vnějšího prostředí tím se vyrovnává s vnitřními i vnějšími vlivy bez poškození zdraví, bez nemoci či poruchy zdraví udržuje zdraví i při působení nepříznivých podmínek

NEMOC je stav, kdy selhávají adaptační mechanismy vzniká porucha rovnováhy mezi organismem a na něj působícími vlivy obvykle postihuje určitý orgán, její odraz se však promítá do celého těla

Průběh nemoci často ovlivňován různými faktory psychickým stavem nemocného jeho osobností rodinou, přáteli, známými, okolím... socio – ekonomickými podmínkami ..... ale třeba i ročním obdobím (vánocemi...)

ohrožené nemocí, ohrožené RF nemocné, ale ještě bez příznaků nemoci Lidé se z hlediska zdraví a nemoci nachází v některé z těchto kategorií – osoby: zdravé ohrožené nemocí, ohrožené RF nemocné, ale ještě bez příznaků nemoci ve formě, kterou nelze odhalit běžnou dg ve formě, kterou již lze odhalit běžnou dg nemocné s klinicky zjevnou nemocí ty, co se léčí doma nebo se neléčí ty, co se odborně léčí v ZZ s následky po nemoci

Několik dalších základních pojmů Prodrom = předzvěst, nejasný počáteční příznak choroby Symptom = příznak nemoci subjektivní nebo objektivní Syndrom = soubor příznaků (většinou u jedné nemoci) Remise = přechodné vymizení projevů nemoci Recidiva = opakování, nové vzplanutí onemocnění

Prevence primární sekundární terciální

Z D R A V Í (zdravotní stav) je výsledkem komplikovaného (krátkodobého, ale většinou dlouhodobého) působení mnoha faktorů, které nazýváme determinanty zdraví, respektive rizikové faktory zdraví

Determinanty zdraví jsou faktory, které významně ovlivňují zdraví lidí Zdraví je ovlivňováno, či dokonce podmiňováno celou škálou zevních a vnitřních faktorů, které působí samostatně nebo společně, vzájemně se potencují (posilují) či oslabují nebo ruší. Společně tak utvářejí zdravotní stav lidí, jejich pocit pohody a spokojenosti a určují délku a kvalitu jejich života.

Základní skupiny determinant ovlivňující naše zdraví životní styl – způsob života úroveň zdravotní péče genetické faktory životní prostředí a pracovní podmínky

ÚKOL: K uvedeným skupinám determinant přiřaďte jejich význam – důležitost (v %) při vlivu na lidské zdraví uvádějte obecný (průměrný) vliv zaokrouhlujte na 5% v součtu musí být 100%

Základní determinanty ovlivňující naše zdraví životní styl – způsob života 50 – 60 % úroveň zdravotní péče 15 – 20 % genetické faktory 10 – 20 % životní prostředí a pracovní podmínky 10 – 15 %

Základní determinanty ovlivňující naše zdraví

Rizikové faktory konkrétní faktory vnějšího prostředí, které jsou pro naše zdraví rizikové, které mohou poškozovat naše zdraví a způsobovat onemocnění či poruchy zdraví je jich stovky, tisíce mají různou váhu

Rizikové faktory U spousty nemocí se dají poměrně dobře kvalifikovat kvantifikovat Jejich znalost je základem pro primární prevenci té které nemoci a pro výhovu ke zdraví

ÚKOL: napište 5 dle Vašeho názoru nejrizikovějších faktorů pro vznik nejčastějších onemocnění srdce a cév (tj. srdečního infarktu, ICHS, mozkové příhody apod.)

Rizikové faktory KVO Poznáno a popsáno asi 300 různých RF, ale zhruba asi 10 z nich je nejdůležitějších: kouření hypertenze obezita nezdravá výživa vysoká hladina cholesterolu vysoká hladina dalších krevní lipidů diabetes stres nedostatek odpočinku a relaxace nedostatek pohybu

Rizikové faktory nádorů úkoly: napište alespoň 3 rizikové faktory, o kterých si myslíte, že jsou obecně pro vznik zhoubných nádorů nejzávažnější napište 3 rizikové faktory, o kterých si myslíte, že jsou nejzávažnější pro vznik zhoubných nádorů plic a zhoubných nádorů prsu

Rizikové faktory nádorů - obecně

Rizikové faktory zhoubných nádorů plic a průdušek kouření aktivní i pasivní (více než 95% mužů a 80% žen, kteří onemocní ca plic, jsou současnými nebo bývalými kuřáky) inhalace radonu z podloží, vody apod. inhalace dalších radioaktivních látek chemické karcinogeny zejména v pracovním ovzduší znečištěné ovzduší (zejména ve městech) nesprávná strava

Ochranné / protektivní faktory zhoubných nádorů plic a průdušek nekuřáctví minimum inhalace radonu a dalších chemických škodlivin zdravá a vyvážená strava pravidelná fyzická aktivita

Rizikové faktory zhoubných nádorů prsu věk nad 45 let dědičnost (nádor v blízkém příbuzenstvu) výsky ZN prsu na jednom prsu nadváha, obezita, špatná strava první menstruace před 12. rokem věku pozdní menopauza po 50. roce věku

Zdraví není všechno, ale všechno ostatní bez zdraví nestojí za nic Halfdan Mahler