Název školy Základní škola a Mateřská škola Tatenice Číslo projektu CZ. 1.07 Název šablony klíčové aktivity Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět Vzdělávací období  3. Předmět  Dějepis Téma hodiny  Květnové povstání českého lidu Označení  VY_32_INOVACE_13_Květnové povstání českého lidu Autor  PhDr. Jana Žáková

KVĚTNOVÉ POVSTÁNÍ ČESKÉHO LIDU PhDr. Jana Žáková

Od začátku roku 1944 se představitelé českého odboje připravovali na ozbrojené povstání proti okupantům Rada tří, IV. prozatímní ÚV KSČ a Ústřední rada odborů V dubnu 1945 vznikla Česká národní rada ČNR – sjednocovala odboj před připravovaným povstáním Předseda – Albert Pražák Němci – snaha co nejdéle udržet český prostor – suroviny, průmysl Na jaře 1945 zde soustředili téměř milionovou armádu a velké množství bojové techniky

Pod vlivem postupu na frontách a přání lidí přispět k porážce fašismu vypuklo povstání živelně Jako první – 1.5. v Přerově Do 5.5. probíhalo jako řetěz místních povstání v Nymburku, Poděbradech, Kladně a jiných městech

5. května vypuklo povstání v Praze – pod vedením ČNR a Aberta Pražáka Vojenskou obranu Prahy řídilo velitelstvé Velké Prahy – Bartoš a Alex – ilegální vojenské organizace vedené generálem Karlem Kutlvašrem

Významní velitelé květnového povstání Navazovali spojení s vládním vojskem, českým četnictvem, policií, finanční stráží sovětskou i americkou armádou, s českými i sovětskými partyzány. Udržovali kontakt s Londýnem i košickou vládou. Jejich hlavním problémem byl nedostatek zbraní arm. gen. Karel Kutlvašr div. gen. František Slunečko kap. Jaromír Nechanský div. gen.

Němečtí generálové operující na území protektorátu polní maršál Schörner, velitel skupiny armád Střed gen. Rudolf Toussaint – pověřen K.H. Frankem bojovými operacemi v Praze

Příprava přepadení rozhlasu Podílel se na ní podplukovník Bürger s důstojníky policie Opatřili si plány budovy pražského rozhlasu a vyznačili necitlivější místa Zformována přepadová skupina Velitelé si uvědomovali důležitost rozhlasu v úvodu povstání Velitelství Bartoš mělo organizačně podchyceno několik tisíc mužů. Mezi nimi např. zaměstnance elektráren a tramvajových dílen

Boj o rozhlas Hlasatelé českého rozhlasu začali uvádět relace jen v češtině Skupina českých policistů v čele s kapitánem Suchánkem obsazuje rozhlas a naráží na odpor německých strážců Je zahájen boj o rozhlas Ve 12.33 hodin hlásí pražský rozhlas (na Vinohradech): „Voláme českou policii do rozhlasu, střílí se zde!.... Všichni do českého rozhlasu! Jsou zde stříleni čeští lidé! Přijďte co nejdříve! Přijďte nám na pomoc!“ Volání pražského rozhlasu se stalo hlavním impulsem povstání

V prvních hodinách povstalci obsadili budovu ROZHLASU – to přispělo k všeobecnému rozmachu povstání na venkově

Přímo v Praze operovalo asi 8 tisíc příslušníků wehrmachtu (539 Přímo v Praze operovalo asi 8 tisíc příslušníků wehrmachtu (539. divize) a čtyři tisíce příslušníků zbraní SS (doplňovací a výcvikové prapory a zbytky pluků). Výbuch povstání je překvapil a nebyli ho schopni vlastními silami potlačit. Potřebovali volný průchod Prahou. Některé úvary se vzdaly už 5. května. Objevují se první pokusy o jednání s vedoucími představiteli odboje

Čtyřem bojovým německým skupinám dán rozkaz k útoku na Prahu: bojová skupina gen. Reimanna postupující od Českého Brodu měla obsadit Václavské náměstí, svazek SS Wallenstein z Benešova měl zaútočit přes Zbraslav a obsadit Staroměstské náměstí a Hradčany.

Pražský rozhlas odvysílal varovnou zprávu o útoku německých sil na Prahu. Poprvé zazněla výzva ke stavbě barikád: Voláme občany, aby stavěli barikády !! Výzva je opakována ještě několikrát. ČNR volala o pomoc americkou i sovětskou armádu.

Pomoc Vlasovců V nejtěžších chvílích pomohli příslušníci 1. divize Ruské osvobozenecké armády ROA pod velením gen. Vlasova – bývalí sovětští váleční zajatci, kteří měli bojovat po boku Němců ČNR se od jejich pomoci distancovala

Rudá armáda urychlila PRAŽSKOU OPERACI 6.5. byl zahájen obchvat – cílem bylo osvobození Prahy a zajetí seskupení armád Střed Vojska 1., 2. a 4. ukrajinského frontu a 2. polská armáda

8.květen Kolem jedenácté hodiny začínají rozhovory mezi ČNR a delegací gen. Toussainta. Za českou stranu jednal Kutlvašr a Smrkovský. Boje se přitom přenesly do centra Prahy. Zničena je Staroměstská radnice. Dokument o kapitulaci německých sil podepsán v 16:00 hod.

Německá delegace vyjednávající příměří

Zničená Staroměstská radnice Její pravé křídlo muselo být zbořeno a změnil se tak vzhled celého náměstí

Většina německých jednotek dohodu respektovala a zahájila ústup na západ. Spolu s vojáky odchází i mnoho německých civilních obyvatel. Dohodu nedodržely některé jednotky SS (Wallenstein,Klein), při ústupu sváděly boje s povstalci.

9. květen Sovětské jednotky dorazily brzy po půlnoci. Poslední boje probíhaly v Dejvicích. Sovětské jednotky zničily ustupující německé kolony. Sověti dále dobyli několik objektů, které skupiny SS nestačily vyklidit. Pražané si oddychli

Zdroje: http://www.google.cz/search?tbm=isch&hl=cs&source=hp&biw=1366&bih=643&q=kv%C4%9Btnov%C3%A9+povst%C3%A1n%C3%AD+%C4%8Desk%C3%A9ho+lidu&gbv=2&aq=1&aqi=g2&aql=&oq=kv%C4%9Btnov%C3%A9+ http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://4.bp.blogspot.com/_QLBkztu_YX8/Shg-OVB8nkI/AAAAAAAAARw/n1nPQTs9FYM/s400/obeti.jpg&imgrefurl=http://nassmer.blogspot.com/2009/05/ceske-obeti-versus-ceskoslovenske-obeti.html&usg http://www.google.cz/imghp?hl=cs&tab=wi http://www.moderni-dejiny.cz/