J. Kolář - Biologické rytmy a fotoperiodizmus rostlin

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Přizpůsobení živočichů k prostředí
Advertisements

J. Kolář - Biologické rytmy a fotoperiodizmus rostlin
Růst a vývoj rostlin Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Růst a vývoj rostlin.
Časový systém: Cirkadiánní rytmy
J. Kolář - Biologické rytmy a fotoperiodizmus rostlin
Mgr. Iva Martincová UBO AVČR v.v.i. Studenec Masarykova univerzita
Heterogenita nádorové buněčné populace v diagnostice a léčení
John R. Helper & Alfred G. Gilman Zuzana Kauerová 2005/2006
J. Kolář - Biologické rytmy a fotoperiodizmus rostlin 5: Experimenty testující selekční výhody cirkadiánních rytmů.
J. Kolář - Biologické rytmy a fotoperiodizmus rostlin
Bakteriologie Určování bakterií.
Obecná biologie.
J. Kolář - Biologické rytmy a fotoperiodizmus rostlin
BUŇKA JAKO ZÁKLAD VŠEHO ŽIVÉHO
Things we knew, things we did… Things we have learnt, things we should do Melatonin a časový systém lidského organismu Helena Illnerová Fyziologický ústav.
Psychické stavy.
EUKARYOTA.
Systém organismů.
24h 24.2h 24.1 Pohybová aktivita švába Blatella germanica je vázána na začátek noci. Cirkadiánní rytmus do značné míry přetrvává v trvalé tmě, jeho délka.
přetrvávají i v konstantních podmínkách, mimimálně po několik cyklů
Biorytmy Historie – starověk – listy mění polohu ve dne a v noci, rytmické (spánkové) pohyby, francouzský astronom de Marian (1929), mimóza několik dní.
Metabolismus A. Navigace B. Terminologie E. Sacharidy I. Enzymy
EUKARYOTICKÁ BUŇKA Velikost – v mikrometrech (10–100, i větší)
PaedDr.Pavla Kelnarová ZŠ Valašská Bystřice
Helena Illnerová Fyziologický ústav AV ČR, v. v. i.
BUŇKA PŘÍRODOPIS 6. TŘÍDA.
Rostliny.
Biologie 1.E
Srovnání prokaryotických a eukaryotických buněk
Biologie 1.ročník.
FUNKCE PROTEINŮ.
Fotosyntésa.
1.ročník šk.r – 2012 Obecná biologie
J. Kolář - Biologické rytmy a fotoperiodizmus rostlin
1. Buněčný typ TYP PROKARYOTNÍ TYP EUKARYOTNÍ
Biologické vědy.
- zabývají se studiem živých soustav
Protein synthesis, proteolysis, and cell cycle transitions Nobel Lecture, december 9, 2001 TIM HUNT.
8. VZNIK REPERTOÁRŮ ANTIGENNĚ SPECIFICKÝCH RECEPTORŮ.
CYCLIN DEPENDENT KINASES AND CELL CYCLE CONTROL Nobel Lecture, December 9, 2001 Paul M. Nurse.
Úvod do zoologie. charakteristické znaky a vlastnosti buňka velikost tvar stavba: fagocytóza eukaryotní 10 – 100 μm, nejčastěji 10 – 20 μm různý – podle.
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona: III/2VY_32_inovace_583.
Bi1BP_ZNP2 Živá a neživá příroda II Biologické vědy
 Zkoumáním fyzikálních objektů (např. polí, těles) zjišťujeme že:  zkoumané objekty mají dané vlastnosti,  nacházejí se v určitých stavech,  na nich.
Autor: Milan Blaha Konzultant: Prof. MVDr. Jan Motlík, DrSc.
EXPRESE GENETICKÉ INFORMACE Transkripce
Obecná endokrinologie
Základní struktura živých organismů
Otázky k přednášce 1. 1.Jaké jsou charakteristické vlastnosti rostlin na rozdíl od živočišných organismů na úrovni buňky, pletiva a celého organismu? Jaký.
U jednobuněčných je tělo tvořeno jedinou buňkou  na změnu prostředí reaguje buňka.  tělo mnohobuněčných je tvořeno mnoha specializovanými skupinami.
Biotechnologie, technologie budoucnosti Aleš Eichmeier.
Základy molekulární genetiky. Bílkoviny Makromolekuly složené z aminokyselin jedna molekula bílkoviny tvořena obvykle stovkami aminokyselin v živých organismech.
NERVOVÁ SOUSTAVA.
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt OBZORY Řízení živočišného organismu.
Nervové obvody, reflex. Nervový systém Mozek člověka je pravděpodobně nejkomplikovanější struktura na Zemi 1cm 3 mozkové tkáně obsahuje přes 50 miliónů.
Název školy Základní škola a mateřská škola, Jetřichov, okres Náchod
VNITŘNÍ HODINY V NÁS Helena Illnerová, Fyziologický ústav AV ČR
BUŇKA – základ všech živých organismů
VY_32_INOVACE_07_Rostlinná buňka
Základní škola a mateřská škola J.A.Komenského
Metody analýzy mikroorganismů II
Ekologie živočišných společenstev a populací
Buněčný cyklus a molekulární mechanismy onkogeneze.
Buňka Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Materiál je plně.
Základy genomiky V. Analýza protein-proteinových interakcí Jan Hejátko
1. Regulace genové exprese:
Řízení živočišného organismu
Srovnání prokaryotické a eukaryotické buňky
MiRNA
Stavba buňky.
Transkript prezentace:

J. Kolář - Biologické rytmy a fotoperiodizmus rostlin 7: Evoluce cirkadiánní rytmicity

Cirkadiánní oscilátory různých skupin organizmů základní vlastnosti cirkadiánních rytmů jsou stejné u všech organizmů - sdílejí společné rysy i jejich cirkadiánní oscilátory? u oscilátorů nás především zajímá: Kde jsou v organizmu? a Z čeho se skládají? srovnání jejich lokalizace a struktury u modelových druhů z různých taxonů může objasnit evoluci cirkadiánní rytmicity a také např. pomoci při volbě vhodné strategie pro hledání složek oscilátoru u dalších organizmů v současnosti je podrobněji známa molekulární podstata cirkadiánního oscilátoru u sinice Synechococcus elongatus, vřeckovýtrusé houby Neurospora crassa, rostliny Arabidopsis thaliana a dvou živočichů - octomilky Drosophila melanogaster a laboratorní myši

Lokalizace cirkadiánních oscilátorů u živočichů živočichové mají centrální oscilátor(y) v různých oblastech mozku, v očích apod. například u savců je jeden oscilátor v suprachiazmatickém jádře hypotalamu (SCN), u ptáků jsou oscilátory v očích, SCN a epifýze - jejich relativní důležitost je druhově specifická zničení oscilátoru vyvolá ztrátu rytmicity organizmu léze SCN vlevo: pohybová aktivita křečka s lézí SCN (Stetson a Watson-Whitmyre 1976) vpravo: pohybová aktivita vrabce s odstraněnou epifýzou (Binkley 1993) změna režimu z LD 14:10 na DD

z orgánů myši kultivovaných in vitro (Yoo et al. 2004) Lokalizace cirkadiánních oscilátorů u živočichů autonomní oscilátory byly objeveny také v periferních orgánech a i v izolovaných buňkách! centrální oscilátory živočichů proto zřejmě slouží především k synchronizaci periferních oscilátorů rytmy hladiny cirkadiánně regulované mRNA, měřené pomocí luminiscence v řezech z orgánů myši kultivovaných in vitro (Yoo et al. 2004)

Lokalizace cirkadiánních oscilátorů u rostlin cirkadiánní oscilace přetrvávají i v izolovaných orgánech, buňkách a protoplastech – každá buňka má patrně vlastní oscilátor centrální oscilátor u rostlin nenalezen některé experimenty ukazují, že oscilátory jednotlivých buněk jsou navzájem dost nezávislé Každá děloha semenáčku CAB::LUC tabáku byla synchronizována s jiným LD režimem (rozdíl fází 12 h) a luminiscence pak měřena v LL. Thain et al. 2000

Lokalizace cirkadiánních oscilátorů u rostlin oscilátory v různých orgánech se zřejmě poněkud liší (v kořenech jen ranní smyčka?) možná synchronizace rytmů mezi prýtem a kořeny (zprostředkováno sacharidy???) cirkadiánní oscilátory v prýtu a kořeni Arabidopsis thaliana, Más a Yanovsky 2010

3 smyčky (ranní, večerní, centrální) Cirkadiánní oscilátor Arabidopsis thaliana (připomenutí z minulé přednášky) 3 smyčky (ranní, večerní, centrální) představa zatím není definitivní: neznámé komponenty, možná i další smyčky model cirkadiánního oscilátoru Arabidopsis thaliana, Pruneda-Paz a Kay 2010

Cirkadiánní oscilátor Neurospora crassa vřeckovýtrusá houba obvykle se sleduje dobře analyzovatelný cirkadiánní rytmus v produkci asexuálních spor (konidií): mycelium prorůstá stálou rychlostí agarem a v cirkadiánních intervalech produkuje konidie Crosthwaite 2004

Cirkadiánní oscilátor Neurospora crassa hlavní složky: WC-1, WC-2 (zinc-finger transkripční faktory s PAS doménami pro meziprotei-novou interakci, WC-1 je i receptor modrého světla); FRQ (interaguje s komplexem WC-1/2), FRH (interaguje s dimerem FRQ) možná ještě další smyčky („FRQ-less oscillators“) + FRH Crosthwaite 2004

Cirkadiánní oscilátor Neurospora crassa kromě regulace transkripce jsou důležité i posttranslační regulace (hlavně fosforylace a degradace proteinů) Heintzen a Liu 2007

Cirkadiánní oscilátor Drosophila melanogaster hlavní složky: Clock, Cycle (bHLH transkripční faktory, PAS domény); PER (PAS domény); TIM (dimerizuje s PER) důležitá je regulace aktivity proteinů na úrovni fosforylace (např. inhibice Cycle/Clock) entrainment světlem: zprostředkovaný přes CRY (kryptochrom - receptor modrého světla) + kináza Double-time Looby a Loudon 2005

Cirkadiánní oscilátor laboratorní myši hlavní složky: Clock, Bmal1 (bHLH transkripční faktory, PAS domény); PER (PAS domény); CRY (zde transkripční inhibitor, ne receptor světla jako u Drosophila melanogaster) na rozdíl od D. melanogaster dimerizuje s PER CRY, ne TIM. Další smyčky oscilátoru využívají jiné proteiny než u D. melanogaster (šedě) Looby a Loudon 2005

Cirkadiánní oscilátor sinice Synechococcus elongatus hlavní složky: KaiA, KaiB, KaiC KaiC má schopnost autofosforylace a autodefosforylace první model předpokládal transkripční/translační smyčku jako u eukaryot Ishiura et al. 1998

Cirkadiánní oscilátor sinice Synechococcus elongatus pak ale objeven posttranslační oscilátor (PTO): rytmické změny fosforylace KaiC, regulované interakcemi s KaiA a KaiB Johnson et al. 2008

Cirkadiánní oscilátor sinice Synechococcus elongatus transkripční/translační smyčka (TTFL) je rychle vyhasínající oscilátor uvnitř něj je posttranslační oscilátor (PTO) PTO generuje robustní rytmy: nejsou ovlivněny ani dělením buněk (které výrazně mění rychlost transkripce) Johnson et al. 2008

Cirkadiánní oscilátor sinice Synechococcus elongatus míra fosforylace proteinu KaiC osciluje také v systému in vitro (složky: KaiC, KaiA, KaiB, ATP), a to s cirkadiánní periodou a dokonce i s teplotní kompenzací Nakajima et al. 2005

Závěry z porovnání oscilátorů každá živočišná i rostlinná buňka má zřejmě vlastní oscilátor; u živočichů jsou centrálně koordinovány, u rostlin ne (nebo málo) oscilátory prokaryot a eukaryot jsou patrně principiálně odlišné Jednotlivé eukaryotní říše (živočichové, houby, rostliny) mají oscilátory založené na zpětnovazebných smyčkách, z nichž aspoň jedna je negativní. Ovšem proteiny v nich zahrnuté jsou mezi říšemi příbuzné jen málo (homologie mezi WC-1 Neurospory a CYC+BMAL1 živočichů) nebo vůbec. v rámci říší existují podobnosti ve stavbě oscilátoru (např. Drosophila a myš), ale nikoli plná konzervace složek oscilátoru a jejich regulací V roce 2011 objeveny dva eukaryotní oscilátory, které mohou fungovat bez transkripce: nalezeny v lidských červených krvinkách a v jednobuněčné zelené řase Ostreococcus tauri. Můžeme se tedy dočkat ještě řady překvapivých zjištění.

Co je v eukaryotních cirkadiánních oscilátorech evolučně konzervováno? hlavní princip: oscilátor je systém vzájemně interagujících zpětnovazebných smyček s výraz-nou rolí regulace transkripce velká role posttranslačních modifikací proteinů (degradace závislá na ubikvitinu, fosforylace) Některé ze zúčastněných kináz a fosfatáz jsou homologní i mezi vzdálenými taxony. Mnohé jsou ale dosti univerzální a mají v buňce řadu dalších substrátů kromě proteinů cirkadiánního oscilátoru. PAS domény (včetně podrodiny LOV) v mnoha oscilátorových proteinech. PAS domény jsou ovšem velmi rozšířené, obecně slouží k meziproteinové interakci, hlavně při odpovědi na signály z vnějšího nebo vnitřního prostředí organizmu. PAS domény ve vybraných oscilátorových a fotoreceptorových proteinech - Looby a Loudon 2005

Jak mohla probíhat evoluce cirkadiánní rytmicity? vznik několikrát nezávisle v hlavních říších organizmů; pro oscilátor pokaždé použity jiné proteiny, často takové, které se účastnily vnímání světla nebo jiných signálů z prostředí nebo vznik pouze jednou (eventuálně dvakrát – u prokaryot a eukaryot), ovšem vývoj oscilátorů je tak rychlý, že podobnosti již nelze vysledovat vznik pouze jednou (ev. dvakrát) a konzervováno je něco, o čem dosud nevíme nebo nedoceňujeme jeho důležitost??? Např. zatím neobjevené proteiny, regulace fosforylace atd.?