Ekologie moří, oceánů a oceánobiologie

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Proudění vzduchu v atmosféře
Advertisements

Zemská atmosféra - stavba - soustředné vrstvy - různé vlastnosti
POČASÍ = aktuální stav atmosféry Počasím se zabývá věda: meteorologie
Počasí a podnebí Počasí Podnebí ( klima )
Převody jednotek délky objemu hmotnosti času
MĚSÍC.
ATMOSFÉRA Obecná část Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem.
Číslo a název šablony klíčové aktivity
Rozdělení zásob vody na Zemi
Geologický průvodce po Marsu
Projekt: CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“
Radializace Nový Smokovec, září 2011.
Geografie jako věda a její využití
„Výuka na gymnáziu podporovaná ICT“.
POHYBY MOŘSKÉ VODY 6. třída Mgr. Jakub Karásek
v programu MS PowerPoint
Endogenní činitelé utvářející zemský povrch – 1
Ekologické aspekty liniových staveb
1. Úvod do geografie Zeměpis
Slunce je hvězda, která je Zemi nejblíže…
TLAK PLYNU Z HLEDISKA MOLEKULOVÉ FYZIKY.
POHYBY MOŘSKÉ VODY.
Typy stratifikace jezero/nádrž:
David Hnátek A Radka Střihavková
ATMOSFÉRA atmosféra = plynný (vzdušný) obal Země Složení vzduchu:
Země jako planeta Lucie Racková KVA.
Světový oceán.
05 Vlastnosti a změny látek, voda a vzduch
Název školyStřední odborná škola a Gymnázium Staré Město Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ AutorMgr. Soňa Patočková Název šablonyIII/2.
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: NÁZEV: VY_32_INOVACE_180_Atmosféra AUTOR: Ing. Gavlas Miroslav ROČNÍK, DATUM: 7.,
Koncentrace znečišťující příměsi v ovzduší
Abiotické faktory prostředí
video: obří vlny, korálové útesy, Panamský průplav, Suezský průplav
SLUNEČNÍ SOUSTAVA.
Nové modulové výukové a inovativní programy - zvýšení kvality ve vzdělávání Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem.
LITOSFÉRA.
HYDROSFÉRA MOŘÍ A OCEÁNŮ
TSUNAMI.
Název Hydrosféra Předmět, ročník Zeměpis, 1. ročník Tematická oblast
Autorem materiálu, není-li uvedeno jinak, je Bc. Jana Kloučková
Využití energie přílivu
Základní škola Frýdek-Místek, Pionýrů 400
Název školyStřední odborná škola a Gymnázium Staré Město Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ AutorMgr. Soňa Patočková Název šablonyIII/2.
Hydrosféra Kristýna Kotnová, 8.J.
Hydrosféra (VII. Část) Název školy
Atmosféra.
Planeta Země jako součást
Sluneční záření, světelné klima a tepelný režim vod.
LIMNOLOGIE Evžen Stuchlík, Zuzana Hořická, ÚŽP PřF UK
Stavba zemského tělesa
Název školyStřední odborná škola a Gymnázium Staré Město Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ AutorMgr. Soňa Patočková Název šablonyIII/2.
Vznik a vývoj atmosféry Země
Název školy : Základní škola a mateřská škola, Název školy : Základní škola a mateřská škola, Svoboda nad Úpou, okres Trutnov Svoboda nad Úpou, okres Trutnov.
EU OPVK – III/2 – A3 – 7/22 – Rak Petr Předmět Zeměpis, 8.ročník ZŠP. Vytvořeno 2011/2012.
H YDROSFÉRA – POHYBY MOŘSKÉ VODY Autor: Hana Brýdlová.
Fyzika a chemie společně CZ/FMP/17B/0456 SOUBOR VÝUKOVÝCH MATERIÁLŮ FYZIKA + CHEMIE ZŠ A MŠ KAŠAVA ZŠ A MŠ CEROVÁ.
Atmosféra Složení a stavba Projekt: Mozaika funkční gramotnosti Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.02/ ZEMĚPIS.
Název vzdělávacího materiálu Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Zlín Tematická oblast fyzická geografie Datum vytvoření15.11.
Hydrosféra = vodní obal Země, který je tvořen vodou – povrchovou – podpovrchovou – vodou v atmosféře – vodou v živých organismech.
Sesterská planeta Země Zuzana Prášilová Lucie Ulehlová Matěj Plevák1.a.
Hydrosféra = vodní obal Země, který je tvořen vodou – povrchovou – jezera, bažiny, rašeliniště, slatiniště – rybníky, přehradní nádrže – podpovrchovou.
Vlastnosti a pohyby mořské vody
Voda na Zemi Vypracovala: Petra Pavelková Obor: Technické lyceum
Světový oceán 26. ledna 2014 VY_52_INOVACE_230213
VY_32_INOVACE_Vac_I_16 Hydrosféra
Autor: Mgr. Michaela Čapková Datum: Název: VY_52_INOVACE_12_ZEMĚPIS
Stavba Země Anotace: Materiál je určen k výuce zeměpisu v 6. ročníku základní školy. Seznamuje žáky s pojmem krajinná sféra a se stavbou zemského tělesa.
ATMOSFÉRA.
ATMOSFÉRA PLYNNÝ OBAL ZEMĚ.
Hydrosféra – vodní obal země.
Transkript prezentace:

Ekologie moří, oceánů a oceánobiologie Jan Helešic (helesic@sci.muni.cz) Edmund Sedlák(esedl@sci.muni.cz) Marie Omesová (omesova@yahoo.com) Exkurze Vladimír Uvíra (uvira@prfnw.upol.cz) Adam Petrusek (petrusek@cesnet.cz)

Syllabus Základy oceánografie ; Funkce a prostředí; Procesy v otevřeném moři; Prostředí dna pobřeží; Procesy na dně od pobřeží do hlubin oceánů; Vliv člověka na mořské ekosystémy; Mořské organismy; Organizmy otevřeného moře; Organizmy mořského dna.

Učebnice Kukal Z. a kol.: Základy oceánografie. Academia Praha 1977 Levinton J.S.: Marine biology. Function, biodiversity, ecology. Oxford Univ. Press, New York, 2001 Byatt A., Fothergill A., Holmes M.: Modrá planeta – Přírodopis oceánů, BBC Knižní klub Praha 2002 Thurman V.H. Trujillo A.P.: Oceánografie Computer Press Praha, 2005

Historie oceánografie a oceánobiologie Mořeplavci: Kryštof Kolumbus – 1492 Ferdinad Magellan – 1519 James Cook – 1768 - 1780 Expediční výpravy: Beagle (Charles Darwin) – 1831 - 1836 Beacon (Edward Forbes, Michael Sars) – 1850 Chalenger (John Murray) – 1872 - 1876

Výzkumné ústavy Oceánografický ústav a museum Jacques-Yves Cousteau - CALYPSO Marine Biological Laboratory Cap Code 1886 – Alexander Agassiz Marine Biological Laboratory Woods Hole Friday Harbor Laboratories Washington

Modrá planeta – Prostředí oceánů 70 % Země, poměr 2,44:1 3,7 km vrstva (ideální koule) 0,24% hmotnosti Země Stáří 4,6 mld let 3800 mil let nejstarší sedimentární horniny rozmístění nerovnoměrné

Vznik pevnin a oceánů

Jak to funguje a vypadá

Světové oceány a moře

Plocha: 20,327 mil km2 Pobřeží: 17 986 km Hloubky: 4000-5000m Max.hl.: 7235m Zalednění Březen – 2,6 mil km2 Září – 18,8 mil km2

Oceánská fyzika Pohyby vody Teplo, teplota a hustota mořské vody Póly a rotace země Slapové jevy Mořské proudy, vlny a vítr Teplo, teplota a hustota mořské vody Led na mořské hladině Světlo a barva vody

Póly a rotace země Coriolisovy síly

Slapové jevy Měsíční den – 24h50m Půldenní dmutí perioda 6h12m Délka přílivové vlny v oceánech až 23300km

Hluchý a skočný příliv

Přílivová vlna (příboj) a proudění

Přílivová vlna (příboj) a proudění

Bouřlivý příliv

Teplo, teplota, hustota

Teplota vody Konvekční tepelné proudění termohaliní konvekce mořské proudy Turbulence slapy vlny

Hustota vody Koncetrace solí 35‰ Hustota 1,002479 Závislost na teplotě, salinitě a tlaku Na povrchu nižší – v hloubce vyšší Vertikální pohyby Hustota roste od tropických oblastí směrem k pólům

Led

Mořské proudy, vlny a vítr

Mořské proudy

Vlny Nejvyšší vlna 35 m vysoká – rychlost 102 km/h Vlny v bouřích v Tichém a Atlantském oceánu kolem 15 m výška Nejrychlejší tsunami – 700 km/h Nejničivější tsunami 1883 Krakatou – polovina zeměkoule 1998 Papuya – 10 m výška

Světlo

Světlo Eufotická – trofogenní vrstva Dysfotická vrstva – kompenzační bod Afotická – trofolytická vrstva Elevace slunce do 60° odraz 2 - 6% 80° odraz 35% nad 90° odraz 99 – 100% vlnění ztráta 3 – 9 %

Chemie mořské vody Salinita Rozpuštěné plyny Živiny a jejich cyklus Křemík Železo a mangan

Salinita Na+ –10,6 g/kg K+ – 0,38 g/kg Ca2+ – 0,40 g/kg Mg2+ – 1,27 g/kg Cl- – 19,0 g/kg SO42- – 2,65 g/kg Stenohaliní organismy Euryhaliní oragnismy poikiloosmotické o. homoiosmotické o.

Rozpuštěné plyny Kyslík Oxid uhličitý Dusík Rozpustnost dle teploty max. kolem 14mg/l Souvislost s eufotickou zónou Hloubková distribuce ovlivňována mořskými proudy a stratifikací (tropy min. 300 – 1000m) Oxid uhličitý 300x rozpustnější ve vodě Koncentrace od 0,4 mg/l (30°C) do 1,1mg/l (0°C) Dusík V mořské vodě 8,4 – 14,5 mg/l Elektrochemická a fotochemická fixace max. 35 mg/m3/rok ve formě nitrátů Biochemická fixace 140-700 mg/m3/rok jako nitráty

Rozpuštěné plyny

Dusík a jeho cyklus Formy dusíku Aerobní prostředí Anoxické prostředí Nitrifikace š NO3- Anoxické prostředí Amonifikace š NH4+ Anaerobní prostředí Denitrifikace š NH3 (N2)

Fosfor a jeho cyklus Partikulovaná forma Rozpuštěná forma Povrch oceánů 0 – 20 mg/l Hlubinné zóny 40 – 80 mg/l Doba obnovení 1 – 56 hodin (ve sladkovodních systémech sekundy-minuty) Poměr N:P 7:1

Křemík Partikule, koloidy a rozpuštěný Křemičitany Zima (La Manche) 200 – 400 mg/l Léto (La Manche) kolem 10 mg/l

Železo a mangan Velké sezónní a místní kolísání Fe 3 – 70 mg/l Esenciální živina pro fotoautotrofní organismy Významná složka krevních pigmentů Hemoglobin, haemerythrin, chlorucruorin Cytochrom-enzymatický cyklus