Semenné rostliny (Spermatophyta)

Semenné rostliny – základní charakteristika semeno vajíčko Výhody osvobození od závislosti na vodě podstatně vylepšená ochrana a zásobení embrya spora semeno útvar jednobuněčný mnohobuněčný vznik meioza vývoj z vajíčka po oplození plodie celá haploidní z větší části diploidní haploidní zůstává pouze primární endosperm (pokud je vyvinut) [sekundární endosperm je zpravidla triploidní]

Rostliny výtrusné semenné rozšiřování spory semena samičí gametofyt zpravidla značně vyvinutý a samostatný silně potlačen, výhradně vázán na sporofyt oplodnění spermatozoidy uvolňované z antheridií spermatozoidy, později již spermatické buňky bez samostatného pohybu, uvolňované z vyklíčených pylových zrn (láčky)

Předpokládaná evoluce vajíčka vznik integumentu z okolních telomů v megasporangiu jediná funkční megaspora

Megasporangium  nucellus megasporangiu odpovídá u semenných rostlin pletivo zvané nucellus jedna jeho diploidní mateřská buňka zárodečného vaku projde meiozou  4 megaspory; následuje zpravidla redukce megaspor až na jedinou megaspora se stává iniciální buňkou samičího gametofytu (primární endosperm), ve kterém se nakonec vytvoří vlastní samičí pohlavní vaječná buňka – zpočátku ještě vzniká v archegoniu, u nejodvozenějších nahosemenných a u krytosemenných rostlin už se archegonium nevyvíjí – pak se samičí gametofyt označuje zárodečný vak redukce samičího gametofytu až na pouhých 8 buněk ochrana samičího gametofytu je zabezpečena jednak zbytkem nucellu a dále tzv. integumenty (1–2), které jsou přerušeny v místě zvaném mikropyle (otvor klový) kudy dochází k oplodnění – celý tento útvar se nazývá vajíčko a odpovídá megasynangiu výtrusných rostlin

Mikrosporangium  prašné pouzdro mikrosporangia se sdružují do synangií – prašné váčky, prašníky v pletivu zvaném archespor procházejí mateřské buňky pylových zrn meiózou – vznikají 4 pylová zrna (mikrospory) mikrospory výtrusných rostlin – proximální klíčení, triletní jizva pravý pyl – distální klíčení, původně monoletní jizva  diferenciace

2 spermatické buňky (původně ještě 2 polyciliátní spermatozoidy) Samčí gametofyt původně jednojaderné pylové zrno nestejné buněčné dělení několik (až 40)  jediná (přitisknutá ke stěně pylového zrna) prothaliová buňka „mateřská buňka antheridia“ vegetativní (láčková buňka) generativní buňka bazální (stopková, sterilní) buňka spermatogenní buňka 2 spermatické buňky (původně ještě 2 polyciliátní spermatozoidy) redukce až na jednu láčkovou a 2 spermatické buňky

Opylení a oplození přenos pylu původně zřejmě větrem klíčení pylu v pylové komůrce nad nucellem, v mikropyle nebo na blizně oplození původně ještě volně pohyblivými spermatozoidy, později již spermatickými buňkami prostřednictvím láčky

Další vývoj semene z integumentů vzniká osemení (testa) z nucellu může vznikat perisperm embryo je obvykle obklopeno primárním nebo sekundárním endospermem výživu embrya může na počátku zajišťovat endosperm, perisperm nebo mohou být zásobní látky uloženy přímo v embryu (např. zásobní dělohy)

Ostatní znaky sekundární tloustnutí, diferenciace stélé – eustélé výrazná diferenciace listů a listové žilnatiny

Současná představa o vzniku semenných rostlin vznikly v devonu přes nebo paralelně s izo a heterosporickými Progymnospermae přímo z Trimerophyta jsou považovány spíše za monofyletickou skupinu ale již velmi záhy se dále vyvíjely jako paralelní nezávislé linie

Současná představa o vzniku semenných rostlin vznikly v devonu přes nebo paralelně s izo a heterosporickými Progymnospermae přímo z Trimerophyta jsou považovány spíše za monofyletickou skupinu ale již velmi záhy se dále vyvíjely jako paralelní nezávislé linie nejasné vzájemné vztahy recentních skupin

Burleigh et Mathews 2004

(= Pteridospermae, Pteridospermophyta) Lyginopteridophyta (= Pteridospermae, Pteridospermophyta) vzhled kapradin, rozmnožování semeny „kapraďosemenné“, „semenné kapradiny“ první nálezy ze svrchního devonu a spodního karbonu Evropy a Severní Ameriky bohaté zastoupení v karbonu a permu značně heterogenní, bazální skupina semenných rostlin nacházejí se zpravidla ve zlomcích systematika založena převážně na reprodukčních a anatomických vlastnostech